Aby vám pěstování rostlin přinášelo užitek a radost, je třeba se o ně pravidelně s láskou starat a dopřávat jim potřebnou péči. Kromě sázení, setí, kypření, zavlažování a dalších nezbytných zahradnických prací je třeba brát v úvahu také různé nemoci a škůdce, kteří rostliny mohou napadat. Děje se tak zvláště v letním období a vyplatí se těmto nepříjemnostem předcházet, nebo alespoň napadení rostliny včas rozeznat a co nejúčinněji zasáhnout.
Zaznamenali jste ve své zahradě jakékoliv napadení rostlin? Nezoufejte, ať už se jedná o plísně, škůdce či hniloby, včasným zásahem a správným ošetřením se jich snadno zbavíte a zachráníte tak svoji úrodu.
Listy růží, u kterých zaznamenáte černé skvrny, jsou zřejmě napadeny houbovou chorobou. Té se snadno zbavíte, jestliže rostlinu postříkáte vhodným fungicidem. Důležité je také posbírat již spadlé napadené listy a ideálně je spálit, aby se nemoc nešířila dál.
Tato choroba způsobená houbami bývá strašákem všech zahrádkářů. Je poměrně častá a může postihnout různé druhy rostlin včetně některých druhů zeleniny. Napadení lze snadno rozeznat. Pěstované rostliny rychle vadnou, a pokud začneme zkoumat příčinu, zjistíme, že u nich došlo k hnilobě nebo zaschnutí krčku kořene. Takto napadené rostliny již zachránit nelze, doporučuje se je vyrýt, pokud možno i s větším množstvím okolní zeminy.
Pokroucené nakadeřené listy s výrazně červenými vystouplými puchýři se netýkají jen broskvoní, mohou postihnout také nektarinky či mandloně. Chorobě zvané kadeřavost je ideální předcházet vhodným postřikem zjara, při projevech choroby je nutné poškozené listy pravidelně odstraňovat a okamžitě je likvidovat spálením.
Pokud si všimnete oranžových kupiček na větvích keřů či stromů, nejspíš vaši zahradu zasáhla nektriová choroba, za jejímž původem stojí rážovka ruměná. Ta napadá především rybízy, hlohy, lípy, buky či angrešty. Soustředí se hlavně na odumřelé části dřeva, odtud se však může šířit i do živých a zdravých výhonků. V takovém případě je vhodné provést odstranění celé větve, a to až ke zdravému dřevu. Napadené dřevo opět co nejrychleji spalte, ať zamezíte dalšímu šíření choroby.
Nejčastější houbová choroba napadá jak užitkové, tak okrasné rostliny, a je pro ni charakteristický bílý povlak, který se tvoří hlavně na listech rostlin. Časem může docházet i k hnědnutí povlaku a vývoji výtrusů, které se mohou dále šířit. Jestliže dojde k výskytu padlí, doporučuje se napadené listy odstranit a rostlinu ošetřit vhodným postřikem.
Pro brambory, rajčata i další lilkovité rostliny je plíseň bramborová doslova pohromou. Nejprve ji lze rozeznat podle zahnědlých listů, které rychle odumírají, následně dochází k hnědnutí a deformaci plodů. Plíseň takto napadenou rostlinu časem oslabí natolik, že dojede k jejímu celkovému odumření. Jakmile tedy zjistíte první příznaky, ošetřete rostlinu vhodným postřikem, pokud dochází k opakovanému napadání plísní bramborovou, aplikujte na rostliny postřik i preventivně.
I když se zahrádkáři snaží svoji úrodu ve sklenících maximálně zabezpečit, škůdci, plísně a houby se nevyhýbají ani zelenině a rostlinám zde pěstovaným. Jak tedy skleníkovou úrodu nejlépe ochránit a na co si dát pozor?
Houba způsobující čerň rajčatovou je velmi odolným druhem i vůči chemickému postřiku. Pokud tedy možno, snažte se nákaze předejít, ať ji pak nemusíte zpětně řešit. Houba vyhledává teplé a vlhké prostředí, proto se doporučuje pravidelné a dostatečné větrání skleníku.
Působí vaše papriky ve skleníku přes den uvadlým dojmem, avšak přes noc mají tendenci se vzpamatovat? Může jít o napadení houbou rodu Fusarium, která prorůstá do cév stonku a během 3 až 4 dnů je schopná zlikvidovat rostlinu zcela. Buďte opatrní hlavně na poranění kořínků při rozsazování rostlin, preventivně působí také kvalitní nezasolená půda, ve které si lze rostlinky paprik předpěstovat.
Plísně tohoto typu poznáte podle žlutohnědých či nažloutlých skvrn tvořících se na vnějších listech salátů či kedlubnů, které později hnědnou. Spodek listu bývá potažen bílým houbovitým povlakem. Zamezit tvorbě plísní pomůže aplikace měďnatých fungicidů, a to již krátce po výsadbě, jako prevence pomáhá dostatečné a pravidelné větrání skleníku.
Nevídaný host různých rostlin, to jsou mšice, které mají tendenci shlukovat se do velkých kolonií. Jako přirozený predátor působí slunéčko sedmitečné, jestliže se jich však potřebujete zbavit rychle a účinně, aplikujte vhodný insekticid.
Těžším kalibrem než mšice bývají molice. Ty napadají papriky, okurky i rajčata a parazitují na spodní straně jejich listů. Mají nevídanou schopnost rychlého rozmnožování, takže rostlinu zdevastují během chvíle. Přírodní cestou se jich lze zbavit nasazením vosiček, případně přistoupit k postřiku vhodným chemickým prostředkem.
Třásněnky si libují v sání listů, čímž způsobují jejich deformaci, a také jsou přenašeči četných virových onemocnění. K likvidaci třásněnek dopomůže aplikování vhodného insekticidu proti třásněnkám, které se doporučuje provést již při prvním zaznamenání jejich výskytu.
Tento škůdce se přes zimu schovává v různých skulinách, aby následně vysával listy rostlin a způsobil tak jejich zasychání a uhynutí. Opět se proti němu vyplatí použití účinného chemického prostředku, případně lze vyzkoušet násadu dravého roztoče.
I když své pokojovky pěstujete jako v bavlnce a snažíte se jim dát ty nejlepší podmínky pro růst, samotné pěstování v květináči je pro ně více vyčerpávající a omezující. Není proto výjimkou, že také ony bývají napadány chorobami a škůdci. Jejich zdraví a vitalitu tak podpoříte nejen výběrem správného místa a vhodným zaléváním, ale také účinným hnojením.
Stejně jako na rostliny pěstované ve venkovním prostředí, také na pokojových rostlinách si rádi pochutnávají nejrůznější škůdci. Dostanou se k nim buď jako vajíčka nebo larvy z obchodu, odkud jste je přinesli, nebo je mohou napadnout při letnění ve venkovním prostředí. Někteří škůdci bývají také součástí půdy, do které rostliny průběžně přesazujeme. Konkrétně mluvíme o již známých mšicích, molicích, třásněnkách, chvostoskocích, vlnatkách či puklicích. Jakmile zjistíme jejich přítomnost na pokojové rostlině, doporučuje se jejich mechanické odstranění vatovou tyčinkou nebo zubním kartáčkem a následné omytí rostliny či postižených částí zředěným insekticidem.
Také u pokojových rostlin můžeme vypozorovat výskyt již zmíněných chorob, které jsou většinou způsobené špatnou výživou, nedostatkem světla či přehnojením. Nejčastěji se setkáváme s těmito typy chorob:
Choroby trávníků mívají nejčastěji jediného původce, kterým jsou houby. Jejich výskytu se dá zabránit jednak vhodnou údržbou, jednak se vyplatí trávník nezatěžovat po dešti, kdy je rozmoklý, nebo v zimních měsících, kdy na něm leží sníh či námraza, aby nedocházelo k omezení cirkulace vzduchu. Typickými chorobami postihující trávník jsou tedy fuzáriové skvrny, korticidová choroba, plíseň sněžná vyskytující se po zimním období nebo čarodějné kruhy.
Jestliže se chcete výše jmenovaným chorobám trávníku vyhnout, dbejte na jeho častou údržbu a nezanedbávejte pravidelné sekání, zalévání a hnojení. Skvělým pomocníkem v boji proti výskytu hub a plísní v trávníku je také vertikutace neboli provzdušňování trávníku. Jakmile zjistíte výskyt choroby, okamžitě postiženou oblast ošetřete postřikem fungicidu. Pokud by se jednalo o chorobu zvanou čarodějné kruhy, bude nutné odstranit nejen poškozený trávník, ale také půdu pod ním, jelikož se v ní vyskytuje nežádoucí houbové mycelium.
Rozeznejte včas první příznaky onemocnění rostlin a eliminujte jejich výskyt, ať jsou pro vás vaše rostliny jen radostí a chloubou.