Monero (VŠE, CO CHCETE VĚDĚT) – plně anonymní kryptoměna

Co se v článku o kryptoměně Monero dozvíte?

1. Co je Monero?
2. Monero a jeho vznik
3. Jak řeší Monero finanční soukromí a anonymitu?
4. Monero proof-of-work a těžba
5. Monero vs. Bitcoin
6. Monero lídrem mezi privacy coiny
7. Monero peněženky a další nástroje
8. Výhody používání Monera v reálném světě byznysu
9. Jak správně koupit monero? (anonymně a s ohledem na soukromí)

Co je Monero?

V případě Monera hrají prim jednoznačně principy soukromí a anonymity. Jedná se o digitální prostředek směny, který svým uživatelům umožní provádět vzájemné transakce, aniž by byly centrálním autoritám či jakýmkoliv zvědavcům odhaleny jejich objemy, konečné zůstatky na adresách, navazující transakce a další citlivé údaje.

Stejně jako Bitcoin a jiné kryptoměny, je Monero založeno na technologii blockchainu. Protokol Monera se skládá z originálních algoritmů, které zajišťují a umožňují účinné blockchainové mlžení (skryje, co může), slušnou decentralizaci sítě či dynamické škálování ve spojení s nízkými transakčními poplatky. To vše z něj dělá ideálního kandidáta na anonymní tvrdé peníze (hard money). S nadsázkou lze říci, že Monero je vlastně takový Bitcoin krypto-anarchistů.

Monero a jeho vznik

Podobně jako Bitcoin, i Monero vzniklo z open-source iniciativy krypto-anarchistů a jeho koncept reagoval právě na nedostatečně vyřešené soukromí Bitcoinu. I když může projekt zprvu působit vznešeně (jakože je dnes mnohými jeho účel nejspíš oprávněně považován za vznešený), jeho začátky byly zahalené mlhou.

Protokol CryptoNote a jeho první implementace Bytecoin

Vzniku Monera předcházelo sestavení protokolu CryptoNote, jenž byl prací Nicolase van Saberhagena (internetová přezdívka), ve které autor upozorňoval na hlavní nedostatky Bitcoinu a nabízel jejich řešení. Asi už vás nepřekvapí, že přednostně řešeným problémem zde bylo soukromí a sledovatelnost transakcí v bitcoinovém blockchainu. CryptoNote tehdy vlastně položil základy pro nástup tzv. „privacy coinů“ (mince blockchainů s netrasovatelnými transakcemi, skrytými zůstatky apod.). Jeho první implementací se v roce 2012 stal Bytecoin, který bohužel trpěl zásadní vadou – jeho autoři si předtěžili 80 % všech mincí, ještě než projekt vypustili mezi lidi.

A BitMonero bylo na světě, tedy Monero...

Praktiky vývojářů Bytecoinu se cypherpunkové komunitě samozřejmě nezamlouvaly. Začala proto pracovat na vlastní open-source implementaci, jejíž blockchain byl víceméně jako vylepšený fork Bytecoinu spuštěn v dubnu 2014 pod názvem BitMonero. Členové komunity vývojářů se zpočátku na mnoha věcech, včetně názvu, neshodovali. Nový blockchain se tak brzy dočkal několika dodatečných změn základních parametrů, a taky přejmenování. A Monero bylo na světě.

Kdo za tím vším stojí? Monero komunita – anarchisté a hackeři?

Monero má velmi oddanou komunitu (sdružuje se hlavně na redditu), která funguje voluntaristicky a neváhá vybírat na nejrůznější aktivity sloužící k vylepšení či propagaci Monera. Přestože je skutečně decentralizovaná, komunita má několik výrazných vůdčích osobností. Nejznámějším propagátorem a vývojářem Monera je Riccardo Spagni (AKA fluffypony), který se proslavil nejen pragmatickým přístupem k vývoji kryptoměny, ale i trollováním na twitteru a nekompromisní kritikou vůči projektům, které vznikly jen za účelem zbohatnutí jejich zakladatelů. Komunitu Monero více zajímá technologická inovace a finanční soukromí uživatelů než pohyby ceny XMR (monera) na burzách. Mezi další členy původního vývojářského týmu patřil také Francisco Cabañas (ArticMine) a několik anonymních přispěvatelů známých pod přezdívkami NoodleDoodle, Smooth, binaryFate, Othe a Luigi1111.

Jak řeší Monero finanční soukromí a anonymitu?

Bitcoin je pseudo-anonymní kryptoměna. Veškeré provedené transakce a stavy na adresách jsou veřejně viditelné, a tak se anonymita rozplyne v okamžiku, kdy se podaří identifikovat vlastníka dané adresy. Pak lze totiž prohlížet historii jeho transakcí a stav „účtu“. Je to sice transparentní, ale ne vždy výhodné. Hlavním argumentem pro úplnou anonymitu je právo člověka na finanční soukromí.

Monero přichází s řešením – jeho blockchain je zcela anonymní. To znamená, že pouze vlastník adresy vidí stav a historii svého účtu. Této anonymity Monero dosahuje pomocí pokročilých kryptografických technologií.

Stealth adresy – aby nikdo neodhalil příjemce transakce

Jak již bylo řečeno, transakce v blockchainu Monera jsou nedohledatelné. Je nemožné sledovat kohokoliv, kdo jej používá, protože je chráněn jeho základní architekturou. Tato architektura je v základu založena na používání čtyř mechanismů zvaných stealth adresy (skryté adresy), ring signatures (kruhové podpisy), ring CT a I2P-zero. Stealth adresa je určena k jednorázovému použití, podobně jako to plánoval Satoshi Nakamoto už v raných fázích vývoje Bitcoinu. Pomáhá skrýt skutečnou cílovou adresu transakce a zastírá identitu příjemce.

Ring signatures – aby nikdo neodhalil odesílatele transakce

Ring signatures umožňují skrýt původního odesílatele prostředků v blockchainu tím, že kombinují jeho jedinečný podpis s dalšími podpisy neodesílatelů a vytváří tak kruhový prstenec. Všichni účastníci prstence jsou si rovni a bráni za potenciální platné signatáře, není možné zjistit, klíče kterého konkrétního účastníka byly skutečně použity k vytvoření podpisu dané transakce.

Ring CT a implementace I2P/Tor

Implementace Ring CT (Ring Confidential Transactions) a I2P/Tor jsou rozšiřujícími funkcemi Monera pro ochranu soukromí, které nebyly obsaženy v konceptu CryptoNotu. Ring CT jsou součástí monerového protokolu od roku 2017 a slouží ke skrytí částky odesílané v rámci transakce skrze monerovou síť. Jedná se o úpravu založenou na důvěrných transakcích, které se používají v lightningové síti u Bitcoinu, s tím rozdílem, že umožňuje jejich fungování v kombinaci s kruhovými podpisy zmíněnými výše. Kompatibilita s I2P/Tor routery pak umožní šifrování monerových interakcí právě prostřednictvím anonymních decentralizovaných síťových vrstev nad standardní odkrytou vrstvou, čímž chrání uživatele provádějící monerové transakce před potenciální analýzou jejich metadat, která by mohla odhalit některé osobní údaje jako IP adresy nebo informace o jejich poloze.

Monero proof-of-work a těžba

Monero používá k zabezpečení svého blockchainu proof-of-work consensus. To znamená, že na rozdíl od „novodobých“ proof-of-stake kryptoměn je při jeho těžbě potřeba na zpracovávání transakcí, ověřování stavu blockchainu a uzavírání bloků vynaložit nějaký výpočetní výkon a spotřebovat určité množství energie. Za každé úspěšné vyřešení výpočetní operace a uzavření bloku je těžař odměněn určitým množstvím monera, podobně jako tomu je u Bitcoinu. K tomu patří také postupné snižování odměny za vytěžený blok, které ale u Monera, na rozdíl od Bitcoinu, probíhalo postupně jen v minulosti, a v květnu 2022 se odměna ustálila na hodnotě 0,6 XMR, kde zůstane už nejspíš navždy. Záměrem za ustálením odměny je větší motivace těžařů síť v budoucnu neopouštět a zajistit tak její stálé kvalitní zabezpečení. Na druhou stranu z toho vyplývá, že Monero ve svém protokolu nemá zastropovaný maximální počet mincí, a tak budou XMR mince navždy přibývat.

Monero a boj proti ASIC minerům

Na těžbu se u Monera zprvu využívaly běžné počítače, nebo i mobilní zařízení, hlavně však specializované CPU procesory a GPU grafické karty. V roce 2018 si však začali těžební velikáni vyvíjet speciální technologie, které svým výpočetním výkonem daleko přesahují výkon počítačů, dalších CPU i GPU zařízení. Těžba pomocí tzv. ASIC minerů (Application-specific integrated circuit), výkonných výpočetních zařízení specializovaných na těžbu kryptoměn, se ale monerové komunitě nelíbila především kvůli ohrožení decentralizace sítě.

Vývojáři a komunita se tedy dohodli, že těžební algoritmus změní a kryptoměnu forknou. Tím se ASICům znemožní těžba Monera, jelikož jsou optimalizovány na starý algoritmus. Developeři se navíc zavázali, že budou Monero forkovat každý půlrok, aby do budoucna odradili firmy od vývoje a výroby ASICů. Těmito kroky se ukázalo, že u Monera je decentralizace těžby další opravdovou prioritou hned za anonymitou a soukromím.

První fork Monera nastal 6. 4. 2018 a na síti rapidně klesla obtížnost těžby. Tento pokles byl ale rychle vyrovnán přívalem nových GPU těžařů. Tím však kovbojka nekončí. I nadále panoval v komunitě tlak na sofistikovanější vyřešení problému s ASICy.

Řešení nakonec přišlo v roce 2019, kdy byl implementován nový proof-of-work algoritmus RandomX, jenž nahradil původní monerový hashovací algoritmus CryptoNight, který už sice těžbu ASICy částečně omezoval, bohužel ne dost účinně. RandomX byl speciálně navržen tak, aby udělal těžbu pomocí ASICů nevýhodnou a zbytečnou, což se povedlo. Algoritmus má zároveň parametry nastaveny tak, aby umožňoval hlavně efektivní těžbu pomocí CPU běžných počítačů.

Monero malware útoky

Úspěšný boj proti ASICům a výhra CPU a GPU zařízení sice vedla k udržení dobré úrovně decentralizace sítě a dostupnosti těžby i pro menší těžaře, neúprosný minerský svět si ale na Monero připravil další záludnosti. Těžba Monera se v současnosti stává zajímavým, ale často zneužívaným nástrojem na monetizaci webu. Na webu můžete uložit script, který pro vás těží mince na počítačích jeho návštěvníků. Botnety a malwary, které na daném principu fungují, prostě kradou od lidí výpočetní výkon. U Monera je to o to lákavější díky jeho účinné ochraně soukromí všech, tedy i hackerů. Jsou ale i webstránky, které uživatele férově upozorní, že namísto otravných reklam využijí malou část jejich výkonu, aby mohly monetizovat svůj obsah.

Monero vs. Bitcoin

I když se to na první pohled nemusí zdát, Monero a Bitcoin k sobě mají opravdu blízko. Ať už se podíváme na jejich filosofii, historii vývoje, vývojářské komunity, nebo i základy technologického provedení, vše je velmi propojené. Na druhou stranu hlavně díky odlišnostem konkrétních technických parametrů, týkajících se především soukromí, mezi nimi ve výsledku existují zásadní rozdíly, které tvoří dnešní realitu. Nebude tedy od věci si jednotlivé hlavní rozdíly jednotlivě rozebrat.

Zaměnitelnost mincí

Úplná anonymita v případě Monera, kromě soukromí uživatelů, plní i další důležitý účel. Tím je zaměnitelnost (fungibility) jedné mince za druhou. U bitcoinu se občas stává, že jeho původ je přes veřejnou síť vystopován až k nějakému nelegálnímu obchodu. Tehdy některé subjekty odmítají takovéto bitcoiny akceptovat, případně burzy jejich vlastníkovi zmrazí účet. Ten přitom s nelegální transakcí, která nastala v minulosti, nemusí mít vůbec nic společného.

Peníze s nuceným oběhem mají zaměnitelnost danou zákonem. To znamená, že státní peníze jsou platné a použitelné, i když byly v minulosti (předcházejícími držiteli) využity při nelegálních obchodech. Pro kryptoměny ale tyto zákony neplatí. Problém zaměnitelnosti tak řeší úplná anonymita blockchainu. Nedohledatelná historie může být paradoxně výhodnější i pro instituce, které takto nebudou muset řešit, zda transakci zablokovat, či nikoliv. Samozřejmě, anonymita má i své nevýhody – kriminální činnost se s ní dá hůře postihovat a taktéž se hůře vynucují opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (praní špinavých peněz).

Zaměnitelnost mincí a plná anonymita mohou být však také důvodem, proč některé centralizované platformy raději nechtějí mít s Monerem a dalšími privacy coiny nic společného. Nejde ani tak o neochotu nakládat s potenciálními vypranými špinavými penězi, jako spíše o strach z postihu od regulátorů (státní centrální autority), kteří si na zcela anonymní prostředky směny dlouhodobě brousí zuby a nejraději by je smetli z povrchu zemského.

Ekonomické nastavení

Dalším rozdílem je to, že Monero nemá konečný počet mincí. Podobně jako u Etherea, také u Monera budou emitovány stále nové a nové mince. Někomu to možná vadí, může to ale být naopak výhodou. Bitcoinoví těžaři se po vytěžení posledního bitcoinu (cca v roce 2140) budou muset spoléhat pouze na odměnu z transakčních poplatků, nebudou již získávat nové bitcoiny. Pokud by poplatky těžařům nestačily, mnozí z nich odejdou a síť se může stát méně zabezpečenou. Monero se o tuto ztrátu motivace těžařů až tak bát nemusí.

Na rozdíl od státních peněz je v případě Monera emitování nových mincí pevně zakódováno – podobně jako u Bitcoinu je pevně zakódováno, že konečný počet bude 21 milionů. Míra emitace je relativně nízká a v průběhu času se bude zmenšovat. Další výhodou stálé emitace je, že tím bude alespoň částečně nahrazován úbytek mincí, které navždy zmizí z oběhu kvůli ztrátám privátních klíčů. 

Parametry bloků v blockchainu

Monero i Bitcoin fungují na systému proof-of-work, který je známý svými komplikacemi se škálováním na první vrstvě. U Bitcoinu je v zájmu zachování decentralizace velikost bloku nastavená na 1 MB. To ale v minulosti vedlo k menším i větším problémům se zahlcováním blockchainu a v komunitě se vedly bouřlivé spory o to, zda bloky nezvětšit. I zde je Monero krapet odlišné, má totiž takzvanou dynamickou velikost bloku. To znamená, že blok se s určitými limity zvětšuje a zmenšuje podle toho, kolik transakcí je aktuálně v síti. Díky tomu je blockchain schopen při větším vytížení odbavovat transakce efektivněji a zároveň udržovat poplatky za zprocesování transakcí na rozumnějších hodnotách.

Soukromé a veřejné klíče – OK, ale co klíče k prohlížení?

Bitcoin (a skoro všechny ostatní kryptoměny) má dva klíče. Soukromý – private key, kterým se podepisují transakce, a veřejný – public key, který slouží podobně jako číslo účtu pro příjem transakcí. Veřejných klíčů si můžeme vygenerovat nekonečně mnoho. Monero má rovněž tyto dva klíče, přidává k nim ale další dva, a to veřejnou a privátní část, tzv. view key (klíč k prohlížení). View key může uživatel poskytnout třetí osobě (například auditorovi) jako právo na kontrolu stavu účtu. Ten, kdo má view key, vidí stav a historii transakcí na adrese, ale nemůže nic posílat. Tímto klíčem je zajištěna použitelnost Monera i v případě, že potřebujeme adresu učinit transparentní.

Infrastruktura

I když může mít Monero v mnoha ohledech nad Bitcoinem dokonce výhodu, jeho slabší stránkou je infrastruktura, což má možná na svědomí kratší existence projektu, ale nejspíš také slabší network efekt. Okolo Bitcoinu zkrátka vzniká spousta užitečných nadstaveb, aplikací a služeb, které pomáhají částečně řešit i některé nedostatky jeho základní vrstvy jako škálovatelnost i soukromí a anonymitu (Lightning Network, softwarové peněženky pro mixing a coinjoiny). Pro příklad lze zmínit množství specializovaných zařízení pro provoz uzlů, různé implementace bitcoinových plateb do moderních aplikací, širokou síť specializovaných platebních bran pro jeho příjem u obchodníků či smart contract protokoly. U Monera pochopitelně část infrastruktury bitcoinového typu není ani potřeba, a přesto vývoj kolem něj není zdaleka mrtvý, jen to jde zatím pomalejším tempem a chybí například přívětivější uživatelská rozhraní peněženek a dalších aplikací.

Zkrátka a dobře, zatímco Bitcoin už dnes představuje docela profláklou a možná trochu komerční podobu hard money, Monero zůstává více undergroundovým technologickým projektem. Jeho většímu úspěchu nepochybně stojí v cestě méně rozvinutá infrastruktura, která ale zároveň dává smysl vzhledem k jeho vlastnostem vyloženě řezajícím do živého masa obávajících se regulátorů. Je ale dost možné, že Monero v budoucnu ještě překvapí i v širokém mainstreamu, už teď má totiž čím.

Monero lídrem mezi privacy coiny

Známe i jiné tzv. privacy coiny (anonymní kryptoměny) jako například ZCash, Horizen (dříve ZenCash) nebo Firo (dříve Zcoin). Monero je však prozatím jako jediné zcela anonymní pro všechny. U většiny anonymních kryptoměn si uživatelé mohou vybrat, zda chtějí transakci poslat anonymní cestou, nebo nikoliv. Tato možnost volby je ale mnohem méně bezpečná, protože většina sítě běžně anonymní není, tudíž se ten anonymní zbytek dá teoreticky snáze odhalit. Proto se o Moneru říká, že je „private by default“ (soukromé už ve výchozím nastavení) nebo taky „private, optionally transparent“ (soukromé, volitelně transparentní), když by se mělo přihlédnout k funkci klíče k prohlížení. Jde jednoduše o to, že soukromí je zde hluboce implementováno už do základů protokolu a nelze jej nijak opomíjet.

Monero peněženky a další nástroje

Jelikož Monero využívá pokročilé anonymizační nástroje a nemá veřejný blockchain s adresami, programování peněženek a jiného softwaru je vývojářským oříškem. Proto byl vývoj infrastruktury zpočátku docela pomalý. Dnes už ale existuje několik softwarových i hardwarových peněženek a dalších nástrojů, které projekt přibližují i běžným uživatelům.

Hardwarové peněženky

Hardwarové peněženky nabídnou nejlepší zabezpečení pro vámi uchovávané mince. Monero lze uchovávat i v těch nejznámějších, jako jsou Trezor Model T nebo Ledger Nano S a Ledger Nano X. U obou značek je však nutné nejprve na peněženku dostat výchozí Monero GUI.

How to průvodce si můžete prohlédnout zde:

• Jak používat Monero s Trezorem?
• Jak používat Monero s Ledgerem?

Hardwarové peněženky jsou tak bezpečné, protože vaše soukromé klíče nikdy neopustí zařízení. Nikdy také nejsou vystaveny online prostředí a jsou uchovávány offline. Veškeré podepisování transakcí se provádí v zařízení, které s aplikacemi v počítači komunikuje prostřednictvím USB.

Softwarové peněženky

Nejryzejší a taky nejbezpečnější softwarovou peněženkou je oficiální Monero GUI Wallet. Jde o desktopovou variantu pro Windows, Linux i macOS, která pracuje ve spojení s full-nodem. To znamená, že musíte počkat, než si peněženka stáhne a nasynchronizuje blockchain. To může jednak chvíli trvat, ale taky dojde k docela značnému zabrání místa na vašem pevném disku. Výhodou je, že máte pod kontrolou nejen své zůstatky, ale i vysílání transakcí do blockchainu.

Pro méně pokročilé uživatele je k dispozici také „Simple mode“, v jehož rámci peněžence stačí připojit se na vzdálený uzel a můžete fungovat.

Další variantou jsou odlehčené nebo mobilní peněženky. Ty se dělí do dvou kategorií, co se ochrany soukromí a bezpečnosti týká. Například My Monero (Android, iOS, desktopy) nebo Edge (Android, iOS) umožní velmi snadnou a rychlou obsluhu, toho však dosáhnou díky sdílení vašeho view key se vzdáleným uzlem, který následně neustále scanuje blockchain a hledá od vás přicházející transakce.

Naproti tomu peněženky s lokálním scanováním jako Monerujo (Android), Cake Wallet (Android, iOS) a Feather (desktopy), prohlížejí blockchain pouze na vašem zařízení a nesdílí se vzdálenými uzly žádné klíče. Nabídnou větší ochranu soukromí, ale po zapnutí vždy potřebují trochu času na synchronizaci s blockchainem.

Nostalgická papírová Monero peněženka

V prvních letech toho okolo Monera moc nebylo, proto byla dlouho největší jistotou dnes už docela opomíjená papírová peněženka. Díky off-linovému vygenerování adresy a soukromého i veřejného klíče se i dnes jedná o bezpečné místo k uchování Monera.

Ostatní nástroje

Peněženky nejsou to jediné, co v dnešní infrastruktuře vzniká. Existuje mnoho stále se rozvíjejících funkcí. Například takové zcela anonymní a soukromé peer-to-peer atomic swapy bitcoinu za monero nebo naopak. Dalším překvapením může být možnost zavedení přijímání monera v podniku přes BTCPay Server.

I když to je možná paradox, Monero má podporu rovněž od mnohých centralizovaných služeb a prostředníků. Kromě spousty krypto burz jsou to třeba platební brány pro obchodníky, kteří chtějí monero přijímat, ale už si tolik nelámou hlavu s řešením soukromí a anonymity. U těch lokálních se na Monero stále čeká, ale ze zahraničí lze zmínit například cdpay.eu, coinpayments.net nebo globee.

Dále jsou zde, mimo serióznější a nutně potřebné nástroje, i typické hravé tooly pro komunitu. Můžete samozřejmě zkoumat data bloků, obtížnost těžby či průměrnou velikost transakčních poplatků na blockchainových prohlížečích jako exploremonero.com, localmonero, a pro klasiky bude ideální xmrchain.net. Roztomilý a naučný je blockchainový vizualizér txstreet.com, ve kterém lze sledovat například putování transakcí do bloků a jejich postupné zaplňování. A pokud si budete chtít prohlédnout mapu monerových uzlů, zamiřte na monerohash.com nebo monero.fail.

Výhody používání Monera v reálném světě byznysu

Nejen v málo zasvěceném mainstreamu, ale i mezi mnohými zkušenými uživateli kryptoměn panuje domněnka, že má smysl za každou cenu rozvíjet především infrastrukturu okolo Bitcoinu a podporovat jeho adopci. Bitcoin je přece regulátory nezastavitelný a čím více a rychleji pronikne do společnosti, tím větší budeme mít šanci na svržení FIATových měn, nastolení bitcoinového standardu a budeme si navzájem platit pravými hard money, jako by se nechumelilo.

Problémem je, že vše záleží na průběhu této adopce a na tom, co vše se na Bitcoin po cestě nabalí. Za podmínek, kdy by byly při jeho rostoucí adopci dokonale ctěny všechny cypherpunkové principy, by mohl být výsledek velmi zajímavý. V současnosti, kdy tu ale máme velmi transparentní a dobře analyzovatelnou první bitcoinovou vrstvu, velké množství transakcí probíhá pod naprostým dohledem centralizovaných platforem, do těžby se zapojuje stále víc velkých hráčů pouze za účelem zisku a regulátoři vytahují z rukávů nánosy nových a nových vylepšení pro pravidla KYC (know your customer) či AML (anti money loundering), je určitě na místě trochu rozpačitosti.

Monero se v našem centrálními autoritami ovládaném světě také potýká s mnoha překážkami, ale jeho neodpáratelné prvky anonymity a soukromí mu tento boj v některých ohledech paradoxně usnadňují.

Při soukromém nakládání s finančními prostředky, a zejména v oblasti vypořádávání byznysových plateb mezi jednotlivými podnikatelskými subjekty, firmami nebo jejich zaměstnanci může v klasickém FIAT systému docházet k situacím, kdy kontrolní úřady v jeho velmi transparentní a hluboce podrobné elektronické platební síti nabydou nějakého podezření a začnou pečlivě prověřovat všechny účastníky onoho třeba jen zdánlivě pochybného finančního toku. Může se jednat o neobvyklou mezinárodní platbu, výjimečně vysoký obnos, propojení s blacklistovaným subjektem apod. Ať už jde skutečně o očerněnou transakci, nebo nikoliv, kontrolor vždy rozjede nepříjemnou úřední bouři a nechá si doložit kompletní údaje i o tom posledním centu. Tím samozřejmě zcela narušuje soukromí vaše, vaší firmy nebo vašich partnerů a dodavatelů.

i Vydejte se po stopách Monera, Bitcoinu, problematiky soukromí či anonymity v moderní společnosti a dalších zajímavých témat na webu Juraje Bednára, který sdílením svých poznatků přispěl i ke vzniku tohoto článku.

Juraj Bednár

Juraj Bednár založil Paralelní Polis v Praze i Bratislavě. Poslední roky se věnuje biohackingu, kryptoměnám a bezpečnosti. Je zakladatelem SingularityU Bratislava Chapter, která se věnuje exponencionálním technologím a jejich přesahu a vlivu na zlepšení kvality našich životů. Jeho největšími hodnotami jsou svoboda a to, jak sa cítíme v našem těle. Svou svobodu projevuje i v podnikaní, kde založil několik IT firem, např. Citadelo a Hacktrophy.

Tento byrokratický útlak vás ale může potkat, i pokud své platby vypořádáváte v bitcoinu. Zejména pak u byznysových platebních styků o větších objemech či ve větších kvantech, které jen těžko vyřešíte přes lightningové kanály a coinjoiny. Nástroje pro onchainovou analýzu už jsou dnes velmi efektivní a dokáží historii bitcoinových transakcí rozlousknout podobně jako finanční policie rozlouskne FIATové bankovní interakce.

Pokud však své platby budete vypořádávat v moneru, posekáte velký počet hlav byrokratické hydry už předem. Díky dříve popsaným „private by default“ vlastnostem Monera nedokáže žádný sledovací nástroj rozpadnout historii transakcí tak jako u Bitcoinu a už vůbec ne jako u eura či dolaru. A pokud přece jen dojde na nějaké úřední ověřování a dokazování, vy a vaši byznysoví partneři aplikujete „private, optionally transparent“ a ukážete kontrole jen to, co potřebuje vidět. Nikdo už se nebude jen tak ze zvědavosti hrabat v tom, kam putovaly transakce následující, nebo zda část vašeho monera kdysi neprošla rukou nějakého zločince a není náhodou „taintnutá“ (označená za spojenou s nelegální činností), jako se vám může stát u Bitcoinu.

Jak správně koupit monero? (anonymně a s ohledem na soukromí)

K získání monera tím správným způsobem je třeba opatrnost. Abyste si jej opatřili anonymně a neohrozili tak vlastní soukromí, budete muset začít pro běžného nováčka v kryptosvětě dnes už bohužel trochu netradičním způsobem.

Nejlepší cestou je využití služby důvěryhodného krypto veksláka. Ten vám prodá monero anonymně, a pokud jste v prostředí nováčky, může vám dát i pár užitečných rad ohledně bezpečného nakládání s vašimi mincemi. Veksláka je nejlepší sehnat po známosti nebo na doporučení. Ohlédnout se po něm můžete také ve facebookových, telegramových nebo signal komunitách.

Další variantou jsou tzv. decentralizované směnárny, na kterých si monero nakoupíte peer-to-peer. Jednou z mála dobře použitelných variant pro monero je Bisq. Nenarazíte zde na žádné identifikační procesy a díky implementaci Tour routeru bude dobře postaráno o vaše soukromí. Dále jsou zde například taky P2P směnárny HodlHodl nebo localmonero, minimálně druhá z nich však může vyžadovat identifikaci (záleží na prodávajícím).

Mezi nejméně smysluplná místa pro nákup monera patří centralizované burzy. Nejpoužívanější jsou v případě monera Binance a Kraken, kde jej sice můžete nakoupit pohodlně s velmi nízkým poplatkem za eura, dolary, libry apod., ale až po řádné identifikaci, díky níž vám bude regulátor navždy v patách.

Jako poslední zajímavá možnost, která může být zároveň trochu technickým oříškem spíše pro pokročilé, se nabízí už dříve v článku zmiňované atomic swapy. Ty jsou, jak se sluší a patří, zcela decentralizovaným a anonymním způsobem nákupu monera za bitcoin. Více o tom, jak protokol funguje, si můžete zjistit a rovnou jej i vyzkoušet na unstoppableswap.net.

Tak hodně štěstí s prvním nákupem a vstupem do paralelní monerové ekonomiky. Tohle je jen začátek.

Systémy moderních sociálních států jsou postaveny na „spravedlivém“ přerozdělování prostředků mezi občany. Ve spojení s efektivním hospodařením a přerozdělováním se dnes ale, mimo jiné, razí rovněž praxe účinného dohledu, zejména nad finančním životem každého z nás. Výsledkem je plíživé narušování některých práv a svobod, které pomocí nástrojů digitalizace pomalu nabývá nebezpečných rozměrů. Na kryptografii založené prostředky směny jako Monero a další, u nichž se dbá na principy anonymity a soukromí, dokazují, že nám ale technologie mohou svobodu také vrátit. Jejich existence si už dnes cení mnozí cypherpunkové, krypto-anarchisté nebo lidé uctívající libertariánské hodnoty. A kdo ví, jednou možná celá společnost ocení roli, kterou v jejím vývoji zahrály.

Matouš Wachutka

Jsem content specialista, věnuji se tvorbě a optimalizaci webového obsahu. Studuji Bitcoin společně s dalšími systémy decentralizace a zajímám se o jejich souvislosti s principy osobní svobody a zodpovědnosti. Snažím se přispět k šíření těchto idejí. Volný čas trávím třeba zkoumáním různých alternativních konceptů reality.