Talisman: Harry Potter (RECENZE) – Fénixův řád versus Smrtijedi

Obsah recenze Talisman: Harry Potter

1. Každý svého osudu strůjce
2. Konečně funkční mnoholičný lektvar
3. Jak se hraje Talisman: Harry Potter – Pravidla
4. Má to svoje kouzlo
5. Recenze Talisman: Harry Potter: závěrečné hodnocení

Každý svého osudu strůjce

Pokud hrajete stolní hry často a ví se to o vás, tak zcela jistě a pravidelně slýcháte otázku: „Nemáš nějakou dobrou hru pro začínajícího deskovkáře?“ Po letech podobného vyslýchání, především v předvánočním čase, jsem si nachystal zálohu titulů různých žánrů, které potom „zázračně“ tahám z rukávu. Jako iniciační ameritrashovou hru (více náhody, příběhovější) často zmiňuji Talisman, který mnozí shazují jako „házečku“ s kostkami bez hlubší hratelnosti. Já si ovšem myslím, že řada mechanismů (hlídání efektů, využívání vlastností postavy, inventář, konfrontace), které Talisman nabízí, otevře začátečníkům brány deskového světa, a to není málo. Po několika iteracích z populárních značek (namátkou Kingdom Hearts, Batman, Star Wars) nyní došlo i na potterovský Talisman.

Chystá se tedy další heroické tažení proti arcizlu v podobě Lorda Voldemorta? Ne tak docela. Talisman: Harry Potter totiž nabízí možnost podstoupit známé události ságy J. K. Rowlingové v kůži členů Fénixova řádu, ale také jako Smrtijedi, tedy posluhovačů Pána zla pracující na jeho vzestupu. Pro znalce Talismanu to znamená, že se u stolu rozdělíte na dva tábory, které spolu nepřímo kooperují (chtějí výhodu své strany) a nemohou se napadat. Podstupováním zkoušek na kartách a lokacích vytváříte vlastní příběh, který pravděpodobně skončí úplně jinak než v knihách, a to je velmi osvěžující. Vše je navíc docela uvěřitelné díky využití potterovských reálií, které se autorům podařilo velmi pěkně zapracovat. 

Konečně funkční mnoholičný lektvar

Nejprve ovšem k principům Talisman: Harry Potter – pomocí kostek se pohybujete po plánu s různorodými lokacemi, na nichž čelíte výzvám, získáváte spojence a předměty, případně bojujete proti nepřátelům a ostatním hráčům. To vše, abyste se vybavili a vylepšili natolik, abyste mohli čelit Voldemortovi (členové Fénixova řádu), případně mu dokázali své schopnosti a loajalitu (Smrtijedi). Někteří možná budou spílat oheň a síru a označovat Talisman: Harry Potter za reskin vzniklý kvůli penězům, a možná mají částečně pravdu, ale dnes recenzovaný titul má co nabídnout. Vedle inovovaných pravidel Talismanu čtvrté generace jsou to především detaily, které nadchnou puntičkáře jako já.

Uveďme si několik názorných příkladů. Zlatoslav Lockhart je úplný lúzr, kterého si natře na chleba i čaroděj začátečník. Tesák může být spojencem obou stran (vždyť v prvním díle byl po boku Draca Malfoye v Zapovězeném lese, ne?). Mnoholičný lektvar zafunguje prostě prevencí ztráty životů na nepřátelských základnách (Grimmauldovo náměstí 12, Sídlo/Panství Malfoyových – malá chybka v překladu, kdy na kartách je něco jiného než na plánu), protože se proměníte dle potřeby.

Velmi dobře pracují ve prospěch atmosféry jednotlivé lokace na plánu, jejichž vlastnosti dávají smysl v potterovském univerzu, včetně zkoušek uvnitř Bradavic. Celkově tedy kouzelnický Talisman potěší zažrané potterheady, jež ocení každý nastražený easter egg. V tomto ohledu vzdávám hold překladatelům z REXher, kteří si pohráli s popisy karet a zároveň zachovali poetiku Vladimíra Medka.

Ještě více musím pochválit autory deskovky Talisman: Harry Potter za jejich odvahu v rámci hratelných postav. Konečně si většinu kladných rolí neuzurpuje trio Harry-Ron-Hermiona, ale vedle prvního jmenovaného se objeví Albus Brumbál, Rubeus Hagrid (i se svým deštníčkem) a Minerva McGonagallová, takže se zlu postaví dospělí a schopní kouzelníci Fénixova řádu, což dává smysl. Na smrtijedské straně najdeme Draca (aby Harry nebyl jediný teenager) a Lucia Malfoye, Bellatrix Lestrangeovou a Petra Pettigrewa. Přiznám se, že mi trošku chybí Sirius Black, ale za pestrou paletu charakterů jsem opravdu rád. Navíc o ostatní postavy univerza nepřijdete, jsou schované uvnitř balíčků karet setkání.

Jak se hraje Talisman: Harry Potter – Pravidla

Když jsem dříve zmiňoval, že dnes recenzovaný titul může sloužit jako iniciační hra, tak musí plnit jeden ze zásadních předpokladů – jednoduchá a smysluplná pravidla. V tomto ohledu naštěstí Talisman: Harry Potter funguje velmi dobře. Může za to nejen povedený manuál v češtině, ale také přehledný vývojový graf na zadní straně pravidel, který vás provede každou eventuální situací ve hře.

Partie, do níž se může pustit dva až šest lidí, začíná rozložením herního plánu s ikonickými místy z příběhu Harryho Pottera, připravením všech paklíků karet (místa setkání vnějšího a středního pásu, kouzla, nabídka obchodu), nahromaděním galeonů, naleštěním kostek, a nakonec výběrem postavy. Těch v nabídce najdete osm, přičemž se zásadně odlišují svými vstupními vlastnostmi a dovednostmi pro hru. Volba charakteru má zásadní vliv na průběh partie, takže ji nepodceňte. Navíc si můžete vybrat ze dvou různých „buildů“, což napomáhá variabilitě dění na plánu. Po přípravě postavy dle pokynů a umístění figurky na herní desku může souboj o budoucnost kouzelnického světa začít.

Začátek každého kola začíná (až na několik specifických výjimek) hodem kostkou určující pohyb figurky po plánu. Následně se hráč rozhodne, zda bude postupovat po či proti směru hodinových ručiček a vydá se na kýžené políčko. Po dokončení pohybu se musí rozhodnout, zda se setká s nástrahami herního pole či s postavou jiného hráče s opačným přesvědčením.

Při plnění úkolů pole podstupujete specifické požadavky daného místa nebo si přibíráte karty s předměty, spojenci, nepřáteli a událostmi. V každém případě se je snažíte plnit, abyste získali odměnu. Musíte přitom myslet na fakt, že artefaktů nemůžete mít více než čtyři, spojenců více než tři a poražené nepřátele používáte jako trofeje pro zvyšování soubojových atributů síly a čarování na budíčcích s vlastnostmi vaší postavy.

Pokud dojde na souboj (ať s nepřítelem na kartě či s jiným hráčem), opět házíte kostkami. Číslo na kostce připočtete k hodnotě sledovaného atributu (čarování, síla), čímž se určí vítěz. Průběh souboje lze ovlivnit kouzly nebo žetony osudu umožňujícími přehodit vaši kostku (osud lze aplikovat i na pohyb nebo řešení pokynů na kartách či místech). Pokud porazíte protivníka na kartě, tak si jej vezmete jako trofej k pozdějšímu využití, jestli jste skolili jiného hráče, můžete mu vzít život, předmět, galeon nebo mu napadnout spojence (a získat jej jako trofej).

Cílem vašeho snažení v titulu Talisman: Harry Potter je posílit postavu tak, aby se stala konkurenceschopnou v duelu s Voldemortem ve Velké síni (střet s Pánem zla je možný i v rámci průběhu hry, když jej k vám pohne některý z ostatních hráčů, ale neurčuje vítězství v celé partii). Do středu Bradavic se musíte prokousat pohybem přes vnější a střední pás, následně překonat překážky kouzelnické školy a v Komnatě nejvyšší potřeby odevzdat viteál. Jakmile splníte všechny podmínky a porazíte Voldemorta, získáváte vavříny slávy a ostatní musí sklonit hlavu před vašimi magickými schopnostmi.

Jak jste již jistě odtušili, tak potterovský Talisman se netají aktivně útočným přístupem hraní, kdy se vyplatí napadat ostatní kouzelníky u stolu. Pokud vám tento konfliktní styl nevyhovuje, můžete se domluvit na „nenapadání“, ale přijdete tím o dost podstatný zážitek z celého titulu. V rámci manuálu k Talismanu: Harry Potter ještě navíc najdete několik variant úpravy hratelnosti, jež dokáží partii pořádně okořenit obtížností. 

Má to svoje kouzlo

Pokud jste již některý Talisman hráli, tak už máte jasnou představu, co od variace s Harry Potterem čekat. Jedná se o titul, v němž velkou porci času spoléháte na štěstí v hodu kostkou, kterou si snažíte naklonit pomocí vlastností postav a získaných karet. Zkušení deskovkáři tak můžou hledět na Talisman: Harry Potter jako na jednoduchý ameritrash, jiní jej možná zavrhnou jako házečku. Ale já bych tenhle titul, ani jiný Talisman, nezatracoval, protože pro zkušené dobře fungují jako nenáročná oddychovka a začínajícím hráčům poskytnou velmi dobrý prostor pro poznání kouzla stolních her (pokud už z principu neinklinují k počítacím eurohrám).

Navrch ještě jednou přidám pochvalu za velmi dobře implementovanou licenci, protože Talisman: Harry Potter dokáže stavět na potterovském univerzu s až překvapivou lehkostí. Paradoxně se mi líbí i filmová licence, kterou se povedlo díky vhodně zvolenému grafickému pojetí nenásilně zapracovat do stylu ušpiněných kouzelnických novin a Pobertova plánku, což vypadá velmi hezky (aspoň z mého hlediska). Výhrady mám více méně jen ke zpracování figurek, které v dnešní konkurenci trochu ztrácejí.

Celkově tedy Talisman: Harry Potter doporučuji, především výše jmenovaným začátečníkům. Vydavatelství REXhry se totiž povedlo na trh přinést další titul s potterovskou licencí (Boj o Bradavice, rozšíření Obludné obludárium, Obrana proti černé magii), který dává smysl a je zábavné jej hrát. Vánoce se blíží a Talisman: Harry Potter se pro mnoho z vás může stát horkým tipem pro začínající deskovkáře ve vašem okolí.

Za poskytnutí recenzní kopie Talisman: Harry Potter děkujeme českému distributorovi hry, společnosti REXhry.

• Zdroje: Vlastní

Recenze Talisman: Harry Potter: závěrečné hodnocení

Talisman: Harry Potter

Deskové hry

Talisman: Harry Potter umně skloubil původní hratelnost s licencí kouzelnického světa, díky čemuž se do dobrodružného hraní plného házení kostkou a soubojů můžou pustit všichni bez ohledu na jejich předchozí herní zkušenosti. 

Klady

• Dobrá práce s licencí
• Jednoduchá pravidla
• Dost interakce mezi hráči
• Grafické zpracování
• Funkční vstupní hra pro nováčky
• Povedený překlad

Zápory

• Pro někoho moc konfliktní
• Nic pro vyznavače eurohraní

Jakub Němec

Hraní her, ať už počítačových či deskových, se stalo součástí mého života už s prvním úspěšným umístěním plastové čepičky v Kloboučku, hop! a s archaickým počítačem, na kterém téměř neustále běžela trojice Rayman, Pharaoh a FIFA 2000. Od té doby se rád nechávám překvapovat unikátními zážitky, silnými příběhy a originální hratelností, kterou dokáží vývojáři vykouzlit. Jsem v redakci Alza Magazínu a GEMu sice vedený jako sporťák a deskovkář, ale rád se ponořím do akčních adventur, RPG, závodů nebo plošinovek, ale vlastně nepohrdnu ničím zajímavým a netradičním.