Nízký tlak (hypotenze): příznaky, příčiny a co na něj pomáhá

Nízký tlak a jeho vliv na náš život – OBSAH

1. Co je nízký tlak a proč může být nebezpečný?
2. Co způsobuje nízký tlak?
3. Projevy nízkého tlaku
4. Nízký tlak a jeho následky
5. Jak přirozeně nízký tlak zvýšit?
6. Ideální hodnoty krevního tlaku
7. Jak si krevní tlak správně měřit?

Co je nízký tlak a proč může být nebezpečný?

Nízký krevní tlak, odborně hypotenze, není obvykle považován za život ohrožující stav, přesto ale dokáže výrazně ovlivnit kvalitu života. Jako nízký tlak se označuje stav, kdy krevní tlak klesne pod 100/65 mmHg. Nejde o onemocnění samo o sobě, ale spíše o příznak. U některých lidí je nízký tlak přirozený a nepůsobí žádné potíže. U jiných může být doprovázen únavou, motáním hlavy nebo dokonce mdlobami, což rozhodně není nic příjemného a nízký tlak je v tomto případě potřeba řešit.

Kdy je nízký tlak nebezpečný?

Nízký tlak je rizikový, pokud:

• Se objeví náhle,
• způsobuje časté závratě a pády,
• je doprovázen ztrátou vědomí,
• souvisí s jiným zdravotním problémem (např. srdečním onemocněním).

Co způsobuje nízký tlak?

Na otázku, co snižuje krevní tlak, není jednoznačná odpověď. S nízkým krevním tlakem se překvapivě nejčastěji setkávají mladé ženy. Důvody k tomu nejsou ale bohužel úplně jednoznačné, s největší pravděpodobností jsou na vině genetické předpoklady či tělesná stavba. Dále může být nízký tlak spojen s užíváním některých léků, podvýživou či nedostatečným pitným režimem. V horších případech může být předzvěstí onemocnění srdce, potíží se štítnou žlázou, ale i nádorových onemocnění. Nízký krevní tlak se může projevit také v těhotenství. V tomto případě je rizikový zejména pád a následné poškození plodu v důsledku mdlob.

Jaké má nízký tlak příznaky?

V dôsledku nízkeho krvného tlaku nie je mozog dostatočne prekrvený ani okysličený. Nemusíte mať strach – nejde o život ohrozujúci stav. Medzi najčastejšie príznaky patria:

• Únava a ospalost,
• mžitky před očima,
• závratě a motání hlavy,
• hučení v uších,
• zamlžené vidění,
• studené ruce a nohy,
• zimomřivost,
• pocení,
• pocit na omdlení.

Nízký tlak a jeho následky

V případě, že se u nás nízký tlak projeví, rizikové může být příliš rychlé vstávání a změny nízkých a vysokých teplot, ať v místnostech, tak i  venku. Srdce začne bít rychleji a v důsledku toho si nestihne mezi jednotlivými tepy nasát potřebné množství krve pro krevní oběh. Rychlé snížení tlaku tak může způsobit až bezvědomí. Pokud tedy pociťuje motání hlavy, závratě a další příznaky, měli byste si co nejrychleji lehnout nebo alespoň sednout, aby nedošlo ke ztrátě vědomí. 

Co na nízký tlak? Zvýšit ho můžete i přirozeně

Oproti vysokému tlaku, na který se běžně předepisují různé druhy léků, léčíme nízký krevní tlak spíše konzervativní formou. Je tedy vhodné zaměřit se zejména na správnou životosprávu. Jenže co pomáhá na nízký tlak? V první řadě je důležitý pravidelný pohyb. Střídání studené a teplé vody ve sprše nám pomůže nejen z hlediska otužování, ale zejména se tím rozproudí celý oběhový systém. Dále je důležité dodržovat pitný režim, ideálně alespoň 2,5 l tekutin denně. Ať už sedíte nebo ležíte, snažte se vstávat pomalu. A nakonec, co se stravy týká, i když se většinou doporučuje opak, lidem s nízkým tlakem pomáhá zvýšená konzumace soli, dále česneku, vitamínu C a B12, černého nebo zeleného čaje, můžete vyzkoušet zařadit do jídelníčku například i více rozinek a mandlí, červené řepy, granátového jablka, lékořice a rozmarýnu.

Kdy nízký tlak řešit s lékařem?

Pokud vás nízký tlak trápí opakovaně, doprovází ho závratě, mdloby nebo podezřelé příznaky (například únava i v klidu, bolesti na hrudi, dušnost), určitě navštivte svého praktického lékaře. Ten provede základní fyzikální vyšetření, změří tlak opakovaně v různých denních dobách a pravděpodobně vás pošle na krevní testy. Může doporučit i EKG nebo vyšetření štítné žlázy, případně srdeční echo, aby vyloučil závažnější příčiny, jako je srdeční onemocnění či hormonální poruchy. V některých případech může doporučit úpravu léků (například pokud užíváte antihypertenziva), změnu stravy nebo doplňky stravy, případně předepíše léky podporující krevní oběh, pokud konzervativní přístup nezabírá.

Jaké hodnoty má nízký tlak?

Při měření tlaku rozeznáváme dvě hodnoty – systolickou (horní) a diastolickou (dolní). Číslo systolického tlaku je pro nás důležitější. Říká nám jakou silou srdce pracuje a pumpuje krev do tepen. Číslo diastolického tlaku naopak ukazuje jakou silou srdce „nasává“ neokysličenou krev. Poukazuje tím tak na stav tepen. Jeho výše může tedy s přibývajícím věkem stoupat. Krevní tlak zdravého dospělého člověka se pohybuje kolem 120/80. Hodnoty pod 100/65 již značí tlak nízký. V otázce ideálního krevního tlaku bychom ale měli brát v úvahu i staří a zdravotní stav.

• Kojenci – 80/40
• Děti – 110/70
• Dospělí - 120/80
• Diabetici - 130/80
• Lidé s onemocněním ledvin – 110/80

Jak si krevní tlak správně měřit?

Ať už nás trápí potíže s tlakem či nikoliv, v každém případě je dobré si ho občas nechat přeměřit lékařem nebo alespoň doma pomocí tlakoměrů, které jsou dnes již běžně k dostání. Před samotným měřením tlaku, a samozřejmě i bezprostředně při něm, bychom měli být v klidu. Ideální je i měření ve stejnou dobu, vždy ráno a večer. Při měření krevního tlaku sedíme pohodlně s podepřenými zády a rukou. Hlídáme i tepovou frekvenci, jejíž ideální hodnota by měla být 70 až 80 tepů/min. Více o správném postupu při měření krevního tlaku se dočtete v našem článku Jak měřit tlak (TIPY A TRIKY).

Pokud se u vás nízký tlak objeví náhle, určitě situaci konzultujte se svým praktickým lékařem. Jestliže máte nízký krevní tlak dlouhodobě, nejlepším pomocníkem je zdravá životospráva. Vyvážený jídelníček, dostatek tekutin a několik hodin aktivního pohybu týdně dokáží přirozenou cestou hodnoty krevního tlaku upravit. Nezapomínejte ani pravidelné měření krevního tlaku, ať o něm máte dokonalý přehled.