Nutrigenomika je vědní obor, který zkoumá interakce mezi geny, stravou a zdravím s cílem navrhnout na míru vytvořené změny stravování. Předpokládá se, že individuální genetická výbava může ovlivňovat, jak tělo reaguje na různé složky potravy a doplňky stravy. Cílem je doplnit stravu doplňky a „vyladit ji“ přesně na míru každému člověku.
V rámci dlouhověkosti se zkoumají látky, které jsou přítomné v potravinách, ale lze je získat i doplňky (suplementací). Patří mezi ně resveratrol, což je polyfenol, nacházející se například v hroznech, červeném víně, arašídech a bobulovinách, je známý svou schopností aktivovat sirtuiny (zejména SIRT1) a svými antioxidačními a protizánětlivými účinky. Kurkumin je aktivní složka kurkumy, oblíbeného indického koření, které je známé svými silnými protizánětlivými a antioxidačními vlastnostmi. Některé studie naznačují i jeho potenciální senolytický účinek. Populární je konzumace v podobě tak zvaného zlatého mléka, což je mléko s přidanou kurkumou, kardamomem, chilli a zázvorem.
Omega-3 mastné kyseliny (EPA a DHA) jsou esenciální mastné kyseliny, obsažené především v tučných mořských rybách, jsou klíčové pro zdraví srdce a mozku a mají protizánětlivé účinky. Polyfenoly, například kvercetin, který je obsažený v cibuli, jablkách a čaji, mají také významné antioxidační a protizánětlivé vlastnosti. Mezi jiné doplňky patří kolagen pro zdraví kůže a kloubů, ashwagandha (adaptogen pro zvládání stresu), vitamíny skupiny B, C, D, E, kreatin a L-theanin, jejichž role v kognitivních funkcích a stárnutí.
Zatímco mnoho doplňků stravy je prodejci propagováno pro své účinky omezující stárnutí, důkazy pro jejich skutečnou účinnost u zdravých lidí jsou často omezené a nekonzistentní. Individuální reakce na doplňky se navíc mohou značně lišit v závislosti na genetickém pozadí, střevním mikrobiomu a celkovém životním stylu. Při vytváření individuální stravy založené na nutrigenomice a měření specifických biomarkerů důležité vždy složení a dávkování konzultovat s lékařem a se specialisty. Základem by měla vždy být pestrá a vyvážená strava bohatá na přirozené zdroje živin, antioxidantů a vlákniny, jakou představují například diety pozorované v tzv. modrých zónách.