Sedm mýtů o Bitcoinu, a proč jim nevěřit

Článek

S rostoucí cenou Bitcoinu se opět objevují staré mýty, kterým stále věří velké množství lidí. Pojďme se jim podívat na zoubek a nadobro je pohřbít.

Sedm mýtů o Bitcoinu, a proč jim nevěřit – OBSAH ČLÁNKU

1. Mýtus: Bitcoin je zastaralý a nevyvíjí se
2. Mýtus: Bitcoinu je příliš málo na to, aby se mohl stát skutečnými penězi
3. Mýtus: Bitcoin je už moc drahý
4. Mýtus: Bitcoin je anonymní
5. Mýtus: Bitcoin není ničím krytý
6. Mýtus: Bitcoin je jen pro šprty
7. Mýtus: Bitcoin jsou peníze druglordů a teroristů

Mýtus: Bitcoin je zastaralý a nevyvíjí se

Velmi populární mýtus, který je udržován naživu zejména ze strany fanoušků všemožných altcoinů (tj. kryptoměn, které nejsou Bitcoin). “Bitcoin neumožňuje věc X a nemá technologii Y!” je typická kritika, již slýcháme už dlouhá léta. Jako každý mýtus, i tento se udržuje při životě, protože v sobě má kousíček pravdy. Bitcoin - respektive bitcoinová komunita a vývojáři - má v určitých ohledech vskutku konzervativnější přístup k zavádění technologických změn. Na rozdíl od záplavy altcoinů totiž Bitcoin má co ztratit: svou bezpečnost a precedent nezměnitelnosti monetární politiky a způsobu dosahování shody na potenciálně nevratných změnách.

Konzervativní přístup nicméně neznamená, že by se Bitcoin nerozvíjel. Pravda je taková, že vývoj v rámci Bitcoinu je „úzký a hluboký“ – vývojáři se nesnaží přidávat desítky povrchních funkcí, ale soustředí se na klíčové inovace, které zvyšují bezpečnost, škálovatelnost a soukromí celé sítě. V minulosti to byly například Schnorrovy podpisy a upgrade Taproot, který byl aktivován v roce 2021 a přinesl efektivnější transakce a základ pro nové typy smart kontraktů. Aktuálně se vývoj zaměřuje například na návrh BIP324 pro šifrování P2P komunikace, technologie jako OP_CHECKTEMPLATEVERIFY nebo OP_CAT, a také na protokoly umožňující privátnější nebo levnější transakce (např. Ark či vývoj v oblasti Lightning Network). Oproti tomu je vývoj u většiny altcoinů často „široký a mělký“ – plný módních funkcí, které slouží spíše marketingu než skutečné decentralizované adopci.

O aktuálních technologických pokrocích v rámci Bitcoinu informuje newsletter Bitcoin Optech, doporučuji jej občas navštívit.

Mýtus: Bitcoinu je příliš málo na to, aby se mohl stát skutečnými penězi

Tento mýtus je oblíbený mezi lidmi, kteří se rádi zamýšlejí nad makroekonomickými problémy, zejména pak jsou-li zmateni moderní mainstreamovou ekonomií. Převládající teorie v rámci dnešní ekonomie totiž je taková, že nabídka peněz musí být flexibilní, zejména pak směrem nahoru.

Typickým obrázkem posledních desítek let je čím dál rychleji rostoucí graf měnové zásoby. Níže uvádíme peněžní agregát M2 amerického dolaru - stručně řečeno, kolik peněz (fyzických i elektronických) je v oběhu.

Tempo navyšování peněžní zásoby se stále zrychluje, v aktuálně probíhající recesi došlo k nejvyššímu skokovému nárůstu za posledních 40 let (dále časová řada nesahá). Důsledkem takto rapidně rostoucí měnové zásoby je inflace - která se nemusí projevovat pouze ve formě vyšších cen spotřebního zboží, nýbrž i ve formě nižší kvality výrobků a menším obsahu balení různých výrobků; posledně jmenovaný důsledek má dokonce vtipné označení “shrinkflation”. A samozřejmě, nepřehlédnutelným dopadem rostoucí měnové zásoby je nafukování cen nemovitostí, školného (týká se hlavně Spojených států) a finančních instrumentů. Tomuto dopadu se říká Cantillonův efekt, který funguje jako reverzní daň: bohatství se přesouvá od chudších k bohatším.

Fiat peněz je zkrátka neomezené množství a dlouhodobě musí jejich hodnota pouze klesat.

Bitcoin a jeho “měnová politika” vskutku takto nefungují. Dle bitcoinového protokolu - který se ve svých základních principech nezměnil od spuštění v roce 2009 - je vývoj peněžní zásoby Bitcoinu naprosto předvídatelný a proto víme, že bitcoinů nebude nikdy více než 21 milionů. Graf nabídky pak vypadá dlouhodobě takto:

Je 21 milionů bitcoinů málo? Předně je důležité si uvědomit, že každý bitcoin je dělitelný na sto milionů menších jednotek, kterým říkáme „satoshi“. Přesněji řečeno, bitcoinový protokol pracuje právě s jednotkami satoshi. Maximální počet těchto jednotek je tedy 2,1 biliardy (2 100 000 000 000 000), což je obrovské množství. V polovině roku 2025 se 1 satoshi obchoduje za přibližně 0,004–0,005 centu, což znamená, že i při současných cenách je možné snadno provádět velmi drobné platby.

Pokud by se Bitcoin stal globální rezervní měnou s tržní kapitalizací okolo 100 bilionů dolarů (přibližný objem světové peněžní zásoby dle odhadů, viz aktuální přehled peněžní zásoby), pak by hodnota jednoho satoshi dosahovala přibližně pěti centů – tedy zhruba jedné koruny. Nejmenší jednotka Bitcoinu by tak i nadále zůstala prakticky využitelná pro každodenní placení. Navíc existuje platební síť Lightning Network, která umožňuje transakce o ještě nižší hodnotě než jeden satoshi, což dále zvyšuje použitelnost Bitcoinu jako globální měny.

Bitcoinu je tudíž víc než dost - i při převzetí role světových peněz bude mít jeho nejnižší peněžní jednotka dostatečně nízkou hodnotu, aby s ní šlo platit za drobné nákupy. A to jsme se ani nedotkli platební vrstvy Lightning Network, kde lze provádět transakce o ještě nižší hodnotě, než je 1 satoshi.

Mýtus: Bitcoin je už moc drahý

Trvale převládající domněnka, která má na svědomí litry prolitých slz. Slova o předraženém bitcoinu a ujetém vlaku vyslovují zejména ti, kdo nepochopili smysl Bitcoinu coby pojistku proti bezprecedentní monetární politice v podobě čím dál uvolněnějšího vytváření nových peněz a zákonitě klesající kupní síly.

Máme-li si věci říct na rovinu, pak je zapotřebí konstatovat: Bitcoin nemá žádný cenový strop, jelikož ani množství fiat peněz v oběhu nemá žádný strop. Jak dokládají četné případy hyperinflací, hodnota státní měny může padat velmi hluboko a velmi dlouho - a je jen velmi málo instrumentů, které dokáží držitele státních peněz od propadu hodnoty ochránit. Historicky to bylo zlato, které má však četné nevýhody (nepřístupnost, složitější logistika, ověření pravosti atd.). Bitcoin bývá občas nazýván digitálním zlatem - ačkoli je toto označení v mnoha ohledech zavádějící, je výstižné při ochraně kupní síly před oficiální měnovou politikou.

Bitcoin má při ceně kolem 108 000 dolarů tržní kapitalizaci přibližně 2,15 bilionu dolarů. To představuje zhruba 17 % tržní kapitalizace zlata a přibližně 2 % z celkové hodnoty všech světových peněz. Má-li Bitcoin v budoucnu plnit roli globálního uchovatele hodnoty nebo dokonce peněz, musí jeho tržní kapitalizace dále růst – což ale kvůli omezenému množství bitcoinů může nastat pouze skrze růst jednotkové ceny, nikoli skrze zvyšování počtu mincí v oběhu.

Zásadní je však přistupovat k Bitcoinu s chladnou hlavou a nepřeskočit ze syndromu ujetého vlaku do syndromu ujíždějícího vlaku: budete-li si v bitcoinu spořit, čiňte tak formou pravidelných, menších nákupů. Všichni bitcoinisté mají alespoň jednoho známého, který do bitcoinu naskočil jednorázovým nákupem na lokálním cenovém maximu, aby v následném propadu v panice prodal. Z dlouhodobého hlediska je mnohem lepší strategií brát bitcoin jako úspory a osvojit si strategii DCA (dollar cost averaging), tj. pravidelných nákupů o menším objemu.

Mýtus: Bitcoin je anonymní

Mnoho lidí se stále domnívá, že Bitcoin je ze své podstaty anonymní a jak držba, tak transakce se dějí pod rouškou tajemství. Není to pravda a spoléhat se na tento mýtus může některé vyjít pěkně draho. Bitcoin je tzv. pseudonymní – uživatelé drží bitcoiny pod identifikátorem tzv. adres, které jsou vesměs náhodně vygenerované řetězce čísel a znaků. Transakce mezi uživateli bitcoinů pak probíhají právě mezi těmito pseudonymními identifikátory. Veškeré adresy, zůstatky na adresách a transakce mezi adresami jsou plně transparentní, kdokoli na světě si je může kdykoli zobrazit, stáhnout a analyzovat.

Existují specializované firmy (např. Chainalysis), které se právě transakčními analýzami zabývají a prodávají je policii, daňovým úřadům a jiným státním orgánům. Nebudeme se zde pouštět do debaty o správnosti takového počínání: je pouze zapotřebí mít na paměti, že pokud nakupujete bitcoin na burze s ověřením identity, pak je vaše identita spojena s určitou adresou a následnými transakcemi z této adresy. Zbavit se takového propojení je následně velmi těžké, právě vzhledem k plné transparentnosti bitcoinového blockchainu (databáze všech zůstatků a transakcí).

Ochrana soukromí je v bitcoinové komunitě v roce 2025 vnímána jako stále důležitější téma. Vznikají proto nástroje a postupy, které umožňují alespoň částečnou anonymizaci transakcí. Patří mezi ně například technologie CoinJoin, kterou podporují peněženky jako Wasabi Wallet nebo JoinMarket. Dříve oblíbená Samourai Wallet čelí od roku 2024 právním problémům a její budoucnost je nejistá – pokračováním její filozofie a kódu je však nově vyvíjený projekt Ashigaru, za kterým stojí původní vývojáři.

Je však důležité mít na paměti, že ani tyto nástroje nezaručují dokonalou anonymitu. Bez dodržování tzv. transakční hygieny – tedy správného používání peněženek, adres a mixovacích služeb – může uživatel o své soukromí velmi rychle přijít. Technologie jako CoinJoin jsou cennými pomocníky, ale nejsou kouzelnou hůlkou. Pokud vám na soukromí skutečně záleží, je nutné se o dané nástroje hlouběji zajímat a osvojit si správné návyky.

Mýtus: Bitcoin není ničím krytý

“Vždyť ty vaše bitcoiny nejsou ničím kryté, jsou to jen jedničky a nuly, které můžou kdykoli zmizet!” rozčiluje se nejeden kritik Bitcoinu při nervózním pohledu na dlouhodobý cenový graf.

Inu, tento mýtus má dvě roviny:

Zaprvé, představa “krytí” peněz je historická obskurita, která měla svou platnost zhruba do třicátých let dvacátého století. V průběhu devatenáctého století mohli lidé platit buďto skutečnými penězi (zlatými a stříbrnými mincemi), anebo tzv. peněžními substituty, tj. bankovkami. Bankovky pak byly vskutku kryté zlatem a stříbrem, za které byly směnitelné na požádání: tento příslib můžeme nalézt například na starých dolarových bankovkách:

 Zlato a stříbro samotné pochopitelně nikdy ničím “kryto” nebylo, jelikož tyto kovy představovaly peníze samy o sobě. Kryté byly pouze bankovky, představující certifikáty o uložení skutečných peněz v bankách či v trezorech ministerstva financí (jak je uvedeno na obrázku výše). Postupem času se vazba mezi bankovkami a zlatem/stříbrem zpřetrhala a zbyly pouze bankovky, které již nejsou za nic směnitelné - nejsou v pravém slova smyslu ničím kryté. Dnešní peníze tak již ničím kryté nejsou. Centrální banky drží devizové rezervy a státní dluhopisy, jedná se však spíše o účetní úkon, nežli o záruku směnitelnosti bankovek za podkladové peníze, jako tomu bylo v dřívějších dobách.

Zadruhé, bitcoin je v určitém smyslu kryt (či lépe řečeno podložen) vynaloženým výpočetním výkonem. Těžaři usilující o získání práva na aktualizaci blockchainu (a odpovídající odměnu) totiž musejí vynaložit dostatečný výpočetní výkon na to, aby nalezli hash dle zadání protokolu - hash je výsledek jednosměrné matematické funkce, představující nezfalšovatelný otisk sady dat. Platný hash představuje důkaz o tom, že těžaři vynaložili dostatek výkonu - jedná se o tzv. důkaz prací (proof of work). Nebudeme se zde zabývat detaily těžby (zájemci se s nimi mohou seznámit zde), pouze konstatujeme, že těžba je jedním z hlavních prvků, které zajišťují dlouhodobou bezpečnost - a tím i hodnotu - bitcoinu.

Mýtus: Bitcoin je jen pro šprty

Je pochopitelné, že zejména pro starší generaci působí Bitcoin a myšlenka jeho držení a používání děsivě. Adresy, hashe, těžba, privátní a veřejné klíče, transakční poplatky? Na první pohled se vskutku zdá, že Bitcoin je velmi složitý a sebemenší chybka způsobí nenávratnou ztrátu. Bitcoin se tak zdá být určen pouze IT expertům, či - jak se říkalo za mých mladých let - šprtům.

Pravda je nicméně taková, že Bitcoin ušel v posledních letech velmi dlouhou cestu v rozvoji uživatelsky přístupných nástrojů. Kupříkladu dnešní mobilní peněženky si v jednoduchosti v ničem nezadají s aplikacemi internetového bankovnictví - a popravdě bitcoinové peněženky bývají často i mnohem jednodušší, jelikož zpravidla obsahují pouze dvě velká tlačítka “přijmout” a “odeslat”.

Ušli jsme velkou cestu i co se pořádného zabezpečení bitcoinů týče: zatímco dříve bylo zapotřebí si vygenerovat privátní klíče na offline počítači s Linuxem, v dnešní době stačí si pořídit hardwarovou peněženku a postupovat dle návodu - což není o nic těžší, než si kupříkladu pořídit a nastavit novou televizi.

Uživatel Bitcoinu se samozřejmě může dále vzdělávat a učit se náležitosti práce s transakčními poplatky a provozem vlastního full node; stejně tak ale může pouze koupit zařízení či si stáhnout aplikaci, pořídit bitcoin na burze, v ATM či od známého, a tím to pro něj může končit.

Doporučuji tudíž seznámit se s těmito nástroji:

• Samourai Wallet – pokročilá Android peněženka zaměřená na soukromí; funguje, ale čelí právním výzvám.
• Green Wallet – pro iOS i Android, s podporou multisig a Lightning.
• Phoenix Wallet – jednoduchá mobilní peněženka s Lightning podporou (iOS/Android).
• Trezor Safe 5 – nová generace české hardwarové peněženky s barevným dotykovým displejem, Secure Element čipem a haptickou zpětnou vazbou, ideální pro náročné uživatele.

Pro další tipy ohledně prvních krůčků v Bitcoinu mrkněte na kapitolu doporučení v knize Bitcoin: Odluka peněz od státu.

Mýtus: Bitcoin jsou peníze druglordů a teroristů

Poslední mýtus přežívá již jen z historické setrvačnosti. Stejně jako na každém předchozím šprochu, i na tomto je pravdy trochu. Bitcoin byl v minulosti vskutku hojně využíván na tzv. darknetovém tržišti s názvem Silk Road. Toto tržiště je samo opředeno četnými mýty, zejména ohledně obchodu se zbraněmi či dětskou pornografií - ve skutečnosti sloužilo téměř výlučně jako trh s drogami a léky na předpis (v minulosti jsem o Silk Road napsal samostatný článek). A je pravda, že v době své největší slávy v letech 2011-2013 se zde protočilo velké množství bitcoinů, jelikož se jednalo o první možnost, jak relativně bezpečně nakoupit nelegální látky přes internet. Nejedná se koneckonců o první případ v historii, kdy lidé mimo zákon adoptovali novou technologii mezi prvními.

Role Bitcoinu v obchodu s drogami v posledních letech výrazně poklesla – a to jak relativně (podíl na celkovém objemu transakcí), tak i absolutně (hodnota transakcí na darknetu) uvádí Crypto Briefing. Důvodem je lepší dohledatelnost transakcí díky blockchainové analýze a fakt, že pro nelegální obchody se více používá fiat hotovost (která je tradičně anonymnější). Fyzické dolary, často prané přes banky jako HSBC, nadále dominují nelegálnímu byznysu uvádí ICIJ.

Co se financování terorismu týče, legendy o rozsáhlém využívání Bitcoinu nejsou podloženy – občas sice dojde k pokusu (např. případ Američanky odsouzené na 13 let za převod BTC k ISIS v roce 2020) popisuje CoinDesk, ale díky transparentnímu blockchainu jde spíše o výjimku než pravidlo. V posledních případech (např. USA 2024–2025) se teroristické převody mají za prořídlé a okamžitě označované ke stíhání. Upozornil na to i DOJ v prosinci 2024.

Každý, kdo s Bitcoinem pracuje, by měl být schopen rozlišit mezi fakty a mýty. Spoléhání na anonymitu může vést k problémům, stejně jako neoprávněné přeceňování nebo podceňování Bitcoin jako technologie. Kritiku i nadšení proto berte s rezervou a ověřujte si informace před tím, než učiníte zásadní rozhodnutí.

Josef Tětek

Josef je ekonom vycházející z rakouské školy ekonomie. Věnuje se Stackuj Podcastu a vede edukativní projekt Trezor Academy se zaměřením na posílení finanční a bitcoinové gramotnosti primárně v Africe. Autor knih Nepřátelé státu, přátelé svobody, Bitcoin: Odluka peněz od státu a Bitcoin: Návrat zdravých peněz. @JosefTetek na Twitteru.

Osobní stránky: Stackuj.cz