ICO (VŠE, CO CHCETE VĚDĚT). Co je prvotní nabídka kryptoměny?

ICO (Initial Coin Offerings). Co je prvotní nabídka kryptoměny? – OBSAH

1. Co je to ICO (Initial Coin Offering)?
2. Kousek historie – Ethereum jako průkopník ICO projektů
3. Vznik a rychlé selhání blockchainového investičního fondu The DAO
4. Rok 2017 ve znamení ICO mánie
5. Vystřízlivění v roce 2018 – ICO projekty hledají cestu vpřed
6. Jak postupovat v oblasti ICO bezpečně? Radí společnost Icoindex!
7. Icoindex: Vyplatí se dnes investovat do ICO? Přežijí ICOs současný medvědí trh?
8. Icoindex: Našel jsem si ICO a rád bych investoval. Jak rozpoznat solidní nabídku?
9. Icoindex: Aktuální trendy v rámci ICOs – co čekat do budoucna?

Co je to ICO (Initial Coin Offering)?

Prvotní nabídka kryptoměny (Initial Coin Offering) je proces, při kterém mají lidé možnost zakoupit počáteční emisi vznikajícího coinu či tokenu. Značný nárůst v popularitě zaznamenaly ICOs v roce 2017, kdy se v jejich rámci vybralo 5,5 miliardy dolarů. Mnoho projektů nicméně s odstupem jednoho roku neplní své sliby. Některé nabídky jsou pak vyloženě podvodné. Mají tyto projekty a proces ICO budoucnost, nebo je to jen dočasný a pro investory drahý výstřelek?

Kousek historie – Ethereum jako průkopník ICO projektů

Bitcoin a první kryptoměny nevznikly procesem ICO. Do světa byly uvedeny formou uvolnění open source kódu a otevřené možnosti domácí těžby, a to od prvního dne existence. Každý tak měl stejnou šanci s kryptoměnou experimentovat a podílet se na jejím vývoji a zabezpečení. Předtěžení kryptoměny, kdy nejprve po určitou dobu těžil pouze sám zakladatel a až následně kódy uvolnil, bylo dlouhou dobu považováno minimálně za nečestnou praktiku, ne-li přímo podvod. Jedním z nejznámějších příkladů této praktiky je Bytecoin, který je předtěžený jedním člověkem z více než 80 %.

Kryptoměnové odvětví proměnila událost z roku 2014. Tehdy devatenáctiletý novinář, zakladatel Bitcoin Magazine a programátor Vitalik Buterin přišel s nápadem plně programovatelné kryptoměnové platformy. Vitalik Buterin chtěl Ethereum, jak svou platformu nazval, od počátku budovat profesionálně a s dostatečným rozpočtem, nikoli „doma na koleni“ a se spolehnutím na dobrovolné přispěvatele do open source kódu, jako tomu bylo u Bitcoinu. V létě roku 2014 proto proběhla prvotní nabídka coinů ether, nativní měny platformy Ethereum (s ethery se na platformě Ethereum platí transakční poplatky a poplatky za ovládání chytrých kontraktů).

ICO Etherea mělo následující parametry:

• 61 000 000 coinů prodáno veřejnosti
• 11 000 000 předtěženo na účet Ethereum Foundation
• Počáteční prodejní cena 2000 ETH / 1 BTC (cca 0,3 USD), postupně se cena zvyšovala
• ICO trvalo 42 dní

Buterinem založená Ethereum Foundation, nadace pověřená dalším rozvojem Etherea, tudíž získala prostředky ve výši 18 milionů dolarů a 11 milionů předtěžených coinů ETH (v oběhu je dnes celkem 102 milionů coinů). V dalších letech to byly především předtěžené coiny, které poskytly vývojářům komfortní finanční polštář pro financování vývoje, navazování partnerství se světovými firmami (například v podobě Ethereum Enterprise Alliance) a pořádání velkolepých vývojářských konferencí DevCon. Čtvrtý ročník této konference se bude mimochodem v říjnu konat v Praze.

Ethereum nebylo historicky prvním projektem ICO – tím byl projekt Mastercoin v červenci 2013. Mastercoin se později přejmenoval na Omni, platforma na které běží například Tether USD (USDT). Nicméně Ethereum, ač nebylo první, je dnes významnější, jelikož se stalo platformou pro naprostou většinu dalších ICOs. 

Vznik a rychlé selhání blockchainového investičního fondu The DAO

Druhým milníkem v popularitě ICOs bylo nyní již nechvalně známé The DAO. Jednalo se o první seriózní pokus o vybudování DAO – Decentralised Autonomous Organization. Zakladatelé organizace si zvolili poměrně nešťastné a domýšlivé označení – jako by svou firmu pojmenovali The Firm. The DAO vzniklo s cílem vybudovat blockchainový investiční fond, ve kterém držitelé DAO tokenů hlasují o tom, kam se investují prostředky, které budou v rámci ICO vybrány. Detailnější popis funkcí The DAO popsal autor tohoto článku v textu na webu btctip.cz.

Organizace na jaře 2016 vybrala v rámci vlastního ICO ethery v hodnotě 150 milionů dolarů. Pikantním faktem je, že cílem německé firmy Slock.it, která The DAO spouštěla, bylo vybrat pouhých 500 tisíc dolarů. Firma nicméně nestanovila žádný strop pro vybrané prostředky, jediné omezení bylo časové – kampaň trvala jeden měsíc. Zúčastnilo se 11 tisíc investorů, kteří do projektu vložili téměř 14 % všech existujících etherů. Projekt byl tudíž v dané době obřím počinem, lámajícím rekordy ve všech ohledech.

The DAO zaniklo s obdobnou pompou, s jakou vzniklo. Necelé tři týdny po skončení ICO byla organizace hacknuta a útočník během krátké doby vyvedl 3,6 milionu etherů (z celkových 11,5 milionů, které organizace držela). Jednalo se o jeden z největších hackerských útoků historie, kdy útočník získal přes 50 milionů dolarů. Problém byl později „vyřešen“ kontroverzním hard forkem, při kterém došlo k přepsání historie blockchainu a prostředky byly vráceny na peněženky The DAO; organizace byla krátce nato rozpuštěna a investoři dostali možnost vybrat si své vložené ethery zpět na své peněženky.

Ačkoli The DAO velmi rychle selhalo (a svým nešťastným názvem ponechalo v mnoha lidech nedůvěru k dalším experimentům na poli DAO organizací), vyvolalo velký zájem o nový typ financování blockchainových projektů. Ukázalo celému světu, že ICO může oslovit velký počet investorů, kteří vlivem růstového trendu kryptoměn mají zničehonic spoustu prostředků, které jsou ochotní investovat do obdobných projektů. S koncem The DAO tak přišel začátek ICO mánie.

Rok 2017 ve znamení ICO mánie

Jednou ze zajímavostí The DAO bylo, že se nejednalo o vznik a prodej coinu, ale tokenu, který byl založený na Ethereu. Konkrétně se jednalo o token založený na standardu ERC-20. Standard ERC-20 je ve stručnosti popisem funkcí, které musí smart contract spojený s daným tokenem obsahovat. Splňuje-li smart contract a jeho token tyto funkce, je poté kompatibilní s existujícími peněženkami, jako je například populární My Ethereum Wallet (kterou využívají i hardwarové peněženky Trezor a Ledger).

Standardizace tokenů byla pro následující vlnu ICOs kriticky důležitá. Většina projektů totiž nepotřebuje vyvíjet vlastní architekturu tokenu samotného, jelikož nebuduje technologicky sofistikované tokeny, jako spíše lokální ekonomiky soustředěné okolo určitého zájmu (jako jsou decentralizovaná úložiště v podobě StorJ či decentralizované burzy v případě 0x). Proto vývojářům většiny ICO projektů stačí, když mají standardizovaný nástroj, u kterého je zapotřebí změnit pouze několik klíčových parametrů, jako je velikost emise, cena, způsob distribuce apod.

Standardizace umožnila rychlé a bezproblémové úpisy nových tokenů na kryptoměnové burzy, podporu v rámci stávajících peněženek (včetně hardwarových peněženek Trezor a Ledger), a tím i napomohla rozmachu počtu ICOs, jejich popularitě a objemu vybraných peněz. Nejlépe o rozmachu ICOs vypovídá tabulka portálu Coindesk, ze které je patrné, že v roce 2017 došlo v rámci ICOs k přelomu ve všech metrikách.

Vystřízlivění v roce 2018 – ICO projekty hledají cestu vpřed

Obdobné statistiky nicméně nabízejí pohled pouze na to, co se povede. Není z nich však patrné, kolik procent projektů nenaplní ani svůj minimální cíl na financování nebo kolik jich následně selže. Nemálo ICOs je dokonce od počátku plánováno jako podvod na investory. Dle různých výzkumů selže polovina projektů během pár měsíců a až 80 % nabídek může být podvodných. Většina ICOs rovněž trpí problémy v oblasti bezpečnosti: zájemci o koupi tokenů čelí falešným stránkám, skrytému přesměrování plateb, phishingu.

Další problémy plynou ze státní regulace a snah ji obejít. Jelikož většina vývojářů nechtěla mít v minulosti starosti s licencemi a dalšími regulatorními požadavky, koncipovala nabízené tokeny jako tzv. utility tokeny – tj. tokeny, které v zásadě nemají přímou spojitost s vlastnictvím projektu ani právy na příjmech či ziscích financovaného projektu. Problém utility tokenů je v tom, že jen minimum projektů potřebuje k prosperitě vnitřní měnovou jednotku. Tak tomu může být u striktně decentralizovaných počinů, kde je zásadní vzájemná interakce členů komunity a jejich motivace s pomocí vhodně nastavené ekonomiky, ve které hraje vlastní token zásadní roli.

Utility tokeny představují totiž podíl na ekonomice, kterou projekt vytváří. Dobrým příkladem úspěšného utility tokenu je například BNB token, který je používán ke snížení poplatků na burze Binance. Burza Binance má miliony uživatelů a ti mají motivaci tokeny nakoupit, držet a platit s nimi poplatky na burze. Předpoklad většiny ICO projektů je, že hodnota utility tokenů bude růst, pokud bude růst poptávka po službách, které jsou v této ekonomice nabízeny. Problém je, že většina projektů, které vydaly svoje utility tokeny, není schopná vytvořit systém, kde tyto tokeny mají svoje opodstatnění a jsou opravdu používány. Z toho důvodu většina utility tokenů spíše smysl nedává a je pouhým nástrojem pro financování projektů od neinformovaných investorů a spekulantů. Umělé roubování utility tokenu do vnitřní ekonomiky obdobných projektů jim do budoucna spíše podkopává nohy.

Kritickému čtenáři by se nyní mohlo zdát, že na celé ICO mánii vydělali nejvíc samotní organizátoři a hackeři (nejsou-li ve vězení, což z valné většiny nejsou). Takový čtenář by nebyl daleko od pravdy; během let 2017–2018 bylo patrně výnosnějším a méně rizikovým počinem kupovat a držet bitcoin a vybrané coiny z vrcholu žebříčku CoinMarketCap. Přesto je autor tohoto článku názoru, že nad ICOs jako novým fenoménem nelze jen tak mávnout rukou, a to zejména ze dvou důvodů.

Do budoucna je tak pravděpodobné, že tzv. utility tokeny budou nahrazeny tokenizovanými investičními nástroji (security tokeny), které sice budou mít nižší spekulativní potenciál, ale zároveň budou poskytovat vyšší jistotu investorů, že nenaletí podvodníkům. Tohoto trendu si samozřejmě všímají i ti největší hráči na trhu, mezi něž patří například kryptoměnová burza Binance – ta usiluje ve spolupráci s místními regulátory o otevření specializované kryptoměnové burzy, která umožní obchodování security tokenů.

Jak postupovat v oblasti ICO bezpečně? Radí společnost Icoindex!

Jelikož odvětví ICO je plné nástrah a vyvíjí se každým dnem, zeptali jsme se českých odborníků Ondřeje Pilného a Jakuba Greguše ze společnosti Icoindex na jejich názor na aktuální trendy a tipy, jak se v prostředí ICO nabídek orientovat.

Icoindex: Vyplatí se dnes investovat do ICO? Přežijí ICOs současný medvědí trh?

Ano, investování do ICOs se vyplatit může, jedná se ale o jednu z nejrizikovějších investic v oblasti krypto-aktiv (překlad z angličtiny crypto-assets, obecné označení pro kryptoměny, tokeny a aktiva, které mají specifické vlastnosti). Základním pravidlem rizikového investování je neinvestovat do věcí, kterým člověk nerozumí a neriskovat více peněz, než je člověk ochoten ztratit. U ICOs tohle platí obzvláště. Minulý rok jsme mohli zažít největší kryptoměnovou horečku, ve které spousta lidí nabyla dojmu, že investování do kryptoměn je jednoduché a dají se tak rychle vydělat peníze s malým rizikem.

Jak už tomu bývá, žádná investiční horečka netrvá věčně a někdy musí dojít k ochlazení trhu. K ochlazení došlo na začátku roku 2018, kdy cena většiny kryptoměn začala strmě padat, což způsobilo, že chuť lidí investovat do ICOs (jakožto nejvíce rizikových) postupně zmizela. Velká část spekulantů, která trh tlačila dříve vzhůru, trh opustila, protože se nevyvíjel podle jejich představ. Na trhu zůstali zejména investoři, kteří věří technologii blockchain, decentralizaci a kryptoměnám v dlouhodobém měřítku. Tato část investorů také pociťuje aktuální stav trhu, ale vidí to spíše jako příležitost k nákupu dalších krypto-aktiv s velkou slevou.

Icoindex: Našel jsem si ICO a rád bych investoval. Jak rozpoznat solidní nabídku?

V první řadě byste neměli podlehnout nadšení, že se jedná o další Bitcoin nebo Ethereum. S největší pravděpodobností se totiž bude jednat jen o další bezcenný token. Jakmile se začnete na každý projekt dívat více kriticky, můžete začít s jednoduchou analýzou, díky níž rozpoznáte většinu nekvalitních projektů od něčeho zajímavého, co může mít potenciál. Rozhodně tento text neberte jako návod, jak investovat do ICOs. Všechno je totiž komplikovanější, než se může zdát.

Když najdete ICO, které se vám líbí nebo vám ho někdo doporučil, měli byste si ověřit, že tým, který stojí za projektem, je skutečně reálný a opravdu na projektu pracuje. Zkuste si najít na webu projektu jména zakladatelů a členů týmů a postupně si všechny zadejte do Googlu a najděte si o nich informace. Pro získání pocitu z lidí, kteří stojí za projektem, jsou nejlepší videa, kde vystupují naživo v nějakém rozhovoru. Sociální síť LinkedIn je zase dobrá k prověření předchozích zkušeností členů týmu. Dávejte však pozor, není zas tak obtížné profil na LinkedInu zfalšovat. Jestliže budete mít i po dlouhém zkoumání dobrý pocit z lidí, kteří za projektem stojí, zkuste se s nimi spojit, buď přes chat, email nebo i napřímo zavolat. Dejte jim vědět, že máte zájem do ICO zainvestovat, ale chtěli byste vědět více informací. Kreativitě se meze nekladou, zkuste různé techniky, jak o lidech zjistit zajímavé informace, a udělejte si sami obrázek.

Další podstatná věc, kterou si investor musí prověřit, je produkt. Pokud chce nějaký projekt sbírat peníze od investorů, měl by mít alespoň základní prototyp, demoverzi nebo nejlépe fungující produkt, který se dá vyzkoušet. Produktem se nemyslí fyzická věc, ale většinou nějaká aplikace nebo program, který je první verzí finálního produktu. Jestli tomuto produktu nerozumíte, zkuste si mezi svými známými najít někoho, kdo tomu bude rozumět a zeptejte se ho na jeho názor. Je to mnohem lepší než dělat ukvapené závěry.

Pokud jsou tým a produkt na vysoké úrovni, podívejte se na jejich sociální média a jak komunikují s veřejností. Působí to profesionálně, nebo spíše že jim příspěvky píše cvičená opice? Podstatou komunikace by měly být z velké části důležité informace o projektu, týmu, produktu, partnerství atd. Když se nějaké ICO snaží za každou cenu prodat svoje tokeny, vymýšlejí různé slevy, bonusy, prodejní akce atd., je to z jejich stylu komunikace vidět a je jasné, že jejich záměrem je prodat tokeny, a ne budovat kvalitní produkt. Dávejte si taktéž pozor na zavádějící a falešné zprávy (viz infobox pod odstavcem).

Bez podrobného technického vysvětlení, jak toho chtějí dosáhnout, vznášejí zprávy tohoto typu spíše otazníky, jestli to projekt opravdu myslí vážně. Vytvořit spolehlivé, bezpečné a funkční decentralizované technologie je řádově těžší než architektura klasických programů. Další typy zpráv, kterými se podvodné projekty snaží zaujmout, jsou neexistující nebo nepodložená partnerství se známými firmami. Pokud uvidíte, že nějaké ICO tvrdí něco takového:

 … a přitom nepodloží zprávu odkazem na tiskovou zprávu od těchto firem, můžete si být jistí, že k žádnému partnerství ve skutečnosti nedošlo. Častokrát se nekvalitní projekty snaží argumentovat tím, že používají služby nebo produkty těchto firem, a tím se automaticky stávají partnerem. Je to naprostý nesmysl, a pokud něco takového uvidíte, dejte od tohoto projektu ruce pryč.

Důležitá jsou také čísla na sociálních médiích. Kdy byly profily vytvořeny – delší historie je vždy lepší. Kolik lidí je sleduje, vyšší čísla followerů mohou indikovat zájem o projekt, ale stejně tak mohou být koupená, aby projekt působil zdánlivě lépe. Reagují lidé na příspěvky projektu? Pokud má někdo na Twitteru 50,000 sledovatelů, ale nikdo jim nekomentuje příspěvky ani nedává like, je to velmi podezřelé.

Dalším podstatným faktorem je tokenizační model projektu. V podstatě se jedná o to, proč by projekt měl nebo neměl mít svůj vlastní token. Zkuste si představit, že by projekt, který prodává tokeny v ICO, neměl svoje vlastní tokeny. Pokud se bez nich projekt obejde, znamená to, že tokeny k ničemu nepotřebuje. Pokud by projekt bez vlastního tokenu nebo coinu nemohl fungovat, tak to znamená, že je nedílnou součástí projektu a má svoje opodstatnění pro ICO. V nejhorších případech existují projekty, které přidávají token do svého projektu jen proto, aby měly co prodávat v ICO a ve skutečnosti jim token pouze vytváří zbytečné překážky pro uživatele, kteří by raději produkt používali bez něj.

Icoindex: Aktuální trendy v rámci ICOs – co čekat do budoucna?

Ve zkratce můžeme říct, že na trhu lze pozorovat 3 důležité trendy. Privátních investic je dnes více, než tomu bylo loni. Rozjíždějí se další tokenizační modely, jako jsou security token offerings a equity token offerings, a trh se nadále více profesionalizuje.

Většina ICO projektů dnes cílí spíše na privátní investory, jako jsou investiční fondy, kvalifikovaní investoři a lidé, kteří v minulosti vydělali spousty peněz na kryptoměnách. Jedním z důvodů je, že velká část menších investorů zanevřela na investování do ICOs, a stalo se tak neefektivním cílit na drobné investory. ICOs dnes spíše vybírají peníze od velkých investorů a veřejné ICOs ruší. Do veřejného ICOs se pouštějí buď projekty, které se snaží mít co nejvíce distribuované tokeny v rámci komunity, nebo projekty, které nebyly úspěšné u privátních investorů.

Velkým trendem jsou dnes obdoby ICOs, kde firmy nebo projekty uvádějí tokeny tzv. „Security token offerings“ (STOs) a „Equity token offerings“ (ETOs). V minulosti byla ICOs doménou zejména projektů, které neměly možnost prodat svoje akcie tradičním investorům, protože by nedávalo smysl, aby projekt někdo vlastnil a měl nad ním kontrolu. Příkladem takových projektů jsou například blockchainové platformy, jako je Ethereum, Omni a Aeternity. Tyto projekty mají společné to, že jejich hlavním cílem není generovat zisk, ale budovat technologii, která bude prospěšná lidstvu, a proto nemělo smysl prodávat akcie, ale spíše vytvořit svůj vlastní token nebo coin a ten nabídnout investorům ke koupi.

Většina ICOs, které jsme mohli vidět v roce 2017, byla ale spuštěna za účelem zisku. Na tom by nebylo nic špatného, problém je v tom, že tokeny, které týmy vydaly, nejsou nijak navázané na úspěšnost projektu. Už delší dobu se mluví o tokenizačním modelu, který by byl navázán na úspěšnost projektu a například poměrně přerozděloval příjmy nebo zisky držitelům tokenů. Problém je v tom, že většina regulátorů se proti tomuto postavila a zakázala prodávat jakékoliv tokeny, které mají prvky cenných papírů. Tento typ tokenu se začal nazývat „Security token“ (význam: token reprezentující cenný papír, jakým jsou například akcie, dluhopisy, podíly na ziscích, podíly na příjmech apod.). Výhodou security tokenů je, že tokeny mohou být jednoduše přímo svázány s úspěšností projektu. Dají se tedy lépe aplikovat na většinu firem a umožňují firmám tokenizovat podíly na svých byznysech.

Další důležitý trend souvisí s tím, co jsme už zmínili v odpovědi na první otázku, a to je, že se trh stále více profesionalizuje a do hry přicházejí noví hráči z řad sofistikovaných investorů, tzv. „smart money“. Tito již mají zkušenosti s investováním, více volného kapitálu a investují v horizontu 5–10 let. Takoví investoři tolik nehledí na aktuální stav trhu, ale spíše na aplikovatelnost technologie v reálném businessu.

Josef Tětek

Josef je ekonom vycházející z rakouské školy ekonomie. Věnuje se Stackuj Podcastu a vede edukativní projekt Trezor Academy se zaměřením na posílení finanční a bitcoinové gramotnosti primárně v Africe. Autor knih Nepřátelé státu, přátelé svobody, Bitcoin: Odluka peněz od státu a Bitcoin: Návrat zdravých peněz. @JosefTetek na Twitteru.

Osobní stránky: Stackuj.cz