S termínem Internet věcí (IoT, Internet of Things) se v poslední době setkáváme čím dál častěji. Ve své podstatě se jedná o propojení různých zařízení, například chytrých žárovek nebo osobních vah v rámci jedné sítě. Koncept přináší nové možnosti vzájemné interakce nejen mezi výrobky samotnými, ale rovněž s uživatelem. Odborná veřejnost předpokládá, že internet věcí se významněji rozšíří do roku 2020. Jaké benefity z IoT plynou a jakým výzvám budou muset čelit výrobci?
S nástupem IoT se pojí mnohá očekávání. Vzhledem k široké použitelnosti tohoto souboru technologií se bude jeho dopad v různých společnostech a průmyslových odvětvích lišit. Výhody však mají plynout jak pro organizace, tak pro zákazníky. Podle průzkumů 40 % společností počítá se zlepšením své provozní efektivity a více než 36 % pak uvádí, že zákazníci získají lepší uživatelskou zkušenost.
Z nižších nákladů budou těžit společnosti i klienti. Lepší správa dat pak vnese širší vhled do chování zákazníků a následně umožní poskytovat služby a výrobky, které za nižší cenu lépe vyhoví požadavkům trhu. Přínos pro podniky i spotřebitele by měl být přitom o to větší, oč bude kladen větší důraz na komplexní pohled na zákazníka.
IoT je užitečný v řadě odvětví, například v oblasti autodiagnostiky, sledování majetku nebo implementace propojení dopravních prostředků. Ve zdravotnictví některé společnosti pracují na senzorech pro monitorování zdraví na dálku a rovněž usilují o zlepšení provozních procesů. Například se snaží zefektivnit údržbu nemocničního prádla tím, že ho očipují. Z konceptu mohou těžit i zaměstnanci. Díky nepřetržitému sledování pracovního prostředí lze dosáhnout vyšší bezpečnosti práce.
V souvislosti s rozvojem IoT se firmy budou muset vypořádat i s řadou výzev. Nejpalčivěji vnímají respondenti zejména otázku analýzy dat v reálném čase, a to ve 21 % případů. Na druhém místě pak uvádějí zabezpečení dat (rovněž v 21 %). Další příčky okupují změna v řízení inovací (20 %), integrace technologií a systémů (15 %) a náročnost obsluhy nových a složitých technologií (20 %).
Pokud hádáte, že tou nejdůležitější dovedností bude analytika nebo datová věda, mýlíte se. Rezervy v těchto oblastech totiž firmy poměrně snadno překlenou spoluprací s externími odborníky, které je možno si najmout nebo s nimi klíčové otázky konzultovat.
Někdo však s těmito odborníky musí být schopen jednat. Tou nejdůležitější dovedností je tedy způsobilost spolupracovat s externími konzultanty. Na dalších místech pak respondenti uvádějí ve 13 % dovednosti spojené s automatizací procesů a ve 12 % kompetence v senzorových technologiích.
I když jsou nové technologie velkou příležitostí, pojí se s nimi i obavy. Mnohé společnosti se zdráhají pouštět do experimentů s nejistým výsledkem v podobě náročného a nákladného vývoje revolučních produktů nebo služeb. Jako schůdnější vidí řada firem postupnou implementaci poznatků.
Mezi hlavní obavy patří:
Nástup IoT se jeví jako nevyhnutelný. Je proto lepší být inovátorem, nikoli pouze pasivně přihlížejícím. I současní lídři si uvědomují, že překotný rozvoj technologií může podkopat jejich konkurenceschopnost ve prospěch mladých a dynamických vyzyvatelů. Obavy má ovšem i veřejný sektor. Zástupci tzv. „chytrých měst“ spatřují riziko zejména ve ztrátě prestiže a atraktivnosti pro investory. Případný neúspěch se totiž může ve výsledku podepsat na jejich odlivu. Na druhou stranu je zjevné, že zavádět IoT za každou cenu se nemusí vyplatit, a tak je třeba najít vhodný kompromis.
Respondenti v rámci průzkumu ohodnotili svou aktivitu kolem IoT. Při otázce, zda v jejich případě rychlost zavádění technologií spojených s IoT odpovídá požadavkům trhu, uvedlo 15 %, že se snaží neustále vyvíjet, aby setrvali na čele pelotonu. 13 % dotazovaných pak tvrdí, že se snaží investovat a soustřeďovat na rozšiřování technologií IoT. Z reakcí respondentů lze tedy dovodit pragmatický přístup k celé věci – pokud svět postupuje kupředu, my musíme taky, jinak nám nenávratně ujede vlak.
Respondenti se rovněž vyjádřili k předpokládanému vývoji na trhu v průběhu nadcházejících pěti let. Ačkoliv někteří své odpovědi přirovnávali k věštění z křišťálové koule, mnoho firem má jasněji. 15 % vidí cestu vpřed v postupném zlepšování spíše než v radikálních změnách. 18 % dotázaných upřednostňovalo rozšíření současných IoT projektů a 17 % respondentů vidí budoucnost ve zlepšování zákaznických služeb a nabídek. Pouze 11 % dotazovaných spatřuje v IoT klíč k budoucímu úspěchu v jejich sektoru.
Několik dotazovaných uvedlo, že vzestup mobilních zařízení již nyní mění způsob, jakým lidé nakupují. Vyvíjí se také způsob interakce lidí se společnostmi od těch finančních až třeba po státní správu. Tento trend má v příštích pěti letech pokračovat. Výzvu v nalezení vhodných komunikačních cest pro mnohé společnosti bude představovat i stále lépe informovaný a v digitálních vodách se orientující zákazník.
Jak je vidět, internet věcí přináší nové možnosti využití pro různá odvětví dnešního průmyslu. Společnosti čekají nové výzvy v oblasti technologie, znalostí i zdrojů. Při nástupu IoT bude důležitou roli hrát zejména kreativní myšlení a odvaha a schopnost provést odpovídající změny. Bude zajímavé sledovat, jak si s tím společnosti poradí a jaké důsledky v praxi to bude mít pro nás spotřebitele. Máme se rozhodně na co těšit.
Zdroj:
Průzkum společnosti SAS, světového lídra v oblasti analytiky.