Proč jenom Bitcoin?

Bitcoin a monetární historie – OBSAH

1. Jaký je smysl blockchainu?
2. Dva požadavky na nestátní peníze
3. Problém Etherea? Končí.
4. Rekapitulace: proč Bitcoin > Shitcoin

V uplynulých měsících jsme si zde na Bitcoin Alza rozebrali, proč potřebujeme nestátní peníze, jaké jsou dopady peněžního socialismu, jaká je historie státní moci nad penězi, jak a proč bude postupně docházet k bitcoinizaci - adopci bitcoinu coby nových peněz. Jedna otázka nicméně zůstala nezodpovězena. Proč jenom Bitcoin?

Nemáme zde snad rozmanité, prosperující, dynamické, vzrušující odvětví kryptoměn? Nemám si ke svým prvním satoshi nakoupit také ETH, XMR, LTC, LINK, YFI? Nemám farmařit yield (ať už to znamená cokoli)? Nemám snad diverzifikovat do altcoinů?

Krátká odpověď: ne. Osvojte si strategii pravidelných, průběžných nákupů bitcoinu (strategie DCA), žijte dlouho a blaze.

Jaký je smysl blockchainu?

“Blockchain” je do značné míry prázdný buzzword a to oprávněně - samotný blockchain bez obchodovatelného tokenu (např. bitcoinu) totiž nedává žádný smysl. V Bitcoinu vzniká blockchain jako vedlejší produkt vypořádání transakcí a jeho hlavním smyslem je možnost nezávislého ověření aktuálního UTXO setu (databáze neutracených transakčních outputů - tj. kdo co vlastní). Bitcoinový full node umožňuje každému na světě vytvořit si vlastní kopii blockchainu, a to procesem validace všech bitcoinových transakcí od počátečního genesis bloku až k aktuálnímu UTXO setu - blockchain tak dává každému jistotu, že přijímané bitcoiny jsou pravé (a že se nejedná například o bcash). Provoz vlastního nodu zároveň dává příjemci jistotu, že přijímané transakce splňují pravidla bitcoinového protokolu.

Stručně řečeno, smyslem blockchainu je umožnění existence nestátních peněz, bez závislosti na důvěryhodné třetí straně.

Nejedná se přitom o nějakou zbytečnou paranoiu. Bitcoinu předcházelo množství centralizovaných pokusů, které neskončily pro zakladatele a držitele daných měn vůbec dobře:

• Liberty Reserve: projekt běžel mezi lety 2006 - 2013 a zajišťoval digitální přesuny jednotek, které bychom dnes nazvali stablecoiny (ekvivalenty dolaru, eura, uncí zlata). Liberty Reserve měla na vrcholu okolo 1 milionu uživatelů. Údajně byl systém hojně využíván k praní peněz z kradených karet a obdobných aktivit. V roce 2013 byl zakladatel zatčen, později odsouzen k 20 letům vězení, všechny prostředky byly zabaveny. Někteří uživatelé (kteří Liberty Reserve používali obdobně jako PayPal, k legálním aktivitám) dodnes s úřady řeší, zda dostanou své peníze zpět.
• e-gold: projekt běžel v letech 1996 - 2008, umožňoval přesuny digitálních gramů zlata. Podkladové zlato firma skutečně držela a nezdá se, že by kdy prováděla politiku částečných rezerv. Na vrcholu firma držela 4 tuny zlata a uživatelé provedli ročně transakce v objemu 2 miliard dolarů. Roku 2008 byl projekt zavřen americkými úřady, zlato zabaveno (vydáno uživatelům jako kompenzaci za digitální jednotky bylo až v roce 2013). Zakladatelé byli odsouzeni k mírným trestům.
• e-bullion: projekt podobný e-goldu, rovněž se jednalo o transakce s digitálním zlatem. Fungoval mezi roku 2001 - 2008. Na vrcholu měl milion uživatelů a držel okolo 1,5 tuny zlata. E-bullion byl provozován manželi Fayedovými, kteří se rozhádali, manžel nechal svou ženu zavraždit. Všechno zlato bylo úřady zabaveno.
• Liberty dollar: fungoval v letech 1998 - 2007, převážně se jednalo o zlaté a stříbrné mince s dolarovým nominálem (dle původní definice dolaru). Liberty dolary byly svého času velmi populární v americké libertariánské komunitě. V roce 2007 byla v kancelářích Liberty dolaru provedena razie a zakladatel byl obžalován z padělání amerického dolaru (ano, “padělání“ ve formě mnohem hodnotnějších mincí). Ačkoli zakladateli hrozily desítky let vězení, byl nakonec osvobozen (zabavené kovy nicméně vydány nebyly).

Satoshi nadobro vyřešil pokusy o vytvoření nestátních peněz s pomocí mechanismu proof-of-work s dynamickou úpravou obtížnosti. Bitcoin byl od počátku koncipován jako systém bez centrálního bodu selhání - kde nelze vypnout servery, pozatýkat zakladatele a zabavit prostředky.

Díky Satoshiho vynálezu tak máme k dispozici nestátní peníze, u kterých můžeme oprávněně očekávat, že tu s námi budou ještě velmi dlouho. A to z jednoho prostého důvodu: decentralizovaná povaha Bitcoinu je zajištěna finanční motivací těžařů. Od těžařů nemůžeme očekávat, že budou vynakládat energii na proof-of-work z lásky k Bitcoinu; musíme očekávat, že jim jde pouze o finanční zisk, neboli že těžaři jsou ekonomicky racionální.

Dva požadavky na nestátní peníze

Dostáváme se tak blíže k zodpovězení otázky “proč jenom Bitcoin”.

Nestátní peníze musí splňovat dva požadavky:

• Decentralizace
• Dlouhodobá incentiva těžařů

Pokud by nestátní peníze nesplňovaly jeden z bodů, dříve či později selžou. Nedostatečná decentralizace může plynout například z vysokých nároků na provoz full nodů nebo udělením privilegií určitým aktérům (např. systém DPOS u kryptoměny EOS vede k těžařským kartelům a cenzuře; obdobně tomu je u Tronu). Vysoká závislost na jednom poskytovateli “cloudových full nodů” je také velmi problematická: v rámci Etherea běží okolo 70 % všech nodů v cloudu. Dominantním poskytovatelem těchto služeb je firma Infura (dceřinná firma Consenys) - ukázkový centrální bod selhání. Nedostatečná dlouhodobá incentiva těžařů pak vede k vyždímání sítě skrze 51% útoky, jak se v poslední době děje síti Ethereum Classic, které zažilo během jednoho měsíce již tři útoky.

Přes decentralizaci nejede vlak - obsahuje-li síť centralizační tendence a vytváří-li si centrální body selhání, nemá příliš smysl se jí dlouhodobě zabývat. V případě většího úspěchu sítě v obcházení kapitálových kontrol a jiných projevů státního peněžního monopolu bude daná síť zastavena či regulována obdobně, jako předchůdci Bitcoinu. Většina konkurentů Bitcoinu dělá právě tuto základní chybu: obětuje decentralizaci ve prospěch větší funkčnosti a rychlejšího vývoje.

Podívejme se však zejména na bod druhý: dostatečná dlouhodobá incentiva těžařů. U Bitcoinu je motivace těžit dvousložková: nově emitované bitcoiny (tzv. block reward) a transakční poplatky. Block reward dlouhodobě klesá - každé čtyři roky máme halving, který tuto složku odměny vydělí dvěma. Zásadní pro dlouhodobou udržitelnost jsou tak transakční poplatky.

A altcoiny se chtě nechtě musejí bitcoinu a jeho monetární politice přizpůsobit - pokud totiž nebudou mít alespoň srovnatelně nízkou dlouhodobou inflaci (=emisi nových jednotek), lidé si je zkrátka racionálně nezvolí k dlouhodobé držbě. Proč držet altcoin s vysokou inflací, když mohu držet bitcoin? Jakkoli zní tato otázka rétoricky, některé altcoiny si ji musely zodpovědět v praxi. Dobrým příkladem je Grin - měna s vysokou mírou inflace. Trh její hodnotu náležitě ocenil:

Odměna těžařům skrze vysokou inflaci zkrátka není dobrý nápad. Zapotřebí jsou transakční poplatky. Podívejme se, jak si v této oblasti stojí největší kryptoměny: kolik získají denně těžaři na transakčních poplatcích?

Jediné dvě sítě s relevantními transakčními poplatky jsou Bitcoin (1,3 milionu USD) a Ethereum (3,3 milionu USD). Všechny ostatní sítě, mnohé z nich v kryptoměnové Top 10, negenerují ani 1000 USD transakčních poplatků denně. Jak to, že tyto sítě tedy ještě vůbec přežívají? Protože buďto rezignovaly na decentralizaci, či žijí z prozatímně vysoké block reward - která se ovšem bude dlouhodobě snižovat.

Pojďme se podívat, kolik získají denně těžaři na block reward:

Když si nyní vyjádříme poměr mezi block reward a transakčními poplatky, dojdeme k následujícím údajům:

• Bitcoin: 8,15 (tj. těžaři získávají na block reward 8x více, než na transakčních poplatcích)
• Ethereum: 1,6
• Bcash: 1977
• BSV: 571
• LTC: 623
• XMR: 284

Zkrátka a dobře, jediné dvě sítě s nadějí na dlouhodobě udržitelnou incentivu těžařů jsou Bitcoin a Ethereum. Žádná jiná síť není schopna generovat transakční poplatky, které dlouhodobě nahrazují block reward. V horizontu příští dekády většina těchto sítí zanikne či se přikloní k silnější centralizaci.

Ve výše uvedených grafech jsme přitom postihli většinu kryptoměnové Top 20, co se samostatných sítí týče. Neuvedené assety jako USDT, LINK či CRO jsou pouhými tokeny, které stojí a padají se svou mateřskou platformou (většinou Ethereum).

Problém Etherea? Končí.

Ethereum je tak jediný skutečný vyzyvatel na roli nestátních peněz, propagátoři Etherea v poslední době sami rádi mluví o tom, že Ethereum jsou peníze. Přístup Etherea k “peněžnosti” jsme popsali v článku Peněžní aspekty Bitcoinu a Etherea.

Drobným problémem Etherea a vysokých transakčních poplatků je, že jsou ze sítě postupně vytlačovány všechny jiné funkce, než spekulace s vysokým očekávaným výnosem (tj. aktuální DeFi “yield farming”). To značně narušuje původní story o světovém počítači, na kterém může běžet decentralizovaný internet. V poslední době se totiž Ethereum podobá spíše decentralizovanému kasinu - a kritizuje to i sám Vitalik:

Vitalik Buterin a Joe Lubin (tj. zakladatel Etherea a zakladatel Consensys/Infura) se před rokem vyjádřili ve smyslu, že současné Ethereum bylo pouze počáteční fází experimentu a na řadě je ukončení provozu této počáteční fáze (ve videu v čase 10:00). Ano, čtete správně - Ethereum končí. V příštích letech má totiž Ethereum přestoupit na tzv. Ethereum 2.0.

V minulosti byla většina změn v Ethereu prováděna s pomocí tzv. hard forků - zpětně nekompatibilních změn pravidel (snadnost jejich zavádění mimochodem dosti vypovídá o centralizaci uzlů a velkého vlivu vedení v podobě Vitalika Buterina a Ethereum foundation - která dokonce zaměstnává člověka na pozici “hard fork coordinator”). Přechod na Ethereum 2.0 nicméně nebude ve formě hard forku, nýbrž ve formě postupného spouštění zcela nové sítě a postupného ukončování dosavadního Etherea.

A Ethereum 2.0 stojí na zcela nových principech než dosavadní Ethereum. Namísto proof-of-work bude běžet na proof-of-stake, namísto globálně sdíleného blockchainu bude stát na tzv. shardingu (64 separátních chainech, které jsou jen omezeně kompatibilní). Nikdo nedokáže dnes říct, jak vlastně bude probíhat migrace existujících kontraktů a aplikací, například velmi populárních DeFi. Dosavadní držitelé “starého” ETH budou mít nárok na odpovídající množství “nového” ETH; to je ale asi tak vše, co budou mít sítě společné. Veškerý Lindy effect, který Ethereum v průběhu let posbíralo, tak bude ztracen a nová síť bude muset opět prokazovat svou bezpečnost a životaschopnost. Prozatím byl spuštěn pouze první testnet, na němž většina validátorů přišla vlivem bugu o celý stake.

Vzhledem k tomu, že přechod na Ethereum 2.0 je dle plánu několikaletý proces který se navíc neustále oddaluje, je dost možné, že v době úplného spuštění za sebou bude mít Bitcoin již 15 let uspokojivého fungování, budování síťového efektu a sílící globální bitcoinizace. A je vlastně otázka, zda Ethereum 2.0 již bude finální verzí, či následně nepřijde Ethereum 3.0.

Rekapitulace: proč Bitcoin > Shitcoin

U nestátních peněz potřebujeme decentralizaci, dlouhodobou incentivizaci těžařů, a v neposlední řadě také předvídatelnou monetární politiku. Poslední charakteristice nastavil laťku Bitcoin a pro shitcoiny (odborný termín) se zdá být nepřekonatelným problémem uspět ve všech třech oblastech zároveň - a důležitý je zde důraz na ono “zároveň”. Je hezké, když představitel určitého shitcoinu mluví o nízké budoucí inflaci, a zároveň má moc ji v budoucnu libovolně měnit - například v rámci oficiální politiky minimální potřebné inflace (Ethereum). Nepotřebujeme novou centrální banku; potřebujeme plnou odluku peněz od státu a centrálních plánovačů.

Klasickou námitkou vůči uvedeným tezím je, že ne všechny altcoiny usilují o to stát se nestátními penězi. Inu, na to jsou dvě odpovědi: zaprvé, jiné využití - které by vydrželo alespoň pár let - se zatím neobjevilo. Kde jsou všechny ty decentralizované počítače, predikční markety, DAO, sociální sítě a revoluce v zubařství? Zdá se, že jediný přežívající use case je sofistikované kasino, kde hejlové neustále skáčou na lep buzzword marketingu. Zadruhé, i kdyby takové využití existovalo - na jaké síti poběží? Existuje síť kromě Bitcoinu, která by byla decentralizovaná, měla funkční mechanismus dlouhodobé motivace těžařů, a zároveň neměla v plánu ukončení provozu a přechod na experimentální technologii?

Další možnou námitkou je, že přeci nemůžeme předvídat budoucnost. Co když v budoucnu přijde něco lepšího než Bitcoin? To je vskutku možné. Čím později však onen zabiják Bitcoinu přijde, tím těžší to bude mít (následkem sílícího Lindy effectu a prorůstání Bitcoinu do ekonomických aktivit v rámci probíhající bitcoinizace). Proti všemožným “inovativním kryptoměnám" navíc mluví skutečnost, že Bitcoin je vesměs jednoduchý na pochopení - shitcoiny mají tendenci se odlišovat svou komplexitou, kterou se snaží působit sofistikovaně. Všechny tyto skutečnosti dělají z Bitcoinu přirozený Schelling point nestátních peněz.

Bitcoin dlouhodobě naprosto vede v měřítkách “podílu na trhu” (dle tržní kapitalizace) a likvidity (hloubky trhu). Jakkoli sexy se může zdát nový coin, jeho zásadním problémem bude budování dostatečného síťového efektu. Z více než 5000 kryptoměn si Bitcoin drží podíl okolo 60 % (druhé Ethereum 13 %, třetí Ripple 3 %), co se likvidity týče, je situace ještě více nakloněna Bitcoinu:

Je zároveň dost dobře možné, že “blockchain” samotný (bez tokenu) je uplatnitelný v obskurních využitích jako je vypořádání obchodů na burze - koneckonců například australská burza právě s tímto využitím experimentuje. Ale řekněme si na rovinu: je to snad něco, co by vás zajímalo, kdyby v dané zprávě nebyl užit právě termín “blockchain”? Pro danou burzu se jedná zkrátka o alternativní řešení databáze a backendu pro vypořádání obchodů. Ne nadarmo se o blockchainových konzultantech říká, že jsou najímáni pouze za účelem prosazení upgradu databázového systému, na který se přilepí magické slovíčko otevírající peněženky.

V žádném případě však tímto textem nechci vyvolávat dojem, že Bitcoin má vše jisté. Naopak! Ani Bitcoin, který představuje nejlepší naději na nestátní peníze, není bez problémů. Mezi nejpalčivější patří:

• udržitelnost motivace těžařů máme za sebou 3 halvingy a podíl transakčních poplatků na celkové odměně roste. Je to však udržitelné i do budoucna? Existují dobré argumenty, proč ano - další vrstvy nad Bitcoinem (jako je protokolová sada LNP/BP) zvyšují tzv. transakční hustotu - jedna onchain transakce v budoucnu může vypořádat větší množství ekonomických aktivit na vyšších vrstvách (více o konceptu transakční hustoty v článku Dana Helda). Relativní jistotu však budeme mít až po dalších 2-3 halvinzích (tj. 8-12 let).
• nepřátelské snahy o změnu protokolu/monetární politiky je pravděpodobné, že korporátní pokusy o zásadní navýšení velikosti bloku z roku 2017 nebyly posledními. Tento pokus - známý jako SegWit2x a New York Agreement - byl problematický ze dvou důvodů: zaprvé, výrazně vyšší limit velikosti bloku jde proti decentralizaci: s většími bloky klesá množina možných provozovatelů nodů (protože rostou nároky na jejich provoz - hardwarové i co se připojení týče); zadruhé, jednalo se o snahu dobře kapitalizovaných firem přizpůsobit Bitcoin svým business potřebám, což by byl velmi nebezpečný precedens. Signalizace nodů v rámci hnutí UASF/No2X přijetí změny zabránila - bude však komunita obdobně obezřetná i v budoucnosti?
• compliance layer: dle rostoucího počtu bitcoinerů je největším problémem postupné prorůstání KYC praktik - všudypřítomné identifikace držitelů bitcoinu. Vzhledem k transparentní povaze bitcoinového blockchainu je KYC velmi nebezpečné - takového “poskvrnění” je následně téměř nemožné se zbavit. Podstatou Bitcoinu je finanční suverenita - a identifikace držitelů a jejich následné sledování jde přímo proti této podstatě. Trend postupného zavádění KYC praktik ve všech oblastech je problematický i svou normalizací - nováčci jsou často vedeni k tomu, aby nakoupili své první satoshi na KYC burze, aniž by někomu přišlo absurdní tímto způsobem žádat o povolení vystupovat z fiatu. Identifikovaní držitelé čelí v budoucnosti riziku konfiskace, po vzoru konfiskace zlata ve Spojených státech v roce 1933 (Executive order 6102).

Nyní zpět k otázkám ze začátku článku.

Nemáme zde snad rozmanité, prosperující, dynamické, vzrušující odvětví kryptoměn? Inu, jak je řečeno v úvodním videu: máme Bitcoin, a máme shitcoiny. Shitcoiny mohou být krátkodobě vzrušující, jelikož procházejí krátkodobými hype cykly a nabízejí lákavý příběh rychlého zbohatnutí, zahalený do hávu revoluční technologie. Jedná se však o hru s nulovým součtem, kde zisk jednoho je vyvážen odpovídající ztrátou druhého (často jsou v zisku VC investoři a vývojářský tým, zatímco retail - tedy Vy - jim to platí).

Mám diverzifikovat? Do jiných tříd aktiv určitě. Do shitcoinů ne - nejedná se o diverzifikaci, jako spíše o gamblování s cennými satoshi.

Nemám snad farmařit yield? Pouze pokud jste schopni sami sobě vysvětlit, odkud onen yield pochází a jaké nese riziko. Raději ale poslechněte Vitalika, v budoucnu zažijete JOMO (joy of missing out).

Bonus: Ale vždyť jsem na shitcoinech v plusu! Gratuluji, obzvlášť jste-li v plusu nejen vůči fiatu, ale i vůči bitcoinu. Ale pokud se shitcoinů nezbavíte ve prospěch bitcoinu, je velmi pravděpodobné, že během pěti let budete mít mnohem méně satoshi, než dnes.

V konečném důsledku jde o to, co od Bitcoinu očekáváte. Pokud možnost dlouhodobých úspor s dobrou nadějí na ochranu a zvýšení kupní síly, pak je tu Bitcoin pro vás. Pokud naději na rychlé zbohatnutí, pak vás Bitcoin asi zklame. Bitcoin představuje nejlepší možný pokus o nestátní peníze. Netvrdím, že na shitcoinech se nedá vydělat - tvrdím pouze, že dlouhodobě nemají žádný smysl, a to kvůli trade-offům v neprospěch decentralizace a udržitelnosti.



Josef Tětek

Josef je ekonom a analytik, vycházející z rakouské školy ekonomie. Pracuje jako brand ambassador v SatoshiLabs a je spolupracovníkem Liberálního institutu. Autor knih Bitcoin: Odluka peněz od státu a Nepřátelé státu, přátelé svobody. @SatsJoseph na Twitteru.

Osobní stránky: Stackuj.cz



Mining Bitcoin