MimbleWimble a kryptoměny Grin a Beam (VŠE, CO CHCETE VĚDĚT)

MimbleWimble a kryptoměny Beam a Grin – OBSAH

1. MimbleWimble – protokol umožňující anonymní transakce a dobrou škálovatelnost
2. Jak funguje bitcoinový blockchain aneb proč je transparentnost nebezpečím pro soukromí?
3. Bitcoin není zaměnitelný. Jaké to má výhody a nevýhody?
4. Technické aspekty anonymity u MimbleWimble
5. MimbleWimble nepodporuje skriptovací jazyky
6. Jak protokol MimbleWimble dosahuje lepšího škálování než Bitcoin?
7. Grin – kryptoměna s důrazem na decentralizaci a komunitní vývoj
8. Beam – kryptoměna následující start-upový model vývoje
9. Nejvýznamnější rozdíly mezi Grinem a Beamem
10. Mining MimbleWimble aneb jak na těžbu Grinu a Beamu?
11. Jaké jsou rozdíly mezi MimbleWimble kryptoměnami a Monerem?
12. Budoucí vývoj MimbleWimble a názor autora

MimbleWimble – protokol umožňující anonymní transakce a dobrou škálovatelnost

MimbleWimble je protokol, který přináší kryptoměnám anonymní transakce a zároveň dobrou škálovatelnost. Poprvé byl představen v roce 2016 na IRC chatu bitcoinových vývojářů záhadným Tomem Elvisem Judisorem. Tento pseudonym je francouzským překladem jména hlavního záporáka v Harrym Potterovi – Toma Rojvola Raddlea neboli Lorda Voldemorta.

Krátce po zveřejnění MimbleWimble protokolu se dokonce uvažovalo o jeho nasazení na bitcoinovou síť, avšak od tohoto nápadu se upustilo. Namísto toho začaly vznikat dvě kryptoměny, které jsou vystavěny právě na protokolu MimbleWimble. Jsou to kryptoměny Grin a Beam, které si podrobněji rozebereme v pozdější části článku.

V lednu 2019 byly obě kryptoměny oficiálně spuštěny. A právě díky těmto dvěma kryptoměnám se začalo opět mluvit o možných implementacích protokolu MimbleWimble na bitcoinovou síť, například ve formě sidechainu.

Jak funguje bitcoinový blockchain – proč je transparentnost nebezpečím?

Abychom dokázali probrat výhody/nevýhody MimbleWimble protokolu, je dobré si nejprve přiblížit problémy u Bitcoinu, které chce protokol MimbleWimble pomoci vyřešit. Jedná se převážně o problémy s nedostatečnou anonymitou a horším on-chain škálováním. Pojďme se nyní podívat podrobněji na první problém.

Pseudonymita u Bitcoinu a transparentní blockchain

Abychom mohli bitcoin přijímat či posílat, potřebujeme si první vytvořit bitcoinovou peněženku, která obsahuje veřejný klíč (adresu). Tato adresa je složena z náhodně vygenerovaných písmen a čísel a každá adresa je unikátní. Tuto bitcoinovou adresu si můžeme představit jako svůj pseudonym.

Bitcoinový blockchain je transparentní. To znamená, že je možné vysledovat kompletní historii jakékoliv transakce, kterou jsme pomocí této peněženky přijali či odeslali. Do této doby by se daly bitcoinové transakce označit za relativně anonymní, protože nejsou spojeny s naší reálnou identitou, pouze s bitcoinovou krypticky vypadající adresou neboli s naším pseudonymem.

Dokonce již existují společnosti, které dělají analýzu blockchainu a vytváří transakční grafy, kde lze přehledně vidět, kdo si s kým posílal transakce. Ve většině případů tyto firmy dokážou navíc s pomocí online dostupných dat spojit konkrétní transakci s reálnou identitou člověka. Nejčastěji se tato blockchainová analýza dělá kvůli detekci kriminálních aktivit. Mezi nejznámější společnosti věnující se analýze blockchainu patří Chainanalysis nebo CipherTrace.

Bitcoin není zaměnitelný. Jaké to má výhody a nevýhody?

Díky této transparentnosti bitcoin nesplňuje jednu z vlastností peněz – zaměnitelnost. Zjednodušeně by se zaměnitelnost dala definovat jako stav, kdy je nám jedno, jakou stokorunu dostaneme, protože všechny stokoruny jsou stejné. Všechny mají totiž stejnou hodnotu a nemáme žádnou informaci o tom, kdo tuto stokorunu měl před námi.

Ale zde přichází problém. Protože je možné v bitcoinovém blockchainu vysledovat původ transakcí, tak bitcoin nesplňuje vlastnost zaměnitelnosti. Například bitcoiny, které nám někdo poslal, mohou pocházet z kriminální aktivity. A kvůli tomu, že lze dohledat původ těchto bitcoinů, se můžeme dostat do problémů se zákonem, přestože jsme nic špatného neprovedli.

Výhody plynoucí z nezaměnitelnosti

Transparentnost a nezaměnitelnost může být na jedné straně výhoda. Například při ukradení bitcoinů z burzy lze tyto bitcoiny označit jako ukradené, lze sledovat jejich pohyb a tímto se pokusit vypátrat pachatele nebo alespoň zabránit tomu, aby ukradené bitcoiny mohly být utraceny.

Nevýhody plynoucí z nezaměnitelnosti

Ovšem nezaměnitelnost se může obrátit i vůči vám. Vezměme si opět případ bitcoinů ukradených z burzy. V tomto případě může zloděj pro zakrytí svých stop poslat část svých bitcoinů nic netušícím lidem. Ti na základě přijatých ukradených bitcoinů mohou čelit problémům se zákonem.

Ale toto je extrémní příklad. Jednodušší příklad, proč je plná transparentnost špatná, je i v tom, že jakmile si někdo spojí bitcoinovou adresu s naším jménem, tak nás může doslova stalkovat. Může se podívat, co si kupujeme, komu posíláme peníze, či dokonce jakou IP adresu používáme. A to už je docela velká hrozba pro naše soukromí. I v případě, že neděláme žádné nepravosti.

Právo na soukromí jakožto základní lidské právo

V souvislosti s debatou o zaměnitelnosti je nutné si také položit otázku o důležitosti soukromí v digitálním světě. Nejčastěji používaný argument pro narušování soukromí zní: „Dobrý člověk nemá co skrývat.“ Tento argument je však naprosto nelogický. Pokud dobrý člověk nemá co skrývat, proč máte hesla do svého e-mailu? Proč máte nastavené heslo na galerii v mobilním telefonu? Pravdou je, že každý máme co skrývat. Avšak tyto věci, které chceme skrývat, nejsou s největší pravděpodobností kriminálního rázu. Většinou se jedná o osobní věci, jako jsou například fotky, e-maily a podobně.

Navíc podrobit se masovému sledování ze strany států přináší hned několik rizik. Mezi tato rizika patří cenzura, mazání nepohodlných názorů, trvalá špionáž oponentů režimu a podobně. A odtud je už jen malý krůček k totalitě.

Technické aspekty anonymity u MimbleWimble

Jak tedy MimbleWimble dosahuje anonymity? Konkrétně pomocí těchto vlastností:

1. Neexistují zde žádné adresy.
2. Neexistují zde žádné částky.
3. Dvě transakce, kde druhá utratí příjem z první transakce, jsou v bloku spojeny do jedné, odstraňujíce tak dílčí informace o prostředníkovi.
4. K zabezpečení sítě se používá Proof of Work, tedy těžba neboli mining.

Prvních dvou vlastností dosahuje protokol MimbleWimble pomocí technologie Confidental transactions. Ta zajišťuje, že pouze odesílatel a příjemce transakce může vidět adresu a konkrétní částku v transakci. 

Pederson commitments

Dosahuje se toho pomocí tzv. „Pederson commitments“, které zajišťují, že součet vstupů a výstupů transakcí je nulový. To znamená, že pokud pošlu 10 grinů, pak někdo musí přijmout 10 grinů (tzn. −10 + 10 = 0). Pokud by uživatel A posílal 10 grinů, ale uživatel B by deklaroval, že dostal 15 grinů, pak by součet nebyl nulový (−10 + 15 = 5) a transakce by se nepotvrdila.

Range proofs

I na tohle vývojáři mysleli. Aby nebylo možné posílat záporné částky, byla do protokolu MimbleWimble implementována technologie range proof, která zajišťuje, že vstupy transakcí nabývají pouze kladných hodnot.

Coinjoin

Třetí vlastnosti – odstranění dílčí informace o transakci, je dosaženo pomocí technologie CoinJoin. Ta funguje na principu smíchání více transakcí do jedné transakce.

Ve výsledku jsou u MimbleWimble zakryta všechna spojení mezi vstupy a výstupy a z několika menších transakcí se udělá jedna velká transakce. Tímto se skryje identita odesílatele.

Dandelion

Pokud jsou adresy, částky i všechny jiné informace skryté, pak již lze vysledovat uživatele pouze pomocí IP adresy. Avšak ani to již není v MimbleWimble téměř prakticky možné díky implementaci technologie Dandelion.

Ta zajišťuje, že předtím, než je transakce vyslána do sítě, přejde přes několik jiných IP adres. Proto v době, kdy se transakce vyšle do sítě, už nelze zjistit původní IP adresu, ze které byla transakce poslána.

MimbleWimble nepodporuje skriptovací jazyky

MimbleWimble bohužel nepodporuje skriptovací jazyky. To znamená, že na něj není možné implementovat určitou část smart contracts. Naštěstí i přesto je možné na něj implementovat například multi-sig transakce, Lightning Network či Atomic Swaps. Je to možné díky tomu, že MimbleWimble pro své fungování využívá stejných kryptografických funkcí jako Bitcoin.

Právě nepodpora skriptovacích jazyků představuje největší problém pro nasazení MimbleWimble protokolu na bitcoinovou síť. Bitcoin totiž skriptovací jazyky podporuje a právě v míchání skriptovacího a neskriptovacího protokolu vidělo několik vývojářů hlavní problém.

Jak protokol MimbleWimble dosahuje lepšího škálování než Bitcoin?

Druhým vážnějším problémem, který se MimbleWimble snaží řešit, je nedostatečné on-chain škálování u Bitcoinu. Blockchain nabývá u MimbleWimble několikanásobně menších velikostí než blockchain u Bitcoinu. Je tomu tak proto, že MimbleWimble maže z blockchainu hned několik informací:

• Blockchain nemusí uchovávat informace o prostředníkovi – tzn. pokud uživatel A pošle 10 grinů uživateli B a ten je ihned přepošle uživateli C, pak záznam o uživateli B se do blockchainu neuloží a technicky se uživatel B nikdy na transakci nepodílel. 
• Navíc, většina provedených transakcí (výstupů) je dříve či později utracena dále (novými výstupy), tudíž informace o všech již znovu utracených výstupech může být odstraněna.
• Tímto se velikost blockchainu drasticky zmenšuje a lze říci, že velikost blockchainu u MimbleWimble je spíše úměrná počtu uživatelů (tzn. neutraceným výstupům) než počtu transakcí.
• Jediná věc, která se navíc do blockchainu pravidelně zaznamenává a která musí být součástí každé transakce, je tzv. kernel, což je přibližně 100 bajtový soubor. Vývojáři se však snaží, aby i tuto informaci o kernelu bylo možné vypustit ze zápisu do blockchainu. 

Nejen kvůli anonymitě, ale také právě kvůli škálování zaujal protokol MimbleWimble tolik lidí. Čím méně dat se do blockchainu ukládá, tím lépe. Když si bude blockchain udržovat malou velikost, budou náklady na provozování full-node menší, což povede k větší decentralizaci, protože více uživatelů bude mít na svém počítači full-node.

Grin – kryptoměna s důrazem na decentralizaci a komunitní vývoj

Kryptoměna Grin používá pro své fungování protokol MimbleWimble a prakticky se stala pro tento protokol synonymem. Mainnet (ostrá verze sítě) byl spuštěn 15. ledna 2019.

Grin se svým způsobem vývoje snaží vracet ke kořenům. Spuštění sítě nepředcházelo žádné ICO, žádné předtěžené mince, ani žádná vývojářská daň. Grin je samozřejmě open-source a jeho vývoj je značně decentralizovaný – tzn. není řízen žádnou firmou, neziskovkou ani nadací. Finance na svůj vývoj získává Grin čistě z finančních příspěvků. 

Tím že u Grinu neexistují adresy, vytváří se každá transakce samostatně. Často se na internetu dočtete, že aby se provedla transakce u Grinu, musí být zároveň odesílatel i příjemce online. Toto není pravda. Existuje mnoho způsobů, jak může odesílatel a příjemce soukromě komunikovat. Může to být klidně i přes e-mail, Signal či přes jiný (nejlépe zašifrovaný) messenger.

Grin nemá konečný počet mincí, podobně jako Ethereum nebo Monero. Každou minutu se vytvoří nový blok a spolu s ním se vytěží 60 nových grinů. Míra inflace se bude s postupně zvyšující se nabídkou grinů snižovat. Jak je však vidět, i za 10 let, v roce 2029, bude mít Grin inflaci přes 10 %, což je poměrně hodně.

Beam – kryptoměna následující start-upový model vývoje

Kryptoměna Beam rovněž pro své fungování používá protokol MimbleWimble. Je vyvíjena start-upem, jde tedy spíše o korporátní model vývoje. Nicméně firma v nedávné době ohlásila, že by ráda předala hlídku nad Beamem neziskové organizaci Beam Foundation. Ta se bude starat o rozvoj výzkumů a projektů, které se zbývají Beamem a technologií MimbleWimble obecně.

Díky tomu, že Beam následuje spíše korporátní model, je v Beamu nastavená i vývojářská daň. Kvůli ní půjde 20 % vytěžených beamů v prvních pěti letech do rukou vývojářského týmu. Velká část z této daně by se měla použít i pro budoucí fungování Beam Foundation. Nicméně právě kvůli vývojářské dani se na Beam snesla vlna kritiky. Maximální počet beamů je stanoven na 262,8 milionů mincí, podrobnější emisní plán můžete vidět zde.

Nejvýznamnější rozdíly mezi Grinem a Beamem

Pojďme se podívat na konkrétní rozdíly mezi těmito kryptoměnami.

Peněženky

Díky svému korporátnímu modelu má Beam hned na začátku několik výhod, které by mu mohly pomoci k širší adopci veřejností. Jsou to například uživatelsky přívětivé peněženky, jak lze vidět na prvním obrázku.

  

V porovnání s Beamem disponuje Grin pouze CLI peněženkou, která běží na příkazovém řádku pod Linuxem a o přehlednosti a uživatelské přívětivosti se moc mluvit nedá. Optimistické je na tom to, že je pravděpodobně jen otázkou času, než na Grin také vzniknou uživatelsky přívětivé peněženky a ostatní služby.

Programovací jazyk

Výhodou Rustu je nemožnost sestavit kód s bugem. Navíc díky rychlosti a dalším vlastnostem, jako je low-level access, je Rust v současné době jedním z nejlepších jazyků pro kryptoměny a systémy, které potřebují výkon a bezpečnost.

Navázání nových partnerství

Beam by mohl rychleji a snáz navázat zajímavá partnerství s ostatními firmami, pohybujícími se v kryptoměnovém prostoru. Beamu totiž nahrává to, že kvůli vývojářské dani bude mít k dispozici více peněz a korporátní model umožní snazší partnerská jednání.

Emise nových mincí

Jedním z největších rozdílů je zcela určitě emise nových mincí. Grin nemá stanovený maximální počet mincí a nové griny se vytváří lineárně každých 60 vteřin. Na druhé straně Beam má stanovený maximální počet mincí a vytváření nových beamů podléhá, podobně jako u Bitcoinu, halvingu.

Beam a Grin však nejsou konkurenti

Nicméně jak Beam, tak Grin oznámily, že se v jejich případě nejedná o konkurenci, ale spíše o spolupráci a vzájemnou podporu. Jak je napsáno na oficiálních stránkách Beamu – oba projekty se snaží vrátit lidem opravdovou finanční svobodu.

Jediný rozdíl je ten, že vývojáři Beamu věří, že korporátní model je lepší pro rozjezd takového projektu, zatímco Grin věří v decentralizovanou a anonymní strukturu založenou čistě na dobrovolných darech a komunitním vývoji.

Mining MimbleWimble aneb jak na těžbu Grinu a Beamu?

Návrh protokolu MimbleWimble počítá se zabezpečením blockchainové sítě pomocí Proof of Work, který lze za správných podmínek považovat za nejbezpečnější systém v kryptoměnách. Jednoduše řečeno, bezpečnost vašich peněz je krom hi-endové kryptografie vyjádřena odvedenou prací. Znamená to, že pokud byste dokázali vyjádřit historicky odvedenou práci do tohoto momentu od A do Z (od těžby  křemíku, vývoje křemíkových čipů pro GPU a VRAM, CPU, DRAM, ASIC čipů, práci inženýrů a návrhářů hardwaru s veškerými potřebnými prostředky (mohli bychom jít hodně do hloubky, např. ke stravování zaměstnanců výrobce grafických karet) přes prodej těžařům, kteří musí stavět haly vybavené vhodnou elektroinstalací, vzduchotechnikou, zabezpečením a ve finále těžební farmu jako takovou postavit a neustále 24/7/365 hlídat a udržovat v maximálním chodu a efektivitě až po finálně propálenou elektrickou energii, u níž bychom se dopracovali pravděpodobně ke stejnému procesu, který jsme si právě popsali.

Jednoduše řečeno, veškerá lidská práce a zdroje zabezpečují a chrání blockchainovou síť jedním velmi jednoduchým pravidlem a tím je fyzika. Pokud by chtěl útočník síti a jejím účastníkům, kterými jsou uživatelé, těžaři, ale např. i on-line směnárny nějak uškodit a obohatit se, musel by v podstatě disponovat více než 51 % aktuálně vykonávané práce, do níž je potřeba započítat vše výše popsané. Těžaři, kteří vyvíjejí úsilí k zabezpečení sítě, jsou motivováni odměnou z vytěženého bloku, ve němž se ukrývají kryptoměny, které lze následně směnit za fiat peníze či jiné kryptoměny.

Grin i Beam se vydaly cestou známého algoritmu Equihash (stejně jako Zcash, Horizen) s tím rozdílem, že oba dva projekty provedly rozdílnou modifikaci algoritmu pro své účely a budoucí vizi. Vývojáři Grinu modifikovali Equihash do tzv. Cuckoo Cycle a Beam upravil parametry algoritmu z výchozích 144/5 na 150/5. Ten by měl být alespoň prozatím odolný vůči ASIC zařízením. Obě dvě kryptoměny jsou profitabilní těžbou tzv. mining rigů s grafickými kartami, ale zároveň do budoucna počítají se zapojením specializovaných ASIC zařízení.

Specifikace Grinu

Grin má podíl odměny z bloku rozdělen do dvou těžebních algoritmů – Cuckaroo C29 a Cuckatoo C31. Prvnímu algoritmu C29 aktuálně náleží 90 % odměny z vytěženého bloku, tedy 54 grinů a C31 6 grinů, a odměna (blocktime) se opakuje každých 60 vteřin. První podporuje především těžbu na dedikovaných grafických kartách s minimální VRAM 6 GB (původně bylo v plánu min. 8 GB) a druhý, C31, vyžaduje min. videopaměť 11 GB a je tzv. ASIC friendly. V praxi to znamená, že na C29 můžete těžit na všem od NVIDIA GTX 1060 6 GB přes AMD Radeon RX 470 8 GB až po NVIDIA RTX 2080 Ti. Na C31 tak bude logicky méně těžařů, a proto by se vám měl vyplatit s kartami GTX 1080 Ti a RTX 2080 Ti více než C29.

Pro fanoušky ASIC zařízení je dobrou zprávou připravovaný ASIC miner Obelisk GRN1 od tvůrců kryptoměny SIA o výkonu 100 gps při spotřebě 800 W. Pro srovnání, jedna grafická karta GTX 2080Ti disponuje výkonem 2 gps při spotřebě cca 250W. GR1 jsou v předprodeji za 3 000 USD a po oficiálním spuštění prodeje budou stát 6 000 USD. NVIDIA GTX 2080 Ti disponuje cca 50× nižším výkonem a téměř 15x vyšší spotřebou při počtu karet dosahujících stejného výkonu, jako je tento ASIC miner.

Specifikace Beamu

Beam má stejně jako Grin odměnu z bloku každých 60 vteřin, s tím rozdílem, že první rok je odměna z bloku 80 beamů, 2. až 5. rok 40 beamů, 6. až 9. rok 25 beamů a od 10. roku bude každé čtyři roky docházet k halvingu, tedy ke snižování odměny z bloku o polovic až do 133. roku od spuštění. Beam lze těžit na rozdíl od Grinu i na 4 grafických kartách s VRAM 4 GB, kterými disponují např. AMD RX 470, 480, 570 a 580. Oproti Grinu, který se vydal vizí dobrovolného komunitního fundování, je u Beamu vytvářeno první rok dalších 20 beamů a následující 2. až 5. rok 10 beamů, které automaticky náleží tzv. treasury. Beamy z treasury jdou pak investorům, kteří se podíleli na financování vývoje projektu a zakladatelského týmu. Podobný model má i Zcash, kde jeho zakladatel Zooko Willcox dostává 20 % z odměny vytěženého bloku. Founders reward neboli dev. tax (daň developerům) bývá zpravidla příznivci decentralizace ostře kritizována, stejně jako premine (předtěžené mince).

Těžba MimbleWimble kryptoměn pomocí Simplemining.net

Mining jakékoliv Proof of Work kryptoměny lze provádět dvěma způsoby. Tzv. solo, nebo zapojením do mining poolu. Solo těžba se vyplatí pouze v případě, že disponujete větším množství hashpower (těžební síly), zpravidla od 1 % celkové hashrate, což v praxi znamená mít k dispozici tisíce až desetitisíce grafických karet. Většina těžařů, i těch větších, se raději z vícero důvodů zapojuje do tzv. mining poolu, kde těží s ostatními těžaři, jako by byli jeden solo těžař. Táhnou tak za jeden provaz za účelem získání odměny z bloku, kterou mezi sebe následně rozdělují dle poměru hashpower, kterou každý těžař do poolu přispívá.

Než se pustíte do nastavování těžby Grinu, měli byste být seznámeni s mým návodem na Simplemining, který vám pomůže toto nastavení pochopit.

Grin lze těžit dvěma způsoby. Pomocí CUDA (pouze NVIDIA) nebo openCL (jediná možnost pro AMD karty). Pro CUDA existuje více těžebních softwarů, jedním z nich přímo od vývojářů Grinu je Grin-Miner a nebo aktuálně nejvýkonější Bminer, který v době článku dosahuje o 30 % lepších výsledků než jiné těžební softwary. Pro AMD je k dispozici GrinGoldMiner, který zároveň podporuje i těžbu na NVIDIA kartách. Nejjednodušší způsob, jak tyto těžební softwary ovládat, je již zmíněné řešení Simplemining.net, které podporuje všechny tři uvedené softwary a nabízí jednoduchou a intuitivní administraci a celkovou správu vašich těžebních rigů či celé těžební farmy.

Než začnete těžit, vyberte si vhodný pool

Jedním z aktuálně nejstěžejnějších faktorů je výběr těžebního poolu. Největšími rozdíly mezi pooly jsou způsoby výplaty odměny z těžby. Aktuálně neexistuje jednoduché řešení s grafickým GUI rozhraním jako u Beamu, kde umožňovalo vygenerovat adresu, tu nastavit v configu těžebního softwaru a jednoduše odměnu přijmout. Například F2pool nabízí výplatu přímo na podporovanou on-line směnárnu dle výběru, jako jsou např. Bitmesh, Bitforex či AEX, a zároveň nabízí možnost HTTP výplat přímo na vaši peněženku, která je dostupná pod určitou IP adresou a portem. Sparkpool nabízí pouze výplatu na některou ze směnáren a Grinmint podporuje výběr pomocí HTTP  a souboru poslaným mailem.

Seznam poolů podporujících těžbu Grinu naleznete např. zde. Než začnete na libovolný pool těžit, důrazně doporučuji se seznámit a vyzkoušet si možnosti výplat v praxi a zjistit si reputaci a pravidla daných směnáren. Pokud se chcete držet v peer-to-peer duchu a oceňujete vlastnosti kryptoměny, jakou je Grin, budete chtít pravděpodobně 3. stranu, kterou je směnárna, vynechat a zvolíte výplatu na vaši vlastní peněženku a případný prodej např. přes decentralizovanou P2P burzu Bisq.

Simplemining.net probíhá v podstatě stejným způsobem s rozdílnou volbou těžebního softwaru. Aktuálně můžete vyzkoušet například nejnovější verzi lolmineru.

Jaké jsou rozdíly mezi MimbleWimble kryptoměnami a Monerem?

Při psaní o anonymních kryptoměnách nelze vynechat porovnání s prakticky nejznámější anonymní kryptoměnou – Monerem.

Největší současný rozdíl – stupeň ochrany odesílatele

Jak jsme již psali výše, u MimbleWimble se k zakrytí identity odesílatele používá Dandelion protokol, který skrývá IP adresu. Navíc se ještě používá funkce CoinJoin, při které těžař spojí jednotlivé vstupy transakcí do jedné velké transakce. Nicméně toto spojení provádí až těžař. Z toho vyplývá, že tento těžař plus každý, kdo provozuje v reálném čase full-node, může určit a zaznamenat původ jednotlivých vstupů. Navíc když bude vstupů málo, úroveň anonymity také klesá, protože neexistuje dostatek transakcí, které je možno spojit dohromady.

Monero na druhou stranu používá k zakrytí odesílatele protokol Kovri, který rovněž skrývá IP adresu, ale namísto funkce CoinJoin používá technologii Ring Signatures. Pomocí této technologie se skryje identita odesílatele ještě před tím, než informace o odeslání transakce dojde k těžaři. Výhodou této technologie je to, že těžař sám již neví, od koho mu skutečně transakce přišla. Navíc Ring Signatures nejsou závislé na dalších transakcích v síti, takže i když nikdo neposílá v daný moment transakci, stále je zajištěna dostatečná míra anonymity. 

Nicméně je důležité si uvědomit, že MimbleWimble kryptoměny jsou teprve na začátku, zatímco Monero si již prošlo dlouhým vývojem. Nelze říci, že by jeden z těchto projektů byl špatný. Navíc MimbleWimble je tak nový, že se zatím nepodařilo přijít na potenciální chyby a na opravdové hluboké porovnání si budeme muset ještě chvíli počkat. Nedávné studie o Ring signatures navíc ukázaly, že tato technologie také zřejmě není 100% neprolomitelná.

Budoucí vývoj MimbleWimble a názor autora

Obě dvě kryptoměny využívající protokol MimbleWimble jsou zatím na začátku. Nicméně již za tuto dobu dokázaly způsobit pořádný rozruch v kryptoměnové komunitě a bude určitě zajímavé sledovat, jakým směrem se budou tyto technologie vyvíjet. V rámci rozvoje se teď obě dvě kryptoměny snaží zvýšit adopci, navázat nová partnerství, vylepšovat svůj protokol a vytvářet nové možnosti využití těchto kryptoměn v reálném životě.

Zajímavé bude také sledovat souboj mezi Grinem a Beamem. Každá z kryptoměn se rozhodla pro jinou monetární politiku – Grin pro nekonečnou, postupně se snižující inflaci, zatímco Beam má maximální počet mincí a pevně dané odměny za blok s postupnými halvingy. Je nad rámec tohoto článku diskutovat nad tím, která monetární politika je lepší – významní ekonomové stojí na obou stranách.

Technologie MimbleWimble se mi velmi líbí a myslím si, že do budoucna má potenciál jak v kryptoměnách, jako je Grin či Beam, tak i v sidechainech jiných kryptoměn. Osobně více fandím kryptoměně Grin, obzvláště díky decentralizovanému a komunitně řízenému vývoji. Nicméně se mi na něm nelíbí silně inflační model v prvních 15 letech. Zajímavé bude také sledovat, jak si MimbleWimble kryptoměny povedou ve srovnání s ostatními anonymními kryptoměnami, jako je například Monero.