Sedm mýtů o Bitcoinu, a proč jim nevěřit

Zobrazit katalog

Článek

Aktualizováno

S rostoucí cenou Bitcoinu se opět objevují staré mýty, kterým stále věří velké množství lidí. Pojďme se jim podívat na zoubek a nadobro je pohřbít.

Sedm mýtů o Bitcoinu, a proč jim nevěřit – OBSAH ČLÁNKU

  1. Mýtus: Bitcoin je zastaralý a nevyvíjí se
  2. Mýtus: Bitcoinu je příliš málo na to, aby se mohl stát skutečnými penězi
  3. Mýtus: Bitcoin je už moc drahý
  4. Mýtus: Bitcoin je anonymní
  5. Mýtus: Bitcoin není ničím krytý
  6. Mýtus: Bitcoin je jen pro šprty
  7. Mýtus: Bitcoin jsou peníze druglordů a teroristů

Mýtus: Bitcoin je zastaralý a nevyvíjí se

Velmi populární mýtus, který je udržován naživu zejména ze strany fanoušků všemožných altcoinů (tj. kryptoměn, které nejsou Bitcoin). “Bitcoin neumožňuje věc X a nemá technologii Y!” je typická kritika, již slýcháme už dlouhá léta. Jako každý mýtus, i tento se udržuje při životě, protože v sobě má kousíček pravdy. Bitcoin - respektive bitcoinová komunita a vývojáři - má v určitých ohledech vskutku konzervativnější přístup k zavádění technologických změn. Na rozdíl od záplavy altcoinů totiž Bitcoin má co ztratit: svou bezpečnost a precedent nezměnitelnosti monetární politiky a způsobu dosahování shody na potenciálně nevratných změnách.

i

Lekce blockchainového pravopisu:

Mluvíme-li o síti či technologii Bitcoinu, píšeme velké B. Těžíme a utrácíme však bitcoiny s malým b.

Co je to vlastně ten blockchain se dočtete zde.

Konzervativní přístup nicméně neznamená, že by se Bitcoin nerozvíjel. Pravda je taková, že vývoj v rámci Bitcoinu je “úzký a hluboký” - vývojáři nepracují na velkém množství povrchních zlepšováků, nýbrž se soustředí okolo hrstky skutečně důležitých věcí. V současnosti se jedná zejména o vylepšení Taproot a Schnorrovy podpisy - technologie, které mají potenciál výrazně zlepšit bezpečnost, soukromí a možnosti bitcoinových transakcí (hlouběji technologie popisuje tento článek na Lupě). V případě altcoinů je naopak přístup k vývoji “široký a mělký” - vývojáři chrlí množství povrchních vylepšení, které spíše než skutečné progresi slouží marketingu a snaze vypumpovat cenu.

O aktuálních technologických pokrocích v rámci Bitcoinu informuje newsletter Bitcoin Optech, doporučuji jej občas navštívit.

Mýtus: Bitcoinu je příliš málo na to, aby se mohl stát skutečnými penězi

Tento mýtus je oblíbený mezi lidmi, kteří se rádi zamýšlejí nad makroekonomickými problémy, zejména pak jsou-li zmateni moderní mainstreamovou ekonomií. Převládající teorie v rámci dnešní ekonomie totiž je taková, že nabídka peněz musí být flexibilní, zejména pak směrem nahoru.

Typickým obrázkem posledních desítek let je čím dál rychleji rostoucí graf měnové zásoby. Níže uvádíme peněžní agregát M2 amerického dolaru - stručně řečeno, kolik peněz (fyzických i elektronických) je v oběhu.

bitcoin; money-stock
Vývoj peněžního agregátu M2 (bankovky, mince, běžné a spořící vklady, fondy peněžních trhů). Zdroj: Fred.

Tempo navyšování peněžní zásoby se stále zrychluje, v aktuálně probíhající recesi došlo k nejvyššímu skokovému nárůstu za posledních 40 let (dále časová řada nesahá). Důsledkem takto rapidně rostoucí měnové zásoby je inflace - která se nemusí projevovat pouze ve formě vyšších cen spotřebního zboží, nýbrž i ve formě nižší kvality výrobků a menším obsahu balení různých výrobků; posledně jmenovaný důsledek má dokonce vtipné označení “shrinkflation”. A samozřejmě, nepřehlédnutelným dopadem rostoucí měnové zásoby je nafukování cen nemovitostí, školného (týká se hlavně Spojených států) a finančních instrumentů. Tomuto dopadu se říká Cantillonův efekt, který funguje jako reverzní daň: bohatství se přesouvá od chudších k bohatším.

Fiat peněz je zkrátka neomezené množství a dlouhodobě musí jejich hodnota pouze klesat.

Bitcoin a jeho “měnová politika” vskutku takto nefungují. Dle bitcoinového protokolu - který se ve svých základních principech nezměnil od spuštění v roce 2009 - je vývoj peněžní zásoby Bitcoinu naprosto předvídatelný a proto víme, že bitcoinů nebude nikdy více než 21 milionů. Graf nabídky pak vypadá dlouhodobě takto:

bitcoin; pseudonymni
Graf vývoje peněžní zásoby Bitcoinu je tak v principu naprosto opačný, než dolarový (a většiny ostatních fiat měn).

Je 21 milionů bitcoinu málo? Předně je dobré si uvědomit, že bitcoin je dělitelný na sto milionů menších jednotek, které nazýváme “satoshi”. Či abychom byli přesnější, jsou to právě jednotky satoshi, se kterými protokol pracuje. Ve skutečnosti je tak maximální množství měnových jednotek 2,1 biliardy, což je obří množství. V současnosti stojí 1 satoshi okolo 0,0002 centů. Pokud by se Bitcoin měl stát světovou měnou s tržní kapitalizací okolo 100 bilionů dolarů (celková peněžní zásoba světa dle Visual capitalist), pak by 1 satoshi měl hodnotu okolo pěti centů. Pět centů je zhruba jedna koruna - naše mince o nejnižší nominální hodnotě.

Bitcoinu je tudíž víc než dost - i při převzetí role světových peněz bude mít jeho nejnižší peněžní jednotka dostatečně nízkou hodnotu, aby s ní šlo platit za drobné nákupy. A to jsme se ani nedotkli platební vrstvy Lightning Network, kde lze provádět transakce o ještě nižší hodnotě, než je 1 satoshi.

Mýtus: Bitcoin je už moc drahý

Trvale převládající domněnka, která má na svědomí litry prolitých slz. Slova o předraženém bitcoinu a ujetém vlaku vyslovují zejména ti, kdo nepochopili smysl Bitcoinu coby pojistku proti bezprecedentní monetární politice v podobě čím dál uvolněnějšího vytváření nových peněz a zákonitě klesající kupní síly.

Máme-li si věci říct na rovinu, pak je zapotřebí konstatovat: Bitcoin nemá žádný cenový strop, jelikož ani množství fiat peněz v oběhu nemá žádný strop. Jak dokládají četné případy hyperinflací, hodnota státní měny může padat velmi hluboko a velmi dlouho - a je jen velmi málo instrumentů, které dokáží držitele státních peněz od propadu hodnoty ochránit. Historicky to bylo zlato, které má však četné nevýhody (nepřístupnost, složitější logistika, ověření pravosti atd.). Bitcoin bývá občas nazýván digitálním zlatem - ačkoli je toto označení v mnoha ohledech zavádějící, je výstižné při ochraně kupní síly před oficiální měnovou politikou.

Bitcoin má při ceně 16 tisíc dolarů tržní kapitalizaci okolo 300 miliard dolarů. To je pouze 3 % tržní kapitalizace zlata, a 0,3 % z celkové hodnoty všech světových peněz. Má-li Bitcoin hrát peněžní roli (a prozatím se zdá, že k tomu má velmi dobře nakročeno), pak musí vzrůst i jeho celková tržní kapitalizace - která nicméně kvůli bitcoinovému protokolu nemůže růst s pomocí zvyšování jednotek v oběhu, nýbrž s pomocí vyšší jednotkové ceny.

Zásadní je však přistupovat k Bitcoinu s chladnou hlavou a nepřeskočit ze syndromu ujetého vlaku do syndromu ujíždějícího vlaku: budete-li si v bitcoinu spořit, čiňte tak formou pravidelných, menších nákupů. Všichni bitcoinisté mají alespoň jednoho známého, který do bitcoinu naskočil jednorázovým nákupem na lokálním cenovém maximu, aby v následném propadu v panice prodal. Z dlouhodobého hlediska je mnohem lepší strategií brát bitcoin jako úspory a osvojit si strategii DCA (dollar cost averaging), tj. pravidelných nákupů o menším objemu.

i

Bitcoinová univerzita

Bitcoin je fascinující svou multidisciplinaritou: můžeme jej analyzovat ze stránky kryptografie, těžby, ekonomie či z hlediska praktických návodů. Na Alza pravidelně přinášíme texty, kterými posouváme naše i vaše poznání Bitcoinu na novou úroveň. Z poslední doby doporučujeme zejména tyto články:

Bitcoin: Odluka peněz od státu

Bitcoinová cirkulární ekonomika, aneb proč s ním platit

KYC: poznej svého zákazníka, pravil regulátor

Schnorrovy podpisy a Taproot: dlouho očekávané upgrady Bitcoinu se blíží!

Co je těžba bitcoinu a způsobuje opravdu ekologickou katastrofu?

Vynález jménem Bitcoin (Recenze)

Umbrel – Bitcoin full node s Lightningem i pro úplné amatéry (NÁVOD)

Mýtus: Bitcoin je anonymní

Mnoho lidí se stále domnívá, že Bitcoin je ze své podstaty anonymní a jak držba, tak transakce se dějí pod rouškou tajemství. Není to pravda a spoléhat se na tento mýtus může některé vyjít pěkně draho. Bitcoin je tzv. pseudonymní - uživatelé drží bitcoiny pod identifikátorem tzv. adres, které jsou vesměs náhodně vygenerované řetězce čísel a znaků. Transakce mezi uživateli bitcoinů pak probíhají právě mezi těmito pseudonymními identifikátory. Veškeré adresy, zůstatky na adresách a transakce mezi adresami jsou plně transparentní, kdokoli na světě si je může kdykoli zobrazit, stáhnout, analyzovat.

Existují specializované firmy (např. Chainalysis), které se právě transakčními analýzami zabývají a prodávají je policii, daňovým úřadům a jiným státním orgánům. Nebudeme se zde pouštět do debaty o správnosti takového počínání: je pouze zapotřebí mít na paměti, že pokud nakupujete bitcoin na burze s ověřením identity, pak je vaše identita spojena s určitou adresou a následnými transakcemi z této adresy. Zbavit se takového propojení je následně velmi těžké, právě vzhledem k plné transparentnosti bitcoinového blockchainu (databáze všech zůstatků a transakcí).

bitcoin; pseudonymni
Peněženka Samourai poskytuje kvalitní nástroje pro posílení transakčního soukromí při nakládání s Bitcoinem.

Problematika soukromí v rámci Bitcoinu je v rámci bitcoinové komunity považována za čím dál palčivější, vznikají proto postupy a nástroje pro alespoň částečnou anonymizaci. Jedná se např. o peněženku Samourai, v rámci které je možné si bitcoiny “mixovat” s ostatními uživateli. Je však na místě upozornit, že bez dodržení náležité transakční hygieny může uživatel takových nástrojů o své soukromí opět rychle přijít. Doporučuji se s peněženkou Samourai a anonymizační technologií CoinJoin seznámit, nicméně zároveň doporučuji nepovažovat ji za kouzelnou hůlku, která uživateli přinese stoprocentní anonymitu.

Mýtus: Bitcoin není ničím krytý

“Vždyť ty vaše bitcoiny nejsou ničím kryté, jsou to jen jedničky a nuly, které můžou kdykoli zmizet!” rozčiluje se nejeden kritik Bitcoinu při nervózním pohledu na dlouhodobý cenový graf.

Inu, tento mýtus má dvě roviny:

Zaprvé, představa “krytí” peněz je historická obskurita, která měla svou platnost zhruba do třicátých let dvacátého století. V průběhu devatenáctého století mohli lidé platit buďto skutečnými penězi (zlatými a stříbrnými mincemi), anebo tzv. peněžními substituty, tj. bankovkami. Bankovky pak byly vskutku kryté zlatem a stříbrem, za které byly směnitelné na požádání: tento příslib můžeme nalézt například na starých dolarových bankovkách:

bitcoin; myths
Stříbrný dolar z roku 1886, představující certifikát o uloženém stříbru. Zdroj: Wikipedia.
 Zlato a stříbro samotné pochopitelně nikdy ničím “kryto” nebylo, jelikož tyto kovy představovaly peníze samy o sobě. Kryté byly pouze bankovky, představující certifikáty o uložení skutečných peněz v bankách či v trezorech ministerstva financí (jak je uvedeno na obrázku výše). Postupem času se vazba mezi bankovkami a zlatem/stříbrem zpřetrhala a zbyly pouze bankovky, které již nejsou za nic směnitelné - nejsou v pravém slova smyslu ničím kryté. Dnešní peníze tak již ničím kryté nejsou. Centrální banky drží devizové rezervy a státní dluhopisy, jedná se však spíše o účetní úkon, nežli o záruku směnitelnosti bankovek za podkladové peníze, jako tomu bylo v dřívějších dobách.

i

Těžba bitcoinu

Za tvorbu bloku dostává těžař 6,25 bitcoinu. Odměna se každé 4 roky (210 000 bloků) snižuje na polovinu. V roce 2009 při spuštění Bitcoinu byla odměna 50 bitcoinů za ověřený blok, mezi lety 2013-2016 byla odměna 25 bitcoinů, mezi lety 2016-2020 to bylo 12,5 bitcoinů a v květnu 2020 se odměna opět snížila na 6,25 bitcoinu. Protože je bitcoinů omezené množství, tedy 21 milionů mincí, probíhá u Bitcoinu jev zvaný deterministická inflace. Víme tedy, kdy se dotěží poslední bitcoin. To se stane v roce 2140 (většina bitcoinů však bude vytěžena do roku 2033), do té doby se budou odměny za vytěžený blok neustále zmenšovat. Protože těžaři musí být k těžbě ekonomicky motivováni i po vytěžení všech bitcoinů, dostávají také odměny v podobě transakčních poplatků.

Zadruhé, bitcoin je v určitém smyslu kryt (či lépe řečeno podložen) vynaloženým výpočetním výkonem. Těžaři usilující o získání práva na aktualizaci blockchainu (a odpovídající odměnu) totiž musejí vynaložit dostatečný výpočetní výkon na to, aby nalezli hash dle zadání protokolu - hash je výsledek jednosměrné matematické funkce, představující nezfalšovatelný otisk sady dat. Platný hash představuje důkaz o tom, že těžaři vynaložili dostatek výkonu - jedná se o tzv. důkaz prací (proof of work). Nebudeme se zde zabývat detaily těžby (zájemci se s nimi mohou seznámit zde), pouze konstatujeme, že těžba je jedním z hlavních prvků, které zajišťují dlouhodobou bezpečnost - a tím i hodnotu - bitcoinu.

i

Proč má vlastně Bitcoin hodnotu? S přibývajícími léty se u něj čím dál více projevují atributy kvalitních peněz. Je vhodné začít Bitcoin považovat za nestátní peníze, které konkurují dolaru, libře, či koruně. Do hloubky je tato myšlenka rozpracována v online knize Bitcoin: Odluka peněz od státu.

Mýtus: Bitcoin je jen pro šprty

Je pochopitelné, že zejména pro starší generaci působí Bitcoin a myšlenka jeho držení a používání děsivě. Adresy, hashe, těžba, privátní a veřejné klíče, transakční poplatky? Na první pohled se vskutku zdá, že Bitcoin je velmi složitý a sebemenší chybka způsobí nenávratnou ztrátu. Bitcoin se tak zdá být určen pouze IT expertům, či - jak se říkalo za mých mladých let - šprtům.

bitcoin; myths
Sice můžete takto machrovat, ale vše důležité za vás zařídí hardwarová peněženka Trezor.

Pravda je nicméně taková, že Bitcoin ušel v posledních letech velmi dlouhou cestu v rozvoji uživatelsky přístupných nástrojů. Kupříkladu dnešní mobilní peněženky si v jednoduchosti v ničem nezadají s aplikacemi internetového bankovnictví - a popravdě bitcoinové peněženky bývají často i mnohem jednodušší, jelikož zpravidla obsahují pouze dvě velká tlačítka “přijmout” a “odeslat”.

Ušli jsme velkou cestu i co se pořádného zabezpečení bitcoinů týče: zatímco dříve bylo zapotřebí si vygenerovat privátní klíče na offline počítači s Linuxem, v dnešní době stačí si pořídit hardwarovou peněženku a postupovat dle návodu - což není o nic těžší, než si kupříkladu pořídit a nastavit novou televizi.

Uživatel Bitcoinu se samozřejmě může dále vzdělávat a učit se náležitosti práce s transakčními poplatky a provozem vlastního full node; stejně tak ale může pouze koupit zařízení či si stáhnout aplikaci, pořídit bitcoin na burze, v ATM či od známého, a tím to pro něj může končit.

Doporučuji tudíž seznámit se s těmito nástroji:

  • Samourai Wallet - již výše zmiňovaná peněženka pro zařízení Android
  • Green Wallet - peněženka pro iPhone
  • Trezor - hardwarová peněženka pro uchování větších částek (doporučuji novější model T)

Pro další tipy ohledně prvních krůčků v Bitcoinu mrkněte na kapitolu doporučení v knize Bitcoin: Odluka peněz od státu.

Mýtus: Bitcoin jsou peníze druglordů a teroristů

Poslední mýtus přežívá již jen z historické setrvačnosti. Stejně jako na každém předchozím šprochu, i na tomto je pravdy trochu. Bitcoin byl v minulosti vskutku hojně využíván na tzv. darknetovém tržišti s názvem Silk Road. Toto tržiště je samo opředeno četnými mýty, zejména ohledně obchodu se zbraněmi či dětskou pornografií - ve skutečnosti sloužilo téměř výlučně jako trh s drogami a léky na předpis (v minulosti jsem o Silk Road napsal samostatný článek). A je pravda, že v době své největší slávy v letech 2011-2013 se zde protočilo velké množství bitcoinů, jelikož se jednalo o první možnost, jak relativně bezpečně nakoupit nelegální látky přes internet. Nejedná se koneckonců o první případ v historii, kdy lidé mimo zákon adoptovali novou technologii mezi prvními - s vyšším rizikem se pojí i vyšší ochota zkoušet nové vynálezy: první případ využití automobilu k úprku od bankovní loupeže pochází z roku 1911!

Role bitcoinu v obchodu s drogami však v posledních letech značně poklesla - a to jak v relativním vyjádření (podíl obchodu s drogami na celkovém objemu transakcí), tak i v absolutním (objem peněz točících se v obchodu s drogami). Důvody jsou dvojí: uživatelé zjišťují, že bitcoin není ani zdaleka anonymní, a zároveň si začínají uvědomovat, že bitcoin je mnohem lepší dlouhodobě držet - a drogy si pořídit například za fiat peníze, které trvale klesají na hodnotě. Koneckonců nejpoužívanější měnou k obchodu s drogami je dolar, a to jak ve fyzické podobě, tak i v podobě vkladů, propraných přes etablované bankovní giganty. Bitcoin zkrátka na praní peněz není zapotřebí, a prozatím ani nemá dostatečnou tržní kapitalizaci, transakční anonymitu, likviditu a objemy na plnění této role.

Co se financování terorismu týče, je to tak trochu jako s Columbovou ženou: všichni o ní mluví, ale nikdo ji neviděl. Čas od času se objeví zpráva o pokusu zaslat bitcoiny teroristické organizaci; jenže kvůli transparentnosti bitcoinového blockchainu se jedná o jednu z nejhloupějších forem financování terorismu. Spíše než o skutečnou hrozbu tak Bitcoin představuje vítanou pomoc v rozkrývání teroristických skupin, jelikož neinformovaní uživatelé sami předkládají trestním orgánům potřebné informace.

Každý, kdo s Bitcoinem jakkoli nakládá, by měl být schopen oddělit pravdu od mýtu. Kupříkladu spoleh na anonymitu může přijít uživatele velmi draho, stejně jako poslouchání nepravdivých osočení ze zastaralosti Bitcoinu a překonanosti ze strany náhodného altcoinu. Kritiku Bitcoinu - ale i jeho nadšené oslavování - proto berte vždy s rezervou, a své domněnky si ověřujte, než učiníte nevratné rozhodnutí.

Josef Tětek

Josef Tětek

Josef je ekonom vycházející z rakouské školy ekonomie. Věnuje se Stackuj Podcastu a vede edukativní projekt Trezor Academy se zaměřením na posílení finanční a bitcoinové gramotnosti primárně v Africe. Autor knih Nepřátelé státu, přátelé svobody, Bitcoin: Odluka peněz od státu a Bitcoin: Návrat zdravých peněz. @JosefTetek na Twitteru.

Osobní stránky: Stackuj.cz

4,8 482×
Trezor Model One White
Hardware peněženka - podpora 600 kryptoměn (Bitcoin, Litecoin, Ethereum…), Password manager, U2F a další funkce pro správu digitální identity, OLED displej 128x64, snadné použítí na Windows, OS X, Linux, USB
1 499,-
Skladem > 5 ks
Do půlnoci objednáš, ráno v AlzaBoxu máš.
Info
Objednací kód: TREZBIT
4,8 482×
Trezor Model One Black
Hardware peněženka - podpora 600 kryptoměn (Bitcoin, Litecoin, Ethereum…), Password manager, U2F a další funkce pro správu digitální identity, OLED displej 128x64, snadné použítí na Windows, OS X, Linux, USB
1 499,-
Skladem > 5 ks
Do půlnoci objednáš, ráno v AlzaBoxu máš.
Info
Objednací kód: TREZBIT1
4,8 97×
TREZOR Model T
Hardware peněženka šifrovací, podporuje více než 500 měn, USB-C, microSD, Password Manager
4 399,-
Skladem > 5 ks
Do půlnoci objednáš, ráno v AlzaBoxu máš.
Info
Objednací kód: TREZBIT1d
Vytisknout
P-DC1-WEB14
Zavoláme Vám a odborně poradíme
+420 225 340 111
Dotaz na objednávku
Dotaz na zboží
Prosím zadejte svůj telefon:
Zavolejte mi
Na vašem soukromí nám záleží My, společnost Alza.cz a.s., IČO 27082440 používáme soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i mj. k personalizaci obsahu našich webových stránek. Kliknutím na tlačítko „Rozumím“ souhlasíte s využívaním cookies a předáním údajů o chování na webu pro zobrazení cílené reklamy na sociálních sítích a reklamních sítích na dalších webech.
Více informací Méně informací