Monopoly už jsme hráli každý stokrát. Minimálně každý z nás proseděl ve svém dětství hodiny hraním Dostihů a sázek. Tyto hry se proto snaží neustále inovovat přidáváním nových supr funkcí – ať už se jednalo o kreditní karty, lokální nemovitosti nebo dokonce Pokémon Monopoly. Nepřekvapuje nás tedy, že výrobce Hasbro přišel ve spolupráci s Disney s novou edicí – Monopoly Star Wars.
Přemýšleli jste někdy nad tím, jaké by to bylo být galaktickým magnátem? Nová Star Wars edice Monopolů nám to umožnila a byl to zajímavý zážitek. Základní princip samotné hry zůstal samozřejmě nezměněn, ale jinak je hra od té původní téměř nerozeznatelná. Tam, kde jsou v běžných Monopolech budovy nebo ulice, se nyní nachází šipky vyznačující části planet. Nacházejí se zde všechny nejdůležitější planety celého univerza od Coruscantu až po Tatooine.
Ať vás provází Síla – to je jedna z prvních vět, které si přečtete v návodu k této hře. Cíl hry je popsaný slovy: „Hrajte v týmech, postavte Základny po celé galaxii a použijte karty Síla, abyste obrátili bitvu ve svůj prospěch! Ale nezapomeňte, že úplný vítěz může být jen jeden!“
Hra je určena pro dva až čtyři hráče. Zajímavým prvkem, který tuto variantu odlišuje od jiných, je přítomnost stran, za které hráči hrají. Hru pak nevyhrává rovnou hráč s největším počtem základen, ale musí být také členem vítězné strany – Rebelů nebo Impéria. Svou stranu si hráči určí podle barvy jejich figurky. (Červená = Impérium; Modrá = Rebelové)
Samozřejmě že naše známé dolary byly nahrazeny Galaktickými kredity. A jejich design je opravdu povedený, i když se stále jedná o ty „barevné peníze“. Navíc se pohybují ve velmi malých částkách, takže se nebudete během hry ztrácet v nesmyslných milionech.
Další změnou oproti běžným Monopolům je odstranění karet náhody, kterou nahrazují dvě různé karty Síly, jejichž efekt se mění podle strany, za kterou hrajete. Pokud si jako bojovníci Impéria budete muset líznout kartičku Rebelů, nečeká vás nic pěkného.
Další velký rozdíl je v samotných pozemcích, které jako hráči nakupujete. Nemají totiž své vlastní kartičky, jak je tomu zvykem v původních Monopolech, ale poté, co zaplatíte jejich cenu, si na nich stavíte své základny.
Pokud šlápnete na políčko planety s majitelem, musíte majiteli zaplatit nájemné – to je zobrazeno vedle šestistranného místa pro základny. Hodnota nájmu se dále odvíjí podle strany, na které nájemce je. Pokud jste spojenci, platíte pouze polovinu nájmu.
V případě, že celou planetu vlastní jedna strana (tedy ne pouze jeden hráč), její nájem se zdvojnásobí.
Co upoutalo naši pozornost, byla možnost hrát za jedny z nejlepších postav z celé franšízy. Ať už se jednalo o symbolického Darth Vadera nebo Rey z nejnovějšího dílu, rozhodně se do této verze hodí líp, než klasická bota.
Hru jsme nakonec hráli ve čtyřech hráčích, což doporučujeme jako ideální počet, protože to umožní naplno využívat potenciál již dříve zmíněných stran. Každý jsme si vybrali figurku a znak svých základen. Bankéř rozdal začátečních 1500 kreditů a hra mohla začít.
Podle pravidel začíná nejmladší Rebel. Už od začátku jsme věděli, jaké planety si chceme nakoupit. A protože jsme prostě skalní fanoušci Star Wars, tak odhodlání rozhodně nechybělo. První z nich byla Dagobah, domov mistra Yody v posledních letech jeho života, kdy se skrýval před Impériem. Radost nám udělal také výhodně vydražený nákup části Coruscantu.
Hra byla mnohem jednodušší než běžné Monopoly a rozhodně nezabrala tolik času. Hru jsme dohráli téměř během hodiny – samozřejmě s vítězstvím Rebelů.
Monopoly jsou jednou z nejstarších dosud stále populárních deskových her. Poprvé byla hra představena v roce 1935 a do Česka k nám o pár let později přišel jeden z jejích klonů známý pod názvem „Dostihy a sázky“.
Hra se stala nejpopulárnější hrou 20. století a existuje na ni spousta variací. Od „Monopoly Empire“ ve kterém si hráči zkupují značky místo nemovitostí, přes Pokémony, až po právě Star Wars edici.
Hru hodnotíme krásnými 85%. Zpracování materiálů bylo kvalitní a hra rozhodně nebyla nudná, jen nám oproti původním Monopolům přišla poněkud chudá. Vzhledem k tomu, že je hra také velmi jednodušší než její původní verze, obáváme se, že pokud bychom si hru zahráli znovu, dohráli bychom ji ještě rychleji, což může být pro někoho nevýhodou. Rozhodně ji ale můžeme doporučit.