Krásné počasí přímo láká k pobytu v přírodě. Od jara do podzimu si plnými doušky užíváme všech možných outdoorových aktivit. Jenže ve vysoké trávě, v lese, ale i při procházce městem na nás číhá nenápadné nebezpečí. Klíště (Ixodes ricinus) je malý, ale nebezpečný parazit, který se přisaje zcela nepozorovaně na kůži. Kousnutí klíštěte samo o sobě nemusí být problém, některá klíšťata jsou však přenašeči bakterií rodu Borrelia, které způsobují u člověka onemocnění lymskou boreliózou. Přečtěte si, jaké jsou příznaky této nemoci a jak probíhá léčba. Dozvíte se také další užitečné informace včetně tipů na účinnou prevenci.
Původce lymské boreliózy jsou bakterie rodu Borrelia nejčastěji Borrelia burgdorferi (v Evropě i další druhy jako Borrelia afzelii a Borrelia garinii). Tyto bakterie se do lidského těla dostanou po kousnutí klíštětem (Ixodes ricinus). Klíště se přisaje a začne sát krev hostitele. Aby došlo k přenosu, musí být klíště obvykle přisáto více než 24 hodin. Pokud se tak stane, v těle propukne bakteriální infekce, kterou způsobí právě bakterie rodu Borrelia. Jedná se o nejčastější onemocnění přenášené klíšťaty v mírném pásmu, včetně Česka.
i
Název lymská borelióza souvisí s místem, kde byla nemoc poprvé rozpoznána a popsána. Stalo se tak ve městě Lyme v americkém státě Connecticut v 70. letech 20. století. V tomto období se ve městě objevily neobvyklé příznaky artritidy u skupiny dětí, které doprovázely také vyrážka a únava. Tímto případem se začal zabývat lékař Allen Steere, který nemoc jako první popsal a dal ji jméno lymská borelióza (v angličtině Lyme disease). Na objevu a popisu tohoto onemocnění se podílel také jeho mentor Steve Malawista. Častěji narazíte na název lymská borelióza, ale můžete se setkat také s označením lymeská borelióza, obojí je gramaticky správně a označuje stejné onemocnění.
Celosvětově dochází k nákaze lymskou boreliózou nejčastěji v mírném podnebném pásu severní polokoule, to znamená především v Severní Americe (USA, zejména severovýchod a horní středozápad) a v Evropě (Střední Evropa – Česko, Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko). Přenašečem jsou klíšťata rodu Ixodes. Infikovaných klíšťat bývá v přírodě běžně 10 až 30 %, ale v některých oblastech může být podíl i vyšší. Nejvyšší riziko nákazy je v lesnatých, vlhkých oblastech, kde se pohybuje zvěř a lidé zde tráví čas v přírodě.
Inkubační doba lymské boreliózy, to znamená doba (časové rozpětí) od kousnutí až po projevení prvních příznaků, je obvykle od 7 do 14 dnů. Může být ale také výrazně kratší (3 dny), nebo naopak výrazně delší (až 30 dní). Vzácně se první příznaky objeví i po několika měsících, což značně ztěžuje rozpoznání a následnou léčbu.
Lymská borelióza je onemocnění s různorodými příznaky, které se liší podle fáze infekce. Začíná obvykle mírnými symptomy podobnými chřipce. Pokud není včas léčena, může postupně postihnout kůži, nervový systém, klouby i srdce.
Tato fáze nastává brzy po nakažení. Bakterie Borrelia se v této době soustřeďují převážně v místě vstupu do těla, tedy v kůži. Mnozí nakažení pociťují jen mírné příznaky podobné chřipce, ale nejtypičtějším projevem je charakteristická kožní vyrážka.
Pokud se nemoc neléčí v první fázi, bakterie se začínají šířit krví do dalších částí těla, nervového systému, kloubů, kůže a srdce. Příznaky jsou rozmanité a mohou se objevovat jednotlivě nebo v kombinaci.
Tato fáze se vyskytuje u neléčených nebo nedostatečně léčených případů. Borelióza může přejít do chronického stádia s přetrvávajícími nebo opakujícími se zdravotními problémy. Může dojít k trvalému poškození nervů, kloubů nebo kůže.
Diagnostika a léčba lymské boreliózy se liší podle fáze onemocnění a přítomných příznaků. Včasné rozpoznání a nasazení léčby výrazně zvyšují šanci na úplné uzdravení.
Protilátky se objevují až několik týdnů po nákaze, takže negativní test v rané fázi nevylučuje boreliózu. V případě podezření je nutné test zopakovat. V případě neurologických příznaků se může testovat mozkomíšní mok (lumbální punkce).
Léčba lymské boreliózy spočívá především v podávání antibiotik. V časné fázi se nejčastěji užívá doxycyklin, amoxicilin nebo cefuroxim, obvykle po dobu 10 až 21 dní. Pokud pacient trpí závažnější formou, jako je neuroborelióza nebo kloubní postižení, léčba se prodlužuje na 2 až 4 týdny a může zahrnovat i nitrožilní podání antibiotik (např. ceftriaxon).
Většina pacientů na léčbu reaguje dobře a zcela se uzdraví. Kromě antibiotik lze použít i podpůrnou terapii, která zahrnuje léky proti bolesti, rehabilitaci a psychologickou pomoc u déle trvajících obtíží. Nejdůležitější je odhalit boreliózu co nejdříve, protože včasné zahájení léčby výrazně snižuje riziko komplikací.
i
Lymská borelióza a klíšťová encefalitida jsou dvě odlišné nemoci přenášené klíšťaty, které se liší původcem, léčbou i prevencí. Boreliózu způsobují bakterie rodu Borrelia a léčí se antibiotiky, zatímco klíšťovou encefalitidu vyvolává virus, proti kterému neexistuje specifická léčba (pouze podpůrná léčba). Proti encefalitidě je ale dostupné účinné očkování, zatímco vakcína proti lymské borelióze zatím schválena není.
Lymská borelióza v těhotenství se musí začít léčit co nejdříve, aby se předešlo možným komplikacím pro matku i plod. Antibiotická léčba je bezpečná. Nejčastěji se používá amoxicilin, protože doxycyklin je v těhotenství kontraindikován. Včasná léčba obvykle zabrání přenosu infekce na plod. Riziko závažných vrozených vad je velmi nízké, pokud je borelióza správně léčena. Vždy je důležitá konzultace s lékařem a pečlivé sledování zdravotního stavu.
Léčba lymské boreliózy u dětí probíhá podobně jako u dospělých, ale s ohledem na věk a hmotnost dítěte se volí vhodné antibiotikum a dávkování. U malých dětí (do 8 let) se obvykle nepodává doxycyklin, protože může poškodit zuby ve vývoji. Alternativou je v tomto případě amoxicilin nebo cefuroxim. U starších dětí je možné použít i doxycyklin. Délka léčby bývá stejná jako u dospělých (10 až 28 dní podle fáze). Léčba je obvykle dobře snášena a děti se většinou uzdravují bez trvalých následků.
Bakterie rodu Borrelia se do lidského těla dostanou přibližně po 24 hodinách od přisátí klíštěte. Nejúčinnější prevencí je tedy zabránit klíštěti, aby se přisálo na pokožku nebo jej po přisátí urychleně odstranit. Proti borelióze se nelze očkovat. Proto důsledně dodržujte doporučení níže:
Borelióza je onemocnění, které se, bohužel, nevyhýbá ani domácím mazlíčkům. Mezi rizikové skupiny patří především psi, kteří jsou k nákaze citlivější a velmi rádi se pohybují v místech, kde se klíšťata vyskytují nejvíce, tedy ve vysoké trávě, zarostlém porostu, křoví atd. Lymská borelióza se může rozvinout také u koček, i když v menší míře a nakazit se mohou i hospodářská a některá divoce žijící zvířata.
Lymská borelióza se u zvířat přenáší stejně jako u člověka. Zvíře se nakazí po kousnutí infikovaným klíštětem, které bylo na kůži přisáté minimálně 6 až 48 hodin. Po kousnutí se začnou množit bakterie rodu Borrelia burgdorferi.
Příznaky se u psů projeví zpravidla až za několik týdnů (někdy měsíců) a pro laika mohou být těžko rozpoznatelné, a to především v tom případě, když o kousnutí klíštětem vůbec nevíte. Přitom neléčená borelióza u psů může mít fatální následky. Mezi nejčastější projevy boreliózy u psů patří:
Lymská borelióza u koček je poměrně vzácná a většina nakažených zvířat nevykazuje žádné zjevné příznaky. Pokud se příznaky objeví, mohou zahrnovat letargii, sníženou chuť k jídlu, horečku, bolestivost kloubů nebo kulhání. Klinické projevy jsou ale u koček méně časté než u psů, a proto bývá diagnóza obtížnější. V případě podezření nebo výskytu klíšťat by měl majitel kočky konzultovat stav s veterinářem, který může provést krevní testy a doporučit vhodnou léčbu.
Pokud chcete své čtyřnohé kamarády chránit proti onemocněním, která přenáší zevní paraziti včetně klíšťat, měli byste dbát na prevenci, která zahrnuje pravidelnou aplikaci antiparazitik ve formě pipet, tablet nebo obojků, které odpuzují nejen klíšťata a blechy, ale i další hmyz.
Lymská borelióza je bakteriální infekce, kterou přenáší klíšťata. Neexistuje proti ní očkování, ale můžete tomuto nepříjemnému onemocnění předejít dodržováním preventivních opatření a včasným odstraněním již přisátého klíštěte. Neléčená borelióza má dlouhotrvající příznaky, které významně snižují kvalitu života a mohou mít také trvalé následky.