Už od prvního zamrkání na svět je důležité dbát na to, co naše děti jedí. Vše, co dáváme do organismu, se nám totiž vrací silnou imunitou a zdravím, nebo naopak neprospíváním a zdravotními problémy. Zdravý jídelníček pro děti je proto obzvláště důležitý a měl by být pestrý a plný živin, vitaminů a minerálů. Co by měla strava dětí obsahovat, která jídla pro děti jsou vhodná a která ne a jak postupně zavádět specifické typy potravin, aby je citlivý dětský organismus lehce vstřebal? Jaká je optimální váha miminka vzhledem k výšce a věku? Přečtěte si vše, co vás zajímá na téma jídla pro děti v našem podrobném článku.
Pokud je to možné, je pro děti minimálně do 6 měsíců nejlepším možným zdrojem živin mateřské mléko, žádná jiná jídla pro děti miminku není třeba podávat. Tato zázračná tekutina v sobě totiž obsahuje přesně ty látky, které dítě zrovna v daném věku potřebuje a jeho složení se v průběhu měsíců upravuje podle potřeb a rychlosti vývoje miminka. Plně kojené děti do šesti měsíců nepotřebují konzumovat nic jiného (s výjimkou vitaminů D a K).
V období kolem porodu se tvoří tzv. kolostrum, které novorozenci poskytuje v prvních dnech života vše, co si jeho tělíčko žádá, včetně velkého množství protilátek na ochranu před infekcemi. Klasické mateřské mléko ovšem není o nic méně výživné – obsahuje důležité látky pro miminka, jako jsou proteiny, tuky, laktóza, vitaminy, železo a minerály. Dítě z něj čerpá také prebiotika pro ochranu proti mikrobům (mateřské mléko obsahuje více než 130 složitých cukrů chránících vnitřnosti), tuky pro zdravý vývoj a růst a stovky zdraví prospěšných proteinů. Je to zkrátka koktejl zdraví, který se dítěti vyplatí dopřát a který přináší výhody jak pro miminka, tak pro maminky.
Někdy bohužel zdravotní problémy nebo nedostatek mléka nedovolí plné kojení po doporučovanou dobu. Nekojené děti ale v žádném případě nestrádají. V tomto okamžiku totiž přichází na řadu umělá strava pro kojence.
i
Výběr kojeneckého mléka závisí především na věku dítěte. Pokud si nejste jistá, které zvolit, přečtěte si článek s názvem Kojenecká mléka a jak vybrat to správné.
Do 4. měsíce mohou jíst děti pouze mléko, protože předčasné podávání příkrmů by jim mohlo způsobit zažívací a jiné problémy. Od 4. měsíce se pak výživa kojenců rozšiřuje o dětské příkrmy a postupně o rozmixovanou stravu, kdy si dítě pomalu začne zvykat na nové chutě. A až kolem 7. měsíce a později lze zařazovat také pevnou stravu: zeleninu, ovoce a další potraviny ideálně v rozmačkané podobě s kousky ke kousání. Postupem času totiž dětem začne chybět větší přísun bílkovin, železa či minerálních látek a pouhé kojení už nestačí. Indikátorem je obvykle snížené přibírání na váze. Důkladně jsme se na zavádění příkrmů a jídla pro děti zaměřili v článku Kdy začít s příkrmy a jak na to.
Spousta maminek si často láme hlavu tím, jaká by měla být ideální váha miminka a jestli jejich děťátko není moc drobné, nebo naopak velké. Váha miminka je zpočátku velice bedlivě sledována, aby děťátko dobře prospívalo a zdravě se vyvíjelo. Měření váhy a růstu dítěte probíhá při každé prohlídce u pediatra. U dětí se lékař řídí percentilovými grafy a rychlost váhového přírůstku kontroluje podle růstové křivky. Například měsíční miminko by mělo vážit v rozmezí od 3 do 5,5 kg a měřit 50,5 – 58 cm.
Zajímá-li vás, jaká je průměrná váha novorozence a jak průměrně probíhá přibírání kojence, naše tabulka vám napoví. Dozvíte se v ní, jak rychle miminko přibírá na váze a v jakých rozmezích se hodnoty pohybují, uvádíme orientační váhu miminka podle měsíců. Maximální výška a váha dítěte jsou spíše pro chlapečky, holčičky by je měly mít nižší. Minimální výška a váha dítěte jsou zase spíše hodnotou pro holčičky, kluci by měli vážit a měřit více. Pro příklad průměrná váha pro 2měsíční miminko je udávána v rozmezí od 3,5 do 6,5 kg, přičemž váha dítěte ve 2 měsících by se u chlapečka měla pohybovat v rozmezí přibližně 4,5 až 6,5 kg, u holčičky spíše od 3,5 do 5 kg. Váha dětí se může občas zvýšit nebo snížit rychleji, než je obvyklé. Příčinou může být nemoc, zavádění pevné stravy, skokový růst, který nejčastěji zaznamenáte, když dosáhne miminko 3 měsíce věku, a další.
Jak specifikuje růst a přibírání kojence tabulka pediatrů, zjistíte níže:
Doba od porodu |
Váha miminka |
Výška miminka |
1. měsíc | 3 – 5,5 kg |
50,5 – 58 cm |
2. měsíc | 3,5 – 6,5 kg |
54 – 61,5 cm |
3. měsíc | 4 – 7,5 kg |
57 – 65,5 cm |
4. měsíc | 4,5 – 8,5 kg |
59,5 – 68 cm |
5. měsíc | 5,1 – 9,1 kg | 61,5 – 70,5 cm |
6. měsíc | 5,6 – 9,7 kg | 63 – 72,5 cm |
7. měsíc | 6 – 10,2 kg | 65 – 74 cm |
8. měsíc | 6,4 – 10,7 kg | 66 – 75,5 cm |
9. měsíc | 6,7 – 11,1 kg | 67,5 – 77 cm |
10. měsíc | 7 – 11,5 kg | 68,5 – 78 cm |
11. měsíc | 7,3 – 11,9 | 70 – 79,5 cm |
12. měsíc | 7,6 – 12,2 kg | 71 – 81 cm |
i
Kojenecká váha skvěle poslouží pro domácí vážení miminka, pomocí kterého si můžete průběžně kontrolovat, jak děťátko přibírá, a nemusíte čekat na kontrolu u vašeho pediatra.
V souvislosti s váhovým přírůstkem jste se mohli setkat také s výrazem BMI váha. BMI (Body mass index) označuje index tělesné hmotnosti, který slouží k indikaci normální hmotnosti, podváhy či nadváhy. U dětí a mládeže se hodnota BMI počítá jinak, než u dospělých. Kvůli jejich dynamickému vývoji dosáhneme přesnější hodnoty použitím percentilových metod a grafů, u kterých se zohledňuje hlavně váha podle věku a výšky.
Zavádění příkrmů je za vám a nevíte, co vlastně může jíst roční dítě? U dětí od jednoho roku do tří let by měla být strava především lehce stravitelná a nenáročná na kousání. Dítě totiž ještě není schopno zcela požvýkat tuhá sousta, a proto polyká větší kusy jídla. To zhoršuje činnost střev, která pokrm ještě neumí plně strávit, a rovněž se tím snižuje přísun živin do organismu. Podáváním velkých a tuhých pokrmů může dokonce dojít až ke zpomalení přibírání dítěte na váze. Co tedy může jíst roční dítě, aby si s tím jeho tělíčko snadno poradilo? Jídelníček ročního dítěte by měl být bohatý na živiny, vitamíny a minerály a měl by obsahovat nekořeněná a nesmažená jídla s minimem soli.
Jídelníček ročního dítěte se může skládat z těchto potravin a pokrmů:
Sladkostem dítě neučte. Malé děti neznají „chuť na sladké“ a nemají tedy ani potřebu sladkosti konzumovat. Tudíž čím později jim cukry předložíte, tím lépe. Co nejdéle zkuste v jídelníčku pro děti udržet jako hlavní cukry ty přírodní z ovoce.
i
Kdy začít s příkrmy a jak na to, vám odhalí náš podrobný článek Kdy začít s příkrmy a jak na to. Dozvíte se v něm, kdy a jak začít s příkrmy a najdete v něm přehlednou tabulku příkrmů.
Existují potraviny a jídla pro děti, u kterých byste se měli mít na pozoru a které není vhodné bez předchozího pomalého vyzkoušení přidávat na jídelníček pro děti. Pro dítě totiž mohou být obtížně stravitelné nebo mohou vyvolat alergické reakce.
Co nesmí jíst roční dítě a děti do 3 let? Kozí a sójové mléko (sóju mohou děti jen v omezeném množství, protože obsahuje antinutriční látky snižující využití dalších živin ze stravy a estrogeny), vnitřnosti a tučné maso, perlivé a slazené nápoje, celozrnné pečivo a houby se také nedoporučují, nebo jen v menší míře tzv. na chuť. Po konzumaci těchto potravin by mu bylo velmi těžko. Vláknina pro děti je důležitá, ale mnohem lépe stravitelná bude z bílého pečiva. Maximálním příjem vlákniny u dětí do 3 let by se měl pohybovat do cca 7 gramů vlákniny denně (jeden celozrnný rohlík obsahuje 3-5 gramů vlákniny).
Rovněž buďte velmi opatrní i při podávání exotického ovoce. Citrusové plody jako ananas, mango nebo kiwi mohou způsobit alergii. Obezřetní byste měli být i v případě jahod, malin, angreštu či rybízu. Jak ovoce, tak zeleninu vždy vyzkoušejte v malém množství a pokud s tím dítě nemá problém a neobjevuje se žádná alergická reakce, je vše pořádku a můžete je bez obav zařadit do jídelníčku.
i
Dětem ve věku 1-3 let dávejte najíst přibližně 5-6 × denně, a to po menších porcích. Na jídlo by měly mít dostatek času, aby jej mohly co nejlépe požvýkat. Rovněž dbejte na pestrost jídelníčku pro děti a kombinujte různé druhy potravin. Díky tomu budou dostávat všechny potřebné živiny.
Nový druh potraviny vždy znamená riziko vzniku alergické reakce, obzvláště u malých dětí, proto jej do jídelníčku pro děti zavádějte s opatrností a s odstupem 2 – 3 dnů. Díky tomu v případě potřeby poznáte, co způsobilo případnou nesnášenlivost. A rázem budete mít jistotou, co jídelníček pro děti může a nemůže obsahovat.
Kdy dát dítěti rohlík? Ideální doba na zavedení lepku je mezi 4. a 7. měsícem, samozřejmě ale postupně a po menších dávkách. Neodkládejte proto konzumaci pečiva až po 8. měsíci, dejte jej dítěti ochutnat už dříve v rámci prevence proti vzniku alergie.
Kukuřičné křupky pro děti nejsou vhodné přibližně do 8. měsíce, pak už je můžete pomalu zavádět. Dávejte si ale pozor, aby dítě malé kousky křupek nevdechlo a kupujte zásadně ty bez soli a oleje. K dostání jsou ještě pohankové nebo rýžové křupky.
Hodí se kravské mléko pro roční dítě? Kravské mléko by se dětem do 1 roku dávat nemělo. Poprvé jej s ním seznamte přibližně až kolem dvou let, klidně i později a nejlépe jen v malých dávkách. To proto, že obsahuje jiný poměr živin než mateřské mléko (telátka rostou mnohem rychleji a vyžadují jinou skladbu živin), a je proto pro citlivý dětský žaludek spíše zátěží. Ostatně kravské mléko může být zátěží i pro organismus dospělého člověka.
i
Rostlinné mléko pro kojence je poněkud rizikové. Zde si opravdu musíte hlídat složení. Některá rostlinná mléka totiž obsahují vyšší množství bílkovin či nevhodné ztužené tuky.
Který vybrat a od kdy může dítě jogurt? Jogurt je možné do jídelníčku pro děti zavádět přibližně od 6 měsíce. Začněte čistým, bílým jogurtem s živou jogurtovou kulturou a naopak se vyhněte nízkotučným, smetanovým a doslazovaným jogurtům. S krmením ovocnými jogurty nespěchejte, protože jakmile jej dáte dítěti ochutnat, začne nad bílým ohrnovat nos.
V souvislosti s jogurty se podíváme také na tvaroh a odpovíme si na otázku, od kdy může dítě tvaroh. Ani v tomto případě nespěchejte a nejdříve jej dítě dejte až po 1 roce. Obsahuje totiž vysoký podíl bílkoviny a je pro dítě těžko stravitelný.
Pokud chcete do stravy miminku zařadit vajíčko, začněte žloutkem, a to nejdříve kolem 5.-7. měsíce. A určitě se jej nemusíte bát, obsahuje totiž nenasycené mastné kyseliny omega 3, které příznivě působí na vývoj centrální nervové soustavy a mozku.
Bílek patří mezi alergeny a doporučuje se proto dítěti podávat až kolem 1 roku. V tuto dobu jej ale do stravy postupně zařazujte, snížíte tím riziko vzniku alergií.
Maso je výborným zdrojem železa a živočišných bílkovin a jídla pro děti by jej rozhodně měla obsahovat. Přibližně kolem jednoho roku je vhodné postupně zapojit do stravy maso libové drůbeží, hovězí, králičí, jehněčí a rybí, nikoliv však připravované na oleji, ale v páře. Tím zachováte většinu důležitých živin a vitamínů. Pára je obecně skvělým pomocníkem v kuchyni, pokud chcete připravovat obědy zdravě a tak, aby si potraviny zachovaly svou barvu, chuť a až o 50 % více vitamínů.
Na vaření v páře je výborný parní hrnec s několika patry, ve kterém snadno připravíte rychlá jídla z masa, zeleniny, rýže či brambor. Přitom každý druh potravin umisťujete jinam, takže se uvaří přesně tak, jak potřebujete. Do spodní části se dávají potraviny, jejichž příprava trvá nejdéle (brambory a rýže), do prostřední části se vkládá zelenina a do nejvyššího patra pak maso, které je hotové obvykle nejrychleji. Jídlo připravované tímto způsobem je uvařené rychle a šetrné tepelné zpracování podpoří přísun kvalitních živin nejen vašemu miminku, ale i vám, když si potraviny vařené v páře dopřejete také. Jde tak o ideální způsob přípravy pokrmů, který nabízí rychlé recepty pro výživná dětská jídla.
i
Mezi výborné pomocníky, ve kterých rychle uvaříte vhodná jídla pro děti, patří také polévkové hrníčky neboli polévkovary. Kromě polévek v nich připravíte také přesnídávky, smoothie, či různá pyré, inspirovat se můžete například v našem článku: Vařte zdravě a pohodlně v hrnečku MioMat. Naleznete zde vhodné recepty pro děti od 1 roku i další dětské recepty.
Dětská strava by měla být rozdělena do celého dne a to víceméně rovnoměrně, na což při sestavování jídelníčku pro děti nezapomínejte. Největší přísun živin a důležitých látek byste měli svému miminku dopřát na snídani a v době oběda. Uvádí se, že snídaně by měla tvořit přibližně 25 % denního množství jídla, dopolední svačina 15 %, oběd kolem 30 %, odpolední svačina 10 % a večeře 15–20 %. Pokud je vaše miminko velmi hladové i večer, zvyšte o něco příjem živin a v ideálním případě večeři rozdělte na dvě menší. Abyste měli lepší představu o tom, co svému dítěti připravovat, vytvořili jsme ukázkový jídelníček pro děti ve věku 1–2 let a 2–3 let.
Snídaně: rýžová kaše s banánem / chleba s máslem nebo pomazánkou a mléko / krupice
Dopolední svačina: jogurt / ovocná kapsička / bílý rohlík
Oběd: těstoviny s kuřecím masem / ryba s bramborovou kaší / vývar s nudlemi
Odpolední svačina: pudink / ovocná přesnídávka / dětské sušenky nebo piškoty
Večeře: palačinka s obsahem příkrmu / brambory se špenátem / jáhlová kaše
Snídaně: ovesná kaše s jablkem / rohlík s máslem a džemem a mléko / chleba se sýrem
Svačina: ovocné pyré a sušenky / chleba s ředkvičkovou pomazánkou / jogurt s cereáliemi
Oběd: těstoviny s brokolicí a sýrem / vepřové maso s mrkví a bramborem / zeleninové rizoto s kuřecím masem
Svačina: ovocný salát / banánový koktejl / piškoty s mlékem
Večeře: nudle se špenátem / zeleninová polévka / chleba s vajíčkovou omeletou
Ohledně stravování dětí často vyvstává řada otázek. Na ty nejčastější z nich jsme se vám snažili odpovědět výše. Ovšem nejlepšími pomocníky v těchto situacích je váš instinkt a rady dětského lékaře. Když budou jídla pro děti pestrá a budete jim do nich nové potraviny zařazovat postupně a po menších dávkách, neuděláte chybu. Díky tomu bude jídelníček pro děti obsahovat vše potřebné a bude šetrný k jejich citlivým střevům.