Stále šikovnější a chytrými funkcemi nabité drony otevírají nové obzory fotografům i nadšeným autorům videí. Snímky a záběry z poutavých perspektiv jsou patřičně atraktivní a samo létání nad krajinou je přímo pohlcujícím zážitkem. Jak při focení a natáčení dronem postupovat, na co se zaměřit a na co si dát pozor?
Ještě než vezmete efektní scenérie útokem, je důležité dokonale ovládnout řízení dronu. Až se zažitým ovládáním se můžete plně soustředit na záběr a zaměřit scénu přesně podle svých představ.
V případě natáčení nebo focení dronem je dobré předem dobře naplánovat záběr. Ve vzduchu není nikdy dost času na dlouhé rozmýšlení. Fotografové s drony proto často využívají mapy i letecké snímky a létají spíše za promyšleným záběrem, než aby jej hledali teprve při samotném focení. Důkladný průzkum terénu tak nikdy není k zahození.
Předem počítejte s téměř nutnou postprodukcí. Fotky a videa z dronů se nemohou rovnat zrcadlovkám a pokročilým kamerám – a ani z těch často nevychází dokonalý výsledek přímo. Už v terénu je tak nutné vyjít kvalitě záběrů maximálně vstříc a vyvarovat se byť jen maličko nevhodných podmínek. Šedivé a příliš zamračené dny sice mohou být poetické, ale nechejte je klasickým fotografům a pro záběry z dronu vyhledávejte počasí s dobrou viditelností a svěžími barvami. Světlo je důležité, ale příliš ostré slunce spíše uškodí a oblačnost nemusí být nutně na překážku. Vůbec nejvhodnější je pak pověstná zlatá hodina, čas po svítání či před stmíváním, kdy je světlo měkčí a má příjemnou barvu.
Téměř nutností je pořídit náhradní baterii. Při focení a natáčení dron vydrží ve vzduchu maximálně několik desítek minut a jen navádění na správné místo z vyhrazeného času hodně ukrojí. Chcete-li tedy experimentovat, nebo dokonce čekat na správný okamžik, je natáčení a focení s jedinou baterií nesmírně obtížné.
Důležitým kouskem výbavy je i kvalitní paměťová karta. Svou roli hraje kapacita – i pouhé snímky mohou zabrat desítky MB místa na jeden stisk tlačítka a 4K video zaznamená podobný objem dat každou vteřinu. Podstatná je však i rychlost karty. Natáčení ve vysokém rozlišení, nebo dokonce s vyšším počtem snímků za sekundu vyžaduje rychlé ukládání. Volte proto karty s rychlostí zápisu alespoň 60 MB/s. Úplně se vyvarujte jiných modelů než těch s certifikací UHS-I U3. Některé drony varují před příliš pomalou kartou, jiné vás nechají natočit video a splakat nad výdělkem.
Méně povinnou, ale zajímavou výbavou jsou fotografické filtry na kamery dronů. Ty upravují expozici scény, krotí jas a právě pro snímky plné jasné oblohy je jejich použití mimořádně vhodné. K dostání jsou v celých sadách o různých faktorech a druzích. Nejpoužívanější typy je pak možné pořídit i samostatně a nepředstavují pro začátek tak velkou investici. Použití určitého filtru může zvýraznit i barvy scény, které mohou být samy o sobě mdlé a nevýrazné.
Pakliže to dron dovoluje, je nejvhodnější fotit ve formátu RAW. Ten zaznamená oproti méně kvalitnímu JPEG formátu více dat. Lépe přenese dynamický rozsah scény, tedy kontrasty světel a stínů, které jsou u fotografií z dronů velkým tématem. Jde o formát určený k následné postprodukci, s takto pořízeným snímkem pak lze pracovat velice dobře a bez ztrát na kvalitě.
Obrázky v JPEG na druhou stranu zaberou až třikrát méně místa na kartě. Není vyloženě nutné prohánět je postprodukcí a můžete je snadno sdílet. Některé modely dronů řeší výběr mezi formáty funkcí, která uloží snímek v obou najednou.
Kvůli často ošidným světelným podmínkám stojí za to využívat při focení dronem funkci Auto Bracketing, zkráceně AEB. Díky ní snímač pořídí hned několik verzí snímku s rozdílnou expozicí, od tmavších po světlejší. Následně z nich můžete vybrat nejlepší nebo dosáhnout zajímavého výsledku jejich spojením do jediné tzv. HDR fotografie. Právě spojení této metody s objemným RAW formátem stojí za rychlým úbytkem místa na kartě i při obyčejném focení. Přesto stojí za používání.
Také při natáčení videa dronem je možné vyjít vstříc postprodukci. V nabídkách pokročilejších dronů najdete obrazový formát či profil pojmenovaný jako LOG (u různých modelů může mít zkratka přídomky). Po jeho zvolení se obraz ukládá ve formě vhodné k pozdějším úpravám. Sám o sobě je však mdlý a vybledlý, není tedy vhodný pro záznam, který plánujete jen sestříhat.
Dosažení správné expozice samozřejmě záleží na povaze scény i vlastnostech snímače. Přesto existuje několik obecnějších rad a postupů, kterých je dobré se držet. Kvůli hrozícímu šumu je u snímačů dronů lepší volit co nejnižší hodnotu ISO, pokud možno 100 či 200. Pokaždé toto pravidlo samozřejmě zachovat nelze a tmavší scény si vyžádají ISO vyšší.
Barevnost scény je možné vyzdvihnout polarizačním neboli CPL filtrem. Díky němu budou barvy sytější, plnější a lépe vykreslené. Zamezí i odleskům a výrazně pomůže například s vykreslením oblohy. Při jeho použití je však důležité nestavět záběr rovnoběžně se slunečním svitem a kvůli chybějícím odleskům může utrpět i plastičnost záběru.
Další pomůckou mohu být takzvané ND filtry. Omezují přísun světla do kamery dronu a brání přeexponování snímku – jeho přepálení. ND filtry bývají označeny čísly. Vyšší číslo propouští méně světla a hodí se na světlejší, u nejvyšších čísel až přesvícené scény. Přitom mají vliv na expoziční dobu – prodlužují ji a dovolují s ní experimentovat. Není ovšem radno experimentovat příliš, nestabilita dronu ve větru dlouhým expozicím příliš nepřeje.
Než natáčení dronem je podle mnoha autorů paradoxně obtížnější dronem fotit. Zaujmout statickým snímkem totiž není tak snadné jako atraktivnějším pohybem kamery. Jak se tedy vyvarovat všedních a nepříliš poutavých záběrů?
Samotný nadhled u fotografií z dronu často nestačí. Minimálně časem omrzí a není tím nejzajímavějším, co focení dronem dovoluje. Základem je proto kvalitní kompozice. Pakliže to rozhraní umožňuje, využijte vodicí mřížku, která záběr rozdělí na části a pomůže objekty či výrazné linie správně umístit do esteticky nejvhodnějších oblastí náhledu.
I relativně všední místo lze dronem zachytit poutavě a proměnit je v estetický, efektní záběr. Na zajímavosti dodá symetrie, oblíbené jsou nejrůznější kontrasty a přechody, viditelné jen z výšky a s patřičným odstupem. V přírodě i výstavbou poznamenaném prostředí je možné hledat vzory nebo využívat cest, řek, pásů krajiny a dalších zdánlivě nijak zvlášť poutavých prvků jako linií, které povedou zrak po snímku.
Při natáčení dronem pomůže jistá zdrženlivost. Z pomalého, klidného letu je plynulejší a příjemnější záběr, akční zrychlení zvládne v případě potřeby postprodukce. Z výšky v řádu metrů můžete zachytit efektnější perspektivu než při pokoušení limitů dronu vysoko v oblacích. Nečekaně oblíbené je natáčení v prosté výšce lidských očí. I tak fádní záležitost může v kombinaci s letovými vlastnostmi dronu zaujmout.
Nutná, nebo minimálně velmi žádoucí je postprodukce – poslední krok k působivým fotografiím a videím z dronu. K obojímu můžete využít celou řadu programů, od jednodušších a zdarma dostupných po profesionální s velmi pokročilými funkcemi. Ani placený software přitom nemusí být přílišnou investicí, velmi často existuje v levnějších verzích pro méně náročné uživatele.
Mezi programy na úpravu fotek jsou stálicí produkty společnosti Adobe, které mohou těžit i z bohaté zásoby návodů a videonávodů. Potřebnou úpravu i následnou správu všech fotek z dronu zvládne například program Adobe Photoshop Lightroom 6.0.
Programy na úpravu videí zastupuje pro změnu Pinnacle Studio 22, dostupný v několika verzích, a oblíbený Adobe Premiere Elements 2019. Pohodlně se pracuje i s přehledným softwarem VideoStudio 2018. Úprava videa z dronu, ale i obecně, je poměrně náročná na výpočetní výkon i kapacitu disku. Pro svižnou a pohodlnou práci je tedy důležité mít dostatečně vybavené PC či notebook pro střih videa.
Natáčení a focení s dronem je extrémně návykovou zábavou od začátku až do konce procesu. K opravdu ukázkovým fotkám a videím sice vede dlouhá cesta plná experimentů, ale s dostatkem trpělivosti budou vaše záběry z dronu bezchybné.