Inspirujte se naším přehledem domácí výroby chutné kávy. Nechoďte kvůli ní do drahých kaváren, zbavte se závislosti na instantních směsích. Uvidíte, že příprava kávy je pro každého, umožňuje získat kontrolu nad tím, co pijete a ještě si při tom užijete spoustu zábavy. Stačí jenom vědět, jak na to.
Výrobu kávy v klidu domova lze rozdělit podle dvou základních přístupů. Prvním způsobem je uvařit ji v kávovaru. Je to rychlé, snadné, v podstatě nic se při tom nedá zkazit a na kafíčku si rozhodně pochutnáte. V poslední době však získávají stále více na oblibě rozmanité tradiční (chcete-li alternativní) způsoby. Jak se od sebe liší?
Podívejme se podrobně na obě skupiny.
Zdobí je především dvě přednosti: elegance, s níž se stanou designovou ozdobou každé domácnosti, a jednoduchost obsluhy, takže kávu v nich zvládne bez jakékoliv námahy udělat opravdu každý. Při výběru toho pravého kávovaru je nutné se zaměřit na rozsah funkcí, dostatečný tlak a také na cenu příslušných kapslí, která ho může značně prodražit.
Nejméně náročný na ovládání je automatický kávovar. Jeho pořizovací cena sice může šplhat výš než vrcholky And, pod nimiž se pěstuje skvělá kolumbijská káva, ale dělá všechno přesně tak, jak mačkáte tlačítka: mele kávu, nahřívá šálky, sám se čistí atd. Příkladem je tradiční elektrický překapávač Moccamaster na filtrovanou kávu.
Podobně funguje i kávovar na kapsle, který je levnější, ale vzhledem k vysoké ceně kapslí se vyplatí pouze na občasné použití. Stiskem jediného tlačítka v něm vyrobíte nejen běžnou kávu, ale též cappuccino a další varianty.
K pákovému kávovaru potřebujete ještě samostatný mlýnek k umletí kávy na požadovanou hrubost. Vaření kávy už je v něm více obřadnější, můžete ovlivnit chuť a užít si i ruční čištění.
Chcete spojit kvalitu kávy s jednoduchou přípravou? Řešením je pro vás kávovar E.S.E., který se krmí kávovým podem E.S.E. v papírovém obalu s průměrem 44 mm a se speciální ochrannou atmosférou. Obsahuje standardy přesně stanovenou dávku kávy (gramáž, množství, stupeň mletí, komprese) pro přípravu espressa. Celý systém garantuje použití podu v libovolném typu E.S.E. kávovaru a zároveň espresso se správnou cremou.
Vše je hygienické, rychlé a přesné. A není na tom nic k divení: správné množství kávy v podu zaručuje dokonalé dávkování i kvalitu a jeho hermetické uzavření zabraňuje rozsypání mleté kávy při plnění do dávkovače.
Než představíme další způsoby výroby kávy, vysvětlíme si ještě jeden pojem, který je slyšet stále více. Co to je zelená káva? Jedná se o běžná zrna kávy arabica, ovšem bez pražení, takže svou chutí může výsledný nápoj připomínat zelený čaj.
Proč se taková káva vlastně vyrábí? Vysoké teploty během pražení odstraňují ze zrn užitečné a zdraví prospěšné složky (např. kyselinu chlorogenovou). To se u zelené kávy neděje, obsahuje i více kofeinu než standardní černá káva. Zelená káva proto pomáhá k hubnutí a snižování krevního tlaku, má pozitivní vliv na žlučník, zlepšuje mozkovou činnost a bojuje proti celulitidě. Ideální ji připravíte v šálku či french pressu. Není však vhodná pro těhotné a kojící ženy.
V minulém odstavci jsme narazili na pojem kávy bez kofeinu, přidejme tedy pár vysvětlujících slov též k němu. Na kofeinu jako takovém nic špatného není. Podporuje činnost centrální nervové soustavy i srdeční činnost, napomáhá trávení a také odvodňuje tělo (proto je vhodné kávu doplňovat dostatkem tekutin).
Ovšem i kofein ve větším množství působí nepříznivě, proto se z pražené kávy odstraňuje. Bezkofeinová káva však získává chemický chuťový dozvuk a chutná hůř vinou chybějících éterických olejů a vůní.
Tradičních přístupů k výrobě kávy je celá řada. Liší se dobou i místem vzniku, technologickými postupy, nároky na používanou mletou kávu a samozřejmě i výsledným mokem ve vašem šálku.
Stovky vynálezů má na svém kontě výstřední Američan Peter Schlumbohm, ale jenom jeden jediný získal praktické využití. Jeho skleněná váza chemex z roku 1940 odkazuje na chemii názvem i tvarem, evokujícím přesýpací hodiny, které jsou v zúžení ozdobené koženým držadlem – to abyste si nespálili prsty. Výroba dobré filtrované kávy je v něm skutečně jednoduchá, stačí pouze dokoupit filtry.
Zatímco Schlumbohmova baňka patří spíše k méně známým způsobům, jak uvařit kávu, mechanický frenchpress je doslova klasikou. Uživatele na celém světě si získává jednoduchostí, rychlostí a nenáročností na údržbu. Oddělením lógru tlakem přes zabudovaný filtr vzniká lahodná, filtrovaná káva. Stačí použít vodu s teplotou kolem 94 stupňů a čerstvě upraženou, jednopruhovou kávu louhovat do 4 minut.
A že vám v názvu přístroje zní Francie? Ano, vyvinul se tam během 19. století, ovšem jeho definitivní podobu mu dal až Ital Calimani v roce 1929.
Další tradiční metodou výroby kávy je džezva. Rozšířila se z arabských zemí, kde se již dlouho používá k přípravě silné turecké kávy. Vypadá jako elegantní mutace hrnku a rendlíku, díky jehož držadlu se s ní snadno manipuluje, zobáček umožňuje pohodlné nalévání. Vzhledem k tomu, že lógr zůstává v nápoji, musí být káva umleta opravdu velice jemně.
Z Asie pochází také tento „chytráček“ (z anglického clever dripper) určený k vaření kávy filtrováním přes papírový filtr (pozor, je třeba ho zakoupit zvlášť). Vyniká nenáročným ovládáním, rychlostí a skvělými výsledky. Svým vzhledem se podobá porcelánovému hrníčku s podšálkem, kterým skrz otvor s filtrem protéká káva. Vybírat lze ze dvou velikostí, existují i varianty přímo s konvičkou a cestovní (grindripper), spojující v sobě mlýnek a překapávač.
Možná si v souvislosti k vařením kávy vybavíte logo s vousatým pánem. Prosím, seznamte se: Alfonso Bialetti, tvůrce konvičky moka express (1933). Pocházel z Itálie, proto je pochopitelné, že jeho hliníková konvička zahrnující nádobku na vodu a sítko na kávu je hodně oblíbená právě na Apeninském poloostrově, prý se tam dědí z generace na generaci. Funguje na principu vysokého tlaku vodní páry, která tlačí vařící vodu přes sítko (zachytávající lógr) s čerstvě umletou kávou do horní části. Výsledkem je nápoj silné a vyvážené chuti, blízký pravému espressu. Káva nevychladne, neboť ji lze v konvičce nechat delší dobu.
Teď se podíváme na dvě méně známé techniky, jak se dostat k báječné kávě.
Na první pohled vypadá jako tajemství starého alchymisty, ale nebojte se. Skvělou kávu ve vakuovém kávovaru, jehož vznik se datuje v Německu předminulého století, připraví opravdu každý. Voda se ve spodní skleněné baňce mění ohřevem v páru, která se v horní baňce mísí s kávou. Odeberete-li zdroj tepla, nasaje vakuum v dolní baňce tekutinu z horní baňky dolů zpět přes (zakoupený) filtr a vynikající káva je na světě.
Žhavou novinkou posledních let je aeropress od Američana Alana Adlera. I přes zdánlivou komplikovanost je výroba kávy v něm rychlá a jednoduchá. Nevyrobíte sice espresso, avšak káva bude mít skutečně výraznou chuť a díky kvalitnímu filtru bude i čistá a bez smítek. Užije si ho každý, kdo rád experimentuje a hodně ho oceníte na cestách.