Jak na výběr motorového oleje

Jaký olej do auta vybrat – OBSAH ČLÁNKU

1. Kdy měnit motorový olej?
2. Proč je nutné měnit motorový olej?
3. Jaký olej vybrat? (označení olejů přehledně)
4. Viskozita (míra vnitřního tření oleje / odporu proti proudění)
5. Výkonnostní specifikace motorových olejů
6. Značení motorových olejů dle automobilek
7. Syntetické vs. minerální oleje
8. Prodloužený interval výměny
9. Jak vyměnit olej v motoru?

Kdy měnit motorový olej?

Interval výměny oleje bývá uveden dvakrát – jednou počtem ujetých kilometrů a jednou časovým obdobím. Olej byste měli měnit v momentě, kdy se jedna z těchto hranic přiblíží. Typický interval je 1 rok / 15 000 km. Pokud jezdíte hodně a ročně najezdíte třeba 30 000 km, budete olej měnit každých 6 měsíců – ideálně vždy před zimní a letní sezonou. Jezdíte-li naopak spíše střídmě, vyměníte olej vždy po roce, i když má najeto jen 8 000 km.

Není radno spoléhat na to, až vám výměnu oleje připomene palubní počítač, ten totiž odpočítává 30 000 km od posledního servisu. Ve většině aut je přitom olej s takovým nájezdem už v kritickém stavu, nemůže proto motor správně promazávat, a látky v něm obsažené mohou mít dokonce korozivní účinky.

Přesné intervaly pro vaše konkrétní auto byste měli najít v příručce od výrobce, hodnoty se ale budou často pohybovat právě kolem 30 000 km. Pro zachování dobrého stavu motoru je lepší dodržovat interval 15 000 km. Pokud jezdíte krátké trasy nebo auto často namáháte v městském provozu, interval bývá dokonce vhodné zkrátit na 10 000 km.

Proč je nutné měnit motorový olej?

Olej v motoru vašeho auta s postupem času a ujetých kilometrů degraduje. V oleji dochází k oxidaci, která způsobuje úbytek mazivostních přísad (modifikátorů tření), v důsledku čehož klesají také lubrikační vlastnosti oleje. Oxidace se zrychluje s rostoucí teplotou, nejrychleji k ní ale dochází ve chvílích, kdy se horké spaliny dostávají do kontaktu se studeným olejem. Čím více studený start absolvujete, tím rychleji vám olej odejde – i proto je potřeba u aut, která jezdí především krátké trasy, měnit olej častěji.

Zoxidovaný olej hůře maže, a tedy přispívá rychlejšímu opotřebení motorových částí. Působením vysokých teplot se ale v oleji také objevují karbonové částice. Ty mohou ucpat sací koš olejového čerpadla a způsobit pokles tlaku v mazací soupravě. Vysoká oxidace stejně jako velké množství karbonových úsad mohou vést až ke zadření motoru. A právě tomu se vyhnete včasnou a pravidelnou výměnou oleje.

Jaký olej vybrat? (označení olejů přehledně)

Typ a přesné označení oleje je specifikováno výrobcem vozu. Při dolévání oleje je důležité dodržet viskózní třídu, jinak jsou oleje různých značek bez problému vzájemně mísitelné a výběr výrobce je čistě na vás. Specifikaci motorového oleje pro jednotlivé typy motorů najdete v uživatelské příručce ke svému vozu.

V následujících částech si popíšeme jednotlivé části značení motorových olejů. Půjde o viskozitu (např. 5W-30), výkonnostní třídu (např C3) a značení podle automobilek (např. VW 504.00). Dále rozebereme rozdíly mezi minerálními a syntetickými oleji, a také se v rychlosti podíváme na roli takzvaných longlife olejů.

Viskozita (míra vnitřního tření oleje / odporu proti proudění)

Viskozita je měřítko tekutosti. Čím je nižší, tím je olej tekutější. Naopak čím je vyšší, tím je olej hustší. Hustota/viskozita oleje zásadně ovlivňuje průběh mazání. Olej s nižší viskozitou snáz proudí a lépe motor maže i za studena. S nárůstem teploty se ale viskozita oleje dále snižuje.

To znamená, že olej, který je tekutý a dobře maže za studena, nemusí díly motoru dostatečně chránit při vysokých teplotách. Je pak totiž až příliš tekutý na to, aby udržoval stabilní mazací vrstvu. Při vysoké zátěži rychleji karbonizuje, a navíc proniká přes různá těsnění, takže rychleji ubývá. Naopak hustý olej s vysokou viskozitou dobře chrání součásti motoru i při vysokých provozních teplotách, ale nemaže tak dobře v zimě a při studených startech.

Aby bylo možné určit charakteristiku viskozitních vlastností motorového oleje za studených i teplých podmínek, používá se dvojí klasifikace SAE. Ta rozděluje oleje do 6 zimních tříd označených číslem, za nímž následuje písmeno „W“(z anglického Winter), a 5 letních tříd označených pouze číslem. Výsledné viskozitní značení olejů je tedy kombinací dvou čísel ve formátu xxW-yy (např. 10W-30).

• xxW (např. 10W) – popisuje mazací schopnosti oleje při zimních teplotách. Čím nižší je číslo, tím nižší je minimální teplota, při které je olej schopný správně mazat.
• yy (např. 30) – popisuje vlastnosti oleje v letních teplotách. Čím vyšší číslo, tím lépe olej zvládá vysoké provozní teploty.

Příklad ze života: Olej, který má označení 5W, je při nízkých teplotách tekutější než olej 10W. To znamená, že při velmi studených zimních startech se rychleji dostane ke všem částem motoru, ke kterým se dostat má. Olej tedy za studených podmínek lépe chrání motor proti opotřebení. Za vysokých provozních podmínek se ale oba oleje chovají stejně, pokud mají stejnou „letní třídu“ – např. 5W-30 vs. 10W-30.

Výkonnostní specifikace motorových olejů

Výkonnostní třídy olejů se značí podle evropské normy ACEA (Association des Constructeurs Européens d Automobiles) či americkou normou API (American Petroleum Institut). U nás jsou směrodatné především ACEA specifikace. Ty jsou značené formátem písmeno + číslo (např. A2, B2, C3). Zatímco písmeno označuje určení oleje, podle čísla (1–5) poznáme takzvanou HTHS viskozitu, z níž lze odvodit, jak je daný olej kvalitní.

Dělení specifikace ACEA:

• A – zážehové (benzínové) motory,
• B – vznětové (dieselové) motory,
• C – motory s částicovým filtrem (zážehové i vznětové),
• E – zážehové motory těžkých užitkových vozidel.

HTHS viskozita

HTHS je zkratka pro High Temperature High Shear. Jde o viskozitu měřenou při vysoké provozní teplotě. Čím je toto číslo vyšší, tím olej ve vysokých teplotách lépe maže (jeho reálná viskozita/hustota je nižší). Každý motor má na kvalitu oleje jiné nároky, a je důležité se řídit specifikacemi oleje udávanými výrobcem. Výkonnostní specifikace může být vyšší než výrobce udává, ale nikdy nižší. Jen tak se vyhnete problémům s mazáním.

Obecně (ale ne vždy) platí, že vyšší výkonnostní třída specifikace ACEA má vyšší parametr HTHS (A2 má nižší viskozitu/hustotu než A1). Od toho se odvíjí nasazení a další parametry používání oleje. Například oleje specifikace ACEA A1/B1 (menší hodnota HTHS / vyšší viskozita) jsou určené pro standardní servisní intervaly, kdežto s oleji A3/B3 lze servisní interval prodloužit. O olejích s vyšším číslem ve specifikaci ACEA můžeme říci, že jsou kvalitnější.

Příklady použití nejběžnějších výkonnostních tříd olejů pro osobní automobily:

Značení motorových olejů dle automobilek

Kromě obecných označení motorových olejů ACEA a API existují také tovární označení. Ta jsou složena z názvu či zkratky automobilky (VW, MB, BMW, RN, Porsche, Fiat, Ford apod.) a číselné značky. Tovární označení najdete v příručce automobilu. Je důležitější než obecné značení ACEA, takže pokud výrobce vašeho auta tovární specifikaci uvádí, je třeba při výběru ověřit, že ji daný olej splňuje.

Příklady: MB 229.3 (Mercedes Benz), VW 506 01 (koncern Volkswagen), Ford WSS M2C917-A.

Syntetické vs. minerální oleje

Zatímco minerální maziva se vyrábějí z ropy, syntetická jsou získávána uměle. Toto rozdělení olejů hrálo roli v minulosti, kdy měly výsledné produkty odlišné vlastnosti. Ačkoliv se výrobci označení minerál/syntetika stále drží, dnes už o kvalitě oleje nic nevypovídá. Výsledný produkt je téměř vždy pečlivě vypočítanou směsí minerálních a syntetických složek doplněných o aditiva. Právě ta určují výkonnost a kvalitu oleje, a to bez ohledu na označení minerální/syntetický. Samotný systém získávání a výroby oleje má na jeho vlastnosti zanedbatelný vliv.

Prodloužený interval výměny

Motorové oleje s prodlouženým intervalem výměny, takzvané longlife oleje, se objevily s rozvojem nových motorů. Prodloužený servisní interval je zpravidla stanoven na 30 000 km nebo 2 roky, pro jeho bezpečné dosažení je ale třeba splnit určité podmínky. Základem je, aby byl tento servisní interval doporučen výrobcem automobilu – musí mu být přizpůsobena konstrukce motoru. To znamená, že longlife olej nelze nalít do jakéhokoliv motoru a na dva roky zapomenout na servis.

Je třeba myslet také na způsob využívání auta. Prodloužené intervaly jsou velmi vysoké až hraniční. Nelze je tedy brát jako samozřejmost. 30 000 km na jednu výměnu oleje bezpečně najedete jen tehdy, pokud jezdíte hlavně dlouhé trasy, motor za studena příliš netrápíte, a plyn mačkáte lehkou nohou. Prodloužený servisní interval je ekonomicky velmi výhodný, protože můžete ušetřit až 50 % nákladů na olej a olejový filtr. Je třeba ale myslet na to, že pokud auto neprovozujete optimálním způsobem, můžete i s longlife olejem zapříčiňovat jeho nadměrné opotřebení.

Jak vyměnit olej v motoru?

Výměna motorového oleje svépomocí není, co by vás mělo vyděsit, pár nástrah ale skrývá. Pokud výměnu zjednodušíme, jde jen o vypuštění starého oleje a dolití oleje nového. Zodpovědný majitel ale nezapomíná ani na výměnu olejového filtru, která vyžaduje trochu zručnosti. Hodí se také propláchnout olejovou vanu menším množstvím nového oleje, který rovnou vypustíte. Pokud se na to necítíte, doporučujeme přenechat výměnu autoservisu. Máte-li ale kutilskou náladu, s výměnou vám pomůže náš návod Výměna oleje v motoru – jak na to?

Označení motorového oleje vám pomůže vybrat ten správný. Měli byste ho měnit každých 15 000 km nebo jednou ročně. Pokud jezdíte hlavně po městě, je vhodné interval zkrátit. A není radno zapomínat ani na pravidelné dolévání, olej totiž časem ubývá.