My Little Scythe (RECENZE) – Boj o vládu v Jablečném království

Obsah recenze My Little Scythe

1. Souboj o vládu na hradě Stálestál
2. My Little Scythe – Pravidla
3. My Little Scythe skvělou volbou pro rodinné hraní
4. Recenze My Little Scythe: závěrečné hodnocení

Souboj o vládu na hradě Stálestál

• Recenze: 1. 3. 2020 • Autor: Jakub Němec

Každý správný fanoušek taktických deskovkových klání zcela jistě slyšel o projektu Jameyho Stegmaiera s názvem Scythe (pokud ne, tak to koukejte rychle napravit, protože se jedná o hodně podařenou strategii inspirující i počítačovou hru Iron Harvest 1920). Přesto si ji nemohou užít úplně všichni, protože někomu přijde dvě až tři hodiny jako příliš dlouhá herní doba, zatímco méně zdatné stratégy vyděsí zdánlivá komplikovanost pravidel světa zpracovávající alternativní dějiny v Evropě po první světové válce. Nad myšlenkou, jak zpřístupnit návykovou hratelnost Scythe pro širší publikum, přemýšlel Hoby Chou se svou dcerou Viennou a výsledkem jejich práce se stala jednodušší verze odkazující na mladší hráče názvem My Little Scythe. 

V ní se vžijeme do sourozeneckých dvojic sedmi zvířecích druhů (jsou to přesně ta zvířata, která doprovázejí hlavní hrdiny v originálním Scythe), které soutěží v každoročním Dožínkovém turnaji o vládu nad celou říší po celý další rok. V roli tzv. hledačů putují po šesti oblastech království a hledají zde úštěpky modrých krystalů a sklízejí jablka, aby dokázali, že mají největší právo stanout v čele zvířecího národa. Během svého putování narazíte také na řadu dobrodružství, jejichž plnění vám může přinést nečekané výhody, popř. zatopit soupeřům. Nakonec po pohodovém průběhu, který vám zabere necelou hodinku, určíte vítěze a pravděpodobně se budete hned chystat na další kolo, protože bude nutná odveta.

My Little Scythe – Pravidla

Jak jsem naznačil výše, jednou z hlavních předností „Mojí malé kosy“ jsou snadno pochopitelné principy, které si velmi rychle vštěpí i méně zdatní či mladší hráči. Pravidla mají celkově sedm stran, kde je velmi jednoduše popsán celý průběh partie včetně jeho základních mechanismů, jež se významně inspirovaly v původní deskovce Scythe. Ve své podstatě bych doporučil všem nadšencům, kteří se chtějí pustit do báječně vymyšlené komplexnější verze, aby si nejdříve zahráli My Little Scythe, protože do sebe bezbolestně dostanou podstatné jádro hry a pak se jen adaptují na širší paletu možností, které s sebou poválečná Evropa přináší.

V deskovce My Little Scythe, kterou si může zahrát dva až šest hráčů, popř. i jeden proti umělé inteligenci nazvané Automka, si nejdříve zvolíte svá zvířátka (jde pouze o kosmetické rozlišení, protože nemají žádné speciální vlastnosti), vezmete hráčskou desku společně s příslušnými žetony, náhodně si vylosujete kartu povahy pomáhající s plněním některého z cílů a můžete se pustit do hry. Vaše snaha by měla směřovat k co nejrychlejšímu pokoření čtyř z osmi výzev, čímž ukončíte hru. Do hradu Stálestálu se snažíte donést čtyři jablka či safíry, splnit dva úkoly, posbírat osm koláčů, navýšit svou oblíbenost, zvítězit v koláčové přestřelce, vylepšit si své vlastnosti nebo získat tři kouzla.

K tomu vám pomohou tři akce, jež v průběhu partie budete provádět. Jednou z nich je pohyb, při němž se můžete po plánu posunout s oběma postavičkami o dvě pole, popř. o jedno a vzít s sebou jablíčka a safíry. Získané suroviny totiž vždy leží na plánu, nikdy si je nedáváte do své zásoby. V případě, že narazíte na dobrodružství, můžete si vybrat z několika možností, co udělat (jedna kladná, jedna negativní), nebo se rozhodnout vyřešit setkání bez akce. Pokud svůj pohyb ukončíte na políčku se soupeřem, začne koláčový boj založený na házení jablečné pochoutky. Poražený soupeř musí odejít na svou základnu a vítěz zůstane na místě a může si tak přivlastnit všechny suroviny.

Druhá akce spočívá v objevování jablíček, safírů a potenciálních dobrodružství pomocí hodů kostek. Na začátku partie se vám možná bude zdát plán relativně prázdný, ale po pár umístění příslušných komponentů, se začne deska příjemně plnit a začnete se s ostatními přetlačovat o suroviny. Agresivní přístup boje a loupení, k němuž mají sklony častěji dospělí hráči, se ovšem moc neosvědčí, protože s klesáním popularity se vám zavírá možnost získávat trofeje znamenající konec hry. Třetí akce spočívá ve vytváření kouzel, pečení koláčů či vylepšování vlastní desky (pohyb, výroba) pomocí jablíček a safírů. Možností, co budete ve svém tahu dělat, je zkrátka celá kupa, takže závity se vám budou protáčet i u takto dětsky vypadající deskovky.

My Little Scythe nabízí široký prostor pro taktizování, které zvládnou i menší školáci a dokážou své starší kamarády či dospělé příbuzné často zahnat do kouta. Pomáhá k tomu velmi jednoduchá symbolika, jež vám snadno přejde do krve a nebude tak třeba ani českého překladu od místního distributora Albi. Využijete jej v podstatě pouze u předčítání dobrodružství a při popisech vylepšovacích karet hrdinů. Samozřejmě je příjemné v mateřštině herní manuál, do nějž můžete sami nahlédnout na tomto odkazu.

My Little Scythe skvělou volbou pro rodinné hraní

Jestliže hledáte pěknou rodinnou hru, která by mohla být vstupem dětí do světa strategických deskovek a u níž se nebudete vůbec nudit, tak si přidejte My Little Scythe do svého nákupního seznamu. Jednoduché herní mechanismy, spousta možností vedení svého tahu, více způsobů vítězství a nádherný vizuál jsou hlavními klady deskovky, kterou můžete pořídit přibližně za tisícovku do své poličky. Na My Little Scythe by se našlo několik menších nedostatků, k nimž jednoznačně patří postupné ohrání karet dobrodružství (nemají zde ovšem tak silnou úlohu vyprávět příběh jako v „dospěláckém“ Scythe, takže to nevadí), ale ty nemají zásadní dopad na herní zážitek.

Pod víkem krabice tak najdete povedenou hru, kterou si bez problému zahrají všichni ve vašem okolí. Děti nadchne především pohádkovou grafikou (i když podle mě by tygříci nemuseli mít na beranici ruskou hvězdu odkazující na mazlíčka Olgy z původního Scythe), zatímco začínající hráči ocení jednoduchost pravidel. Bezproblémový průběh ocení také zkušenější deskovkoví veteráni, pro něž bude My Little Scythe fungovat jako oddychovka, u níž se moc nezatopí. Však také ani nejsou cílová skupina dnes recenzovaného titulu. Suma sumárum, z mého hlediska na sebe mohou být tvůrci My Little Scythe hrdí, já jejich práci můžu vřele doporučit.

• Zdroje: Vlastní

Recenze My Little Scythe: závěrečné hodnocení

My Little Scythe

Deskové hry

My Little Scythe je zdařilá rodinná hra, u níž se pobaví hráči od osmi let ve dvou až šesti lidech. Základní mechaniky si bere ze strategického hitu Scythe, jež zjednodušuje tak, aby si je užili i méně zkušení pařani. Pro děti je tento titul lákavý také z pohledu povedeného grafického zpracování.

Klady

• Svižný průběh partie
• Jednoduchá pravidla
• Zábava v každém počtu hráčů
• Malé prostoje mezi tahy
• Mechanika objevování nových surovin
• Rodinná hra pro každého
• Grafické zpracování
• Chytré uložení komponent

Zápory

• Zkušení hráči by se měli ohlédnout jinde
• Karty dobrodružství se rychle okoukají

Jakub Němec

Hraní her, ať už počítačových či deskových, se stalo součástí mého života už s prvním úspěšným umístěním plastové čepičky v Kloboučku, hop! a s archaickým počítačem, na kterém téměř neustále běžela trojice Rayman, Pharaoh a FIFA 2000. Od té doby se rád nechávám překvapovat unikátními zážitky, silnými příběhy a originální hratelností, kterou dokáží vývojáři vykouzlit. Jsem v redakci Alza Magazínu a GEMu sice vedený jako sporťák a deskovkář, ale rád se ponořím do akčních adventur, RPG, závodů nebo plošinovek, ale vlastně nepohrdnu ničím zajímavým a netradičním.