První okamžiky se štěňátkem bývají plné radosti. Jakmile se ale pejsek doma rozkouká, stává se z něj zvídavý rošťák, který potřebuje naučit poslušnosti. Zajímá vás, jak vychovat štěně a naučit jej hygienickým návykům? Jak na výcvik psa zahrnující základní povely i zábavné triky? Vybudujte si se psem oboustrannou důvěru, díky níž ho budete moci pouštět venku na volno. Přečtěte si náš článek a dozvíte se, jak na výcvik psa krok za krokem.
Dříve než se pustíte do samotného výcviku, měli byste si osvojit několik základních pravidel. Mnohdy totiž můžete na ulicích vidět bezradné majitele, kteří nevědí, jak na to, a chudáci psi pak netuší, co se po nich chce. Abyste se svým čtyřnohým mazlíčkem nedopadli podobně, naučte se s ním pracovat. Sebemenší chyba, kterou při výcviku uděláte, se pak velmi těžko napravuje. Přečtěte si, co všechno správný výcvik psa obnáší a čemu se vyhnout.
Dopředu si naplánujte, jaké povely chcete pejska učit a jak je budete provádět. Zaveďte si určité zvyklosti a nezaměňujte je. Na toto pravidlo je potřeba myslet zejména tehdy, kdy se do výcviku zapojuje více členů rodiny. Ačkoliv je bohaté množství synonym českého jazyka krásné, nemotejte pejskovi hlavu.
Je důležité, abyste byli vždy jednotní a pro povely používali stále stejná označení. Uvědomte si také, že pejsek při výcviku vnímá nejen váš hlas, ale také různá gesta. Pokud tedy určíte, že pro přivolání budete používat povel „Ke mně!“ a zároveň během vyřčení poklepete levou rukou o stehno, měli by takto postupovat všichni, kdo jsou do výcviku psa zapojeni.
i
Záleží také na intonaci hlasu. Rozlišujte, zda pejska učíte novým povelům, nebo se snažíte eliminovat jeho nežádoucí chování.
Výchova a výcvik psa vedou k utužování vztahu s chovatelem. Při každém společném kontaktu se pomalu buduje oboustranná důvěra, kterou však můžete nevhodným jednáním v mžiku ztratit. Pes není člověk a slovní omluva nic nespraví. A vězte, že opětovné získání psí důvěry nějakou chvíli trvá. Raději se proto smiřte s tím, že při výcviku psa se pravděpodobně nesčetněkrát dostanete do situace, kdy bude potřeba mít nad sebou kontrolu a držet nervy na uzdě.
Buďte trpěliví a nezvyšujte na pejska hlas, když zrovna nedělá to, co od něj vyžadujete. V žádném případě se také nesnižujte k fyzickým trestům. Nesmíte selhat – jestliže má pes poslouchat a být oddaný a věrný, potřebuje ve vás mít oporu.
Většina odborníků se shoduje na tom, že psi udrží pozornost maximálně po dobu 15 minut. Poté je soustředěnost pryč a spíše než o pána se začnou zajímat o dění kolem. Každý výcvik psa proto rozdělte do krátkých, ale zábavných úseků, během kterých se pes nestihne nudit. Zároveň je důležité pro výcvik vyhradit klidné místo a eliminovat veškeré zvuky, byť by to měla být puštěná televize. S výchovou začněte doma – v prostředí, které pejsek zná a nebude ho v něm zbytečně nic rozrušovat.
Odměna je pro psa motivací k výcviku. Může mít mnoho podob, záleží na povaze pejska a na vašem rozhodnutí, čím budete psa motivovat k požadovanému výkonu. Důležité však je, aby pes dané jednání chápal jako odměnu. Nejčastěji se používají pamlsky, které platí téměř na všechny psy, dále pak hračky, pohlazení či slovní pochvala. Sami brzy zjistíte, co pejskovi stojí za snahu. Zdali je to jídlo, zábava, nebo vaše pozornost.
i
Správný chovatel má u sebe vždy dostatek pamlsků, aby mohl psa odměňovat za dobré chování, a tím utužovat zdravý vztah.
Odměňování pamlsky za dobré chování a jako motivace při výcviku funguje spolehlivě u každého psa – odměna je rychlá a psa určitě potěší. Protože jsou pamlsky součástí psího jídelníčku, je při jejich výběru důležitá kvalita. Pamlsky s umělými ochucovadly nebo nekvalitními tuky mohou psovi způsobit zažívací problémy či nadváhu. Pokud zvolíte výcvikové pamlsky Brit Jerky s přírodním složením bez obilovin, zato s vysokým podílem kvalitních živočišných bílkovin, při výcviku psa okamžitě poznáte větší snahu i motivaci. Navíc díky množství variant a příchutí můžete pamlsky Brit Jerky snadno obměňovat.
Odměna musí přijít vždy ihned po vykonání povelu, aby si pejsek žádoucí chování osvojil. Načasování je velmi důležité, s odměnou neotálejte, ale ani ji pejskovi nedávejte příliš brzy. Zároveň pamatujte, že všeho moc škodí. Pokud pejskovi namísto malého pamlsku nabídnete ihned celý pytlík, pohlazení změníte v dlouhé drbání a krátkou slovní pochvalu prodloužíte v projev o několika větách, odměna pro pejska ztratí význam a chudák nebude vědět, za co byl vůbec pochválen. Odměnu proto používejte s mírou tak, aby se pes těšil na další.
Poměrně důležitou zásadou je trvat si svém, a to v každém případě. Vyřčený povel ale vícekrát neopakujte, jinak si vaše jednání pejsek vyloží tak, že může poslechnout na druhý, třetí či desátý povel, a předchozí trénink tak přijde vniveč. Výjimkou je výcvik, kdy psa učíte nový povel – nějakou chvíli potrvá, než pochopí, co od něj žádáte.
Co ale dělat v případě, kdy pes neposlechne na první pokus a neprovede povel, který by měl umět? Určitě se nesnižujte k fyzickým trestům. Řešením může být chvilková ignorace pejska, který na vaši odvrácenou pozornost zareaguje opětovným zájmem. Další možností je psovi s provedením povelu pomoci, a to například lehkým přitlačením na zadek při povelu sedni či jemným přitažením vodítka při přivolání a podobně.
i
Může přijít den, kdy budete mít vy nebo váš čtyřnohý přítel náladu „pod psa”. V takových chvílích platí jednoduché pravidlo: Necvičte. Plná hlava starostí a nervozita vám výcvik psa jen ztíží.
Aby se pejsek na další výcvik těšil, zakončete každý trénink trochou zábavy. Vezměte jeho oblíbenou hračku a chvíli si spolu hrajte. Někteří psi rádi aportují, jiní se rádi přetahují – zkrátka chvíli dělejte to, co vašeho chlupáče baví. Pokud si váš pes s hračkami nehraje, alespoň ho pohlaďte a slovně pochvalte. Můžete ho i obměkčit drobným pamlskem za povel, který již spolehlivě zvládne. Takovým způsobem si pes vybuduje k výcviku dobrý vztah a práce s vámi ho bude bavit.
Požadujete-li od pejska nějaký výkon a spolupráci, musíte jej umět také adekvátně motivovat a stanovit odměnu. Každý pes je jiný a preferuje něco jiného, ovšem základní pravidla motivace jsou stejná a fungují spolehlivě. Pro výcvik psa se používá dvojí motivace, a to pozitivní a negativní.
Pozitivní motivace při výcviku psa spočívá v odměňování za žádoucí chování. Ať už je odměnou pamlsek, hračka, či slovní pochvala, psa takový trénink baví a učí se díky němu poslušnosti přirozenou cestou. Pozitivní motivace se nejčastěji využívá k učení nových povelů.
Negativní motivace nebo spíše negativní výcvik dříve představoval fyzické tresty, které nerespektují přirozenou hravost psa a často vedou k jeho zvýšené agresivitě. Dnes už se od těchto metod upouští, avšak určitou formu negativního výcviku někteří chovatelé stále používají. Pomocí negativního výcviku je možné snížit frekvenci nebo časem úplně odstranit nežádoucí chování. Používá se však i při běžném výcviku. Negativním trestem je pro psa například důrazně vyřčené „Ne!” nebo chvilková ignorace v případě, kdy neuposlechne povel.
i
Doplňkovou roli ve výcviku mohou hrát elektronické obojky pro psy. Jsou jednou z metod negativního výcviku. Pes není odměněn za žádoucí chování, nýbrž upozorněn na nežádoucí projevy, a to skrze zvuk, vibrace či elektrostatické impulzy různé intenzity.
Pro budování společné důvěry je velmi důležité správné zacházení se psem. To, jak rychle se pejsek učí a nakolik vám bude důvěřovat, záleží na zkušenostech, které v životě a zejména jeho prvních měsících získá. Bohužel stále více psů trpí nejrůznějšími poruchami chování, ať už jde o nadměrnou úzkostlivost, či přemíru agresivity. Vinu na takovém chování často nese člověk, který toho o potřebách psa neví dostatek. Přečtěte si proto, jak vychovat štěně, aby z něj vyrostl bezproblémový pes.
Štěňátku bývá zhruba 8 týdnů, když si jej noví majitelé přinesou domů. Po prvním rozkoukání a společném pomazlení přijdou brzy otázky, kdy a jak začít s tréninkem. S výchovou štěňátka nemusíte otálet, začněte ihned. Pochopitelně, vše má ve výcviku svůj čas a obzvláště malým, 2–3měsíčním štěňátkům je potřeba jeho průběh více přizpůsobit. Složitější povely nechejte na později. Níže se dozvíte, co vše musíte v prvních dnech štěňátko naučit, aby bylo vaše soužití spokojené a mohli jste se společně pustit do výcviku složitějších povelů.
Péče o štěně bude snadná, když jej co nejdříve naučíte základním návykům. Které to jsou?
i
Důležitý je také nácvik samoty. Ale jak naučit štěně být samo doma? Důležité je nic neuspěchat, pejsek musí pochopit, že příchody a odchody jsou běžnou součástí dne. Začněte doma. Štěňátku dejte povel, aby šlo do svého pelíšku a zůstalo krátkou chvíli v místnosti samo. Když vydrží v klidu, odměňte jej a s následujícími opakováními postupně prodlužujte délku času, po který budete pryč.
Jako první přivykněte štěňátko na obojek nebo psí postroj. Je důležitý nejen pro chůzi na vodítku, ale i pro případnou identifikaci, protože zpravidla bývá opatřen známkou. Štěňátko zároveň musí mít denně možnost dostatečně se vyběhat v parku, na louce či někde za městem. Co nejdříve jej proto naučte základní povel, kterým je přivolání. Tento povel budete pravděpodobně pilovat po celý pejskův život, protože pokud jej chcete venčit venku na volno, musíte mít kvůli případnému nebezpečí jistotu, že na přivolání ihned přiběhne.
Postupně učte štěňátko dalším základním povelům – sedni, lehni a zůstaň. Při každé procházce pak trénujte chůzi na vodítku. Štěňátku totiž brzy otrne a bude mít tendenci táhnout vás kupředu. Jste to ale vy, kdo určuje cestu, ne pes. Tahání je zlozvyk, který často přetrvává i do dospělosti, proto ani štěněti takové chování netolerujte. V řádcích níže se dozvíte, jak naučit psa povely, které využije v mládí i v dospělosti.
i
Říká se, že starého psa novým kouskům nenaučíte. Naštěstí toto přísloví snad na žádného chlupáče neplatí. Výcvik psa, který je dospělý a něco si prožil, sice vyžaduje více úsilí a trpělivosti, avšak není nemožný. Výhodou je, že dospělý pes udrží pozornost déle než hravé štěně, na druhou stranu však může mít leccos špatného za sebou, a to vyžaduje ještě větší dávku trpělivosti.
Výcvikem základní poslušnosti by měl projít každý pes, jen tak z něj vyroste bezproblémový jedinec. Některé psy trénink baví více, jiné méně, avšak základní povely se zvládnou naučit všichni, bez ohledu na plemeno. Ať už se chystáte na výcvik psa dospělého, či štěňátka, obrňte se trpělivostí a vybavte se dostatečným množstvím pamlsků či hraček. Při výcviku buďte důslední, stůjte vzpřímeně a udržujte se psem oční kontakt. Tréninky volte tak krátké, aby byly pro pejska vždy zábavné.
Aby pes plnil daný povel správně a spolehlivě, musí být výcvik prováděn mnohokrát a na různých místech. Změna prostředí s sebou totiž přináší také nejrůznější podmínky, ve kterých se pes musí naučit reagovat. Z tréninku v domácím prostředí postupně přejděte ven a vybírejte místa s různou frekvencí ruchu. Například povel „sedni“ nejprve trénujte doma v kuchyni, na chodbě, poté venku v parku, na chodníku či na cvičišti mezi dalšími psy. Díky tomu si pes bezpečně osvojí reakci na povel a pokaždé jej vykoná zcela spolehlivě.
i
Některá plemena psů, jako jsou například border kolie, pudlíci všech velikostí či retrívři a ovčáci, výcvik a práce s lidmi ohromně baví. Pokud zrovna společně nevyrazíte na cvičiště nebo na procházku, zabavte se doma spolu s hlavolamy pro psy. Při správném provedení úkolu pes získá ukrytý pamlsek, což zvídavého chlupáče okamžitě nadchne. Hlavolamy psa nejen zabaví, ale trénují také jeho motoriku, soustředění a logické myšlení.
Jedním ze základních povelů, který budete potřebovat prakticky každý den, je přivolání. Tento povel je pro psa zároveň nejjednodušší, ale aby jej vykonával vždy spolehlivě, musíte být při výcviku velmi důslední. Zároveň si tento povel pejsek nesmí spojit s koncem zábavy. Proto ho při výcviku vždy poté, co na přivolání přijde, pusťte zpět na volno a společně si hrajte. Přečtěte si, jak naučit psa přivolání, díky kterému si bude moci užít více svobody.
i
Ve chvílích, kdy to pro pejska nebude zcela bezpečné nebo mu ještě nebudete dostatečně věřit, jej z vodítka venku nepouštějte. Aby však neměl jen omezený pohyb, pořiďte mu dlouhé vodítko, díky němuž se bude moci více proběhnout.
Jakmile pejska naučíte, aby k vám přišel na povel, pusťte se do výcviku povelu „Sedni!”. Rovněž se jedná o jednoduchý a intuitivní příkaz, který se většina psů naučí v řádu maximálně několika dní. Jak na to?
i
Zajímá vás, jak naučit psa tento povel, když si odmítá sednout? Když odměna nestačí, pomozte mu a rukou mu lehce zatlačte na zadek, zatímco velíte „Sedni!“.
Povel „Lehni!” je o něco obtížnější než „Sedni!”, a vyžaduje tak více času k nacvičení. Můžete však využít toho, že tato činnost je pro psa přirozená. Přečtěte si, jak naučit psa lehni, a nezapomeňte, že jakmile bude povel spolehlivě plnit, prodlužujte délku trvání příkazu, aby ležel tak dlouho, jak požadujete.
i
Pokud si pes odmítá lehnout, opět je na řadě vaše pomoc. Klekněte si a rukama mu zvedněte přední tlapy, pomalu ho pokládejte na břicho a přitom zavelte „Lehni!”. Vždy jej včas odměňte a pochvalte. Dbejte také na to, abyste na pejska netlačili příliš silně, jinak by si mohl povel znepříjemnit.
Dalším základním povelem je „Zůstaň”. Je velmi důležitý, protože obzvláště v dnešní době auty přeplněných silnic může ruch města pro pejska představovat nebezpečí. A povel „Zůstaň!” nebo mnohdy používaný „Stůj!” může psovi i zachránit život. Jdeme na to, jak naučit psa zůstat na místě?
i
Trvání základních povelů by mělo být alespoň z počátku krátké, aby byl pes vždy odměněn a vyhnuli jste se jeho znudění a neposlušnosti. Kromě základních povelů naučte psa také povel „Volno!”, který bude sloužit k ukončení trvání daného příkazu. Postupně pak učte psa setrvat v požadované poloze takovou dobu, dokud mu nedáte povel „Volno!”. Délku trvání příkazu však volte vždy takovou, aby odpovídala vytrvalosti a soustředění psa.
Nikdo nechce neposlušného chlupáče, který na vodítku tahá a motá se kolemjdoucím pod nohy. Po důsledném výcviku základních povelů proto stejně dobře natrénujte i chůzi u nohy. Bude to náročné, ale nezbytné, pokud na sebe nechcete na ulici strhávat pozornost kvůli neukázněnosti vašeho psa.
Výcvik psa není jen o základní poslušnosti a drilu, ale také o zábavě a radosti z práce s vámi jakožto pánem. Aby výcvik psa bavil, naučte ho také zábavné kousky, díky nimž navíc utužíte společný vztah.
Aportování nejrůznějších hraček a míčků většinu psů baví. S tímto povelem byste proto nemuseli mít tolik práce. Pro aport je vhodné vyhradit si zvláštní příkaz i v případě, že vám pes nosí hračky sám od sebe. Vyhnete se tak situacím, kdy se váš chlupáč nebude chtít svého úlovku za žádnou cenu vzdát. Jak naučit psa aportovat a pouštět hračku na povel?
i
K aportování u nás najdete skvělé hračky, pešky a dummy. A k nácviku povelu „Drž!” doporučujeme přetahovadla.
Štěkání je přirozeným projevem psa, a tak je velmi pravděpodobné, že ho tento povel bude nesmírně bavit. Ne každý pes se ale ihned rozštěká naplno, proto jej ze začátku chvalte za jakýkoliv hlasový projev. Postupem času bude hlasitější.
Možností, jak naučit psa štěkat na povel, je hned několik. Můžete použít buď hračku či pamlsek, který váš pejsek miluje, nebo předmět či zvuk, který pejskovi vadí. Pokud se rozhodnete pro jeho oblíbenou věc, držte ji v ruce a pejska s ní provokujte. Jakmile ze sebe vydá hlásku, odměňte ho a celý postup opakujte.
Pokud se uchýlíte ke druhé možnosti, zajistěte předmět či zvuk, o kterém víte, že pejskovi vadí – nesmí se ale bát. Typicky je to například smeták, vysavač nebo prachovka. Výcvik probíhá jednoduše. Pejskovi ukažte daný předmět nebo pusťte zvuk a vyčkejte na reakci. Pokud zaštěká, odměňte ho. Celý průběh během výcviku několikrát opakujte. Správně naučený povel „Štěkej!“ poznáte tak, že se pes rozštěká pouze na váš příkaz.
i
Některé povely mohou znít velmi podobně, jako třeba „Štěkej!” a „Čekej!”. Pes má sice citlivý sluch, avšak výcvik se mu snažte co nejvíce usnadnit. Pokud nechcete upouštět od pojmenování povelu, přidejte k němu nějaké gesto, například vztyčený ukazováček nebo zavřenou pěst.
Tento kousek je oblíbený zejména u majitelů psů. Pes při jeho provádění vypadá roztomile, a tak se není čemu divit. I pro něj však může být povel zábavný, když ho na konci čeká odměna.
Výcvik psa nespočívá pouze v učení nových povelů a dovedností. Mnohdy je potřeba psa pomocí výcviku usměrnit a odbourat u něj nežádoucí chování. Může se jednat například o časté štěkání nebo vytí v době vaší nepřítomnosti, skákání či kousání. Ačkoliv pes nemusí svůj projev myslet špatně, měli byste mu dát najevo, že to dělat nesmí. Níže si přečtěte, jak vycvičit psa, aby neskákal na návštěvu nebo neštěkal, kdy nemá.
Kousání patří zejména u malých štěňátek k běžným projevům. Přibližně mezi 6. a 12. měsícem věku prochází štěňata fází vývoje, kdy častou rozkoušou všechno, co jim přijde do cesty. Koberce, papuče, hračky či nový pelíšek nevyjímaje. Je potřeba si v tomto období udržet chladnou hlavu a štěňátku z dosahu odebrat věci, o které nechcete přijít. Namísto nich mu dejte do pelíšku kousací hračky, které mu pomohou s prořezáním zoubků.
Štěně se ale dokáže rychle přizpůsobit situaci. Pokud se stane, že namísto kousací hračky okusuje roh nábytku, který jste zkrátka z jeho dosahu odstranit nemohli, musí pochopit, že tudy cesta nevede. Jestliže štěně při podobné nekalosti přistihnete, rázně a jasně jej povelem napomeňte. Pokud potřebujete větší důraz, pohrajte si s intonací hlasu, na štěně ale nekřičte. Po slovním napomenutí je vhodné s pejskem provést povel, který umí a za který ho můžete zase naopak pochválit.
Dalším, pro mnohé velmi nepříjemným projevem psa je štěkání. Ačkoliv patří k přirozeným projevům a psi ho využívají mimo jiné i k projevu nespokojenosti, například v osamění či při pocitu ohrožení, všeho moc škodí. Přemíra štěkání pak může obtěžovat nejen vás, ale v horším případě i vaše sousedy.
Vhodným řešením, jak vycvičit psa, aby neštěkal, je naučit ho povel „Ticho!”. Spočívá v tom, že najdete příčinu toho, co jej rozptyluje a nutí štěkat, a následně vše využijete k výcviku. Při štěkání odvedete pozornost psa jeho oblíbeným předmětem či pamlskem a současně pronesete povel. Pokud přestane štěkat, ihned ho odměňte za dobré chování.
Je normální, že psi mají rádi společnost. Avšak při každém kontaktu s lidmi, a především pak dětmi, se pes musí umět ovládat. K odstranění nežádoucího skákání požádejte o pomoc druhou osobu. Psa připněte na vodítko a usaďte jej ve chvíli, kdy se osoba přiblíží a bude si ho chtít pohladit. Příchozí člověk se bude muset sehnout, aby psa pohladil. Pokud pes setrvá v klidu, pochvalte ho.
Postupujte takto vždy, když si bude chtít někdo vašeho pejska pohladit. Pes si tak brzy vytvoří dobrý návyk a nežádoucí chování zmizí.
Způsobů, jak naučit psa poslušnosti, je samozřejmě více. Klasický výcvik, který jsme popsali na řádcích výše, můžete pro oživení doplnit speciální výcvikovou pomůckou. Takzvaný klikr představuje maličkou plastovou krabičku s kovovým plátkem, která po stisknutí vydá cvakavý zvuk. Díky klikru posunete výcvik na vyšší úroveň. S jeho pomocí lze psa naučit nejen základní povely, ale také nejrůznější složité triky, mnohdy i za výrazně kratší dobu.
Klikr trénink spočívá ve vytvoření a upevnění podmíněného reflexu, který si pes na cvaknutí vytvoří. Po každém cvaknutí následuje odměna, s níž si pes zvuk klikru brzy spojí.
Pejska ale musíte vše nejprve naučit a ujistit se, že se klikru nebude bát. Při každém cvaknutí dejte pejskovi odměnu, aby si to takto zafixoval. Celý proces opakujte tak dlouho, až bude pes při cvaknutí automaticky očekávat odměnu. Poté si klikr trénink vyzkoušejte na některém jednoduchém povelu, například „Sedni!”. Ihned po provedení klikněte a psa odměňte. Trénink vždy prokládejte hrou a přestávkami, tak jako klasický výcvik.
i
Mohlo by vás zajímat:
Rada na závěr: Nezapomeňte, že pouze dobře vychovaný pes vám bude dělat každodenní radost. Abyste výcvik zvládli, je důležité psovi správně porozumět a budovat společnou důvěru ihned od počátku vašeho soužití.