Otužování a saunování: jak funguje hormeze?

Chladová terapie jako hormetický stresor

Krátkodobé vystavení chladu formou ledových koupelí, kryoterapie nebo pravidelného otužování je typickým příkladem hormetického stresu. Chlad aktivuje hnědou tukovou tkáň, která produkuje teplo spalováním kalorií a zlepšuje metabolickou efektivitu. Zároveň moduluje imunitní funkce a tlumí zánětlivé procesy omezením produkce cytokinů.

Expozice chladu také zvyšuje hladinu noradrenalinu – neurotransmiteru zlepšujícího náladu, kognitivní funkce a odolnost vůči stresu. Aktivují se rovněž proteiny chladového šoku, které chrání buňky před poškozením. Některé studie navíc naznačují pozitivní vliv na funkci cév a krevní oběh.

Důležité je nepřekročit hranici, za kterou se stresor stává škodlivým. Nadměrná expozice chladu nebo její aplikace u jedinců s kardiovaskulárními problémy může být riziková.

Saunování a střídání tepla s chladem

Podobně příznivě působí saunování, tedy střídavé vystavování horku a chladu. Velkou tradici má v severských zemích, zejména ve Finsku, kde je pravidelné saunování součástí životního stylu. Praktickou výhodou tamního klimatu je, že k ochlazování stačí příroda – sauna je jednodušší, levnější a pobyt venku navíc pozitivně působí na psychiku.

Rozsáhlé finské studie ukázaly, že časté saunování (4–7krát týdně) je spojeno se sníženým rizikem fatálních kardiovaskulárních příhod včetně náhlé srdeční smrti a ischemické choroby srdeční. Při saunování se zvyšuje produkce proteinů tepelného šoku, které chrání buňky před stresem, podporují správné skládání jiných proteinů a pomáhají odstraňovat ty poškozené.

Vystavení vysoké teplotě vyvolává fyziologickou odpověď zahrnující zvýšení srdeční frekvence, pocení a vazodilataci. Opakované saunování tak působí na tělo podobně jako fyzické cvičení a přispívá ke snížení rizika kardiovaskulárních i jiných chronických onemocnění.

Kde jsou limity hormeze

Koncept hormeze není ve vědecké komunitě všeobecně přijímán. Kritici upozorňují na několik problémů: termín je nepřesně definovaný, chybí jednotná metodologie výzkumu a výsledky studií jsou často těžko reprodukovatelné.

Skeptici také varují, že hormeze bývá zneužívána k ospravedlnění expozice škodlivým látkám – například zastánci radiační hormeze argumentovali ve prospěch nižších bezpečnostních standardů pro ionizující záření. Jev je někdy nesprávně spojován s homeopatií, ačkoli jde o odlišné hypotézy.

Dobře podložené jsou především účinky cvičení, krátkodobého půstu a teplotních stresorů (otužování, saunování), kde existují rozsáhlé epidemiologické studie. U jiných forem hormeze – zejména chemické a radiační – zůstává vědecký konsenzus opatrný. Více informací na Sisfos: Český klub skeptiků.