Proč vůbec potřebujeme kryptoměny?

1. Platba kryptoměnami může být rychlejší a levnější
2. Kryptoměny jako alternativa a zdravá konkurence pro současné peníze
3. Představte si svět bez hospodářských krizí
4. Bitcoin a další kryptoměny fungují jako globální peníze
5. Kryptoměny se stále vyvíjejí a mění

Platba kryptoměnami může být rychlejší a levnější

Za určitých okolností může být platba pomocí kryptoměn i levnější a rychlejší oproti bankovnímu převodu. Musíme uznat, že dnes je to spíše výjimečné. Pokud ale posíláte peníze do rozvojové země nebo v sobotu ráno, je pravděpodobné, že bude Bitcoin lepší alternativa.

Výše nastíněné případy, kdy je kryptoměna lepší alternativou, jsou spíše důsledkem zaostávání současného bankovního světa. Pro většinu plateb ve všední den uvnitř dané země platí, že Bitcoin je drahý a pomalý. Dává to smysl, protože transakce se ukládají do tzv. blockchainu, tedy na účetní knihu, která je na mnoha místech najednou. Dostat na všechna tato místa informaci a motivovat lidi, aby ji tam udržovali, musí být z definice dražší a pomalejší, než když se data spravují centrálně.

i Proč potřebujeme (nebo spíše chceme) kryptoměny?
„Proč vůbec potřebujeme kryptoměny? Kryptoměny v první řadě nejsou dle mého měny, nenaplňují základní znaky peněz. Spíše se jedná o kryptokomodity či kryptoaktiva. Ale i tak položené otázce úplně nerozumím: ani slovu „potřebujeme“, ani tomu implicitnímu „my“ v otázce. Kdo „my“? O tom, jestli se nějaký produkt chytí, rozhodují v tržním hospodářství klienti, poptávka. Takže je to jako vždy volba lidí, zákazníků. Ti nějaký produkt „potřebují“, protože ho prostě chtějí (třeba smartphony). Nebo některé produkty mají povinnost mít z vůle státu, pak je „potřebují“, protože musí (třeba povinné ručení na auto).

Bitcoin a spol. evidentně nepatří do druhé kategorie, takže je spíše smysluplné se ptát, jak moc ho spontánně chtějí – jako platidlo, měnu, peníze či jakkoli jinak – používat lidé. A zdá se zatím, že nijak moc. Jako nástroj běžného placení, jako zúčtovací jednotka ani jako uchovatel hodnoty Bitcoin oproti velkým očekáváním moc bravury nepředvádí, proto jej klienti oproti tradičním metodám placení a tradičním penězům taky moc nepoužívají. Ale zároveň by každý měl mít šanci si zvolit i tuhle cestu – se všemi riziky – pokud sám chce.“

Ing. Mojmír Hampl, MSc., Ph.D.

Mojmír Hampl je od roku 2006 člen bankovní rady České národní banky a od roku 2008 zároveň i viceguvernér ČNB. V roce 1999 mu Česká společnost ekonomická udělila titul Mladý ekonom roku. Je členem Akademické rady Vysoké školy Škoda Auto, Vědecké rady Fakulty sociálně ekonomické Univerzity J. E. Purkyně, redakční rady časopisu Dvacáté století – The Twentieth Century, Vědecké rady Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati a dále působí jako Research Associate v Centru pro systémová rizika (Systemic Risk Center) na London School of Economics.

I Bitcoin a další kryptoměny se ale vyvíjí. Touha po rychlých a levných platbách dala vzniknout celé řadě alternativních kryptoměn, ale i možných úprav samotného Bitcoinu. Za všechny lze zmínit tzv. Lightning network, který do drahého a pomalého bitcoinového blockchainu ukládá pouze zlomek transakcí, díky nimž je ale možné posílat peníze okamžitě a s minimálními náklady. Síť úspěšně běží, přestože se nad ní stále vznáší pár otazníků, ale už dnes je díky tomu možné tvrdit, že Bitcoin může být snadno rychlejší a levnější.

Kryptoměny jako alternativa a zdravá konkurence pro současné peníze

Hlavní argument pro používání kryptoměn je ale ekonomicko-filozofický. Kryptoměny jsou alternativa, jsou nebo alespoň můžou být významnou konkurencí, a ta zpravidla motivuje stávající svět k inovacím a opatrnosti. I kdyby se kryptoměny neměly uchytit, už nyní nutí správce současných peněz více se zamýšlet nad tím, co dělají a co by dělat mohli.

Některé dokonce natolik, že zvažovali zavádění vlastních státních kryptoměn. Obvykle šlo ale pouze o nepoučená zbrklá prohlášení (jako v případě Estonska), někdy o způsob politického marketingu a diplomacie (typickým příkladem je ruský kryptorubl namířený na protiruské sankce), ale dokonce i promyšlený podvod (jako je venezuelské Petro). Státní kryptoměny nedávají smysl. Buď si nad nimi nechají státy kontrolu, a tedy nakonec vytvoří to samé, co už dnes mají, nebo měnu ponechají decentralizovanou, ale potom je otázka, proč nepoužívat to, co už dávno máme, například Bitcoin.

Kryptoměny jako alternativa snižují náklady, pokud hegemon začne mít problémy. Kdyby se se současnými penězi něco stalo, je skvělé mít alternativu. Už jen z tohoto titulu mají bitcoiny ospravedlnitelnou cenu. Mnozí lidé argumentují, že by se v případě problémů spíše přecházelo zpět na vzácné kovy, je ale možné, že by budoucí generace preferovaly vzácné digitální „kovy“.

i Josef Šíma hovoří na téma krytpoměny vs. státní peníze
„Kryptoměny především nabízejí lidem alternativu. Z praktického hlediska mohou často nabízet řešení palčivého praktického problému. V řadě situací je totiž užívání standardních státních peněz pomalé, nekomfortní nebo přímo nebezpečné. Z jiné perspektivy nám rozvoj kryptoměn ukazuje, že i sektor poskytování peněz je možné si nejen představit, ale i skutečně mít odloučen od státu. Lidé si tak mohou lépe uvědomit, jak žádoucí je mít nejen odluku státu od běžného podnikání nebo třeba odluku státu od církví, ale též odluku státu od měnových záležitostí. Peníze jsou totiž příliš důležité na to, aby mohly být bez obav ponechány v rukou státu a mocichtivých politiků.“

prof. Ing. Josef Šíma, Ph.D.

Josef Šíma je český ekonom a vysokoškolský pedagog. Ve své výzkumné činnosti se soustřeďuje zejména na ekonomii a právo, ekonomii regulací a rakouskou ekonomickou školu. Od roku 2009 působí jako rektor vysoké školy CEVRO Institut.

Bitcoin vzniknul po posledním velkém hospodářském propadu a žádnou hospodářskou krizi dosud nezažil. Nevíme tedy, zda jej budou lidé v ekonomických problémech preferovat, či se ho zbavovat. Na to je zatím svět kryptoměn příliš mladý. Pokud by ale ztrácely na hodnotě současné peníze, je přirozené, že by lidé hledali alternativu.

Představte si svět bez hospodářských krizí

A se současnými penězi se toho děje mnoho. Žijeme v relativně stabilním světě, tak je dobré si připomenout, jak často se peníze mění a jak často bankrotují. Průměrná délka života měny je 27 let. Často umře mírumilovně, jako tomu bylo při přechodu na současnou českou korunu, ale počítat musíme i s případy, kdy se měny zhroutí nebo projdou násilnými reformami, tak jako koruna v 53. roce.

Připomeňme si, že dnešní peníze vznikají tak, že si dojdete do banky pro úvěr. Banka vám na účet připíše nové peníze, doslova je vytvoří z ničeho. Kdykoliv tak banky poskytují více úvěrů, zejména hypoték, peněžní zásoba dané měny roste. Lidé tyto peníze utrácí a všude tam, kam tečou, zvyšují ceny. Je tedy pochopitelné, že vzrostou nejprve spíše ceny nemovitostí, poté nové peníze nafouknou ceny akcií a až nakonec poroste cena jogurtů. Zvýšená produkce a ceny vedou centrální banky ke zvyšování úroků. Když poté úvěrová aktivita ochladne, celý proces se otáčí a ekonomika padá, někdy až do těžké recese.

U Bitcoinu není takový příběh vůbec možný, jelikož není možné vytvářet skrze úvěry nové mince. Pokud byste si v hypotetické ekonomice pouze s bitcoiny chtěli půjčit, musel by nejdřív někdo jiný peníze uspořit. To by samozřejmě vedlo k nižší úvěrové aktivitě, a tedy pomalejšímu růstu. Možná by ale tento pomalejší růst byl stabilní a nenafukoval s sebou řadu bublin. Každopádně je úžasné, že Bitcoin vůbec tuto dávno zapomenutou debatu opět otevírá.

Bitcoin a další kryptoměny fungují jako globální peníze

Bitcoin zatím nelze učebnicově za peníze označit, ale pro určitou skupinu se stal prostředkem směny. A jedním z prvních skutečně globálních prostředků směny. Stejně jako u e-mailu je bitcoinové transakci lhostejné, zda je příjemce na druhé straně planety, nebo jestli sedí na stejném počítači.

Současné peníze se posouvají stejným směrem a s pomocí chytrých telefonů, kreditních karet apod. často můžete snadno procestovat svět a platit jednou věcí na všech místech, poslat ale z internetového bankovnictví peníze za hranice stále představuje pro většinu lidí na světě problém. Kapitálové kontroly jim peníze navíc můžou zastavit v zemi a společnosti převádějící peníze si mohou brát obrovské poplatky. Bitcoinu je to jedno.

Kryptoměny se stále vyvíjejí a mění

Pro někoho, kdo si zkusil zaplatit kryptoměnami, to vše může znít až příliš optimisticky. A vskutku to v určitém smyslu přehnaně optimistické je. Kdybychom se totiž přenesli do hypotetické budoucnosti, kde každý chce používat kryptoměny, a představili světu Bitcoin, byl by jim k ničemu. Současný Bitcoin není postavený na obsloužení celého světa, technicky to ani není možné a bylo by to neskutečně drahé.

Bitcoin a další kryptoměny se ale vyvíjí. Vzniká mezi nimi konkurence, přebírají jedna od druhé nápady a reagují na problémy, které v průběhu let vyvstaly. Tím se významně liší od současných peněz, které se také mění, ale nemají k tomu dostatečnou stimulaci. Vyvíjí se bankovní produkty, ale měna zůstává v principu stejná.

Byla by chyba podívat se na současný stav a promítat ho do budoucnosti. Už jen za posledních pár let můžeme vidět, jak moc se svět kryptoměn proměnil. V roce 2009 o nich vědělo jen nemnoho jednotlivců, v roce 2011 už existovaly směnárny a burzy, ale postupně začaly padat a byly vykrádány. O pár let později už jsme měli bezpečné hardwarové peněženky, stovky dalších kryptoměn, bitcoinové bankomaty, bezpečnější burzy a decentralizované směnárny.

Výhody a nevýhody kryptoměn na příkladu Bitcoinu

A nejen produkty třetích stran, ale i samotný bitcoinový protokol a jeho další vrstvy, viz například výše zmíněný lightning network. Nikdo nemůže zaručit, že podobný vývoj musíme vidět i do buducnosti, minulost kryptoměn ale naznačuje, že optimismus je namístě.

Bitcoin nastartoval experiment, který dává smysl. Vrací vládu nad penězi lidem, upozorňuje na roli vzácnosti u peněz, nikdo k němu nemá klíč a je důležitou alternativou současnému peněžnímu uspořádání. Vyvíjí se k lepšímu, a i když se nemusí dnes každému vyplatit ho používat, je dobře, že existuje.

Mgr. Ing. Dominik Stroukal, Ph.D.

Dominik Stroukal je hlavní ekonom skupiny Roklen a vyučuje na VŠ CEVRO Institut. Má doktorát z ekonomie, vedle kterého vystudoval mediální studia. Je autorem první české knihy o kryptoměnách Bitcoin a jiné kryptopeníze budoucnosti (2015, druhé vydání 2018).