Unmatched: Souboj v mlze (RECENZE) – Viktoriánský Londýn jako fantaskní bojiště

Obsah recenze Unmatched: Souboj v mlze

1. Nepřítel pod rouškou mlhy
2. Dvojkovka pro každého
3. Dvě krabice znamenají křížení postav
4. Jak se hraje Unmatched: Souboj v mlze (pravidla)
5. Zpracování atmosféry na jedničku
6. Recenze Unmatched: Souboj v mlze: závěrečné hodnocení

Nepřítel pod rouškou mlhy

Viktoriánskou Británii mohou fanoušci detektivní, sci-fi a fantasy literatury vnímat jako líheň populárních hrdinů, kteří jasně udávali tón dalšího vývoje jejich oblíbených žánrů. Všímá si toho také Rob Daviau, autor deskovky Unmatched: Souboj v mlze, který si vypůjčil čtveřici literárních charakterů, které neváhá vhodit do ringu, abyste mohli zjistit, jak by jejich střet dopadl. Do šarvátek se pustí Stokerův pán upírů Drákula, Stevensonův příklad totální schizofrenie Dr. Jekyll & pan Hyde, Wellsův Neviditelný muž a Doylův geniální detektiv Sherlock Holmes (na Frankensteinovo monstrum od Mary Shelley či Jacka Rozparovače nedošlo).

Podobně jako v předchozím díle Souboj legend se každý z hrdinů profiluje zcela jiným způsobem boje, který je určen jeho unikátním balíčkem karet, případně partou pomocníků. Ačkoliv v Unmatched: Souboj v mlze nenarazíte ani na písmenko příběhu, musím titul pochválit za dokonale zvládnutou tematičnost. Jednotlivé mechanismy totiž souzní s podstatou postav, např. Neviditelný muž se dokáže nenápadně pohybovat pomocí žetonů mlhy a obratně unikat ze svízelných situací jako pára nad hrncem, Holmes dokáže nahlížet do vašich plánů (karet) a bořit vám taktiku, Drákula si cucne z žíly každého nepřítele, u nějž stojí, a třešničkou je slabý Dr. Jekyll s možností rychlého úniku, kterého střídá extrémně silný, ale zpomalený pan Hyde.

Dvojkovka pro každého

Podstatu postav se povedlo zachytit i v jednotlivých akcích na kartách hrdinů, takže vlastně nemáte problém věřit dění na herní ploše. Tento efekt ovšem po několika partiích přestanete vnímat, protože vám zevšední, a navíc bude veškerá kapacita vašich šedých buněk mozkových pracovat na strategii vedoucí k vítězství. Naštěstí se nemusíte učit náročné mechanismy znamenající nekonečné brouzdání manuálem. Unmatched: Souboj v mlze totiž pochopíte během několika minut a pravidla si prolistujete jednou, načež je navždy uložíte do krabice.

Během pár momentů se dostanete do víru partie, což z dnes recenzované deskovky činí ideální vstupní titul pro občasné hráče či úplné začátečníky. Zkušenější pařani si časem začnou všímat opakujících se vzorců a nahodilosti při vyhodnocování soubojů (ani jeden ze soupeřů nemá tušení, jak vše dopadne kvůli kombinaci síly a speciálních efektů karet). Pokud však nebudete Unmatched: Souboj v mlze brát jako grand strategický zážitek, ale spíše na něj pohlédnete jako na příjemně odsýpající filler na půlhodinku volného času, najdete v něm zalíbení. Už první díl se stal potenciálním společníkem na odpoledním pivu a druhý jej jistě doplní.

Dvě krabice znamenají křížení postav

Série her Unmatched totiž přímo vyzývá k mixování obsahu jednotlivých krabic a zkoušení ještě zběsilejších střetů bez ohledu na balanc jednotlivých hrdinů. Troufnu si říct, že Unmatched: Souboj v mlze totiž nestojí na pečlivé analýze každého balíčku, ale hledá zábavnost spíše ve strategickém rubání nepřítele s vysokým prvkem náhody. Pokud tedy máte rádi osud ve vlastních rukách, v tomto titulu vám pšenka nepokvete a podívejte se jinam.

Za mě je velmi osvěžující nechat partii jen tak plynout a zkoušet přijít soupeři na kobylku, i když nevíte, jakými kartami vám může zkřížit plány. Postupem času si sice vytvoříte představu o trumfech v balíčku každé postavy, ale o to příjemnější paranoické pocity (co když mi na tuhle kartu zahraje tamtu akci?!) se dostavují. Už jen poznávání jednotlivých triků hrdinů v rámci viktoriánského dílu mě bavilo a u každé postavy jsem si našel oblíbenou mechaniku, ale kombinování se Soubojem legend ukázalo svůj potenciál.

Konečně se totiž našla odpověď na otravné ostřelování Medúzy z dálky, protože Watson má revolver! Jako velmi zajímavý se ukázal střet Drákuly s králem Artušem a jeho kouzelníkem Merlinem, ale mohla to být pouze konstelace karet v rukách obou hráčů. To vidím jako největší problém pro všechny zažrané stratégy, kteří si nemají, jak sestavit balíček a zkrátka jen pracují s tím, co mají k dispozici a neustále kalkulují, co by mohli udělat s lepší kartou. V Unmatched: Souboj v mlze není na žádné velké špekulování prostor, takže se tím vracím zpět k myšlence, že potěší především méně náročné deskovkáře.

Jak se hraje Unmatched: Souboj v mlze (pravidla)

Již několikrát jsem zmínil, že pravidla v rámci Unmatched: Souboj v mlze jsou až banálně snadná záležitost. Na kartách najdete všechny speciální efekty rozepsané a zapamatovat si musíte jen tři základní znaky (útok, obrana, léčka). Pokud jste navíc hráli předchozí díl, klidně přeskočte až na poslední odstavec kapitoly, kde najdete novinky.

Partie začíná zvolením svých hrdinů, přípravou příslušných komponent (žetony, spojenci, počítadla životů), promícháním balíčku karet a dobráním prvních pěti. Pak se již hráči střídají v jednotlivých tazích, v nichž mají k dispozici dvě ze tří akcí (manévr, léčka, útok). Při manévru se můžete pohnout se všemi postavami o příslušný počet polí (určuje hodnota na kartě charakteru plus možnost posílení), ale musíte si dobrat jednu kartu z balíčku. Ten v podstatě představuje vaši energii, takže časté manévrování může být začátek vašeho konce.

Léčku lze nastražit pomocí příslušné karty (blesk v levém rohu) a provést činnost dle popisu na kartě. Třetí možnost je samotný útok na nepřítele v dosahu (na blízko vedlejší políčko, na dálku stejná barevná sekce na plánu) tím, že tajně vyberete kartu umožňující atak, načež zareaguje soupeř vybráním obranné karty. Poté se porovnávají hodnoty a efekty (okamžitě, během boje, po boji), jež vychází z jejich vlastností. Takto se soupeři střídají, dokud některému z nich nedojdou životy. Prosté, milý Watsone, ne?

Jedinou zásadnější novinkou mimo samotné postavy se tak stává dvojice plánů, v nichž máte možnost běhat po střechách londýnských ulic, čímž se zajímavě kříží sousedící políčka a kontrola útoků na dálku, popř. využít možnosti tajných chodeb v rámci šlechtické usedlosti. Obě mapy ukazují, že Unmatched lze obohacovat o nové prvky i jinak než hrdiny, takže se můžeme těšit, s čím autor vyrukuje příště.

Zpracování atmosféry na jedničku

V průběhu recenze jsem si již několikrát pochvaloval viktoriánskou atmosféru titulu Unmatched: Souboj v mlze a nyní své ódy rozjedu naplno. Zatímco první díl nemusel svou až budovatelsky plakátovou grafikou sednout každému, Souboj v mlze uhodil hřebíček přesně na hlavičku. Už při otvírání krabice na vás dýchne steampunkově fantaskní 19. století, což doplňuje také doprovodná grafika karet a manuálu. A to nemluvím o skvělém patinovém odstínu figurek, díky kterému postavičky vypadají stylově i bez vlastního barvení.

Pokud máte podobně jako já slabost pro rané fantasy 19. století, případně ujíždíte na akčních filmech jako Van Helsing, Liga výjimečných či Sherlock s Downey Jr., pak se dobrovolně necháte pohltit i Unmatched: Souboj v mlze. Pravidla se naučí téměř každý za pár minut, souboje svižně a zábavně odsýpají a nikdy si nemůžete být dopředu jisti vítězstvím. Velké množství náhody pravděpodobně odpudí zaryté stratégy, ale jako zábavná jednohubka pro dva hráče funguje Unmatched: Souboj v mlze velmi dobře. Kombinování soupeřů nabízí vlastníkům prvního dílu další možnosti a snad můžeme vyhlížet v české lokalizaci od Albi další kousky ze série (třeba dinosaury a Buffy).

Za poskytnutí recenzní kopie Unmatched: Souboj v mlze děkujeme českému distributorovi hry společnosti Albi.

• Zdroje: Vlastní

Recenze Unmatched: Souboj v mlze: závěrečné hodnocení

Unmatched: Souboj v mlze

Deskové hry

Unmatched: Souboj v mlze je svižná karetní rubačka, v níž se střetávají hrdinové románů z 19. století. Díky jejich odlišnosti je zábavné sledovat, jak souboje dopadnou, navíc lze soupeře kombinovat s dříve vydaným Soubojem legend. Nízká náročnost otevírá možnosti všem zájemcům, pro zkušené hráče ovšem jde jen o oddychový filler.

Klady

• Zábavné postavy
• Atmosféra viktoriánského 19. století
• Nenáročná pravidla
• Svižná herní doba
• Možnost kombinovat s předchozím dílem
• Grafické pojetí

Zápory

• Pro někoho až moc náhody
• Pro někoho až moc jednoduché

Jakub Němec

Hraní her, ať už počítačových či deskových, se stalo součástí mého života už s prvním úspěšným umístěním plastové čepičky v Kloboučku, hop! a s archaickým počítačem, na kterém téměř neustále běžela trojice Rayman, Pharaoh a FIFA 2000. Od té doby se rád nechávám překvapovat unikátními zážitky, silnými příběhy a originální hratelností, kterou dokáží vývojáři vykouzlit. Jsem v redakci Alza Magazínu a GEMu sice vedený jako sporťák a deskovkář, ale rád se ponořím do akčních adventur, RPG, závodů nebo plošinovek, ale vlastně nepohrdnu ničím zajímavým a netradičním.