Jak vybrat dron

Dnes existuje hned celá řada využití dronů: od amatérského natáčení videí z dovolené přes produkci hollywoodských filmů až po jiná, méně očividná nasazení. Pomocí profesionálních dronů je možné zachraňovat lidské životy – drony mohou vyhledávat ztracené osoby v lavinách nebo při záplavách, lze je ale využít i k monitorování zemědělské úrody, vyhledávání vody v krajině nebo například ke kontrole stavu lesních porostů.

Takto specifická využití dronů se ale příliš netýkají uživatelů běžně dostupných strojů – jejich možnosti využití se obvykle točí právě kolem pořizování videa. Drony bývají obvykle malé a lehké, přitom ale natáčejí profesionální 4K video a pořizují kvalitní fotografie. Kromě zachycování zážitků z výletů a dovolené můžete dron využít také třeba pro lepší orientaci v krajině – vlastní vyhlídku si můžete vytvořit kdekoliv, kde je létání s dronem povoleno, což vám pomůže s rozhodováním, kterým směrem se vydat.

Drony jsou poměrně složitá zařízení, která drží ve vzduchu aerodynamický vztlak generovaný jejich rotory. Aby se mohl dron bez náročné stabilizace vznášet na místě, rotory se otáčí v opačných směrech – dva po směru a dva proti směru hodinových ručiček. Náklon dronu, a tedy i směr jeho letu je kontrolován přesně řízenou rychlostí otáčení jednotlivých rotorů. Pohybu dronu pomáhají i další součásti jako akcelerometr, výškoměr a gyroskop.

Běžnou součástí dronů jsou obvykle senzory, které zajišťují funkce, jako je automatická detekce překážek, součástí je také bezdrátová konektivita, která umožňuje spojení dronu s pilotem. Ovládání dronu obvykle probíhá pomocí radiových vln na frekvenci 2,4 GHz (stejně jako WiFi). Dron se v prostoru orientuje také podle GPS.

Většina dronů je vybavena kamerou pro natáčení videa – levnější drony ji mají zabudovanou přímo v těle, u dražších modelů ji ale najdeme zavěšenou na 3osém gimbalu, který vedle stabilizace někdy zajišťuje také možnost pohybu kamerou bez hýbání tělem dronu (např. u Mavic 2 Pro a Zoom).

Některé kvadrokoptéry je třeba nejprve sestavit, jiné jsou však již zcela připravené k použití. Začátečníkům doporučujeme pořídit si menší a levnější dron nebo model s označením RTF (Ready to Fly), který k zákazníkovi dorazí již sestaven a připraven vzlétnout. V balení je vše potřebné, proto nemusíte dokupovat žádné příslušenství. Stačí nabít baterie, případně je dokoupit.
 

Naopak pro nováčky nejsou vhodné drony s označením ARF (Almost Ready to Fly), protože je nutné je před letem skládat. Rovněž drony se zkratkou BNF (Bind to Fly) si vyberou pokročilejší piloti. Dodávají se bez vysílače (ovladače), který je nutné dokoupit zvlášť.

Oba typy dronů se liší v konstrukci, hmotnosti a v neposlední řadě také v ceně. Indoorové drony jsou určeny k létání v uzavřených prostorách, tedy v halách, kancelářích nebo domácnostech. Jsou menší a lehčí a mají méně odolnou konstrukci než outdoor drony, které jsou stavěny na venkovní použití. Jsou také levnější, proto jsou vhodné pro začátečníky a pro děti na hraní.

Naproti tomu outdoorové drony jsou větší, odolnější a stabilnější než indoorové koptéry, hodí se tedy i na létání venku. Lépe se vypořádají s větrem a dalšími venkovními vlivy. Jsou vybaveny mimo jiné GPS systémem, automatickou regulací rychlostí nebo schopností mapování terénu pomocí senzorů.

Bohužel ne. Pro létání s drony platí určitá pravidla, jelikož se stáváte účastníky leteckého provozu. I malý letoun může někoho zranit nebo způsobit škodu, za kterou jste pak zodpovědní.

Současná hlavní pravidla pro létání s drony:

• vzdálenost minimálně 50 m od lidí,
• vzdálenost minimálně 150 m od budov a hustě obydlených oblastí,
• vzdálenost minimálně 5 500 m od jakéhokoli letiště,
• zákaz létání v zakázaných leteckých prostorech a bezletových zónách (např. jaderné elektrárny),
• zákaz létání po setmění.

Povinnosti registrace podléhají pouze stroje nad 20 kg, takže pokud se váš dron vejde pod tuto hranici, nemusíte jej nikde registrovat. To však platí pouze pro letouny používané pro soukromé účely. Naopak pro všechna zařízení používaná ke komerčním účelům již zákon vyžaduje licenci.

Nicméně 1. 1. 2021 vejdou v platnost nová pravidla vycházející z legislativy EU, která požadují registraci po každém, i nekomerčním provozovateli, jehož dron:

• váží více než 250 g,
• nebo je při dopadu schopen vyvinout energii vyšší než 80 joulů,
• je vybaven kamerou či jiným snímačem schopným zachycovat osobní údaje.

Prvním dnem roku 2021 bude zahájeno dvouleté přechodné období, během kterého budou platit jak stará, tak nová pravidla. Na registraci je tedy ještě relativně dost času.

Bohužel se může někdy stát, že dron ztratíte, a to buď v důsledku kolize či pádu v nepřehledném terénu, nebo například po ztrátě signálu způsobené neočekávanými vlivy. Moderní drony sice mívají pro takové případy bezpečnostní pojistky (při ztrátě signálu buď zůstanou na místě, nebo se vrátí k pilotovi), i tak ale nelze ztrátě dronu na 100 % zamezit, zejména pokud s ním létáte až na hranici vizuálního dohledu.

Při hledání odpovědí na otázku „jak najít dron“ je obvykle základem prevence – buď dron vůbec neztratit, nebo učinit taková opatření, aby bylo jeho hledání co nejsnazší a úspěšné nalezení co nejpravděpodobnější. Můžete:

• koupit GPS lokátor a připevnit ho na dron pro přesné určení polohy i při pádu (např. Helmer LK 505 nebo Trackimo),
• v případě, že máte dron s kamerou, pořídit na mobilním telefonu screenshot při jakémkoliv zakolísání signálu,
• natáčet obrazovku telefonu při ovládání dronu – podobně jako v případě screenshotu budete moci prozkoumat poslední pozici dronu, což vám usnadní jeho hledání,
• použít funkci pro vyhledávání dronu (např. DJI Find My Drone), která by měla v ideálním případě dron lokalizovat i po pádu (když to ale není možné, mobilní aplikace vám umožní alespoň zobrazit poslední známou pozici dronu, což může hledání velmi ulehčit).

Běžné drony s kamerou nejsou stavěné na přenášení nákladu, a to ani lehkého. Dron nosnost využívá především pro nesení své vlastní konstrukce, baterie a kamery.

Nicméně i tak běžné drony něco málo unesou, a to od nákladu o hmotnosti 150 g (DJI Mavic Mini) až po zhruba 700 g (DJI Mavic 2 Pro/Zoom). Větší drony, jako například DJI Phantom 4, samozřejmě unesou ještě větší náklad.

Neúměrné zatížení dronu se vždy neblaze podepíše na jeho stabilitě, na výdrži baterie i na celkové bezpečnosti letu. Vyšší nosnost dronu obvykle nabízejí profesionální řady, jako je například DJI Matrice.

Pro drony, jejichž hmotnost je vyšší než 20 kg, nebo které jsou využívány za výdělečným, experimentálním nebo výzkumným účelem, je provozovatel povinen sjednat povinné ručení, některé pojišťovny ale poskytují další pojištění – typicky havarijní pojištění dronu. Obvykle se ale jedná o připojištění, které se taktéž týká profesionálně využívaných dronů.

Na Alza.cz máte možnost k dronu dokoupit prodlouženou záruku.