Pestrá a vyvážená strava je základem pro zdravý růst a vývoj dítěte. Než si však děti na běžné stravování zvyknou, čeká je i jejich matky náročné přechodové období. Děti se postupně seznamují s novými chutěmi různých potravin, kterým se musí přizpůsobit také jejich trávicí systém. Ne vždy je však dětské tělíčko připraveno zvládnout tento náročný proces. Výsledkem jsou pak různé zažívací problémy, jako zácpa u kojence po zavedení příkrmů, či zvracení u kojenců po příkrmu. Samostatnou kapitolou jsou pak potravinové alergie u miminek, jako je alergie na lepek u kojence, nebo alergie na kravské mléko u kojenců. Ve většině těchto případů dítě odmítá příkrmy a nakrmit jej bývá často nadlidský úkol. Poradíme vám, jak zvládnout toto náročné přechodové období a jak se vypořádat s nejčastějšími zažívacími potížemi u kojenců.
Dokud je mateřské mléko pro dítě hlavní a jedinou potravou, kterou pravidelně přijímá v dostatečném množství, bývá většinou spokojené a zažívací obtíže se u něj neobjevují. Když je však nutné kojení z nějakého důvodu ukončit, logicky dochází k přechodu na mléko umělé, které poskytuje optimální náhradu mléka mateřského. I přesto, že jste se tématem kojenecká mléka a jak vybrat to správné zabývali pečlivě, ne vždy trávicí systém miminka zvládne tuto změnu dobře a někdy zareaguje přímo negativně. Projevem pak nejčastěji bývá netypické složení stolice po umělém mléku.
Oproti kojenému dítěti mívá stolice u kojence na umělé výživě běžně hnědožlutou barvu a kašovitou konzistenci. Stolice po umělém mléku by se měla vyskytnout nejméně jednou za dva dny, ideálně každý den. Pokud s přechodem na umělou výživu dítě trpí zácpou, nebo je naopak jeho stolice řídká až vodnatá, jde o signál, že dítěti nabízená umělá výživa nevyhovuje.
Zpočátku zkuste jen změnit značku umělého mléka, v současnosti najdete v lékárnách i drogeriích širokou nabídku umělé výživy. Ne vždy platí, že ta výživa, která vyhovuje miminku vaší kamarádky, bude vyhovovat také vašemu. Může se u něj objevit zácpa po příkrmech, nebo naopak vodnatá stolice po umělém mléku. Jde zkrátka o individuální záležitost, kterou je třeba vyzkoušet a najít takovou značku umělé výživy, která bude vhodná jak pro trávicí systém vašeho miminka, tak pro jeho mlsný jazýček. Pokud nepomůže ani změna značky umělé výživy a stolice po umělém mléku je nadále nestandardní, nebo se miminku průjmy zhoršují či jej trápí časté koliky, raději vždy kontaktujte lékaře a konzultujte s ním další postup.
V období prvních čtyř až šesti měsíců se doporučuje zavádět dětem nové složky stravy v podobě prvních příkrmů. Ty mají být zpočátku jednopotravinové, aby se dala lehce vypozorovat snášenlivost trávicího systému dítěte či případná alergie u miminka na určitý druh potraviny. Pokud organismus dítěte zareaguje na konkrétní potravinu negativně, projevy mohou být různé a liší se také doba jejich výskytu. Miminko může reagovat na nevhodnou potravinu téměř okamžitě zvracením, bolestivými kolikami i průjmy, reakce se však může objevit i po 2-3 dnech v podobě kožní vyrážky nebo nepříjemné zácpy. Proto se také doporučuje při zavádění příkrmů podávat miminku jednu potravinu alespoň tři po sobě následující dny, aby se s jistotou vyloučila negativní reakce organismu.
Zácpa bývá v kojeneckém věku častým problémem, který trápí jak kojené děti, tak miminka na umělé výživě. Zácpa u kojeného dítěte a zácpa u kojence na UM se liší četností vyprazdňování. Zatímco u kojených dětí je interval mezi běžnými stolicemi jednou za 4–7 dní, u nekojených dětí vetšinou nepřekročí 3–4 dny. O zácpě hovoříme v případě, že se kojené děťátko vyprazdňuje méně jak jedenkrát a nekojené méně jak dvakrát do týdne. Stolice mívá při zácpě velmi pevnou až kamennou konzistenci a problematické vyprazdňování často doprovázejí nepříjemné bolesti břicha.
Nejčastěji bývá zácpa u dětí způsobena nevhodnou stravou, ve které chybí dostatek látek pro správnou funkci trávicího systému, nebo různými organickými příčinami, které mohou být anatomického či neurologického původu. V některých případech může být zácpa u kojence na UM projevem potravinové alergie, například alergie na kravské mléko u kojenců.
Pokud se u vašeho miminka objeví zácpa po příkrmech, vyzkoušejte nejprve vhodná dietní opatření dle věku dítěte, se kterými vás blíže seznámí váš pediatr. Vhodné je zařadit dítěti do jídelníčku potraviny s vysokým obsahem vlákniny a zvýšit mu denní příjem tekutin. Vyzkoušejte zeleninové polévky a ovocné šťávy, které mohou být z čerstvého, nebo z kompotovaného ovoce v případě starších dětí. Při přechodu na UM zvolte v případě zácpy mléko s obsahem prebiotických oligosacharidů, které je speciálně určené pro citlivé zažívání. Pokud u vašeho dítěte zácpa po příkrmech i nadále přetrvává, obraťte se na dětského lékaře a konzultujte s ním další postup.
Akutní průjem u dětí do tří let způsobují nejčastěji nevhodné či kontaminované potraviny či voda, zanedbaná sterilizace nádobí nebo změna prostředí. Průjem bývá buď bakteriálního, či virového původu a projevuje se jako často se opakující vodová a silně zapáchající stolice, kterou doprovázejí nepříjemné břišní křeče. Výjimkou není ani zvýšená teplota až horečka. V některých případech se průjmem projevuje také alergie na některé druhy potravin jako například alergie na lepek u kojence.
U kojených dětí rozhodně nepřestávejte s kojením, naopak zvyšte jeho frekvenci a nabízejte dítěti mléko co nejčastěji. Mateřské mléko má totiž pozitivní vliv na snížení počtu a zmenšení objemu stolice, čímž výrazně zkracuje dobu trvání průjmu. Průjem může být u dětí nebezpečný hlavně kvůli dehydrataci. V období průjmu je vhodné časté měření váhy dítěte, a pokud se váha kojence sníží a nemá promočené plenky jako obvykle, na nic nečekejte a ihned zamiřte k lékaři.
Prvních 24 hodin vysaďte umělé mléko a dítěti podávejte rýžový odvar. Ten můžete podávat i několikatýdennímu miminu, každopádně se vždy raději poraďte se svým pediatrem. Připravíte ho tak, že v litru kojenecké vody uvaříte 50 gramů rýže, následně ji rozmixujete a dolijete do 1 litru převařenou vodou. Pro doplnění tekutin se doporučuje studený čaj slazený glukopurem, který nabízejte nemocnému dítěti častěji po menších dávkách. Následující den doplňujte rýžový odvar jednou čtvrtinou běžné dávky umělého mléka, další dny dávky mléka postupně zvyšujte, až dosáhnete plné dávky. V případě zhoršení průjmu opět snižte dávkování umělého mléka. Stejně jako u kojených dětí je klíčovým faktorem pro vyhledání lékaře snižující se váha miminka a málo promočené plenky.
Pokud je vaše miminko již zvyklé na příkrmy, nejspíš bude v prvních dnech nemoci trpět nechutenstvím. Odmítání příkrmů nepředstavuje problém, je však důležité dbát na zvýšený příjem tekutin. Bylinkové či slabší černé čaje doslazované glukopurem lze prostřídat s neperlivou minerální vodou. Při akutním průjmu vyřaďte ze stravy mléko a mléčné výrobky a rozhodně dítěti v případě nechutenství jídlo nenuťte. Pokud by u něj došlo ke zvracení, ztratilo by další množství tekutin. Následující den zkuste dítěti nabídnout dietní potraviny šetrné k jeho zažívání, kterými mohou být:
Menší děti ublinkávají po mateřském či umělém mléce, pokud ho vypijí příliš mnoho nebo spolykají v průběhu pití větší množství vzduchu. V takovém případě jde o přirozenou reakci organismu a není třeba se tím dále zabývat. Problém může nastat, pokud děťátko ublinkává ve větším množství po každé dávce mléka. Příčinou bývá nejčastěji gastroezofageální reflux, který souvisí s nezralostí trávicího traktu, v některých případech může jít o projev alergie na mléko u kojence.
Pro celkovou spokojenost miminka i jeho zdravé prospívání je potřeba tento problém začít řešit včas. Nejprve zkuste kojenci podávat mléčné dávky v menších dávkách a častěji, můžete vyzkoušet i zahuštění mléčné stravy karubinem. Jde o vlákninu svatojánského chleba, která má pozitivní vliv na trávení miminka a jejíž účinky na omezení ublinkávání jsou vědecky potvrzeny. Pro nekojené děti se již vyrábí speciální umělé mléko, které již karubin obsahuje. Pokud máte podezření, že za ublinkáváním vašeho miminka stojí alergie na bílkovinu kravského mléka u kojence, zvolte mléko s vysokým stupněm hydrolýzy mléčné bílkoviny a rozhodně řešte celý problém se svým pediatrem.
U starších dětí řeší maminky hlavně zvracení při zavádění prvních příkrmů, což často vede k situaci, že miminko nechce příkrmy jíst vůbec a odmítání příkrmů se stává denním pořádkem. Pokud za tímto problémem nestojí konkrétní potravinová alergie u miminka, většinou jde jen o nezvyk na nové chutě nebo nevhodnou konzistenci podávané stravy. Snažte se proto zpočátku zavádět jednodruhové zeleninové příkrmy, ať můžete vypozorovat, jak vaše miminko reaguje na jednotlivé druhy potravin. Pokud mu vadí hutná konzistence příkrmu, klidně jej nařeďte kojeneckou vodou a podávejte ho v tekutější formě. Mějte na paměti, že vašemu děťátku nemusí automaticky chutnat vše, co mu připravíte, a také si musí postupně na nové chutě zvyknout.
V současné době bohužel počet dětí s alergií na určité druhy potravin stále roste. Nejčastěji se v dětských ordinacích setkáváme s diagnostikou alergie na mléko u kojence nebo s potížemi, které vyvolává alergie na lepek u kojence. Výjimkou nejsou ani alergie u kojence na vaječný bílek, sóju či ryby. Mezi časté potravinové alergie u kojence patří alergie na některé druhy zeleniny či ovoce, jako jsou například alergie na jablka, hrušky, jahody, celer, petržel, či alergie na mrkev u miminka.
Projevy potravinové alergie u miminka nelze přesně časově stanovit. Někdy k nim dochází už po několika minutách od konzumace, jindy se však alergie u kojence může objevit až po několika hodinách, nebo dokonce dnech. Také není pravidlem, že k reakci dochází hned při prvním setkání s alergizující potravinou. Někdy se projevy dostaví až po opakované konzumaci nebo při příjmu většího množství této potraviny. Proto se doporučuje zařazovat nové druhy potravin postupně vždy s odstupem několika dnů, během kterých lze vypozorovat případnou alergickou reakci.
Pokud si myslíte, že vaše miminko trpí nějakým druhem potravinové alergie, obraťte se na svého pediatra, který vám vystaví potřebné doporučení na alergologii. Miminku zde provedou speciální testy a poradí vám ohledně vhodného jídelníčku, ze kterého je v první řadě potřeba vynechat rizikové potraviny a nahradit je jinými se stejnými výživovými hodnotami.
Alergie na bílkovinu kravského mléka bývá jedna z nejrozšířenějších a v 95 % se projeví již v prvním roce života. Typickými projevy ABKM u kojence bývají časté bolesti břicha a svědivé ekzémy. Jestliže se u vašeho dítěte objeví alergie na mléko u kojence, jediným možným řešením je striktně vyloučit bílkovinu kravského mléka ze stravy.
Jestliže již nekojíte, je nutné nahradit běžnou umělou výživu výrobkem obsahujícím naštěpené bílkoviny kravského mléka. O vhodném přípravku se poraďte se svým pediatrem, který vám zároveň určí optimální míru hydrolýzy bílkovin. Dále je třeba hlídat alergeny v příkrmech, které dítěti podáváte. O složení dětských příkrmů a případných alergenech v nich obsažených se dočtete z etiket výrobce. Zpočátku vám jejich studování zabere mnoho času, ale až se postupně seznámíte s potravinami zohledňujícími alergie na mléko u dětí, zjistíte, že jich je na našem trhu již dostatek.
Je prokázáno, že bílkovina kravského mléka přechází do mateřského mléka, takže spuštění alergické reakce může vyvolat i jedno sousto. ABKM dieta se proto v tomto případě týká i vás a je třeba opravdu důsledně hlídat složení všech konzumovaných potravin.
Při alergii na bílkoviny kravského mléka je nutné vyloučit z jídelníčku veškeré mléčné produkty, a to i takové, které obsahují jakoukoliv jejich formu, ač jen ve stopovém množství. Pokud mluvíme o mléce, nelze opomenout kromě čerstvého také mléko sušené či kondenzované.
Mezi další zakázané potraviny v případě ABKM u kojence patří:
Potraviny, které většinou obsahují mléčnou bílkovinu:
Pokud trpí vaše miminko alergií na lepek, často jej trápí bolesti bříška spojené s průjmem, nadýmáním i kolikami. Projevem alergie na lepek u kojence bývá také kožní ekzém a miminko celkově neprospívá, dokonce může i hubnout. Vše je doprovázeno celkovou nespokojeností dítěte, častou plačtivostí a potížemi se spánkem. Alergie na lepek u kojence se nejlépe potvrdí tak, že mu vědomě lepek podáváte v malém množství a sledujete možné symptomy. Pokud se vaše podezření na alergii na lepek potvrdí, vyřaďte rizikové potraviny a kontaktujte k dalšímu postupu svého pediatra.
Včasné rozpoznání zažívacích problémů a jejich řešení vám může ušetřit mnoho nepříjemností a vašemu miminku přinese potřebnou úlevu a zlepšení zdravotního stavu.