Děti vyzkoušely: Jenga

Jenga: Hra pro malé i velké

Už pár let hru Jenga na trhu sleduji, sem tam jsme ji u někoho doma nebo na dětském herním festivalu potkali, ale dlouho jsem ji považovala za dřívka a nic víc. Teď ji ale máme doma, protože jsme hledali hru na rozvoj motoriky a soustředění, a studovali jsme trochu víc nabídku na trhu. No a Jenga nám z mnoha důvodů přišla super. Cílili jsme na pětiletou Barborku a náš plán byl, že se to bude učit! Jaké bylo naše překvapení, když jsme věž z dřívek poprvé postavili a ona zcela suverénně začala dřívka vyndávat a nic jí nepadalo. Totální koncentrace, klid a pak prostá dětská radost, že to klaplo. Není to žádná jogínka, ale pěkná divoška, což ovšem přestává platit, když si postaví věž z dřívek. Od první chvíle vzala jako daný i fakt, že smí používat jen jednu ruku.

Nejdřív hrála s kamarádem a když je to přestalo bavit, dřívka využívali ke stavění nádraží a kolejí. Dvouletý Honzík nerad jen sedí a pozoruje. Zpočátku jsem se ho snažila zabavit, aby Barborku nerušil. No, nedal se... A tak jsme to s ním zkusili. Vždy jsme mu dřívko vybrali a on vytahoval. Nebořil, věž nepadala. Nechápu, ale je to tak. Jenga je krásná a vlastně jednoduchá hra složená z 54 dřívek, ze kterých postavíte rovnoměrnou věž o 17 patrech a pak vytahujete jednotlivá dřívka a snažíte se, aby věž i bez nich pořád stála a nespadla. Líbí se mi, že to je adrenalin, všichni jsme napjatí. Zároveň se ale musí všichni soustředit na to, aby dřívka tahali opatrně, promýšlet další tahy a nedivočit.

Společenská hra, která jen tak neomrzí

Hrajeme to klidně hodinu a baví to všechny. Zatím hrajeme hru tak, že vylovené dřívko dáváme na stůl, ale až budeme mít jistotu, tak tuhle fázi vytuníme a přejdeme na další level. Budeme dřívko dávat nahoru na věž a stavět ji jakoby znovu. Je to hra pro malé i velké, takže na horách ji dohrály děti, šly spát a v tu chvíli se začali hecovat dospělí a zkoušet svoje nervy.

Je to hra, která se neomrzí po pár kolech, ale naopak můžeme posouvat hranice obtížnosti. Je opravdu pro celou rodinu. Když hrajeme s dětmi, tak lehce napovídáme a odpustíme (zatím!) i menší podvůdky. Zato když hrají jen dospělí, nemilosrdně se kontrolujeme a neodpustíme jediný pomocný pohyb navíc, provokujeme se a rozesmíváme, abychom soupeři narušili koncentraci. Líbí se mi, že je dřevěná, skladná, má široké využití a já se tímto "jenom dřívkům" omlouvám, že jsem je podceňovala.