Klíčové buněčné metabolické dráhy, jako jsou dráhy regulované AMPK (AMP-aktivovaná proteinkináza) a mTOR, hrají zásadní roli v procesu stárnutí tím, že integrují signály o dostupnosti živin a energetickém stavu buňky. Dostupnost živin a energie je indikována chemickými signály, které ovlivňují růst, reprodukci a přežití buněk. Ve stavu hojnosti živin je aktivní dráha mTOR, což podporuje růst a množení buněk, ale může také urychlovat stárnutí. Naopak ve stavu nedostatku živin se aktivuje AMPK a inhibuje mTOR, což spouští ochranné a opravné mechanismy, jako je autofagie, a může tak zpomalovat stárnutí.
Pro ovlivnění signalizačních drah se používají látky, jako je metformin. Tento lék, běžně používaný k léčbě diabetu druhého typu, se dostal do popředí zájmu výzkumníků v oblasti longevity pro své potenciální anti-aging účinky. Jeho mechanismy zahrnují modulaci mitochondriální energie, aktivaci dráhy AMPK a následnou inhibici mTOR, stimulaci autofagie (procesu buněčného úklidu), snížení chronického zánětu a ovlivnění epigenetických modifikací.
Významný je také rapamycin a rapalogy (analogy rapamycinu). Rapamycin je imunosupresivní látka, která silně inhibuje dráhu mTOR. Inhibice mTOR (ať už genetická, farmakologická, nebo dietní) prokazatelně prodlužuje život u širokého spektra modelových organismů, od kvasinek po savce. Potenciální vedlejší účinky rapamycinu (např. imunosuprese, metabolické změny) však omezují jeho široké preventivní použití u zdravých lidí. Výzkum se proto soustředí na vývoj rapalogů – bezpečnějších analogů rapamycinu s podobným účinkem na mTOR.
Látky jako metformin a rapamycin v podstatě napodobují stav nedostatku živin, i když jsou živiny reálně dostupné, a tím aktivují buněčné dráhy spojené s odolností a dlouhověkostí.