Jak uspat miminko? Zodpovězte si 6 základních otázek

Uspávání miminka může být poměrně tvrdým oříškem – především proto, že spánkový režim se v průběhu prvních měsíců často mění, stejně tak jako metody, které zrovna na vašeho drobečka budou zabírat. Pokud vyloučíte poměrně snadno odhalitelné a napravitelné příčiny nespícího miminka, jako je hlad, nehoda v plence či nemoc, nachlazení a bolavé zoubky, pak už může být odhalení příčiny nespavosti miminka celkem náročné; natož pak její náprava… Jaké mohou být nejčastější důvody k nespavosti a jak si s nimi poradit? Zkuste si odpovědět na následujících 6 otázek, které příčiny vašeho malého nespavce snad pomohou odhalit.

1. Má miminko ke spánku vhodné podmínky?

• Nesnažte se o absolutní ticho – ačkoli máme zafixováno, že v noci má být ticho, především pro novorozená miminka může být ticho velmi stresující. Z dělohy jsou zvyklá na širokou škálu poměrně hlasitých zvuků od tlukotu matčina srdce po škrundání v břiše. Zklidnění miminka tedy může paradoxně napomoci hluk – jedná se ovšem o kontinuální specifický hluk označovaný jako bílý šum. Jestliže jste miminku už v bříšku pouštěli často nějakou písničku, pak také ta může pomoci miminko uklidnit.

• Správná teplota a vlhkost – v místnosti určené pro spánek by mělo být ideálně kolem 18 stupňů a vlhkost vzduchu kolem 45-65 % (v zimě). Pokuste se navodit dané podmínky. Jestliže u vás doma nemůžete těchto podmínek docílit, regulujte teplotu miminka především pomocí oblečení a hřejivostí přikrývky. Hlavní je, aby miminko nemělo chladný nebo naopak zpocený zátylek. Vlhkost můžete v zimě zvýšit pomocí ručníku přes topení, případně za pomoci zvlhčovače vzduchu. Ke snížení vlhkosti v pokoji pak slouží odvlhčovače vzduchu. Zároveň vašemu miminku prospěje i čistička vzduchu, která zajistí odstranění nečistot z ovzduší v dětském pokojíčku, a miminku se tak bude lépe spát.

• Správné osvětlení, žádné osvětlení – ideální je v pokoji miminka naprostá tma. Je na tmu totiž zvyklé z dělohy a ničím nerušená tma je potřebná ke tvorbě spánkového hormonu melatoninu, díky kterému se po spánku cítíme odpočatí. Jestliže potřebujete v místnosti ještě fungovat, volte tlumené noční osvětlení. Ideální je červené světlo, které nejméně narušuje přirozený spánkový rytmus.

2. Ví miminko, že je čas jít spát?

Vytvořte si rituály

Z dlouhodobého hlediska je důležité vytvořit si večerní rituály, které budou miminku sloužit jako příprava na spánek. Není tedy nutné dávat miminko spát vždy přesně ve stejný čas (ne vždy je to možné a ne všem miminkům pevný časový rozvrh vyhovuje); hlavní je dát děťátku vědět, že se blíží doba, kdy půjde na kutě. Vhodným rituálem může být koupání miminka, čištění zoubků nebo dásní, pokud ještě zoubky nemá, masáž uklidňujícím dětským olejem, povídání/zpívání, pusinkování nebo třeba promítání hvězdiček na strop. Záleží jen na vás, jaký rituál si s miminkem vytvoříte. Důležité je ho denně praktikovat a naučit miminko, že po něm následuje uložení do postýlky a spánek. 

Ztište a zpomalte

Některým miminkům nedělá přechod z akce (akční hraní, pobyt v hlasité společnosti) do spánku velký problém. Pokud ale řešíte potíže s usínáním, rozhodně vyzkoušejte utlumit aktivity 1-2 hodiny před ukládáním děťátka ke spánku. Nějaký čas před spinkáním je dobré také ztlumit osvětlení, snížit hlasitost řeči/hudby a celkově zpomalit.

3. Je ten správný čas?

Pokud se snažíte dávat miminko spát vždy přesně ve stejnou dobu, může se snadno stát, že se mu buď ještě nebude chtít spát (kouká všude kolem, chce si hrát a rozhodně nevypadá, že očka brzo zavře), nebo naopak už nějakou dobu spát mělo (přetažené miminko si mne očka, je plačtivé, starší děti mohou být paradoxně hyperaktivní).
Jestliže nastane první situace, je řešení poměrně snadné – prostě si s miminkem ještě chvilku hrajte a zkuste ho dát do postýlky o něco později. Ve druhém případě, když je miminko přetažené, je potřeba ho především utěšit a zklidnit, což následně většinou povede ke spánku. Ideální samozřejmě je této situaci předcházet. Osoba, která je s děťátkem nejčastěji, většinou dokáže časem odhadnout, kdy je ten pravý čas, aby šlo miminko spinkat.

4. Jste miminku na blízku?

Hlavně malá miminka potřebují co nejvíce kontaktu s maminkou nebo jinou blízkou osobou. Většinou nemají ráda samotu, a jestliže zůstanou osamělá v temné tiché místnosti, dostanou strach a začnou plakat. Nebojte se, že malé miminko rozmazlíte. Všichni rodiče nejspíš intuitivně cítí, že je miminko potřebuje – a že i oni potřebují být s ním, ochraňovat ho a chovat, hladit a povídat si s ním. Ale pozor! To neznamená, abyste miminko uspávali v náručí. Cílem je naučit miminko samostatně usnout. Nenechte ho ale na pochybách, že jste mu v případě potřeby vždy na blízku. Pocit bezpečí může u malých dětí (cca do 3-4 měsíců) zvýšit také těsné zavinování, díky němuž se navíc miminko nebude budit nekoordinovaným mácháním ručiček.

5. Uspáváte miminko v klidu?

Plakající miminko, které je k neutišení, nenechá v klidu snad nikoho. Přitom základním pravidlem je, že uspávající osoba musí být hlavně v klidu a v pohodě – miminka totiž velmi dobře vycítí, že jste ve stresu. A na váš stres mohou paradoxně reagovat dalším pláčem, čímž se dostanete do začarovaného kruhu. Někdy pomůže, když si plakající miminko vezme do náruče někdo další, kdo je více v klidu. Pokud to není možné, pak se snažte sami uklidnit – víme, že to je obtížné, ale například pravidelné hluboké dýchání může pomoci utěšit nejen vás, ale i miminko, které máte v náručí.

6. Děláte jen to, čemu věříte a co vám vyhovuje?

Můžete si přečíst tisíce návodů o tom, co dělat a nedělat, z valné většiny si ale rady budou odporovat a nelze je tedy logicky následovat všechny. Jestliže momentálně zkoušíte nějakou techniku, které moc nevěříte a která vám nefunguje, pak toho nechte. Je především na vás, jaká metoda vám bude intuitivně připadat správná a která vás samotné nejlépe uklidní. Pokud budete spokojení vy, pouze potom může být klidné a spokojené i vaše miminko.