Libra – kryptoměnový projekt společnosti Facebook

Kryptoměnový projekt Libra – OBSAH ČLÁNKU

1. Co je projekt Libra a jaký je vztah k Facebooku?
2. Kdo tvoří Libra Association a co má tato organizace za úkol?
3. Co je Libra coin?
4. Libra Reserve a peněženka Calibra – skvělý business model
5. Co je Libra blockchain a programovací jazyk Move?
6. Libra, adopce a kryptoměny

Co je projekt Libra a jaký je vztah k Facebooku?

Libra je projekt navržený a spravovaný neziskovou organizací Libra Association sídlící ve Švýcarsku. Švýcarská organizace, stejně jako celý projekt Libra, je manifestací dlouhodobého záměru společnosti Facebook podílet se na vytvoření vlastní digitální měny. Ambice projektu Libra jsou dle whitepaperu vytvořit platební prostředek, který se vyznačuje stabilitou, nízkou inflací, globální akceptací a fungibilitou (zaměnitelností účetních jednotek). Namísto standardní kryptoměny jako Bitcoin či Ethereum se jedná spíše o stablecoin – platebním nástrojem s nízkou cenovou volatilitou.

Obavy o propojení dat ze sociální sítě s daty finančními Facebook uklidňuje tím, že pro svou participaci v Libra Association vytváří dceřinou společnost s názvem Calibra. Na místě je nicméně upozornit na skutečnost, že Facebook již v minulosti byl součástí dvou skandálů ohledně nakládání s uživatelskými daty: roku 2013 v rámci Snowdenových informací o účasti Facebooku ve sledovacím programu PRISM, roku 2015 v souvislosti s analýzou dat společností Cambridge Analytica. Ujištění ze strany této společnosti ohledně soukromí uživatelských dat je tudíž radno brát s notnou dávkou skepse.

Kdo tvoří Libra Association a co má tato organizace za úkol?

Než se ponoříme do Libra coinu samotného, je vhodné ještě se pozastavit nad tím, kdo (kromě Facebooku) je členem Libra Association (dále jen Asociace). V první verzi veřejného whitepaperu je celkem uvedeno 27 zakládajících členů z řad globálních platebních, technologických, telekomunikačních korporací, fondů rizikového kapitálu a několika neziskových organizací. Mezi nejznámější jména patří kromě Facebooku Visa, Mastercard, PayPal, Spotify, Uber, Vodafone, Coinbase, Xapo, Andreessen Horowitz. Jedná se tudíž především o korporace se sídlem na území Spojených států – tj. v jurisdikci s jednou z nejpřísnějších regulací finančních operací na světě, zejména co se týče nakládání s americkými dolary v zahraničí. Tato skutečnost bude mít na možnosti projektu Libra velký dopad, jak si rozebereme dále v článku.

Podmínkou pro získání členství v Asociaci a práva na provozování validačního uzlu je investice v minimální výši 10 milionů dolarů. Vzhledem k tomu, že cílem Asociace je získat během jednoho roku 100 členů, bude mít tato organizace kapitál ve výši minimálně jedné miliardy dolarů.

Asociace je v zásadě finálním rozhodčím ohledně všeho, co se týká fungování a směřování projektu Libra. Členové Asociace jsou jedinými povolenými „validátory“ stavu účetní knihy a jsou to rovněž členové Asociace, kdo rozhodují o technologickém vývoji projektu. Ačkoli zdrojový kód projektu Libra je zveřejněn na GitHubu, nelze očekávat, že do něj bude moci kdokoli přispívat. Asociace si již od počátku vyhrazuje právo rozhodovat o implementaci změn. Vzhledem ke složení členů Asociace i samotnému jazyku zveřejněných dokumentů (zmiňující nutnost spolupráce s regulátory) je poměrně zřejmé, že např. technologie posilující soukromí uživatelů a jejich transakcí nebudou v projektu vítány. Asociace dále rozhoduje o Libra Reserve – koši aktiv, které představují krytí Libra coinu.

Co je Libra coin?

Libra coin je digitální měna vydávaná a spravovaná Asociací. Libra coin nemá hodnotu sám o sobě, jako je tomu např. u bitcoinu, monera či zlaté mince. Libra coin je spíše retailovou obdobou již existujících Special Drawing Rights, které vydává Mezinárodní měnový fond. To znamená, že se jedná o účetní jednotku, jejíž hodnota je odvozena od podkladového koše aktiv. V případě Libra coinu to znamená aktiva, která jsou spravovaná Asociací v rámci Libra Reserve.

Přísně vzato se nejedná o stablecoin, jelikož hodnota Libra coinu není navázána na jednu konkrétní fiat měnu, jako je tomu u stablecoinů jako jsou Tether či DAI. Vhodnější je spíše mluvit o coinu s nízkou cenovou volatilitou. Vzhledem k tomu, že mezi zakládající členy Asociace patří Coinbase je pravděpodobné, že Libra coin bude po svém uvedení možné obchodovat právě zde. Vzhledem k nastavení coinu coby nízce volatilního krytého aktiva samozřejmě nelze očekávat, že by coin provázely klasické kryptoměnové „pumpy a dumpy“.

Ambicí Libra coinu je stát se globálně přístupným platebním prostředkem s předvídatelnou hodnotou. Ve whitepaperu je jako základní motivace pro založení projektu uvedena skutečnost, že na světě je okolo 1,7 miliardy dospělých lidí bez přístupu k bankovním službám, ačkoli přes miliardu těchto lidí vlastní chytrý telefon (a velmi pravděpodobně i účet na Facebooku). Vlajkovým produktem projektu Libra tak pravděpodobně bude lehká mobilní peněženka, integrovaná do existujících služeb.

Libra Reserve a peněženka Calibra – skvělý business model

Již jsme zmínili, že Libra coin je krytý košem aktiv. Tato aktiva jsou spravována Asociací v rámci tzv. Libra Reserve (dále jen Rezerva). Členové Asociace mají rozhodovací právo ohledně toho, jaká aktiva jsou v Rezervě držena; mezi hlavní kritéria patří vysoká cenová stabilita a likvidita držených aktiv. Dominantními aktivy v Rezervě tak budou státní dluhopisy, bankovní vklady a další finanční operace s nízkým rizikem. Libra coin pak bude definován jako podíl na Rezervě, jeho cena bude fluktuovat podle tržní ceny aktiv v Rezervě (např. kurz držených měn).

Základní vklady členů Asociace však nejsou jediným způsobem, jak může objem aktiv v Rezervě růst. Dlouhodobě dominantní bude směna fiat měn a jiných kryptoměn za Libra coin – množství Libra coinu v oběhu totiž roste pouze tehdy, jsou-li do Rezervy vložena aktiva o stejné hodnotě. Počáteční vklad do Rezervy bude 1 miliarda dolarů (100 členů krát 10 milionů dolarů) – to znamená, že zpočátku mohou být v oběhu pouze Libra coiny v hodnotě 1 miliardy dolarů. Má-li hodnota Libra coinů v oběhu růst a zároveň zůstat jejich cena víceméně konstantní, budou zapotřebí další vklady do Rezervy. O přísun těchto vkladů se postarají tzv. „authorised resellers“, kteří budou moci do Rezervy vkládat a vybírat z ní a zároveň tak tisknout a pálit Libra coiny v odpovídající hodnotě. Uživatelé samotní nebudou mít možnost přímé konverze Libra coinu za podkladová aktiva, ti jsou odkázáni na důvěru v autorizované prodejce.

Z uvedené mechaniky je patrné, že v případě většího rozšíření Libra coinu budou členové Asociace/držitelé investičního tokenu masivně profitovat. Pokud podkladová aktiva ponesou výnos ve výši 1 % ročně (americké státní dluhopisy s jednoroční maturitou nesou okolo 2 % ročně) a v Rezervě budou aktiva v hodnotě 100 miliard dolarů, roční výnos bude 1 miliarda dolarů – to je 100% roční výnos z původního vkladu pro členy Asociace. Pro srovnání tržní kapitalizace Bitcoinu je v době psaní článku 200 miliard dolarů, dolarová měnová zásoba v podobě agregátu M3 je přes 14 tisíc miliard dolarů. Je nasnadě, že členové Asociace budou mít vysoký zájem na co největším rozšíření Libra coinu.

Na místě je otázka, proč vlastně Facebook pouští do tak profitabilního systému 99 dalších členů. Odpověď je dvojí: zaprvé, opravdový „Facebook coin“ by svět nepřijal. Konsorcium korporací a neziskovek, ve kterém Facebook hraje pouze minoritní roli, působí neutrálním dojmem. Partneři se navíc postarají o rozšíření Libra coinu ve vlastních službách (např. PayPal a eBay mají vysokou motivaci Libra coin protlačit svým uživatelům). Zadruhé, výnos z investičních tokenů není pro Facebook až tak zajímavý – v rukávu má totiž vlastní eso v podobě peněženky Calibra.

Ačkoli je projekt Libra alespoň nominálně open source, velkou roli zde bude hrát síťový efekt. Facebook již při spuštění bude mít připravenou vlastní peněženku, kterou hodlá integrovat se svými službami Messenger a WhatsApp. Miliardy uživatelů tak budou mít přímo před očima peněženku z dílny Facebooku. Dojde tak k plné integraci e-commerce služeb pod křídly Facebooku – zatímco doteď byl Facebook primárně společností vydělávající na prodeji reklamního prostoru, po spuštění Libry a Calibry může fungovat také jako poskytovatel platebního styku. Jinými slovy, může si brát procentuální poplatky z objemu plateb, což je mnohem zajímavější balík peněz, než pár desítek milionů dolarů výnosu z investičních tokenů.

Není samozřejmě také překvapením, že hned v první zveřejněné dokumentaci Calibry se mluví o prověřování uživatelů dle praktik KYC/AML/CFT, s využitím nejnovějších technologií k identifikaci podezřelých uživatelů a plateb, jako je machine learning.

Co je Libra blockchain a programovací jazyk Move?

Ačkoli se v materiálech mluví o „Libra blockchain“, o blockchain v pravém smyslu se nejedná – transakce nejsou řazeny do bloků, které by tvořily řetěz (chain of blocks). Jeden komentátor upozorňuje, že se jedná spíše o jediný Merkle tree, další zase poukazuje na nápadnou podobnost s Ethereem, jelikož účetní kniha není založena na UTXO modelu (jako u Bitcoinu), ale na existenci účtů a jejich stavů. Jedná se zkrátka o databázi, která se inspirovala některými kryptoměnami, přičemž vyhodila prvky, které jsou v centralizovaném systému zbytečné – řazení transakcí do navazujících bloků a proof of work.

Validátoři Libry totiž nic netěží, pouze potvrzují. Konsensus lze nejlépe popsat orwellovským termínem „Proof of Authority“ – o stavu účetní knihy rozhodují ti, kdo na to mají oprávnění. Poněkud zvláštní pak je zahrnutí Byzantine fault tolerant (BFT) mechaniky, která dává smysl pouze v otevřených projektech, kde neznámí účastníci mohou mít motivaci podvádět. Validátoři zde nicméně budou známí a přísně předvybraní – BFT tak nedává smysl. Dost pravděpodobně se jedná o pouhou úlitbu decentralizaci.

Ve whitepaperu je „počáteční“ centralizace omlouvána tím, že jedině v centralizovaném systému je možné dnes dosáhnout vysoké transakční kapacity (okolo 1000 tx/s). Během následujících pěti let má údajně začít výzkum, který bude směřovat k postupnému otevření a decentralizaci Libry. Jedná se však o velmi vágní vyjádření a žádný skutečný plán Facebook ani Asociace nepředkládají. Je jen těžko představitelné, jak by se mohl již rozjetý projekt nakládající s obřím množstvím státních dluhopisů a bankovních vkladů decentralizovat. Po několika letech se totiž nebude již jednat o technický, ale spíše businessový a politický problém, kde hlavní aktéři nebudou na decentralizaci mít nejmenšího zájmu.

Jednou zajímavou inovací může být programovací jazyk Move. Ten má sloužit k bezpečnému psaní smart contractů. Dle prvních komentářů se může jednat o první skutečně bezpečný jazyk, ve kterém by nemělo docházet k „zádrhelům“ jako byl hack The DAO či Parity. Je klidně možné, že se velká část decentralizovaných aplikací (dApps), které ve skutečnosti nepotřebují decentralizaci a necenzurovatelnost, přesune do Libry, jelikož na Ethereu je každá interakce s těmito aplikacemi velmi drahá a budoucnost aplikací na Ethereu velmi depresivní.

Libra, adopce a kryptoměny

Je-li skutečným cílem Libry poskytnutí plnohodnotného platebního nástroje lidem v třetích zemích, je velmi sporné, zda a jakým způsobem lze tohoto cíle dosáhnout. Jak jsme již uvedli, Asociace sestává především z amerických korporací, a v Rezervě budou mít téměř jistě velkou váhu americká aktiva (dolary a federální dluhopisy). Toto může být velký problém pro širší adopci, zejména v zemích s méně přísnou finanční regulací. Americké úřady totiž v rámci zákonů jako jsou FATCA a Patriot Act dohlížejí nad nakládáním se zahraničními dolarovými vklady. V minulosti dopadly některé pokusy o nestátní digitální peníze velmi tragicky, právě na základě porušování těchto zákonů (ačkoli projekty ani nesídlily na území Spojených států).

Facebook a Asociace tyto skutečnosti samozřejmě předjímají – ve whitepaperu i první dokumentaci peněženky Calibra je mnohokrát uvedeno, že uživatelé budou podstupovat procesy zjišťování identity a celý projekt bude aktivně spolupracovat s regulátory a policejními orgány. Na místě je pak otázka, jak svou identitu budou prokazovat lidé, kteří tu možnost nemají – dle Světové banky je na světě okolo jedné miliardy lidí, která svou identitu nemá jak prokázat. Lze předpokládat, že průnik mezi lidmi bez identity a s mobilním telefonem, leč bez přístupu k finančnímu systému, je dost veliký. Libra tudíž těmto lidem nemá jak pomoci.

Dopad projektu Libra na skutečné kryptoměny

Na závěr se pojďme zamyslet, jaký dopad může mít Libra na skutečné kryptoměny, jako je Bitcoin či Monero. V případě úspěchu a většího rozšíření Libry lze očekávat dvě možné cesty vývoje:

1. Libra si získá vysokou míru adopce, zejména vlivem obřího síťového efektu Facebooku a dalších členů Asociace. Libra se bude vyznačovat jednoduchostí, pohodlností, ochranou uživatelů v podobě vratnosti transakcí, vysoce kvalitním UX. Jelikož se bude jednat o „plně regulovanou kryptoměnu“, kryptoanarchistické alternativy v podobě skutečných kryptoměn budou podezřelé, dost možná i mimo zákon. Korporace a státy budou mít o občanech a jejich chování dokonalý přehled, disidenti či podezřelí budou preventivně odstřiháváni od platebních možností. Dystopie hodná Orwella či epizody seriálu Black Mirror.
2. Projekt Libra a zastřešující Asociace bude jednoduchým cílem pro vlády a spřátelené bankovní domy. Na rozdíl od Bitcoinu zde bude jasné, na koho si došlápnout. Již nyní se ozývají politické hlasy tvrdící, že Libře nedají vzniknout. Bitcoin (a další skutečné kryptoměny) by tak mohl získat několik let k dobru, kdy nebude hlavním trnem v oku regulátorů a bankéřů. Goliáš v podobě Libry vypadá mnohem hrozivěji, než malinký David Bitcoin.

Ať bude vývoj jakýkoli, bude záhodno vývoj Libry a složení Asociace do budoucna sledovat. Jakkoli se může zdát, že se jedná o naivní pokus korporací o vlastní, lepší Bitcoin, ve skutečnosti se jedná o poměrně dobře promyšlený systém, který může v budoucnu ovládnout svět online plateb a chytrých kontraktů.