Chcete poslouchat v autě MP3 a nevíte si rady? Nabízíme vám několik tipů, jak na to. Poradíme i řidičům, kteří ve svém voze mají staré autorádio.
Není nad to v autě „vokouřit repráky.“ Jenomže pokud nejsme schopni dostat požadovanou hudbu do autorádia, přejde nás na jakékoliv „vohulování“ chuť. Podívejte se na způsoby, jak dostat požadovaný formát do autorádia – a to i u velmi starých přístrojů.
Ideální variantou je autorádio s vnitřní pamětí. Večer na paměť rádia naházíte oblíbenou hudbu, ráno sednete za volant, zapojíte, pustíte a už se vezete na vlně vaší muziky.
Moderní autorádia jsou skvělá v tom, že mají přehledné displeje a jejich ovládání je jednoduché za každé situace, ať už trčíte v koloně velkoměsta nebo sjíždíte ledovku 3. třídy někde v horách.
Současná autorádia nepřehrají jen MP3 formát, ale poradí si i s kodeky FLAC, MP4, WMA, AVI a dalšími, z čehož vyplývá, že na rádiu můžete sledovat i videa. Některá autorádia dokonce mají vestavěný i DVD přehrávač. Displej u některých modelů taktéž funguje jako GPS navigace.
Z hlediska externích disků jsou ideální SD karty, jelikož jsou za prvé levné, a za druhé nabízejí několik giga prostoru, kam můžete umístit hodiny hudby. Například dvou gigová karta, na kterou se vejde dostatek hudby na jednu cestu do Chorvatska autem, stojí v řádech desítek korun.
Další možnost je hudba na flashdiscích. Oproti SD kartám ale jsou o něco dražší a hlavně po zasunutí z rádia trčí – pokud tedy nemáte modernější auto, které má USB konektor přímo zabudovaný na nějakém „nekonfliktním“ místě.
Pokud patříte k nešťastníkům, kteří mají USB konektor na levé straně rádia a hudbu ještě nemůžete přepínat páčkami u volantu, neobejde se to bez následků: v lepším případě flashdisk bude „jenom“ rozptylovat vaší pozornost, v tom horším vám bude lézt na nervy.
Když při každém přepínání o „flashku“ zavadíte, nebo se o ni škrábnete či vás dokonce zasáhne výboj statické elektřiny (záleží na užitém materiálu flashdisku), tak to z vás možná udělá řidiče-agresora.
Pokud budete vybírat nové autorádio s USB konektorem, ohlídejte si, aby vámi vybraný přístroj měl USB vstup na pravé straně, tedy pokud nejste vlastník auta dovezeného z Británie.
V případě, že již autorádiem s konektorem vlevo disponujete, nedá se svítit: alespoň si sežeňte takový USB disk, který nebude příliš velký a bude „zabalen“ do na omak příjemného materiálu, třeba gumy nebo plyše.
Další způsob, jak dostat do auta námi požadovaný hudební formát, je spárování autorádia s mobilem či MP3 přehrávačem přes zvukový vstup AUX-in. Stačí si jen koupit kabel s 3,5mm audio Jackem (na obou stranách je nutné zakončení sameček-sameček). Přehrávač a autorádio ale můžete rovněž propojit přes USB kabel, pokud máte USB konektor.
Výhodou takového řešení je spolehlivost a funkčnost: když si mobil dáte do držáku, máte nad hudbou a řízením takový přehled, že se při vybírání songů ještě stíháte vyhýbat psům a tramvajím.
Nevýhodou je, že přehrávání lze organizovat jen na mobilu či MP3 přehrávači, takže pokud vaše auto umožňuje ovládat hudbu páčkami u volantu, tak o tuto výsadu při poslechu MP3 přijdete (alespoň ovládat hlasitost by tímto způsobem jít mělo).
Pokud nejste majitelem zmíněného držáku a nemáte tak kam mobil uložit, je zde další mínus: opakované lovení mobilu za jízdy někde v popelníku nebo pod ručkou skutečně není optimální. Jestliže tuto variantu poslechu MP3 užíváte a držák nemáte, možná by stál za úvahu nákup nějakého držáku za pár stovek korun.
Podporuje-li vaše autorádio technologii Bluetooth, můžete využít i pohodlného bezdrátového přenosu hudby z mobilu.
Zní to sice moderně, ale z hlediska účelu je tohle spojení o něco horší než předešlá varianta: mobil sice máte s rádiem propojený bezdrátově, ale přenosem hudby přes Bluetooth se snižuje kvalita zvuku.
(Velkou) výhodou Bluetoothu alespoň je možnost připojení ke Spotify, kde lze nalézt obrovské množství hudby, navíc za velmi příznivou cenu. Potíž ale je, že načítání hudby, respektive dat, opět negativně působí na kvalitu zvuku.
„Jo, tak tyhle hračky frčely před deseti lety. Co to ale tady dělá dnes?“ diví se uživatel Thi Huong z fóra mobilmania.cz. Téma? FM transmittery.
FM modulátory, jak se transmitterům také říká, nastupují na scénu tam, kde jakékoliv konektory pravěkého autorádia ani nezačínají.
Transmittery fungují následovně: hudba se nahraje do přístroje, který ji ve formě FM signálu vysílá a předpotopní autorádio jej zase zpátky chytá. Je to takový kapesní vysílač s jednou stanicí, jež má jen jeden program Hudba na (vaše) přání.
Díky možnosti připojení k telefonu transmitter může fungovat i jako handsfree či nabíječka, lepší přístroje mají zabudovaný i Bluetooth.
Jestliže máte doma zachovalou Volhu v barvách VB, jíž půjčujete filmařům na natáčení seriálu Svět pod hlavou, a proto nechcete její dobovou výbavu prznit moderním autorádiem, tak přesně pro vás je FM transmitter určen. V opačném případě stojí za úvahu, zda neinvestovat do modernějšího autorádia, protože výkonnější modulátory stojí přibližně stejně jako autorádia s USB konektorem.
A na závěr opravdu raritní, vzhledově téměř děsivá varianta: jestliže stále jste hrdým majitelem otřískané Sierry nebo prorezlé Feliny s původním autorádiem, které z nějakého důvodu (sentiment, lenost, jste švorc) nechcete vyměnit, tak věřte, že i pro vás existuje vedle transmitteru možnost, jak dostat MP3 formát do auta.
Stačí si koupit adaptér, který vypadá jako klasická kazeta s kabelem, na jehož konci je Jack konektor 3,5 milimetrů. Kazetu strčíte do rádia, Jack do mobilu a v něm už jen vyberete požadovanou hudbu.
Kazetový adaptér možná na vás působí strašidelně, ale nenechte se zmást jeho groteskním vzhledem: opravdu funguje a navíc je levný. Dalším jeho plusem je, že nám originálně zakončil tento článek.