Konec věků (RECENZE) – Poslední vzepětí lidstva proti temnotě

Obsah recenze Konec věků

1. Trhlinami proti příšerám
2. Možností, až se hlava zatočí
3. Deckbuilding téměř bez míchání
4. Jak se hraje Konec věků (pravidla)
5. Konec věků jako nová závislost
6. Recenze Konec věků: závěrečné hodnocení

Trhlinami proti příšerám

Svět deskovky Konec věků není příjemným místem pro život. Lidstvo se ukrývá ve své poslední výspě jednoduše nazvané Útočiště, kde se po generace připravují udatní válečníci a kouzelníci na poslední střet s temnými silami. Budoucnost je nakloněna spíše příšerám, tzv. Bezejmenným, kteří se pohybují pomocí trhlin. Jenže díky dlouhodobému studování se trhlinovým mágům podařilo odhalit jejich princip a nyní se jej rozhodli využít proti jejich pánům. Dochází k poslednímu střetu a právě vy povedete hrdiny do vřavy proti nepopsatelnému zlu. Připraveni?

Atmosféra titulu Konec věků vás okamžitě pohltí svou staromilskou fantastikou. Může za to nejen stylová grafika jako z devadesátých let (o čemž vypovídá hned první pohled na diabloidní stvoření na krabici), ale také atmosférické texty na kartách, deskách hrdinů a Bezejmenných, díky kterým si poskládáte kontury místních dějin. S povedeným českým překladem od vydavatele REXhry tedy není problém propadnout místním reáliím a pohroužit se do hlubin ukrývající všemožné příšerstvo. 

Možností, až se hlava zatočí

Konec věků se řadí mezi kooperativní karetní hry, v nichž si tvoříte svůj vlastní balíček, s jehož pomocí se snažíte porazit bosse a jeho nohsledy ovládaných jejich balíčkem. V podstatě se každá partie počítá jako závěrečný souboj s ústředním potvorákem, který proti vám má převahu jak početní, tak silovou. Musíte tedy promýšlet své tahy, kooperovat s ostatními a najít jeho slabinu, na niž se pak soustředíte. Z počátku budete možná tápat, ale s každou další hrou se stanete zkušenějšími trhlinovými mágy, takže se vyvarujete fatálních chyb a začnete tvořit smrtící komba, která zaženou Bezejmenné zpátky do temnot.

Nemusíte se ovšem bát toho, že se vám Konec věků rychle ohraje. Uvnitř krabice totiž najdete kvarteto hodně odlišných bossů nabízejících dva stupně obtížnosti (plus další varianty obtížnosti v základu hry). Navíc se balíček nepřítele připravuje vždy s jistou mírou náhody, takže nemáte přesnou představu, jakému zlu budete čelit. Stejně tak se o variabilitu stará proměnlivá nabídka karet, které můžete nakoupit do svého balíčku. Znovuhratelnost je tak u dnes recenzovaného titulu opravdu vysoká, tím spíš, že existují rozšíření s dalšími příšerami (snad také dorazí v české verzi). 

Deckbuilding téměř bez míchání

Ač výše jmenované funguje nad míru dobře, největším tahounem deskovky Konec věků je z mého pohledu tvorba balíčku. Mám deckbuildingové hry rád (REXhry mi dělají radost pravidelným přísunem nových titulů), takže uvítám jakoukoliv inovaci přinášející nevšední zážitek. A právě to jsem v Konci věků dostal. Zde totiž na rozdíl od ostatních projektů v žánru nemícháte svůj balíček po jeho dobrání. Místo toho si karty skládáte na odhazovací hromádku tak, abyste je v dalších tazích dostali pokud možno v co nejsilnější kombinaci.

Jenže musíte počítat s mnoha zvraty a možnostmi, které mohou nastat, takže se nelze zaměřit jen jedním směrem. Díky tomu se „obyčejná“ karetka dostává na mnohem vyšší strategický level, z nějž se mnohým mohou slušně zavařit mozkové závity. Své kouzlo titul Konec věků naplno odhalí na vyšších obtížnostech, kdy několik neopatrných rozhodnutí může poslat snažení bandy trhlinových mágů k šípku během několika kol. Díky balíčku karet s pořadím (jediné pravidelné míchání ve hře) totiž nevíte, kdo z hráčů bude na řadě jako další. Jistota se projeví až při jeho dobírání, ale s nově promíchnutým balíčkem znovu tápete v nádherně trýznivé nejistotě. 

Jak se hraje Konec věků (pravidla)

Možná očekáváte, že výše zmíněné principy učiní z deskovky Konec věků pravidlově náročnou hru. Opak je pravdou, protože mechaniky této karetky pochytíte během několika tahů. Navíc se uvnitř krabice nachází trojice předpřipravených balíčků, s nimiž si projdete první partii bez větších problémů. O názornost jednotlivých postupů se stará podařený manuál s množstvím příkladů a grafických podkladů, které pomohou s pochopením podstatných mechanik a přípravou hry.

Díky pořadačům v krabici si seanci nachystáte do pěti minut a můžete se začít pasovat s Bezejmenným. Na začátku si vyberete svého trhlinového mága, připravíte si podle zadání karty do balíčku a na ruku, připravíte magické trhliny a seznámíte se s jeho speciální dovedností. Dále připravíte nabídku karet k nákupu do vlastního balíčku a připravíte dle pokynů balíček bosse, případně další žetony a desky. Poté se již můžete pustit do klání, v němž střídání zajišťuje balíček pořadí tahu.

Hrdinové ve svém tahu nejdříve sešlou připravená kouzla z neotevřených trhlin a poté hrají karty drahokamů (příjem), artefaktů (okamžitý účinek) a kouzel (které si připravuje na další tah k trhlinám). V průběhu tahu se využívají speciální dovednosti postav, nakupují karty z nabídky, útočí na nepřítele nebo se odstraňují hrozby. Nakonec si hráči doberou karty do pěti ze svého balíčku.

Bezejmenný prochází dvěma fázemi – nejdříve se vyhodnotí všechny vyložené karty v řadě od nejstarší, popřípadě se vyhodnotí efekt běsnění (což znamená dost velké nepříjemnosti). Poté se přidá jedna nová karta (hrozba, přisluhovač, útok) a podle druhu se buď jen přiloží do řady, nebo aktivuje (slovo „ihned“, případně útočná karta). V tomto kolotoči se jednotliví účastníci střetu střídají, dokud není zničeno Útočiště, nepřijdou všichni hráči o své životy (oboje znamená prohru), Bezejmenný dobere všechny své karty nebo jeho životy neklesnou na nulu (v obou případech vítězí hráči). Výsledek partie je zpravidla jasný do hodiny čistého herního času.

Konec věků jako nová závislost

Vedle povedených principů a návykové hratelnosti se Konec věků pyšní také kvalitním provedením komponent. Grafiku a překlad jsem chválil už na začátku, ale příznivé hodnocení si zaslouží také karty samotné, herní desky a žetony. Na stole vše vypadá přehledně, nemáte problém se zorientovat v každé situaci a navíc vše odpovídá atmosféře deckbuildingové fantasy hry. Z mého pohledu se Konec věků povedl a jsem velmi rád, že jej vydavatelství REXhry i přes všechny nesnáze přineslo na český trh. Pro fanoušky karetních her se jedná v podstatě o povinnost už jen kvůli nové mechanice nemíchání balíčku, ale spolehlivě zafunguje i u nováčků v žánru, kteří hledají solidní výzvu.

Za poskytnutí recenzní kopie Konec věků děkujeme českému distributorovi hry společnosti REXhry.

• Zdroje: Vlastní

Recenze Konec věků: závěrečné hodnocení

Konec věků

Deskové hry

Do rodiny deckbuildingových kooperativních titul přichází projekt Konec věků, který přináší strategickou „nemíchací“ mechaniku přípravy balíčku. Relativně jednoduché principy, napínavý průběh a možnost upravit si obtížnost na míru nadchnou jak zkušené hráče, tak odvážné nováčky v žánru.

Klady

• Vysoká znovuhratelnost
• Velká míra přizpůsobení obtížnosti
• „Nemíchací“ mechanika deckbuildingu
• Nutnost spolupráce
• Atmosférická grafika
• Povedený překlad

Zápory

• Pro někoho až moc strategické (skládání karet do balíčku)
• Bezejmenní umí pořádně zatopit, když se jim sejdou tahy po sobě

Jakub Němec

Hraní her, ať už počítačových či deskových, se stalo součástí mého života už s prvním úspěšným umístěním plastové čepičky v Kloboučku, hop! a s archaickým počítačem, na kterém téměř neustále běžela trojice Rayman, Pharaoh a FIFA 2000. Od té doby se rád nechávám překvapovat unikátními zážitky, silnými příběhy a originální hratelností, kterou dokáží vývojáři vykouzlit. Jsem v redakci Alza Magazínu a GEMu sice vedený jako sporťák a deskovkář, ale rád se ponořím do akčních adventur, RPG, závodů nebo plošinovek, ale vlastně nepohrdnu ničím zajímavým a netradičním.