![]()
Pixel 10 vstupuje na scénu s velkými ambicemi — kombinuje solidní hardware, využití umělé inteligence a několik praktických „vlajkových“ vychytávek. Když mi Google Pixel 10 přistál na stůl k recenzi, přiznávám, že jsem měl radost skoro jako dítě, které rozbalí nový balíček lega. A ještě větší, když jsem si jej mohl vzít poprvé do ruky a vyzkoušet na vlastní dotek. V následujících řádcích se proto podíváme, kde Pixel 10 boduje, kde spíše jen udržuje tempo a hlavně — zda má sílu se prosadit v džungli dnešních chytrých telefonů.
Balení Pixelu 10 je takové to klasické „Google eco-friendly“ – jednoduchá krabička z recyklovaného kartonu, žádné zbytečné pozlátko, které by člověk stejně po dvou minutách vyhodil. Upřímně, když jsem krabičku poprvé vzal do ruky, měl jsem pocit, že by v ní klidně mohla být i kostka mýdla. Ale jakmile jsem zahlédl nápis Google Pixel 10 a obrys telefonu na víku, bylo jasné, že uvnitř čeká trochu jiný druh hygieny. Telefon, o němž jsem několik měsíců před vydáním zjišťoval specifikace a různé úniky, mám konečně ve svých rukou.
Tady se šlo na jistotu – žádné zbytečné vrstvy, žádné překvapení za rohem. Troufám si tvrdit, že tady jde o přílišnou strohost, ale i tak je balení z tvrdého papíru, žádný pytlík od svačiny. Při převozu by tedy nemělo dojít k poškození.
Po sejmutí papírové pásky na mě vykoukla záda telefonu, elegantně usazeného v papírovém lůžku. A musím říct, že otevírání novinek, zejména pak těch dlouho očekávaných, mám velmi rád.
Pod samotným telefonem Pixel 10 se nachází skromná výbava: USB-C na USB-C kabel a základní dokumentace. Nabíječka chybí, protože Google sází na trend, že ji uživatelé mají doma. A možná ano, ale praxe ukazuje, že najít tu správnou, která zvládne využít rychlejší nabíjení, není vždy samozřejmostí — starší adaptéry totiž často nabíjejí výrazně pomaleji.
Celé balení působí minimalisticky, ale ne odfláknutě. Papírové vložky drží kabel i redukci pěkně na místě a nic tu nechrastí. Google prostě ví, že méně je někdy více. A když telefon Pixel 10 poprvé vezmete na vlastní dotek, pochopíte, že veškerá pozornost byla směřována právě na něj.
Nový Google Pixel 10 působí na první pohled minimalisticky, ale zároveň robustně. Rozměry 152,8 × 72,0 × 8,6 mm a hmotnost 204 g dávají znát, že držíte v ruce skutečně bytelný kus techniky, ne odlehčený experiment. Hrany jsou ploché a dobře sedí do ruky – i když při delším používání možná ucítíte, že telefon není z nejlehčích.
Rámeček telefonu je vyroben z matného hliníku, který příjemně kontrastuje s lesklými zády, nad jejichž povrchem by jistojistě zaplesal daktyloskop amatér. Záda jsou kryta odolným sklem Gorilla Glass a nesou typickou „Pixelí“ dominantu – protáhlý modul fotoaparátů, který je oproti dřívějším „pruhům“ užší a zakulacený. Působí decentněji, i když stále nenechá nikoho na pochybách, z jaké rodiny mobil pochází.
Zajímavostí u Pixelu 10 je umístění ovládacích prvků. Zapínací tlačítko se nachází nad kolébkou hlasitosti, což je řešení, které je oproti Samsungu, Xiaomi nebo třeba Applu opačné. Zpočátku to může působit nezvykle, prst instinktivně sjíždí níž, ale po pár dnech používání si na tuto logiku snadno zvyknete. Ale těch začátečnických přehmatů jsem měl opravdu přehršel, přiznám se, že mi to docela lezlo na nervy.
Pixel 10 pokračuje v cestě, kterou Google u designu razí už několik generací. Staví na čistých liniích, střídmosti a důrazu na praktické řešení. Nepokouší se zaujmout divokými křivkami nebo nečekanými tvary, spíš sází na harmonii a vyváženost. Každý prvek má své logické místo – snad jen s výjimkou tlačítek, jejichž netradiční rozložení může zpočátku překvapit.
Když jsem Pixel 10 poprvé rozsvítil, hned mi bylo jasné, že displej je jedním z jeho nejsilnějších argumentů. 6,3" OLED panel s rozlišením 2 424 × 1 080 px nabízí jemnost kolem 422 PPI, takže obraz působí ostrý a čistý i při bližším zkoumání. Ochranu zajišťuje Gorilla Glass Victus 2, takže telefon zvládne i méně šetrné zacházení v kapse s klíči. Pokud se rozhodnete nalepit na displej ochranné sklo či fólii, nebudete mít problém. Displej je rovný jako čerstvě zamrzlý rybník.
Obnovovací frekvence se pohybuje mezi 60 a 120 Hz. Pixel si to hlídá sám – v nastavení jen povolím možnost až 120 Hz a dál už systém rozhoduje, kdy přidat na plynulosti a kdy trochu šetřit energii. Pravda, panel není LTPO, ale upřímně – mému oku to vůbec nechybí. Všechno působí svižně a přirozeně. A protože maximum dosahuje až 3 000 nitů, čitelnost zůstává výborná i pod ostrým sluncem. Tenhle rozdíl poznáte ve chvíli, kdy stojíte venku a snažíte se přečíst zprávu – žádné zoufalé stínění rukou nad displejem.
Celkově na mě displej Pixelu 10 působí velmi vyváženě – barvy jsou přirozené, pozorovací úhly široké a dotyková odezva přesná. Velkou pochvalu si zaslouží i ultrazvuková čtečka otisků, která reaguje spolehlivě se suchými i mokrými prsty a díky vyššímu umístění na ni palec padá přirozeněji.
Telefon mě ale občas stihl odemknout i obličejem dřív, než jsem přiložil prst – a to i po ránu, čemuž se divím, protože já sám se ráno nepoznám ani v zrcadle. Je až trochu překvapivé, jak kvalitní displej a čtečku Google ve svém „ne-Pro“ modelu nabízí.
Pod kapotou Pixelu 10 běží nový Tensor G5 v kombinaci s 12 GB RAM. V praxi to znamená, že aplikace naskakují svižně a systém drží tempo, aniž by se zadrhával. Tenhle čip sice není sprinter, ale spíš vytrvalec, který zvládne celodenní maraton bez funění.
Přiznám se, že nejsem fanoušek umělých čísel z testů výkonu – což je u recenzenta možná trochu zvláštní. Raději telefon proženu něčím náročnějším, třeba hrami nebo editací, a tam Pixel 10 obstál bez zaváhání. Ani u graficky těžších titulů jsem nezaznamenal jediný problém, takže pro mé běžné používání má výkonu víc než dost.
Google Pixel 10 jsem dostal v základní 128GB variantě a musím říct, že pár úskalí tady je. Nejde jen o menší kapacitu, která se při častém focení, natáčení 4K videí nebo stahování her zaplní rychleji, než bych čekal. Problém není jen v kapacitě, nýbrž i v rychlosti samotného úložiště. Základní verze totiž spoléhá na starší UFS 3.1, zatímco vyšší modely už pracují s modernějším a svižnějším UFS 4.0. V praxi to znamená delší kopírování větších souborů, pomalejší instalace aplikací a občas i chvilku čekání při práci s multimédii.
Pixel 10 ale v oblasti připojení rozhodně ostudu nedělá. Samozřejmostí je NFC třeba na placení v obchodě, moderní Bluetooth 6 pro sluchátka i hodinky a nechybí ani hromada satelitních systémů pro navigaci – ať už jde o americké GPS, evropské Galileo nebo třeba indický NavIC.
Co mě ale zarazilo, je WiFi. Minulý model zvládal i nejnovější WiFi 7, jenže tady Google couvl zpět na WiFi 6E. V běžném provozu si toho většina lidí asi ani nevšimne. Přesto mi přijde zvláštní, že výrobce v tomhle ohledu ubral plyn, od vlajkové lodi čekám spíš posun dopředu. Na druhou stranu, praktické věci tu nechybí. Kupříkladu eSIM funguje naprosto spolehlivě.
Pixel 10 dostal baterii o kapacitě 4 970 mAh – číslo, které na papíře vypadá lákavě, ale zkušenost mě naučila, že papír snese hodně. Tentokrát ale realita nezklamala. Telefon zvládne celý den běžného provozu – zprávy, surfování, sociální sítě či hry. Večer mi většinou zbylo ještě 20 až 30 %. V klidnějších dnech jsem se dokonce dostal na „den a kousek“.
Nabíjení jde spíš konzervativní cestou. Přes kabel se dostanete až na 30 W, bezdrátově pak až na 15 W díky standardu Qi2 (magnetické Pixelsnap přichycení). Znamená to, že už nemusím lovit kabel pod stolem – stačí telefon přicvaknout na magnetickou nabíječku a drží.
Celkově bych to shrnul tak, že Pixel 10 se nesnaží ohromit extrémní rychlostí nabíjení. Místo toho sází na jistotu: spolehlivou výdrž, praktické funkce a klid, že večer nezůstanu s vybitou cihličkou v kapse.
Hned po prvním zapnutí mě Pixel 10 s Androidem 16 vtáhl do prostředí, které působí sladěně a promyšleně. Barvy se příjemně prolínají napříč ikonami, widgety i tapetami a celek působí živěji než dřív. Přitom zůstává všechno přehledné a čisté – a co je pro mě zásadní, bez zbytečného balastu, který by jen zabíral místo. Jen občas mám pocit, že Google stále hledá hranici mezi elegancí a praktičností. Krásným příkladem je notifikační lišta: dělá, co má, ale vizuálně působí tak trochu nerozhodně. Jinak ale musím uznat, že Material 3 Expressive se povedl a v tomhle prostředí se dá rychle zabydlet.
Největší zvědavost ve mně ale vzbudily nové funkce. Voice Translate jsem otestoval na kombinaci angličtiny a němčiny – to jsou jazyky, ve kterých se ještě zvládnu dorozumět (a když ne, mám po ruce slovenštinu). A musím říct, že mě to překvapilo: řeknu větu anglicky a telefon ji přehraje německy, přičemž se snaží zachovat i můj hlas a intonaci. Občas to zní trochu uměle, ale efekt je působivý. Jen škoda, že čeština zatím mezi podporovanými jazyky není (funguje např. angličtina, němčina, francouzština, španělština, japonština a další).
Pak přišlo na řadu Pixel Studio. V Pixelu 10 jsem ho hledal marně, protože u nás v Obchodě Play prostě není. Nakonec jsem musel sáhnout po neoficiálním zdroji a nainstalovat ho ručně. Připomínalo mi to trochu situaci, kdy si koupíte drahou kávovarovou mašinu, ale zjistíte, že si filtry musíte objednat zvlášť. Jakmile jsem ale aplikaci zprovoznil, nelitoval jsem – generování obrázků je znatelně chytřejší a výsledky působí realističtěji než dřív. Níže si prohlédněte, jak si Pixel studio představuje štatně se usmívajícího německého boxera či kočku domácí.
Ještě větší zvědavost ve mně budil Magic Cue. Tahle funkce má během videohovorů nabídnout vhodnou odpověď nebo elegantní formulaci, když člověk ztratí nit. V podstatě jde o digitálního šeptajícího pomocníka přímo na obrazovce. Jenže v Česku zatím není k dispozici, takže si na praktické vyzkoušení musím počkat.
Za zmínku u fotografií stojí třeba funkce Kouzelný zmizík, díky níž lze snadno odstranit rušivý prvek – v mém případě bílé křeslo uprostřed zahrady. Telefon dopočítal pozadí tak přirozeně, že není poznat, že tam křeslo vůbec stálo. Samotné snímky pak s Pixelem 10 působí klidně a vyváženě, s dobrou ostrostí i vyváženými barvami. Nechybí jim ani solidní dynamický rozsah, takže se neztrácí detaily ve stínech ani ve světlejších částech.
A nakonec musím zmínit to, co dává Pixelu 10 dlouhodobý smysl – sedm let aktualizací. Google garantuje nejen bezpečnostní, ale i velké systémové updaty, což je v dnešní době skvělá jistota.
Na foťáky Pixelu 10 jsem byl hodně zvědavý – už v únicích si tahle řada vybudovala slušnou pověst a zajímalo mě, co z toho opravdu platí.
Vepředu se nachází 10,5Mpx selfie kamera s automatickým ostřením, umístěná decentně v kruhovém průstřelu displeje. Na běžné autoportréty nebo videohovory je naprosto dostačující – obraz působí ostrý, barvy zůstávají věrné realitě a pleťové tóny nevypadají uměle vyhlazené. Oceňuji i to, že Google nasadil autofokus, což není u předních kamer samozřejmost – na rozdíl od fixního zaostření tak snímky nepůsobí měkce ani z větší blízkosti.
Volaná strana během videohovorů hodnotila obraz jako jasný a přirozený, takže nejde o žádnou kompromisní „do počtu“ kameru, ale spíš o spolehlivou jistotu pro sociální sítě i každodenní komunikaci.
Na zadní straně recenzovaného Pixelu 10 najdeme trojici snímačů. Na níže uvedených snímcích lze vidět práci 13Mpx ultraširokoúhlého objektivu se světelností f/2.2 a zorným polem přibližně 120°. Můžeme vysledovat, že perspektiva se roztahuje, krajina působí otevřeněji a obloha zabírá výraznou část kompozice. Typický je i lehce „natažený“ horizont a drobné zkreslení u krajů snímku. Šum je na denním světle prakticky neznatelný, i v tmavších oblastech lesa se obraz jeví čistý, dynamický rozsah je na dobré úrovni. Barevné podání je spíše přirozené, mírně chladnější, což odpovídá sychravému počasí a oblačné obloze.
Hlavní snímač Pixelu 10 působí jako spolehlivý parťák, který vás nezradí ani pod zataženou oblohou nebo v horším světle. Fotky jsou příjemně ostré, detaily vystupují přirozeně a nepůsobí přehnaně uměle, ač bylo v době pořízení snímků studené a zamračené počasí. Barvy si drží věrnost realitě, jen tráva má trochu živější zelenou a obloha jemně dramatičtější nádech – přesně tolik, aby snímek nebyl fádní. V technických údajích jde o 48Mpx senzor (1/1,3", f/1,7, OIS), ale v praxi je to hlavně jistota, že většina záběrů dopadne jednoduše dobře.
Nejvíc na sebe strhne pozornost 10,8Mpx teleobjektiv. Konečně přiblížení, které nevypadá jako rozmazaná omalovánka, ale opravdu jako fotka. Hodí se skvěle na věže kostelů, kopce v krajině nebo i na to, když chcete vyfotit vlastního psa, aniž byste mu museli mávat foťákem přímo před čumákem. Do zhruba desetinásobného zoomu drží kvalitu hezky, pak už se projeví digitální kouzlení a detaily začnou působit měkčeji. Je potřeba počítat s tím, že samotný senzor není žádný obr a i když mu AI pomáhá, limity prostě obejít nejde.
Makro u Pixelu 10 dokáže i z velmi malé vzdálenosti zachytit ostré detaily a přirozené barvy. Květ je vykreslen s jemnou strukturou okvětních lístků, zatímco pozadí se plynule rozpíjí do měkkého bokehu. Na druhé fotografii pak šípky působí plasticky, se zvýrazněnou texturou i kontrastem vůči zeleným listům.
Jak si Google Pixel 10 poradí s focením za pochmourného dne? V exteriérech působí snímky z Pixelu 10 vyrovnaně. Hlavní fotoaparát zachycuje scény s dostatkem detailů a realistickým podáním barev, i když obloha je lehce utlumená, ale to je tím nemravným podzimem.
Ultraširoký objektiv nabízí širší záběr bez výraznějšího zkreslení, což lze ocenit při fotkách krajiny. Teleobjektiv zvládne vzdálený motiv přiblížit v použitelné kvalitě, detaily ale už působí měkčeji a je znát, že AI maká na plné obrátky. Přesto jde o praktickou sestavu, která poskytuje slušnou variabilitu pro běžné focení venku.
Google Pixel 10 zvládá natáčení videa až ve 4K při 60 snímcích za sekundu, a to jak na zadní, tak i na přední kameře. Obraz je stabilní, barvy působí věrně a dynamický rozsah je dobrý, i když za horšího světla nebo zatažené oblohy mají záběry sklon k mírnému zašednutí a objevuje se i lehký šum.
Přední kamera si na videohovory a vlogování vede velmi dobře – obraz zůstává čistý, s přirozeným podáním pleti a širokým záběrem, který pojme i více osob.
Byl jsem překvapený, jak dobře si telefon poradil s nočními snímky, kdy si Google Pixel 10 dobře vede i v náročných světelných podmínkách. Na první snímku je ulice s rodinnými domy, kde kamera dokázala udržet ostrost a přirozené barvy i při slabém osvětlení. Na druhém snímku, kde část obrazu zabírá zaparkované auto, je vidět, že mobil umí zachytit detaily ve stínech i ve světle lampy, výrazné přepaly se zde neobjevují.
| Parametry/Model | Google Pixel 10 | iPhone 17 |
|---|---|---|
| Displej | Úhlopříčka: 6,3" | Úhlopříčka: 6,3" |
| Rozlišení displeje: 2 424 × 1 080, 422 ppi | Rozlišení displeje: 2 622 × 1 206, 460 ppi | |
| Typ: OLED | Typ: LTPO Super Retina XDR OLED | |
| Obnovovací frekvence až: 120 Hz | Obnovovací frekvence až: 120 Hz | |
| Zadní fotoaparáty | Hlavní: 48 Mpx, ƒ/1.7 | Hlavní: 48 Mpx, ƒ/1.6 |
| Ultraširokoúhlý: 13 Mpx, f/2.2 | Ultraširokoúhlý: 48 Mpx, f/2.2 | |
| Teleobjektiv: 10,8 Mpx, f/3.1 | Teleobjektiv: ✕ | |
| Přední fotoaparát | 10,5 Mpx, f/2.2 | 18 Mpx, f/1.9 |
| Čipset | Google Tensor G5 | Apple A19 |
| RAM | 12 GB | 8 GB |
| Interní úložiště | 128 GB, 256 GB | 256 GB, 512 GB |
| Operační systém | Android 16 | iOS 26 |
| Podpora sítí 5G | ✓ | ✓ |
| 3,5mm jack | ✕ | ✕ |
| Stupeň krytí | IP68 | IP68 |
| Akumulátor | 4 970 mAh | 3 692 mAh |
| Kabelové / bezdrátové nabíjení: 30 W/15 W | Kabelové / bezdrátové nabíjení: 35 W/25 W | |
| Rozměry | 152,8 mm (výška) × 72 mm (šířka) × 8,6 mm (hloubka) | 149,6 mm (výška) × 71,5 mm (šířka) × 7,95 mm (hloubka) |
| Hmotnost | 204 g | 177 g |
| Obsah balení | Telefon, USB-C kabel, nabíjecí adaptér, nástroj na SIM, dokumentace | Telefon, USB-C kabel, nabíjecí adaptér, nástroj na SIM, dokumentace |
| Cena | Od 22 990 Kč (128 GB) | Od 22 990 Kč (256 GB) |
Google Pixel svým designem přímo vybízí s porovnáním s druhou žhavou novinkou, kterou je iPhone 17. Pixel 10 má letos povedený OLED panel s adaptivní obnovovací frekvencí 120 Hz a obraz působí skvěle, i když papírově má iPhone 17 o něco vyšší rozlišení a jemnost. V reálu je ten rozdíl ale okem prakticky zanedbatelný, oba displeje jsou hodně slušné.
Co už zanedbatelné není, je úložiště. Nový iPhone startuje na 256 GB (konečně), kdežto Pixel 10 v základu nabízí jen 128 GB, což u náročnějších uživatelů může být málo. Čipset Tensor G5 v Pixelu je skvělý na AI výpočty a chytré funkce, které jsou v Androidu hodně vidět, ale čistý výkon a efektivita čipu Applu A19 jsou pořád o krok dál.
Na poli fotoaparátů působí Pixel 10 díky trojici čoček univerzálněji, hlavně díky teleobjektivu s 5× optickým zoomem a chytrým AI režimům, které Google tradičně zdůrazňuje. iPhone 17 naproti tomu zůstává u dvou čoček, přičemž sází na vlastní obrazové algoritmy a dlouhodobě konzistentní podání barev, jak to známe z předchozích generací.
Pixel 10 je fantastický chytrý telefon, který za svou cenu nabídne spoustu muziky a vlastní charakter, ale pokud jde o absolutní výkon, větší základní úložiště a pravděpodobně i konzistenci fotek, iPhone 17 bude mít navrch. Viděl bych to jistojistě při výběru na souboj osobních priorit a zkušeností s jedním nebo druhým systémem.
Nemohu opomenout Samsung Galaxy S25. Jsou si s Pixelem 10 na první pohled hodně blízké – oba mají zobrazovací panel s adaptivní frekvencí 120 Hz a vysokým jasem, rozdíly v obraze jsou tedy spíše na papíře než v reálném používání. Uvnitř ale už filozofie výrobců jiná je: Tensor G5 v Pixelu těží z těsné integrace s čistým Androidem, zatímco Snapdragon 8 Elite v Galaxy nabídne vyšší hrubý výkon a stabilitu i při dlouhé zátěži. Paměť začíná u obou na 128 GB.
Rozdíl je ve fotoaparátech, kdy Samsung Galaxy S25 zůstává u osvědčené sestavy 50 + 12 + 10 Mpx s 3× zoomem. Pixel 10 na mě z pohledu fotosoustavy působil moderněji. Samsung si určitě zaslouží uznání za Galaxy AI – chytré funkce, které vnášejí do systému nový nádech a pěkně zapadají do tradičních předností řady Galaxy. S25 zůstává spolehlivou klasikou pro ty, kteří sázejí na výkon, stabilitu a silný ekosystém kolem značky. Já ovšem vidím větší modernost právě u Pixelu.
Google Pixel 10
MobilyKdyž jsem poprvé vzal Pixel 10 do ruky, měl jsem smíšené dojmy. Na jednu stranu je vidět posun – displej má výborný jas a venku se čte bez problémů i na přímém slunci. Foťáky? Nejsou vůbec špatné. Výkon Tensoru G5 sice netrhá rekordy, ale na každodenní používání bohatě stačí. Jen zamrzí, že řada AI funkcí u nás zatím není dostupná. Celkově ale Pixel 10 působí velmi dobře a dokázal bych si ho bez problémů představit jako svůj hlavní pracovní telefon.
Klady
Zápory

Jan Vavřík
Ve svém volném čase se věnuji nejen novinkám, ale také „retro vzpomínání“ na poli mobilních telefonů. Není mi cizí jablečná technologie, ale ani „zelený robot“, zejména ten z jihokorejské stáje. Jsem rovněž aktivní spisovatel, ale také milovník německých boxerů, Stephena Kinga, J. R. R. Tolkiena, Karla Čapka, Karla Maye a všeho řeckého, hlavně pak ostrova Korfu.
Když jsem Pixel 10 používal, rychle mi došlo, že to není telefon, který by mě nechal ve štychu. Displej je skvěle čitelný, baterie bez problémů zvládne i delší den a systém běží hladce, přesně jak od Googlu čekáte. Foťáky nejsou žádná revoluce, ale upřímně – fotí dost dobře na to, abych neměl chuť hledat alternativu. Celkově na mě Pixel 10 působí jako spolehlivý parťák, který se zbytečně nepředvádí, ale odvede svou práci poctivě.