Topení dřevem: vyplatí se? A jaké dřevo je nejvhodnější?

Topení dřevem – OBSAH

1. Topení dřevem a ekonomická výhodnost
2. Nákup dřeva na topení – tvrdost, jednotky a množství
3. Jak správně uskladnit dřevo
4. Topení dřevem není žádná věda
5. Kam s ním? – využití popela ze spáleného dřeva

Topení dřevem a ekonomická výhodnost

Mnohé domácnosti vyměnily kotle a krby na tuhá paliva za plynovou či elektrickou alternativu a od té doby jim krby sloužily hlavně jako dekorace v místnosti. V současné době, kdy ceny elektřiny a plynu trhají rekordy, se lidé k topení dřevem zase vrací a opět s ním počítají jako s hlavním zdrojem tepla. Má to totiž své opodstatnění.

Topení dřevem má ekonomickou i ekologickou výhodu. V tabulce níže jsou porovnány náklady na vytápění ukázkového domu s celkovým dodaným teplem na vytápění 9 395 kWh/rok. Jako palivo slouží zemní plyn, elektřina pohánějící tepelné čerpadlo a přímotop a pevná paliva v podobě dřevních briket a palivového dřeva.

Oproti mnohým předpokladům není nejnákladnějším způsobem vytápění plyn, ale elektřina přeměněná odporem na teplo. Následuje plyn a v závěsu se umístily brikety spolu s tepelným čerpadlem. Nejvýhodnějším způsobem vytápění je palivové dřevo, jehož celkové náklady na vytopení domu jsou oproti elektrickému přímotopu téměř šestinové!

^{*Ukázkový příklad domu se 7kW tepelnou ztrátou, s průměrnou venkovní teplotou −15 °C, 248 dny topení a celkovým nutným množstvím tepla na vytápění 9 395 kWh/rok.}

Nákladová stránka je vysvětlena, nyní na řadu přichází ekologický faktor. V prvé řadě je nutné si říct, že se dřevo v lesích netěží primárně pro energetické účely, ale pro dřevozpracující průmysl (např. výroba nábytku, stavebních prvků, papíru). Pouze 10 % veškerého vykáceného dřeva se používá k produkci tepla. Navíc se jedná o dřevo, které nedosahuje potřebné kvality pro další zpracování, tudíž by nenašlo žádné další využití a spalováním alespoň využijeme tuto část dřevin.

Dřevo dále patří mezi obnovitelné zdroje, což znamená, že pokácené stromy lze nahradit vysázením nových sazenic. Jelikož se jedná o stále se opakující cyklus, dřevo, zejména to určené k topení, nám nikdy nedojde.

Výraznější ekologický problém nastává při spalování dřeva. Vinou lokálních topenišť, ve kterých nelze dosahovat vysokých teplot hoření, dochází k nedokonalému prohoření celého obsahu paliva a zvýšené tvorbě pevných částic.

V roce 2021 byla publikována studie britských a řeckých vědců, kteří v ní uvádějí, že se lokální topeniště zvýšenou měrou podílejí na vzniku rakoviny u lidí právě tím, že produkují velké množství pevných částic. Z tohoto důvodu doporučují co nejdříve zakázat spalování jakékoli biomasy. Této zprávy se chytila média, která začala uvádět, že se blíží konec spalování uhlí a topení dřevem. Jedná se o nepravdivou informaci, která není ničím podložená, a pro upřesnění, žádné takové nařízení o zákazu spalování dřeva se nechystá.[1]

Nákup dřeva na topení – tvrdost, jednotky a množství

Abyste mohli celou zimu efektivně topit, musíte se předzásobit dostatečným množstvím dřeva určité kvality. Zejména je nutné myslet na tvrdost dřeva, dále na obvyklé jednotky, ve kterých se dřevo prodává, a pak na celkové množství, jež vám bude stačit na celou topnou sezonu.

Měkké vs. tvrdé dřevo

Pro energetické využití se dřevo dělí na měkké a tvrdé. Výhřevnost dřeva měkkého i tvrdého se příliš neliší, proto se dá říct, že se z 1 kg dřeva získá asi 4,3 kWh = 15,5 MJ/kg. Rozdíl mezi oběma typy se objeví v ceně a délce hoření. O co víc je měkké dřevo levnější, o to kratší dobu vydrží hořet. Tvrdé dřevo hoří pomaleji a poskytuje stabilní a dlouhodobý žár, jenže je také dražší.

Následující tabulka zobrazuje zařazení jednotlivých příkladů dřevin do stanoveného rozsahu tvrdosti.

Které dřevo je nejvhodnější na topení

Obecně se dá říct, že k vytápění domácností jsou nejvhodnější tvrdé typy dřevin. Jedná se o dub, buk či habr. Ovocné stromy, které také patří mezi tvrdé dřeviny, se k topení hodí též, ale doba schnutí až 4 roky a vysoká cena předurčují toto dřevo spíš k jinému využití než k topení.

K rozhoření ohniště se hodí měkké dřevo, např. smrk, topol nebo o něco tvrdší bříza. Do měkkých dřevin se řadí i borovice nebo modřín, nicméně ty nejsou na topení příliš vhodné z toho důvodu, že produkují velké množství mastných sazí, které zanášejí komín. Ideální je tak kombinace tvrdého a měkkého dřeva, například v poměru 3 : 1.

Topné dřevo a prodejní jednotky

Dřevo můžete nakoupit v každé hobby prodejně, často se prodává v balení na kg. Přímo u prodejců dřeva se ale můžete setkat s následujícími odlišnými jednotkami.

Prostorový metr rovnaný:

• označení pro krychli 1 × 1 × 1 m vyplněnou rovnaným dřevem;
• obsahuje 70–80 % dřevní hmoty;
• zkratky: PMR, PRM, PRMR, RM;
• pro orientaci: bukové dřevo váží asi 750 kg.

Prostorový metr sypaný:

• označení pro krychli 1 × 1 × 1 m vyplněnou sypaným dřevem;
• obsahuje 50 % dřevní hmoty;
• zkratky: PRMS, SM;
• pro orientaci: bukové dřevo váží asi 500 kg.

Pokud budete mít na výběr, volte nákup v PRM, jelikož takto získáte více dřeva a prodejce vás nemůže jednoduše ošidit na množství.

Kolik dřeva potřebuji na topnou sezonu?

Před samotným nákupem je nutné nejdřív zjistit, jaké množství dřeva se má pořídit. Neexistuje univerzální způsob, jak se dopracovat k potřebnému číslu, neboť velmi záleží na způsobu vytápění, délce topné sezóny, venkovních teplotách, ale i na izolačních vlastnostech domu. Z toho důvodu je vhodné nakoupit před zimou spíše více dřeva a přebytek použít na následující topnou sezónu než v těch největších mrazech doma mrznout.

Orientačně se udává, že spotřebujete při:

• přitápění 5 až 10 PRM,
• vytápění domácnosti 10 až 20 PRM,
• vytápění i ohřevu teplé a užitkové vody až 30 PRM.

Mám raději koupit polena, nebo štípané dřevo?

Celá polena se hodí pouze do velkých kotlů a topenišť s velkým výkonem. Jejich výhodou bude i nižší cena. Pokud ale topíte v krbu, volte raději rovnou naštípané dřevo, protože špalky jenom vyskládáte na vhodné místo a máte hotovo. Celá polena byste ještě museli pracně štípat na menší kusy. Výhodněji také nakoupíte čerstvě nařezané dřevo, s ním ale budete moct topit až za rok kvůli vysoké vlhkosti. A tím se dostáváme ke vhodnému uskladnění dřeva.

Jak správně uskladnit dřevo

Základním aspektem skladování dřeva je dobrá ventilace. Hlavně nikdy neskladujte čerstvě nařezané dřevo v uzavřených místnostech, protože by ztratilo možnost vyschnutí. Zbytečně by vám pak hnilo a znehodnocovalo se. To stejné platí pro velké kusy dřeva. Před uskladněním je pomocí motorové pily a štípače dříví zkraťte na takové kusy, s jakými pak budete topit. Opět vám tímto způsobem dřevo nebude hnít a lépe proschne.

Vyberte na svém pozemku takový prostor, který je dobře větraný, dostatečně slunný a blízko místa, kde budete topit. Pamatujte na to, že nosit dřevo ve sněhu domů není vůbec jednoduché. Ideální je na zvoleném místě postavit dřevník, ve kterém vám bude dřevo krásně vysychat.

Pokud se chystáte vyskládat dřevo na volném prostranství, nepřekrývejte jej igelitem, který by zbytečně udržoval dřevo vlhké. Spodní patro dřeva ideálně podložte paletami, aby nebylo přímo v kontaktu se zemí a opět nevstřebávalo vlhkost.

Pokud máte čerstvé dřevo z vlastního zdroje, budete jej muset nechat minimálně jeden rok vysychat, tvrdé dřevo i čtyři roky. Je to nutné z toho důvodu, aby vnitřní vlhkost dosáhla přibližně 20 %. Pokud byste skladovali dřevo déle, může vnitřní vlhkost klesnout na maximálně 12 %. Čili delší skladování dřevu nevadí, ale riskujete znehodnocení dřevokazným hmyzem.

Sledujte vlhkost dřeva na topení

Jak už bylo nastíněno, sledovaným parametrem u dřeva je energetická vlhkost, která zásadním způsobem ovlivňuje výhřevnost dřeva. Čím více vody dřevo obsahuje, tím hůře hoří, jelikož voda svým výparem ochlazuje spalovací komoru. Čerstvé dřevo se skládá z až 50 % vody. Správným uskladněním se tato hodnota sníží na minimální doporučovanou vlhkost pro topení – 20 %. Pokud si koupíte dřevo, můžete se vlhkoměrem jednoduše přesvědčit o tom, jestli prodejce opravdu splňuje deklarovanou vlhkost u dřeva.

Ale pozor! Vlhkoměr měří tzv. dřevařskou vlhkost, která se od energetické, sledované u palivového dřeva, mírně liší. Proto je pro vás níže připravena tabulka s převodními procenty. Pokud bychom naměřili vlhkoměrem 25 %, energetická vlhkost bude 20 %, tudíž můžeme dřevem bez problémů přiložit do kamen.

Topení dřevem není žádná věda

Abyste mohli efektivně vytápět dům, musíte spáleniště nejdříve dobře rozhořet. K tomu vám pomohou třísky vytvořené z měkkého dřeva, případně drobné suché větvičky, suché hobliny nebo piliny. Krb roztopíte tak, že na horní stranu měkkého dřeva položíte tuhý podpalovač, okolo vyskládáte třísky do tvaru pyramidy a zaklopíte pár kusy měkké dřeviny.

Kamna roztopíte následovně. Dospod vložte podpalovač, na něj položte třísky a piliny a na to kusy měkkého dřeva.

Jakmile se oheň rozhoří, přikládejte měkké kusy dřeva, aby se uvnitř spalovací komory dosáhlo dostatečné teploty. Po roztopení již přikládejte kusy z tvrdého dřeva, pro rozhoření můžete občas přiložit měkké dřevo.

Rady pro efektivní vytápění

Pokud skladujete dřevo venku, před přidáním polínek do krbu je nechte nějakou dobu ohřát v místnosti, ve které topíte. Jestliže byste do ohně přikládali studené dřevo, někdy až zmrzlé dřevo, jednak by teplota uvnitř spalovacího prostoru mírně klesla, jednak by trvalo delší dobu, než by poleno chytilo, což by bylo doprovázeno zvýšeným množstvím dýmu.

Nesnažte se překračovat maximální kapacitu topného tělesa. Vkládejte pouze takové množství, jaké se do daného prostoru skutečně vejde. Překračováním vnitřní kapacity nedosáhnete maximální efektivity spalování, protože část tepla odejde komínem, navíc hrozí zvýšené riziko požáru od komína.

Nezapomeňte na regulaci vzduchu na topidle. K roztopení ohně je nutné nechat maximální přísun vzduchu, ale se zvyšující se intenzitou hoření vždy trochu vzduchu uberte. Zároveň ale zcela nezavírejte regulační otvor, protože by docházelo k nedokonalému spalování dřeva, postupně by i oheň uhasínal. Ve vytápěné místnosti zajistěte dostatek čerstvého vzduchu a pravidelně větrejte.

V ohništi udržujte přiměřené množství dřeva ve formě uhlíků, nenechávejte jej zcela vyhořet. Udržováním teploty ve spalovací komoře dosáhnete jak nejlepšího tepelného komfortu v místnosti, tak nejvyšší efektivity spalování dřeva.

Nikdy se nesnažte topit čerstvým nebo vlhkým dřevem. Důvodů je k tomu několik. Jednak tím snížíte teplotu v ohništi, protože voda v polenu musí přijmout energii na to, aby se mohla vypařit. Dále má snížení teploty v krbu či kamnech za následek větší tvorbu nespálených částic. Samotné vlhké dřevo produkuje více dýmu, čili si s ním rychleji zanesete komín sazemi.

Kam s ním? – využití popela ze spáleného dřeva

Doma již máte pěkně teplo, bohužel dřevo se nespaluje úplně dokonale a zanechává za sebou zbytky v podobě popela. I když z původního objemu dřeva vám zbude pouhé 1 % popela a jedná se o odpad, hned zapomeňte na to, že popel bez jakéhokoli využití vyhodíte do popelnice.

Popel slouží v prvé řadě jako výborné hnojivo, protože obsahuje vysoké množství vápníku a draslíku, doplněné rostlinami lehce využitelným fosforem a hořčíkem. Tyto prvky ocení hlavně plodové zeleniny, cibuloviny či jahody, maliny, rybíz a angrešt. Popelem se ale nehnojí kyselomilné rostliny, těm by naopak uškodil.

Dále popel oceníte v zimě jako posyp na namrzlé schody a chodníky. Ušetříte za pořízení posypové soli nebo drobného štěrku, navíc na jaře už nebudete vědět, že jste chodníky něčím sypali, protože se popel jednoduše vstřebá do půdy.

Topení dřevem nabízí benefity v podobě výborné ekonomiky provozu a nízké zátěže pro životní prostředí. Aby bylo vytápění co nejefektivnější, je důležité pořídit tvrdé i měkké dřevo o správné vlhkosti. Ideální energetická vlhkost dřeva na topení se udává mezi 12–20 %. Dřevo na otop je důležité uskladnit tak, aby mohlo vyschnout a nehnilo. Na topení se používá suché dřevo, které schlo minimálně 1 rok. Popel ze spáleného dřeva lze využít jako hnojivo nebo posyp cest.