Sepsání závěti zní mnoha lidem jako složitý úkon, který navíc nic v našem životě nezmění. Opak je ale pravdou. Podívejme se společně, jak závěť sepsat, k čemu je dobrá a co všechno lze jejím sepsáním upravit.
Základy kryptodědictví jsme položili v minulém článku. Pokud jste jej zatím nečetli, velice jej doporučujeme vaší pozornosti. Znát alespoň základy se při čtení tohoto článku bude jistě hodit. V tomto navazujícím článku se zaměřujeme zejména na závěť a okrajově také zmíníme další způsoby, kterými můžete odkázat svůj bitcoin budoucím dědicům.
Závěť patří v České republice mezi základní nástroje dědického práva. V závěti si jednoduše řečeno můžete sami, jednostranně a svobodně upravit, kdo bude váš dědic, jakou část vašeho majetku získá nebo také to, kdo bude vaši pozůstalost spravovat. Ke specifickým možnostem, které závěť nabízí, se ještě dostaneme dále v textu. Dále se také věnujeme zákonným limitům, které je dobré mít při pořízení závěti na paměti.
Pokud chcete mít dědické záležitosti co nejlépe oficiálně ošetřeny, pak lze doporučit sepsání závěti u notáře. Rozumím tomu, že někteří čtenáři, zejména bitcoineři cypherpunkové, nemusí být z této varianty úplně nadšeni. Z pohledu právníka se vám pokusím vysvětlit, proč je dobré o této variantě alespoň uvažovat.
Sepsáním závěti s notářem poměrně výrazně zvyšujete pravděpodobnost, že se ostatní po vaší smrti budou touto závětí řídit a že se tak váš bitcoin skutečně dostane k vašim dědicům. Výhodou je také to, že notář vás včas upozorní, pokud byste chtěli se svým bitcoinem nebo jiným majetkem pořídit jinak, než dovoluje zákon. V takovém případě by totiž vaše pořízení vůbec nevyvolalo zamýšlené důsledky. Například pokud byste překročili některé ze zákonných limitů nebo byste snad chtěli vydědit své potomky, přestože by pro to nebyl dostatečný zákonem stanovený důvod.
V České republice s vámi může sepsat závěť kterýkoliv notář bez rozdílu. Je každopádně vhodné si s ním nejdříve domluvit schůzku, a to ve chvíli kdy již víte, jak chcete své kryptodědictví nastavit. Originál závěti je po sepsání uložen u notáře. Současně zadá notář do interního systému záznam o tom, že byla vaše závěť sepsána, včetně data sepisu, označení konkrétního notáře a základních údajů o vás.
Nemusíte se bát, že by na tom snad bylo cosi orwellovského. K této informaci se nedostane nikdo kromě notáře, který jednoho dne bude řešit vaši pozůstalost. Toho si sami nevybíráte, ale je vám přidělen podle místa pobytu v době úmrtí.
Pokud si nevíte rady, kde a jak začít, kontaktujte předem odborníka. V ideálním případě advokáta, který vám pomůže projít celým procesem sepsání závěti. Kromě právního nastavení vám také může doporučit notáře, který má s danou problematikou zkušenosti. Všichni notáři vám sice poskytují možnost sepsat u nich závěť, lišit se ale mohou větší či menší ochotou pracovat v závěti s moderními pojmy jako “bitcoin” nebo “kryptoaktiva” nebo s dalším specifickým nastavením závěti.
Vlastnoruční závěť je jistou alternativou k závěti sepsané s notářem. Pro její sepsání stačí list papíru a propiska. Dokument musí být celý (ano, skutečně celý, doslova do posledního písmenka) sepsán a podepsán vaší vlastní rukou. Častou chybou proto bývá sepsání závěti na počítači a její následný podpis.
Mnoho privacy maximalistů ocení to, že nemusí tuto závěť žádným způsobem sdílet s notářem. Pozor, to ale platí v zásadě jen po dobu vašeho života. Je dobré si uvědomit, že po vaší smrti přidělený notář tak jako tak s pozůstalými zkoumá rozsah vašeho majetku. V případě, že mají dědici získat bitcoin oficiální cestou, tedy prostřednictvím řízení o pozůstalosti, notář se o tom, že jste za života vlastnili bitcoin, nakonec vždy dozví.
Nadto pokud nechcete, aby vaše vlastnoruční závěť zůstala ležet v šuplíku i po vaší smrti, musíte dědice nebo jiné pověřené osoby o tomto dokumentu informovat. Měli byste s nimi sdílet minimálně to, kde máte závěť uschovanou, čímž svým způsobem fakticky sdílíte i tuto závěť, byť s osobami blízkými.
Další možností je sepsat závěť se dvěma svědky. Tento typ závěti vyžaduje, aby byla sepsána v písemné formě a podepsána před dvěma svědky, kteří dokument rovněž podepíší. Závěť tedy není potřeba sepisovat vlastní rukou. Před svědky musíte také na místě prohlásit, že tato listina obsahuje vaši poslední vůli.
Svědci v tomto případě slouží jako potvrzení pravosti vašeho dokumentu. Musí být i slovy zákona s to potvrdit, že jste skutečně vy tuto závěť pořídili. Svědci musí být identifikovatelní. Typicky se k jejich jménu a příjmení připojí datum narození (rodné číslo) a bydliště. Opět možná narazíme na hardcore privacy bitcoinery, kteří by sem dali pouze svoji přezdívku, kterou používají ve své komunitě. To ale bohužel nepostačí.
Tato varianta nemusí ale být vždy dostatečně “trvanlivá”. Závěť je dokument, u kterého je třeba, aby byl vám, respektive vašim dědicům, dostupný i za mnoho (desítek) let. V tomto případě se svědci, chtě nechtě, nemusí jednoduše dožít okamžiku vaší smrti. Pokud se tak stane a současně v budoucím dědickém řízení některý z dědiců napadne platnost vaší závěti, může být problém dosvědčit, že ji skutečně dotčené osoby odsvědčili.
Nadto je potenciálním problémem také věrohodnost svědků, respektive jejich výpovědi. V dědickém řízení lze totiž věrohodnost svědka napadnout, což se v mnoha případech také skutečně děje. Vztahy mezi pozůstalými, jde-li o dělení majetku, mnohdy totiž nejsou tak krásné, jak byste čekali. Ve výsledku tak v krajním případě může být vaše závěť prohlášena za neplatnou.
V této části si ve stručnosti představíme alternativy klasického sepsání závěti. V mnoha případech to nebude klasické sepsání tužkou na papír nebo vytištění a podepsání, ale ústní nadiktování závěti s přítomnými svědky.
První modelová situace nastane, pokud jste v bezprostředním ohrožení života. Pak máte právo pořídit závěť ústně, a to před třemi současně přítomnými svědky. Nejčastěji může jít o živelnou katastrofu, násilný útok nebo jde o jinou situaci, kdy vám jednoduše řečeno “jde o život”.
Obdobně to platí pro případy, kdy jste na místě, kde je slovy zákona “ochromen běžný společenský styk”. V praxi může jít o exotickou destinaci zasaženou tsunami nebo jinou přírodní katastrofou, kde tou dobou vůbec nefungují tamní úřady. Ideální je společně se svědky o této události, kdy ústně pořídíte závěť, sepsat alespoň nějaký písemný záznam.
Pokud vlivem stresové situace nic nesepíšete, není to až takový problém. Postačí, pokud tito tři svědci budou následně svědčit také u notáře. Notář si je následně předvolá a pořídí protokol o tom, že je vyslechl a jak svědci vypověděli.
Další modelová situace se týká zejména dědečků bitcoinerů a babiček bitcoinerek, popřípadě těch, které sužuje vážná nemoc nebo jiný závažný stav pro který existuje důvodná obava, že zemřou dříve, než by mohli sepsat závěť standardně u notáře (veřejnou listinou). Takto dotčeným osobám může zaznamenat jejich poslední vůli starosta obce, ve které se aktuálně nachází, a to za přítomnosti dvou svědků. Pokud svědci nebo zůstavitel nemohou tuto závěť ze závažných důvodů podepsat, musí to být uvedeno v záznamu o této závěti a rovněž odůvodněno, tedy z jakého důvodu nemohl být daný podpis připojen. Připouštím, že jde spíše o krajní způsob pořízení závěti, ale je dobré o této možnosti vědět. Zkrátka pro všechny případy.
Závěť můžete pořídit z vážného důvodu také na palubě námořního plavidla plujícího pod státní vlajkou České republiky nebo na palubě oficiálně zapsaného letadla, případně při účasti v ozbrojeném konfliktu. Opět je zde podmínka dvou svědků této závěti a velitele plavidla či osoby s odpovídající hodností. Také jde spíše o krajní případy, ale pro úplnost článku je autor zmiňuje.
Závěť je poměrně jednoduchým dokumentem. Řečeno technologickou terminologií pak svým “pokročilým uživatelům” nabízí některá další “skrytá nastavení”, která můžete využít. Pokud sepisujete závěť s notářem, tato dodatečná nastavení vás nebudou stát ani korunu navíc, jen je třeba vše s notářem včas komunikovat a sdělit mu, že chcete výslovně tyto záležitosti upravit a v závěti nastavit.
Zůstavitel může v závěti povolat správce své pozůstalosti. Správce se pak v zásadě bez většího prodlení po vaší smrti a poté, co dostane od notáře dokument potvrzující, že je správce, ujímá správy vašeho majetku. Správce může po doložení svého oprávnění získat například přístup k vašim bankovním účtům a podobně. Správce můžete zvolit pro celou svoji pozůstalost nebo pro její část. Například definujete, že správce bude spravovat “všechna kryptoaktiva” nebo “veškerý bitcoin” apod.
Pokud vy sami spravujete rodinné finance nebo máte rozsáhlejší majetek, například jste společníkem obchodní společnosti (typicky s.r.o. či a.s.), díky nastavení správce zůstane vše v chodu. Váš majetek včetně vašeho s.r.o. nebudou nijak ochromeny vaší smrtí.
Neznamená to, že by se vaši dědici jinak k majetku nedostali. Pouze by zde byla určitá prodleva, protože bankovní účty jsou ze strany bank obvykle zmrazeny a čeká se až na vypořádání pozůstalosti. Případně by dostal vaši pozůstalost do dočasné správy někdo, kdo s tím nemá na profi úrovni žádné zkušenosti. Váš majetek by tak byl spravován dlouhé měsíce amatérsky, respektive takřka vůbec.
Nejen u jednotlivce (fyzické osoby), u kterého bohužel nemáte jistotu, že se vašeho dědického řízení dožije, lze zvážit i jmenování náhradního (alternativního) správce. Můžete zvolit například advokáta nebo advokátní kancelář (nebo jinou právnickou osobu). Mělo by jít samozřejmě o někoho, komu důvěřujete a víte, že váš majetek bude svědomitě spravovat.
Mějte na paměti, že povolání správce vaší pozůstalosti vyžaduje formu veřejné listiny. Tedy je nutné povolat notářským zápisem, typicky se tento zápis spojuje s závětí, kterou sepíšete s notářem, což je pro tuto situaci nejefektivnější řešení. Není třeba sepisovat dvě oddělené listiny.
Vedle správce zákon upravuje také funkci vykonavatele závěti, který dbá zejména na to, aby byla dodržena všechna přání zůstavitele neboli byl naplněn zamýšlený smysl, který zůstavitel do závěti promítl.
Vykonavatel závěti dbá o řádné splnění poslední vůle zůstavitele s péčí řádného hospodáře. Náleží mu všechna práva potřebná k splnění jeho úkolů, včetně práva před soudem hájit platnost závěti, namítat nezpůsobilost dědice nebo odkazovníka a vůbec dbát o splnění zůstavitelových pokynů.
Pokud máte nezletilé děti, možná jste si někdy položili otázku, kdo by se o ně postaral v případě vaší smrti. A pokud máte manžela (manželku) nebo partnera (partnerku), jak by vypadala situace, pokud byste tragicky zahynuli oba dva?
V závěti si pro tento specifický případ můžete nastavit vámi preferovaného poručníka. V zásadě tak dáváte najevo své přání, aby se určitá osoba nebo osoby, například jiný manželský pár, o vaše děti nadále staral. Poručníka určuje soud, ale ze zákona má k vámi projevenému přání přihlédnout. Pokud by soud neviděl žádný problém a osoba by pro to byla vhodná, velmi často ji skutečně oficiálně pověří. Samozřejmě ideálně tuto problematiku proberte nejprve s vámi zvoleným poručníkem. Ten musí jednak se svojí volbou poručníkem souhlasit a také by si měl hlídat, že se informace dostane k poručnickému soudnímu řízení a řádně se k soudu dostavit.
V závěti můžete naopak negativně vymezit, kdo se v budoucnu o vaše děti starat nemá. Je vhodné to náležitě zdůvodnit. Nepostačí nicméně uvést to, že jde o altcoinery, se kterými nechcete mít vy nebo vaše děti nic společného. To by příslušný soud patrně moc nepřesvědčilo. Negativní vymezení bude platit zejména v případě nefunkční nebo neúplné rodiny, pokud by se například o vaše potomky měl starat někdo z vašich sice biologických příbuzných, ale dětem by to neprospívalo nebo dokonce škodilo.
V českém právu existují určité limity, které je třeba mít na paměti při sepisování závěti. Stručně jsme vám je představili již v prvním článku o kryptodědictví.
Nejvíce se tyto limity týkají rozdělení majetku, který má připadnout vašim vlastním potomkům, tedy vašim vlastním dětem. V zásadě se rozlišuje, jestli jde o děti nezletilé (skutečně “děti”) nebo děti dospělé tedy lépe řečeno potomky.
Nezletilému musí připadnout alespoň tolik, kolik by dostali ze zákona a to v rozsahu tří čtvrtin svého podílu. Zletilí musí dostat obdobně nejméně jednu čtvrtinu svého zákonného podílu. Například pokud by měl nezletilý ze zákona získat půlku vašeho dědictví, řekněme bitcoin v hodnotě 100.000 Kč, tak v každém případě bez ohledu na nastavení vaší závěti vždy získá hodnotu alespoň 75.000 Kč. Ve stejném modelovém příkladu by zletilý dostal vždy nejméně čtvrtinu, tedy 25.000 Kč. Na první pohled je tak zjevné, že zákon chrání více nezletilé potomky, protože je nelze závětí tolik “zkrátit” na jejich dědickém podílu.
Závěť rovněž pochopitelně nemůže obsahovat nelegální nebo zjevně neplatné podmínky, které byste svým dědicům kladli pro získání dědictví. Například nelze stanovit podmínky, které by byly v rozporu se zákonem nebo s dobrými mravy (všeobecně uznávanou morálku). Závětí nemůžete porušovat veřejný pořádek nebo zákony České republiky.
Kupříkladu není možné v závěti přenechat svůj majetek na činnost, která by byla v rozporu se zákonem, tzn. na nelegální aktivity. Nelze ani požadovat po dědicovi sňatek nebo vymyslet jinou podmínku osobní povahy.
Tyto limity slouží k tomu, aby se na vaše potomky “vždy dostalo”. I když můžete mít jiný názor a chtěli byste, aby si své satoshi poctivě vydělali, této zákonné úpravě se nevyhnete.
Možná vás napadne otázka, zda se v závěti má nebo může objevit samotná definice kryptoaktiv. Tedy o jaký majetek vlastně jde? Odpověď zní šalamounsky ano, i ne.
V závěti můžete, ale nutně nemusíte, kryptoaktiva výslovně definovat. Případně si můžete s uvedenou definicí “pohrát” dle vaší potřeby. Například pokud chcete mít definici maximálně širokou, pak můžete uvést, že dědicům připadnou veškerá kryptoaktiva neboli digitální aktiva decentralizované povahy, jejichž transakce se typicky zapisují pomocí technologie blockchain. Pokud byste chtěli být specifičtější, pak můžete příkladmo vyjmenovat bitcoin nebo jinou kryptoměnu, kterou vlastníte.
Dědická smlouva je další nástroj, kterým můžete upravit, kdo a v jakém rozsahu bude po vaší smrti dědit. Protože na rozdíl od závěti jde po právní stránce o smlouvu, jsou zde vždy minimálně dvě strany - v tomto případě zůstavitel a dědic. Oba dva musí smlouvu podepsat. Nelze tak práva a povinnosti dědice stanovit jednostranně, pouze vlastní vůlí, jako je tomu u závěti.
Oproti závěti poskytuje zejména dědicům vyšší míru jistoty. Nebo jinak řečeno, ze zákona dědická smlouva “přebíjí” závěť - má před ní přednost. Připomeňme, že závěť může zůstavitel kdykoli a výhradně dle vlastní vůle změnit. Dědická smlouva, jako právní jednání minimálně dvou stran, lze změnit opět jen dohodou těchto dotčených stran.
Pamatujte, že pro dědickou smlouvu platí v zásadě stejné limity jako pro určení dědictví v závěti. Stále musíte myslet na nepominutelné dědice - nechat svým potomkům minimálně to, na co mají nárok ze zákona.
Sečteno, podtrženo - dědická smlouva se zatím v českém právní praxi příliš nepoužívá. Podle názoru autora se ale dědická smlouva může hodit pro případy, kdy chce zůstavitel dědici odkázat určitou specifickou část svého majetku. Například bitcoin, který má uložený u některé služby třetích stran, ke kterému existuje složitější přístup.
V dědické smlouvě může být totiž “více prostoru” pro podrobnější popis specifického přístupu k vašemu bitcoinu nebo jeho části. Zejména za předpokladu, že jej nechcete uvádět v závěti u notáře, tzn. chcete, abyste za vašeho života o něm věděli jen vy a tento dědic.
Praktickou nevýhodou však je, že si smlouvou určený dědic musí pravidelně “kontrolovat”, zda zůstavitel nezemřel. Zejména v případě tragické smrti zůstavitele se o úmrtí může dědic dozvědět až s určitým odstupem. Oproti tomu, pokud je dědic jmenovitě uveden v závěti, notář jej v dědickém řízení kontaktuje.
Dědická smlouva nadto nebývá zpravidla uložena u notáře a leží zůstaviteli a dědici “v šuplíku”. To znamená, že je zde riziko ztráty nebo včasné nenalezení závěti, podobně jako u vlastnoruční závěti.
Odkaz v dědickém právu znamená jednoduše řečeno instrukce pro dědice, aby určitou část majetku v rámci dědictví předali jiné osobě. Tato osoba nebude dědit ale získá výhody tohoto odkazu. Té se v právní terminologii říká odkazovník. Typicky se odkaz týká drobných věcí, nejčastěji různých předmětů, které mají sentimentální hodnotu pro dotčenou osobu.
Mnozí čtenáři si například vzpomenou na limitovanou edici hardwarové peněženky Trezor Safe 3 v původní Bitcoin-only verzi, která byla vydána pouze počtu 2013 kusů. Pokud odhlédneme od toho že by tato peněženka nabývala na hodnotě jako sběratelský předmět, může být pro mnoho bitcoinerů spíše sentimentální připomínkou. Zůstavitel by tak dědici (osobě A) určil, že má tuto věc předat odkazovníkovi (osobě B), nejlepšímu kamarádovi zůstavitele, který jej historicky k bitcoinu přivedl.
Osoba, které je odkaz ku prospěchu, se nemusí bát, že by nějakým způsobem “ručila” za dluhy zůstavitele. Oproti ostatním dědicům totiž případnými dluhy není odkaz zatížen.
Tento nástroj tak lze využít i například dobročinně. Nadace nebo jiný neziskový subjekt se nemusí bát, že by společně s kryptoaktivy nebo jiným majetkem “získal” po zůstaviteli také dluhy.
Odkaz je možné odmítnout. Pokud by například zatvrzelý bitcoinový maximalista měl tímto způsobem získat některé z nejnovějších NFT na blockchainu sítě Solana, tak je může, ať už s díky nebo bez, formálně odmítnout a odkaz tak nezíská.
V neposlední řadě může zůstavitel využít takzvaný dovětek. Nejde vyloženě o závěť, nebo dědickou smlouvu. Dovětkem v rámci dědictví zůstavitel stanoví určité podmínky (“závazky”) pro dědice nebo odkazovníky. Dovětek může například zahrnovat požadavek na správu majetku nebo plnění konkrétních úkolů po smrti zůstavitele. Dovětek musí být vždy zahrnut v závěti, jinak by potenciálně nebyl pro dědice závazný. Pokud se ale netýká přímo konkrétního dědice, ale jiné osoby, může se dovětek sepsat také samostatně, mimo vlastní závěť.
Dovětkem v případě dědictví bitcoinu by například bylo sdělení zůstavitele, že jeho jediný dědic má nabýt všechny jeho bitcoiny dnem, kdy dostuduje vysokou školu. Problematické je však faktické vymáhání dovětku.
Sepsání závěti patří k základním krokům v rámci plánování kryptodědictví. Díky správně sestavené závěti ušetříte dědicům spoustu trápení v budoucnu. Sobě pak zajistíte již za života klidné spaní, protože bude zajištěno řádné rozdělení majetku podle vašich představ. Předejdete tak navíc potenciálním sporům a nejasnostem mezi dědici.
Nezapomeňte, že nastavení dědictví je komplexní proces, zejména pokud je součástí vašeho majetku bitcoin. Proto doporučujeme začít skutečně co nejdříve, ať vše stihnete bez velkých stresů nastavit a jednotlivé části plánování pro případ smrti si rozdělíte do menších a logických kroků.
Sepsání závěti je pro většinu z nás hlavním krokem při nastavení kryptodědictví. Začněte s přípravou co nejdříve a pokud si nevíte rady, kontaktujte odborníky, kteří vám s nastavneím závěti pomohou!

Jan Jílek
Jsem právník, srdcem bitcoiner. Po pádu do pomyslné králičí nory jsem začal studovat bitcoin a další související obory, zejména ekonomii a moderní historii. Rád objevuji a prakticky zkouším nové technologie. Poslední dobou se věnuji adopci bitcoinu, Lightning Network a digitálnímu dědictví. Společně s kolegy z advokátní kanceláře Blockchain Legal pomáhám klientům zabezpečit jejich kryptodědictví, aby mohli v klidu hodlovat za života i po něm.