O úvod ke knize se postaral historik Michal Konečný. Dovíte se v něm třeba, že problémy se na Cejlu začaly objevovat už téměř před dvěma stovkami let: „S tím, aby ulice kolem Cejlu vypadaly reprezentativně, aby zde byl dostatek zeleně a aby výstavba splňovala základní hygienické požadavky, si hlavu téměř nikdo nelámal.“
Na počátku 19. století byl Cejl průmyslovým centrem se spoustou továren, v jejichž okolí žili vedle sebe bohatí továrníci, dělníci i největší chudina. Obrovské sociální rozdíly vedly k nárůstu kriminality, sebevražd, alkoholismu i epidemií chorob. A o tom všem vypráví kniha Krvavý Bronx.
Brněnská nakladatelství Host a Druhé město oslovila své kmenové spisovatele a spisovatelky. Šestnácti z nich pak zaslala kopie novinových článků a zpráviček o dění na Cejlu z druhé poloviny 19. století – s žádostí, aby k nim umělci dotvořili příběhy.
A tak zatímco se Alena Mornštajnová pokouší odhadnout, proč se kdysi mladý syn lékárníka otrávil prudkým jedem, Petra Soukupová zase řeší otravu houbami u celé rodiny. Irena Dousková si vzala na paškál místního zloděje a pokřtěného Žida, Dora Kaprálová sňatkového podvodníka. Kateřina Tučková, která na Cejlu několik let bydlela, dokonce předlohu pro svůj příspěvek objevila už v dobách, kdy připravovala knihu Vyhnání Gerty Schnirch. Editor sbírky Martin Reiner pak ve svém příběhu stvořil samotného krále celého Cejlu.
Dalšími přispěvateli jsou Ludvík Němec, Bianca Bellová, Štěpán Kučera, Michal Sýkora, Petra Dvořáková, Jan Němec, Petr Stančík, Ondřej Hübl a Václav Kahuda.
Vydejte se s nimi po stopách brněnských postaviček, které často žily životy na hraně existence.
Krvavý Bronx je k dispozici jako papírová kniha a e-kniha.