Co se týče bitcoinu a jeho využití v každodenním životě, patří Česká republika ke světové špičce. A to i díky velkému rozšíření druhé bitcoinové vrstvy - Lightning Network.
Česká Třebová je jeden z hlavních železničních uzlů České republiky. V sobotu 16. 3. 2024 se město stalo pomyslným “lightningovým uzlem”. Konala se zde v pořadí již druhá komunitní konference Konfa, tentokrát na téma Lightning Network. Konference se jako hosté zúčastnili Jakub “Kicom” Vejmola, Jan “Gorrdy” Dvořák, Michal Novák, Jan Kohout alias Johnny The Bitcoiner a další.
Během deštivého rána po výstupu z vlaku procházím přes budovu nádraží, po chvilce se zorientuji a skutečně, jak bylo řečeno v propozicích akce, místo konání konference je zhruba jen minutu chůze od hlavní železniční zastávky. Akce proběhne v místním domu dětí a mládeže.
Místo konání akce bylo opět zvoleno tak, aby akce neprobíhala v některém z velkých měst, respektive z hlavních center bitcoinu jako je Praha, Brno nebo Ostrava. Počet účastníků byl přibližně stejný jako na předchozí konferenci Trezor Konfa, tedy pohyboval se okolo 30. Dalších cca 5 lidí bylo dobrovolníků, kteří pomáhali s organizací akce. V rámci networkingu jsem se mohl znovu potkat s některými známými tvářemi z řad účastníků minulé Konfy.
Jako zázemí LN Konfě sloužil dům dětí a mládeže, do kterého chodí standardně místní děti na kroužky. Dnes ale mládež vystřídali “věčně mladí” bitcoineři z celé republiky. K dispozici byla již tradiční Whale Zone.
Novinkou této konference byl e-shop s občerstvením. Žijeme v jednadvacátém století, a tak stačilo jednoduše zaplatit občerstvení telefonem, samozřejmě přes Lightning Network, a v kuchyňce si pouze vyzvednout zaplacené občerstvení.
Nedílnou součástí konferencí Konfa je již tradičně bleskomat (bitcoinový ATM). K dispozici byl model přijímající papírové bankovky. Později, v rámci odpoledního workshopu byl na místě také bleskomat na mince. Zájemci si mohli vyměnit “staré peníze za nové” ihned po vstupu do budovy.
Po celou dobu Konfy do cca 17 hodin probíhala tombola. Do ní bylo možné si zakoupit virtuální lístky. Díky šikovnému vývojáři, který vše naprogramoval, fungoval nákup zcela automatizovaně přes peněženky podporující platby pomocí Lightning Network. Po načtení QR kódu a zaplacení lightningové faktury se účastníkovi tomboly v platební aplikaci objevil unikátní kód, který sloužil k identifikaci vylosovaných účastníků a předání odměny.
Po celou dobu Konfy probíhaly přednášky a workshopy, a to souběžně ve dvou místnostech. V následujících kapitolách této reportáže vám přinášíme pohled na jednotlivá témata LN Konfy.
Konfa byla zahájena v 10:15, úvodní slovo měl Byll, hlavní organizátor. Sdělil nám základní informace a program. Následovala první dnešní přednáška, kterou vedl Michal Novák, autor knihy Lightning Network: Platby budoucnosti.
Prezentace s názvem “Lightning Network a další druhé vrstvy nad bitcoinem” podle autora měla hlavně představit divákům, jaké jsou druhé vrstvy na bitcoinu, proč jsou třeba a odkrýt jejich výhody a nevýhody. Přednášející předem avizoval, že nebude vůči Lightning Network zcela nekritický, a to přestože (nebo právě proto), že jde v České republice o nejrozšířenější druhou vrstvu nad bitcoinem a o hlavní téma této Konfy.
Na přednášce padla hned na začátku otázka, zda jsou druhé vrstvy potřeba. Krátká odpověď je, že ano. Dlouhodobě lze očekávat nárůst počtu uživatelů BTC, tím pádem i počet transakcí. Dále na první vrstvě BTC existují tzv. “Transcriptions” neboli NFTs na BTC, které mohou zabírat mnoho prostoru ve vytěžených blocích. Současně zřejmě bude zachována dosavadní velikost bloku, tzn. nedojde k jeho naškálování na první vrstvě. Čistě ekonomicky bude nabídka místa v blockchainu stále stejná, ale poptávka může do budoucna růst.
V bitcoinu, podobně jako v jiných komplexních systémech, existuje takzvané trilema. Obecně se má za to, že lze vhodně vyřešit vždy pouze dva z nich. Jsou jimi: škálovatelnost, decentralizaci a bezpečnost.
V zásadě existují tři možná řešení. První možností je začít používat custody lightning peněženky. Zejména nováčci uvítají user friendly prostředí těchto peněženek. Nevýhodou však je vysoká míra centralizace. Druhou možností je otevírat více LN kanálů, aby byla lépe vyřešena propustnost sítě, a to zejména mezi velkými firmami (např. hlavními burzami). Zatřetí je možné rozšířit do povědomí lidí self-custody řešené (např. peněženky jako je Phoenix nebo vlastní LN uzly).
Poslední zmíněná možnost však nedává příliš velký prostor pro efektivní on-boarding nových uživatelů. Jen otevření lightningového kanálu může stát v době vysokých on-chain poplatků v přepočtu i stovky korun. Problém může být také potenciální malá příchozí likvidita nově vzniklého kanálu nebo povinná neutratitelná rezerva, kterou LN protokol vyžaduje, konkrétně 1 % likvidity (nominální hodnoty BTC) na obou stranách kanálu, tedy u příjemce i odesílatele. Ačkoli to zřejmě není ideální, pro mnoho nováčků bude jejich úplně první bitcoinovou peněženkou některá z custodial lightning peněženek.
Konkurencí Lightning Network je také protokol Ark, který byl založen v roce 2023. Jednoduše řečeno jde o sdílení bitcoinového UTXO s více lidmi, resp. výměna “klasického” UTXO za takzvané vTXO, které protokol zavádí. Jednou za 4 týdny také dochází k automatickému přeposlání vTXO. Probíhá tak pravidelně automatizovaný coinjoin neboli promíchání mincí, aby byla zajištěna anonymita. Nicméně i tento protokol musí být, tak jako Lightning Network, stále on-line. Jde tak o klasické hot wallet řešení. Výhodou je kompatibilita s LN, takže lze platit například klasické lightningové faktury.
Další alternativou k on-chain transakcím je Liquid Network, sidechain od Blockstream založený v roce 2018. Transakce na Liquidu mají být rychlejší - časové rozestupy mezi jednotlivými bloky jsou pevně stanoveny na 1 minutu (oproti 10 minutám na main-netu BTC). Na druhou stranu nejde o trustless řešení.
Přednáška Michala Nováka byla komplexním vhledem do Lightning Network i několika dalších projektů druhých vrstev na bitcoinu. Ty sice v České republice nejsou zdaleka tak rozšířené, ale jde přinejmenším konkurenci Lightning Network, která může celou síť nakopnout k dalšímu rozvoji.
Druhou dopolední přednášku vedl Jan “Gorrdy” Dvořák. Šlo o základní přehled toho, jak na vlastní lightningový uzel. Na úvod jsme si zopakovali, jaké mají být v ideálním případě platby prostřednictvím lightningu - měly by být rychlé a levné, což primárně platí pro menší platby. U vyšších částek může být v současné době paradoxně levnější on-chain platba. Vždy je proto dobré si předem spočítat, kolik vás platba bude stát.
Dále narážíme na to, že technicky vzato je lightning standard, který má ale několik implementací.. Jde zejména o tyto: Eclair od ASINQ, LND od Lightning Labs a Core Lightning od společnosti Blockstream.
LND v roce 2020 dominovalo, běželo na něm asi 91 % uzlů. Podle posledních dostupných statistik z roku 2021 tato implementace drží cca 74% podíl mezi nody. Implementaci LND standardně používají “hotová” respektive předpřipravená řešení typu Umbrel, Raspiblitz nebo Mynode, které patří mezi uživatelsky nejpřívětivější řešení vlastního nodu.
Co je pro postavení vlastního uzlu potřeba? Základem je malý počítač, který běží na linuxu (nejčastěji Ubuntu nebo Debian). Může jít o micro PC typu Raspberry Pi nebo starší, typicky již vyřazený notebook. V komunitě jsou za tímto účelem oblíbené starší modely z řady ThinkPad. Další důležitou komponentou je SSD o minimální kapacitě 1 TB, lépe 2 TB.
Samotná kopie blockchainu zabere asi 550 GB, node navíc data indexuje pro lepší vyhledávání, což zabere dalších cca 300 GB. Dále je potřeba stabilní internetové připojení, protože node by měl být neustále on-line. Pro nastavení vlastního uzlu se také hodí znát základy linuxu, respektive příkazů typu “df-h”. Vstupní investice pro vlastní node se pohybuje v rozmezí 5 až 20 tisíc korun.
Po nastavení hardwaru musí uzel projít prvotní synchronizací blockchainu. Ta bývá obvykle hotova do následujícího dne, maximálně jde o jednotky dní. Poté je vše nastaveno a můžete svůj node využívat naplno. Gorrdy na závěr připomněl důležitou věc, a to že lightning peněženka (tzn. peneženka ve na vašem uzlu) má vlastní, samostatný seed. Nesdílí seed s jinou, již existující on-chain peněženkou. Pokud by s vaším uzlem nastal jakýkoli technický problém, ujistěte se předem, že máte pečlivě zaznamenaný seed.
Kromě zálohy seedu je třeba zálohovat také vaše již otevřené kanály, jejich záloha není automatická. Pokud byste zálohu neměli, může být problematické vámi zamčené bitcoiny z kanálů v budoucnu dostat, například při technických potížích s nodem na vaší straně. Není totiž dobré pouze spoléhat na to, že druhá strana tento kanál sama zavře.
Celá přednáška by se dala uzavřít jednou lehce poupravenou hláškou z filmu, která zde padla: “Nudíte se, kupte si lightningový uzel!”
Paralelně s druhou dopolední přednáškou probíhal workshop pod vedením přednášejícího známého pod přezdívkou Chuck. Na workshopu si bylo možné “pohrát” s LNURL v podobě QR kódů. LNURL je vlastně jednoduchá forma příkazů pro Lightning Network peněženky.
Mezi nejčastěji používané patří tyto formáty: “LNURL w” pro výběr prostředků z peněženky, “LNURL pay” Pro zaplacení určité částky nebo “LNURL auth” pro přihlášení do vybraných služeb přes lightningovou peněženku. Příkladem využití technologie LNURL je mimo jiné LN tombola. V neposlední řadě bylo možné vyzkoušet lightningový terminál, fyzické zařízení podobné platebním terminálům v obchodech, který podporuje mimo jiné platbu přes NFC karty.
Česká Třebová zatím bohužel příliš nepokročila, alespoň co se týče adopce bitcoinu za služby, zejména v pohostinství. Dle mapy aplikace Qerko nebyl ke dni konání akce ve městě žádný podnik, který by veřejně akceptoval bitcoinové platby.
Na oběd tak bylo možné zajít pouze za “starou měnu”. Popřípadě někteří účastníci využili možnost “platebních poolů”, kdy jeden ze skupiny zaplatil hotově v českých korunách a ostatní mu zaplatili obnos za oběd právě pomocí Ligthtning Network bitcoinem. Zaručena byla tak anonymita platby za všechny platící. Inu, bitcoineři si dle situace vždy poradí.
První odpolední workshop vedl Michal Novák. Na úvod proběhla krátká anketa pro přibližně celkem 12 zúčastněných. První otázkou bylo, kdo provozuje vlastní bitcoinový uzel. Bez mého většího překvapení kladně odpovědělo asi 90 % účastníků. Druhá otázka byla, kdo používá pro vlastní uzel hardware založený na mikropočítači Raspberry Pi. Opět šlo o valnou většinu z dotázaných. Na poslední otázku, kdo používá jako SW řešení Umbrel pak souhlasně odpověděla asi polovina.
První čtvrthodinu diskutujeme o hardwaru. Raspberry Pi podle přednášejícího není vhodné například pro provozování BTC uzlu pro byznys (pro vlastní e-shop). Naopak může být vhodné vytvořit uzel ze starého notebooku za pár tisíc korun. Výhodou tohoto setupu je mimo jiné baterie - v případě krátkodobého výpadku elektřiny uzel stále poběží. Dále lze na “klasickém” notebooku jednodušeji vytvořit mirror uložených dat, to znamená je možné mít dva disky pro případ, že by se jeden z nich rozbil.
Další otázkou bylo, zda používat “předpřipravená” řešení typu Umbrel. Podle Michala Nováka můžeme mít na jedné straně “vlastní uzel”, ale kontrola je do jisté míry na straně vydavatelů softwaru hotového řešení. Neovlivníme tak například, kdy bude vydán potřebný update nebo zda (vůbec) bude zalepená případná chyba. Stále zde existuje jisté riziko třetí strany.
Následně pokračujeme diskuzí o tom, zda je lepší používat node na clearnetu nebo na TORu. Výhodou TOR je jednoznačně anonymnita, nevýhodou nižší rychlost a spolehlivost sítě, tedy i transakcí, které přes náš node prochází. Dá se říci, že pro osobní použití je TOR zcela v pořádku, pokud upřednostňujeme soukromí. Pokud ale stavíme node pro byznys use (např. pro e-shop), pak je lepší mít veřejnou IP adresu nodu. Je totiž třeba, aby platby procházely hladce a bez problémů.
Každý uzel potřebuje do začátku nastavit platební kanály. Vždy je vhodné si předem promyslet, na co budu primárně svůj uzel používat.
Pokud chci přijímat a odesílat své soukromé platby, je třeba otevřít kanály s tím, komu budu pravidelně posílat platby, resp. od koho je budu v budoucnu přijímat. V 90 % případů může jít na druhé straně kanálu o peněženky jako je Phoenix, Wallet of Satoshi nebo Bitlifi. S jejich provozovateli bych měl proto mít otevřené přímé kanály. Pokud mi ideově nevadí, že svým uzlem nebudu pomáhat decentralizaci celé sítě, mohu si vyhledat ty vůbec největší LN uzly a otevřít si kanály vůči těmto službám.
Druhou možností je cíleně routovat platby třetích osob. To znamená, že za odměnu provozuji veřejné LN kanály, kterými budou procházet cizí platby. Primární motivací bývá odměna (transakční poplatek). Většina drobných provozovatelů si ale tímto způsobem nevydělá ani na náklady provozu uzlu, bude dlouhodobě ve ztrátě. Naproti tomu velcí provozovatelé, kteří mají ve stovkách kanálů vysokou likviditu v řádu desítek uzamčených BTC, mohou mít teoretický zisk okolo 0,5 % ročně. “Běžný uživatel” ale na podobná čísla dosáhne jen stěží.
V neposlední řadě jsme řešili ochranu před podvody v LN síti. Pokud si chci vhodným způsobem zabezpečit svůj node a pohlídat si, aby se mě jiný uživatel nepokusil obrat o drahé satoshi, můžu si nastavit takzvané Watchtowers. Po jeho instalaci si uzel pamatuje poslední stav vašich kanálů. Obě strany každého kanálu se vlastně hlídají navzájem, aby nikdo v síti nepodváděl - například pokud by uzel “spadl” kvůli technickému problému.
Workshopem provází iWarp, LN tester, který stojí za několika zlepšeními, které se díky němu používají ve standardu Lightning Network. Na tomto workshopu se jde hodně do hloubky, obtížností jsme minimálně na úrovni “pokročilí”. Pro účely této reportáže tak půjde o krátké nahlédnutí do problematiky.
Pokud chcete testovat nastavení svých LN kanálů “nasucho”, můžete využít testovací prostředí. Dnes budeme testovat otevírání kanálů pomocí regtestu, který poběží pouze na lokálním zařízení přednášejícího.
Využíjeme software Lightning Polar, resp. aplikaci Polar terminal spuštěnou na Linuxu. V testovacím prostředí, které si sami ovládáme dle libosti, například není žádný problém ve vteřině vytěžit 100 bloků na virtuálním blockchainu nebo si do svého LN kanálu přidat jednotky BTC.
Postupně vytváříme LN kanály mezi Alicí, Bobem a Carol, virtuálními osobami s klasickými vzorovými jmény. Postupujeme tak, že si vždy podepíšeme úvodní multisig transakci, tu zatěžíme a postupně získáváme spojení v podobě jednotlivých kanálů.
Dnešní Konfa workshopy uzavírá Jakub Vejmola alias Kicom, známý především jako autor Bitcoinového kanálu na YouTube. Přednáší o tom, jakým způsobem je možné používat Lightning Network v praxi, zejména ve svém podnikání.
Na začátku bývá vždy stěžejním bodem onboarding nových uživatelů. Tedy i potenciálních zákazníků platících pomocí LN peněženky. Ideálně by mělo jít o jednoduchý a hladký proces. Pro menší částky, hlavně pro začátek, je možné využít custodial peněženku typu Bitlifi. Druhým stupněm jsou non-custodial wallets, například Phoenix, u kterých je ale pro úplného nováčka mnohdy složité řešit kanály, likviditu nebo poplatky. Nejpokročilejší uživatelé pak platí prostřednictvím vlastního uzlu.
Stejnou otázku jako zákazník řeší i podnikatel, jen z druhé strany, tedy jakým způsobem lightning platby přijímat. Pokud by chtěl jít podnik příkladem, měl by mít ideálně vlastní LN node. Podnikatelé ale často řeší denně spoustu jiných provozních záležitostí. LN uzel je jednou z věcí, která lze outsourcovat na profesionály. Buďto zvolíte konkrétního správce, nebo můžete zvolit služby typu jako je OpenNode. Tímto způsobem můžete mít vlastní vzdálený BTCPay server za poplatek přibližně 1 %. Nebo umístit na web platební bránu, například od české společnosti Confirmo. Podle Kicoma “s každým bullrunem roste počet zákazníků” a přijímání BTC přes Lightning Network tak lze dobře využít i marketingově.
Dále se na workshopu bavíme o tom, kde lze naopak BTC utratit. Tato část je platná pro podnikatele i pro zákazníky. Existuje mnoho služeb podporující platbu lightningem. Pokud dobře hledáte, je možné si tímto způsobem zakoupit elektroniku, letenky, ubytování nebo si předplatit eSIM, když cestujete.
Okolo 17. hodiny začíná slosování tomboly. Jakmile jsou všechny ceny rozdány jejich výhercům, hlavní organizátor Byll poděkoval řečníkům a VIP účastníkům (velrybám), kteří zakoupenými lístky přispívají chodu komunitních konferencí Konfa. Tak skončila oficiální část a následovala chvíle pro networking.
Většina zúčastněných se ještě chvíli bavila a diskutovala a poté již neoficiální část pokračovala v nedaleké restauraci, kde byl rezervován stůl na jméno “Nakamoto”. Zájemci tentokrát mohli v areálu Konfy také přespat do druhého dne.
Lightning Network Konfa se vydařila, byla doslova napěchovaná informacemi. Na tomto místě bych rád poděkoval všem organizátorům, kteří přinesli na tuto v pořadí již druhou komunitní konferenci řadu vylepšení. Věřím, že mnoho účastníků ocenilo možnost se osobně setkat hned s několika odborníky na Lightning Network.
Účastí na LN Konfě bylo možné si prohloubit znalosti o Lightning Network a potkat skutečné kapacity svého oboru - a to v jeden den, na jednom místě.

Jan Jílek
Jsem právník, srdcem bitcoiner. Po pádu do pomyslné králičí nory jsem začal studovat bitcoin a další související obory, zejména ekonomii a moderní historii. Rád objevuji a prakticky zkouším nové technologie. Poslední dobou se věnuji adopci bitcoinu, Lightning Network a digitálnímu dědictví. Společně s kolegy z advokátní kanceláře Blockchain Legal pomáhám klientům zabezpečit jejich kryptodědictví, aby mohli v klidu hodlovat za života i po něm.