Pokud se poohlížíte po novém monitoru k vašemu počítači, určitě se snažíte o to, aby byla jeho konektivita co nejlepší. V našem článku se podrobněji podíváme na to, jaké typy konektorů se na monitorech vyskytují a k čemu slouží. Na zadní straně monitoru můžete najít v podstatě jen čtyři konektory. Přesto je dobré vědět, které už jsou dnes méně používané nebo pro jaké účely jsou vlastně vhodné. A věřte nám, jedno to rozhodně není!
Pomineme-li v této chvíli záležitosti typu úhlopříčky obrazovky, rozlišení či barevnou hloubku a zaměříme se na problematiku čistě z pohledu konektorů, stále zůstává primární otázkou jedna a ta samá: Jaký bude účel našeho nového monitoru. Jedná se jen o nové zobrazovací zařízení ke staršímu počítači s grafickou kartou, která už něco pamatuje? To s sebou samozřejmě nese potřebu mít monitor vybavený kompatibilním vstupem, který bude odpovídat výstupu grafické karty. Používáte počítač ke sledování filmů nebo promítáte na další externí obrazovku či plátno? I to má specifické nároky na monitor a jeho připojení. Používáte počítač na grafiku a potřebujete, aby do monitoru teklo velké množství dat ve vysokém rozlišení? To chce také to svoje.
VGA (zkratka Video Graphic Array) je nejstarším typem konektoru, se kterým se bezpochyby setkal snad každý uživatel počítače. Jedná se tedy ještě o analogový, nikoliv digitální konektor. Využívá se zejména v těch zařízeních, u kterých není vyžadovaný přenos velkého množství dat. Vyskytuje se tak na starších monitorech nebo se pomocí tohoto konektoru připojují projektory. Maximum, se kterým si poradí, je rozlišení 2 048 × 1 536 při obnovovací frekvenci 85 Hz.
VGA se kvůli nižšímu rozlišení často používá u projektorů.
DisplayPort je typem konektoru, který je obzvláště populární mezi výrobci počítačových komponentů, jako jsou například grafické karty. Je navržen tak, aby časem nahradil analogové (VGA) i digitální (DVI) konektory, nelze však přepokládat, že by nahradil konektor HDMI, který je už nyní standardem v oblasti spotřební elektroniky. Primárně je určen k přenosu obrazových dat, poradí si však i se zvukem a jinými daty. Svou konstrukcí se blíží HDMI kabelu, oproti němu má však jednu nespornou výhodu. Tou je licencování. DisplayPort je licencován mezinárodní asociací pro počítačovou grafiku VESA a nevyžaduje od výrobců, na rozdíl od HDMI, odvádění licenčních poplatků. Nabízí také dvojnásobnou propustnost oproti HDMI kabelu. Hodí se proto k připojení displejů s vysokým rozlišením, jeden DisplayPort zvládne – s patřičným rozbočovačem – i připojení dvou monitorů najednou. Schopnosti konektorů DisplayPort se postupně vylepšovaly s novými verzemi:
Cesta pro video signál podporuje 6 až 24 bitů na barevném kanálu a zvuková cesta pak až 8 kanálů (24 bit, 192 kHz) nekomprimovaného zvuku PCM.
DisplayPort je v omezené míře zpětně kompatibilní s konektory DVI a HDMI. To znamená, že DisplayPort dovede vysílat signál DVI a HDMI, ke konverzi postačí pasivní adaptér, např. kabel s příslušnými koncovkami, kterým propojíte PC s DisplayPortem s televizí vybavenou HDMI. Zpětná konverze zatím není možná, nelze tedy připojit počítač vybavený pouze HDMI k monitoru s DisplayPort.
Redukce z DisplayPort (zde ve verzi Mini) na HDMI jsou jednoduché a snadno dostupné, protože oba konektory jsou digitální.
Díky velmi rychlé odezvě (a výrazné podpoře ze strany výrobců hardwaru) je tento typ konektoru obzvláště oblíbený mezi hráči a těmi, kdo pracují s grafickým softwarem.
Standard DVI se poprvé objevil v roce 1999, v době, kdy VGA slavil desáté narozeniny. Jeho velkou výhodou je, že tvoří jakýsi pomyslný most mezi analogovým a digitálním přenosem. Zvládne totiž obojí. Je široce kompatibilní, využíval se u celé řady zařízení, nyní je však jeho podpora pomalu ukončována. Některé typy DVI konektorů disponují tzv. Dual linkem, neboli druhým datovým spojem, který umožňuje přenos obrazu ve vysokém rozlišení. Možnost přenášet digitální i analogový signál rozděluje DVI konektory na tři typy, které jsou celkem snadno rozlišitelné podle rozložení pinů (viz obrázek níže):
DVI (bílý konektor) najdeme také na základních deskách počítačů. Tady je navíc ve společnosti VGA a HDMI.
DVI si poradí s rozlišením 1 920 × 1 200 při 60 Hz.
Rozhraní HDMI je schopno přenosu nekomprimovaného signálu v digitálním formátu. Poradí si s audiem i videem. V současné době patří k nejrozšířenějším typům konektorů, kromě monitorů jej najdeme i na televizích. Připojují se pomocí něho i Blu-ray přehrávače a herní konzole. Nejnovější verze konektorů podporují i ethernet a rozlišení 8K. Jaký byl vývoj rozhraní HDMI?
Nevýhodou může být, že klasické HDMI umožňuje pouze jednosměrný přenos dat. V praxi se to negativně projeví například u domácího kina, které sice máte propojené jedním kabelem, ale když sledujete televizi, musíte se spokojit se zvukem, který jde ze slabých TV reproduktorů. Řeší to tzv. HDMI ARC, které umožňuje televizi, aby posílala audio signál zpět do domácího kina.
HDMI je dnes nejpoužívanějším konektorem v segmentu spotřební elektroniky.
U HDMI kabelů se obzvláště vyplatí poohlédnout se po dražších, kvalitnějších výrobcích. Ty by navíc měly disponovat patřičnou certifikací, která vám zajistí, že přenos obrazu a zvuku bude skutečně kvalitní. Jistě, pokud použijete propojovací kabel o délce jeden metr, rozdíl pravděpodobně nepoznáte. Používáte-li ale dlouhé HDMI kabely, vyplatí se připlatit. Kabel totiž musí být schopen přenést stejně kvalitní signál po celé své délce.
Čtveřice výše uvedených konektorů, včetně jejich různých modifikací podle verzí, pokrývá většinu možností, na které můžeme narazit na zadních stranách monitorů. Pomalu, ale jistě mizí konektor VGA, byť se s ním stále setkáváme na základních deskách levnějších počítačových sestav. Naopak nenahraditelné, alespoň pokud se týče oblasti spotřební elektroniky, zůstává HDMI. To už si dnes poradí s těmi nejvyššími datovými toky a najdeme jej prakticky na všech televizích, monitorech i přehrávačích. Pro možnost digitálního i analogového přenosu je stále velmi vyhledávané DVI. DisplayPort pak svými parametry připomíná HDMI, je však preferován u výrobců počítačových komponentů.