Jak vybrat víno

Množství zbytkového cukru (tj. cukru ve výsledném produktu, nikoliv v hroznech) je zásadní parametr. Vína se z tohoto hlediska rozdělují na suchá, polosuchá, polosladká a sladká.

• Suchá vína obsahují nejvíce 4 g cukru na litr, díky tomu vyniknou jejich specifické charakteristiky jako kyselinka a podobně.
• Polosuchá vína obsahují do 12 g cukru na litr, charakteristická je pro ně výraznější vůně a také vyšší obsah alkoholu.
• Polosladká vína mají maximálně 45 g cukru na litr. Jsou vhodným vínem na závěr dobré večeře.
• Sladká vína obsahují více (často násobně) než 45 g zbytkového cukru na litr a díky jejich sladké chuti je poznáte naprosto spolehlivě.

Překvapivě vysoké. Ač mít v ruce sklenku vína vypadá na první pohled „lépe“ než panák, je to stále alkohol, na kterém si lze vybudovat závislost. Rizikovou skupinou jsou ženy, které v pití vína hravě předčí. Jenže oproti mužům dokáží svůj problém s alkoholem lépe maskovat - a právě v tom je víno vítaný spojenec: „U žen dochází velmi často k takzvanému skrytému pití alkoholu. Například v obavě, že jim bude z péče odebráno dítě.“ (náměstek min. zdravotnictví, 2013, Metro.cz).

Víno je nebezpečné právě v tom, jak nevině působí. Ženy k vínu často sahají ve snaze si ulevit od starostí: „...dochází ke zvyšování konzumace vína, což je naopak oblíbenější nápoj u žen. Tam se často setkáváme s něčím, čemu se říká úlevové pití. To znamená, mám hodně práce, starostí, velký stres, tak se potom odměním a napiju se, a u žen je to právě častěji víno a ony se výrazně podílejí na tom nárůstu. Víno je jediná skupina alkoholických nápojů, kde došlo k nárůstu oproti roku 2005.“ (Petr Popov, 2023, iRozhlas.cz)

Takže? Znáte přísloví „dávky dělá jed“? Pak vězte, že to bezezbytku platí i o vínu.

Částečně „ano“, ale platí tedy velké „ale“. A tím je „zdravé" množství. Kolik to přesně je? To si nikdo netroufne odhadnout. Velmi zhruba 1 až 1,5 dcl denně (dle váhy, pohlaví atd.). Dle studie vědců z roku 2011 je zdravější bílé víno (Mudr. Milan Šamánek, Česká lékařská akademie č. 7/2011). Zároveň platí, že pro zdraví je lepší střídmé pravidelné pití vína než nárazové pití většího množství vína: „Mírná konzumace alkoholu je spojena s nižším rizikem výskytu ICHS, zatímco občasné pití velkého množství alkoholu („nárazové pití“) tento pozitivní vliv nemá [10]. Podle řady autorů má častější konzumace vína několikrát týdně či dokonce denně pozitivnější vliv než jen občasné či víkendové pití...“ (M. Táborský a kolektiv, ProLékaře, 2010).

Jenže je tady přeci jen háček: propagovat pravidelnou konzumaci vína jako jednoznačně zdraví prospěšnou, se nám příliš nechce. Slova vědců ani v nejmenším nezpochybňujeme: pouze doporučení se týká „zdravého množství“. No a jakmile si někdo vytvoří zvyk, může postupem času nevědomky zvyšovat množství. A jak dokazuje kapitola „Závislost na vínu“, nejedná se o plané obavy.

Ač tedy víno má pozitivní vliv na zdraví, zejména byl pozorován přízniví vliv na kardiovaskulární choroby, platí to pouze za podmínky konzumace přiměřeného množství, v pravidelných dávkách a ideálně pomalu a při jídle (jídlo zpomaluje vstřebávání etanolu).

Existují skupina, které by ale víno neměli pít v žádném případě: (1) těhotné ženy, (2) pacienti užívající léky, které mohou být ovlivněny alkoholem, (3) nemocní s jaterními onemocněními a (4) dále všichni s nadměrnou spotřebou alkoholu v anamnéze (M. Táborský a kolektiv, ProLékaře, 2010).

Takže? Víno je zdravé, ale nezapomeňte, že pouze v přiměřeném množství!

Vína se dělí také podle cukernatosti vstupní suroviny, tedy hroznů vinné révy, resp. vinného moštu. Tato vlastnost se vyjadřuje značkou °NM (stupeň normalizovaného moštoměru, jeden stupeň odpovídá 10 g cukru v 1 litru moštu) a vína se z tohoto hlediska dělí následovně:

Označení lehké nebo těžké víno dávají na srozuměnou, jak vysoké množství alkoholu dané víno obsahuje. To pak v mnoha ohledech ovlivňuje to, při jakých příležitostech či k jakým jídlům se dané víno hodí.

• Lehká vína mají nižší obsah alkoholu, maximálně do 12,5 %. Většinou jsou osvěžující a méně aromatická a hodí se např. k lehčím jídlům (saláty, ryby, některé sýry). Často se pijí za parných letních dnů. Nejčastěji se s tímto typem vína setkáváme mezi bílými suchými, lehká vína ale najdeme i mezi červenými.
• Těžká vína jsou přesný opak. Obsah alkoholu mají vyšší než 13,5 %. Dobře ladí k výrazným, těžším jídlům, červenému masu či chuťově výrazným sýrům. Taková vína, např. chardonnay, tokajské a jiné sladké odrůdy, oceníte zejména při příjemném popíjení za dlouhých zimních večerů.

Na výsledné chuti vína se podílí celá řada faktorů – od samotné odrůdy vinné révy přes období sběru až po umístění svahu, na němž vinice jsou. A pochopitelně má vliv i země původu. Jiná vína se produkují na jižní Moravě, jiná u Mělníka a zcela odlišná pak ve Francii, Španělsku, Argentině nebo Austrálii.

Víno patří k nejstarším nápojům na světě. Archeologové jeho původ datují až do období mezi 6 000–5 000 lety př. n. l do Arménie, později je výroba vína spojená se starověkým Řeckem a Římem. Následně se víno dostalo i do střední Evropy, znali jej Keltové i Slované. Za rozmach vinařství v českých zemích vděčíme Karlu IV. Více se dočtete v článku Jaká je historie vína.

Pokud se snažíte zhubnout, kalorie obsažené ve víně by vás měly zajímat. Obecně platí, že pití alkoholu zvyšuje energetický příjem o 7,1  kcal, neboli 29,7 kJ na 1 gram čistého alkoholu. Jak orientačně uvádí následující tabulka, jednotlivé druhy vína se co do obsaženého množství kalorií navzájem liší. Může za to odlišné množství cukru, které je v něm obsažené. Jaké kalorie obsahují jednotlivé druhy vín? Více v článku Víno a kalorie: Přibírá se po vínu?.

Ano, a jak! Optimální teplota je zásadní pro plné vychutnání vína a plného docenění jeho kvalit. Teplota servírování bývá uvedena na etiketě. Prvotní přehled vám nabídne následující tabulka. Další informace pak najdete v článku Jaké je ideální teplota vína při servírování?.

Klasické dělení vína podle barvy je fajn, ale z hlediska zákona a vlastně i pěstování a výrobních postupů je nedostatečné. Proto se používají specializované systémy, které zohledňují více faktorů. V Evropě je to zejména systém germánský a románský.

• Germánský systém se používá mj. u nás, na Slovensku nebo v německy mluvících zemích a zohledňuje vyzrálost hroznů, jejich cukernatost a odrůdu.
• Románský systém najdete ve Francii, Španělsku a Portugalsku a klíčovými parametry jsou mimo jiné původ nebo výnos vinic.

Více o tématu se dočtete v článku Jak se dělí víno.

Může se stát, že máte láhev vína s klasickým korkovým špuntem (některá vína se otevírají šroubovacím uzávěrem), ale k dispozici není vývrtka. Nezoufejte, existuje hned několik způsobů, jak otevřít víno bez vývrtky.

• Pomoci může domácí nářadí, např. šroub nebo hřebík. Šroub zašroubujte do korku (hřebík samozřejmě zatlučte) a pomocí kleští korek snadno vytáhnete.
• Zkuste láhev vína postavit do boty. Pak pevně uchopte víno i botu a několikrát s ní pořádně bouchněte do stěny. Po několika úderech se korková zátka vysune natolik, že ji budete moci vytáhnout rukou.
• I obyčejný klíč vám může pomoci otevřít víno. Šikmo, ve směru od okraje ke středu zátky, jej zabodněte do korku. Pak začnete klíčem a zátkou kroužit ve směru hodinových ručiček. Krouživý pohyb špunt po čase rovněž uvolní.

Více se dočtete v článku Jak otevřít víno bez vývrtky.

Kocovina, tedy bolest hlavy, nevolnost a vůbec pocit „pod psa“ je důsledkem intoxikace organismu alkoholem. Nejsnazším způsobem, jak se ranní kocovině vyhnout, je pít střídmě a s rozumem. Zásadní je rovněž držet se ideálně jednoho typu alkoholu, jinými slovy: zahájit večer se sklenkou vína a zakončit ho s panákem, je přesně to, čemu byste se měli vyhnout. Důležitá je i hydratace, doušky vína prokládejte doušky vody. Více v článku Jak předejít kocovině po pití vína?.

Pampeliškové víno nemá s klasickým vínem, které se vyrábí z vinné révy, nic společného. Jedná se o nápoj plný vitamínů, jež se produkuje kvašením výluhu z pampeliškových květů společně s cukerným roztokem. Po uzrání v délce 3 až 6 měsíců je výsledkem velmi chutný nápoj s obsahem až 15 % alkoholu. Uváděná trvanlivost je až 3 roky. Prospěšné je pro trávicí soustavu, při ženských obtížích, uvolňuje zahlenění dýchacích cest, čistí játra a působí jako antirevmatikum a proti ekzémům.