Vyrobte si kvalitní hnojivo pomocí kompostéru

Během kompostování se z biologicky rozložitelného odpadu stává za spolupůsobení vzduchu a mikroorganismů kompost, kvalitní přírodní hnojivo. Jeho prostřednictvím se do půdy vrací vše, co z ní při pěstování odebíráme. Připravte si kvalitní kompost zcela zdarma – poradíme vám, jak na to.

Základní pravidla kompostování

Přestože na kompostování není nic složitého, několik pravidel se přesto vyplatí dodržovat. 

• Zajišťujte pestrou skladbu kompostovaného materiálu.
• Vrstvení kompostu je snadné, doplňujte jednotlivé položky, jak při provozu domácnosti (zahrady) vznikají
• Hrubší, vzdušný materiál (nadrcené větve z prořezávek stromů a keřů, dřevní štěpka, hobliny, dřevnaté stonky květin apod.) ukládejte do dolních vrstev kompostu.
• Přidávejte větší množství materiálu najednou.
• Dbejte na správnou a pravidelnou kombinaci materiálů (suchých s vlhkými, hnědých se zelenými, porézních s hutnými).
• Nezapomeňte na zeminu, výsledný kompost bude ještě kvalitnější.
• Proces tlení nastartujte přidáním zralého kompostu či chlévského hnoje.
• Prolévejte materiál vodou (zkvašeným drůbežím trusem) pro urychlení rozkladu.
• Pravidelně kontrolujte správnou vlhkost kompostu.

Dodržíte-li zmíněné zásady, získáte prvotřídní humus pro vaši zahrádku.

Průběh procesu kompostování

Vysokou aktivitou mikroorganismů se kompost v první, tzv. termofilní (horké) fázi zahřeje na teplotu přes 50 °C. Trvá několik dní až týdnů, v jejichž průběhu dochází k hygienizaci kompostu, likvidaci zárodků chorob a semen plevelů.

Po jednom až dvou měsících začíná teplota pomalu klesat a nastupuje tzv. mezofilní fáze. Kompostovanou hmotu, zmenšenou v důsledku intenzivního tlení, je kvůli zajištění dostatečného přísunu vzduchu dobré promíchat, případně přeházet.

V poslední fázi, tzv. fázi dozrávání, se teplota hmoty přibližuje teplotě okolí a kompost získává konečný vzhled.

Jak vybrat kompostér

Před výběrem vhodného kompostéru je potřeba položit si několik základních otázek.

• Kde budete kompostovat?
• Co máte možnost kompostovat?
• Jaké množství materiálu jste schopni zpracovat?
• Kdy v průběhu roku plánujete kompostovat?

Plánujete-li například zpracování odpadu pouze od jara do podzimu, vystačíte si s dvoukomorovým kompostérem, jednoduchým plastovým kompostérem, případně jen kompostovacím silem. V opačném případě zvolte kompostér zateplený či kompostér umístěný v domě.

Koupí kompostéru s homogenizací a provzdušňováním kompostovaného materiálu dokonce usnadníte promíchávání a hygienizaci kompostu.

Druhy kompostérů

Kompostéry můžeme rozlišit na domácí (odpad z kuchyně a domácnosti) a zahradní (odpad ze zahrady). I do zahradního kompostéru lze přidávat kuchyňské zbytky, doporučuje se však udržovat poměr 3 ku 1 ve prospěch zahradního odpadu.

Dalším důležitým parametrem dělení kompostérů je množství zpracovaného kompostu, které závisí na velikosti zahrady.

Typy kompostérů dle konstrukce

Ohradníkový kompostér je jednoduchý a vyrábí se z různých materiálů. Betonový je finančně nákladný, ale dlouho vydrží. Kovový odsává teplo, proto tlení v něm hodně závisí na počasí. Dřevěný kompostér podléhá v případě výroby z neošetřeného dřeva tlení. U plastového je důležitá i volba barvy, neboť černý se může přehřívat a pak je nutné časté prolévání kompostované hmoty.

Plastové kompostovací silo je ideální pro tvorbu rychlokompostu a hodí se zejména na menší zahrady s plochou kolem 500 metrů čtverečních.

Dvoukomorový kompostér disponuje dvěma sekcemi. V jedné probíhá tlení a druhou využijete k přehazování. Při něm se kompostovaná hmota okysličí, do uvolněného prostoru postupně vrstvíte čerstvý odpad a navíc odpadá odkládání polorozložených komponentů na trávník.

Rotační kompostér umožňuje navíc promíchávání jednotlivých vrstev kompostu.

Umístění a náplň kompostéru

Poloha kompostéru je velice důležitá. Vyberte si místo mimo dosah přímého slunce (např. u plotu, v rohu zahrady apod.). Sluneční paprsky materiál vysušují a zpomalují rozkládání.

Co patří do kompostéru:

• tráva s listím;
• hlína a škrabky z okrajů silnic (bez kamení);
• dřevní popel;
• kousky novinového papíru;
• travní drny;
• odřezky a slupky zeleniny a ovoce (pozor, může být toxicky ošetřeno);
• rozdrcené větvičky.

Co nepatří do kompostéru:

• plevel;
• shnilé, plesnivé či jinak zkažené potraviny;
• kamení;
• sklo a keramické materiály;
• kovy;
• plasty;