Nová vlajková loď digitálních zrcadlovek Nikon se snímačem DX – model Nikon D7200 – byla oznámena zhruba dva roky po svém předchůdci D7100. „Sedmitisícovky“ jsou, počínaje prvním modelem D7000 z roku 2010, na špici DX zrcadlovek Nikonu a jak jsem napsal v recenzi Nikonu D7100, klidně by mohly být označovány za poloprofesionální fotoaparáty, byť Nikon toto pojmenování nepoužívá. Na světě je tedy model Nikon D7200. Jaký je a co nového přináší?
CMOS snímač o rozměrech 23,5 × 15,6 mm zaznamenává fotografie o velikosti 6 000 × 4 000 pixelů. Snímač nemá antialiasingový filtr.
Oproti staršímu procesoru s trojkou v označení umožňuje EXPEED 4 dosažení vynikající obrazové kvality při současném snížení šumu u vysokých citlivostí. Fotoaparát je celkově rychlejší a má menší spotřebu energie.
Úkolem procesoru EXPEED 4 je také možnost nahrávání videa v kvalitě 1 080/50|60p (při cropu 1,3×). Samozřejmostí je plně manuální řízení záznamu, a to jak obrazu, tak stereofonního zvuku.
Nikon D7200 nově kromě obvyklého intervalového snímání přináší také funkci časosběrného videa, které je vytvořeno přímo ve fotoaparátu.
Při sekvenčním focení rychlostí až 6 sn./s (při cropu 1,3× 7 sn./s) můžete pořídit až 100 fotografií ve formátu JPEG nebo 27 snímků ve formátu NEF (12 bit).
Zapomeňte na tzv. rozšířené módy citlivosti ISO. Nikon D7200 má prostě jeden rozsah nastavení od ISO 100 do 25 600. V černobílém módu (pouze JPEG) pak zvládá ještě ISO 51 200 a 102 400.
Už předchůdce D7100 exceloval svým 51bodovým autofokusem. Vový Nikon D7200 se zaostřovacím modulem AF MultiCAM 3500 DX II je ještě rychlejší a přesnější.
Externí adaptér pro bezdrátové propojení už nebudete potřebovat. WiFi modul je v Nikonu D7200 zabudován v těle a využívá také technologie NFC.
Pokud postavíte starší Nikon D7100 vedle nového modelu D7200, nenajdete v konstrukci ani v rozmístění ovládacích prvků zásadní rozdíl. Tělo je stejně velké i těžké – 135,5 × 106,5 × 76 mm a 675 g.
U této digitální zrcadlovky vyšší střední třídy je využita kombinace lehké a odolné hořčíkové slitiny s moderními plasty. Samozřejmostí je utěsnění proti prachu a stékající vodě. Ani u Nikonu D7200 se, podobně jako u jeho předchůdce, nepočítá s ochrannou transparentní krytkou na zadní displej.
Volitelný vertikální grip MB-D15 je shodný, čili je kompatibilní s oběma modely.
Doslova nejviditelnějším rozdílem oproti DSLR nižších řad, tedy aktuálně v porovnání s Nikonem D5500 nebo D3300 (a jejich předchůdci), je hledáček. Není sice tak velký jako u nejlepších FX zrcadlovek, nicméně po přechodu z nižších modelů vám bude i tak hledáček Nikonu D7200 se 100% zobrazením a zvětšením 0,94× (0,63× po přepočtu na DX) připadat luxusně obrovský. Díky poctivému skleněnému pentaprismatickému hranolu je obraz jasný i při použití méně světelných objektivů.
Jak jsem už uvedl, majitelé předchozího modelu najdou všechny ovládací prvky na svém místě. Pro ty, kdo se s nejvyšší třídou DX DSLR Nikonu ještě nesetkali, jen zopakuji základní fakta. Jde o model se dvěma ovládacími kolečky – tedy nejen zadním, ale také předním – což značně zefektivňuje práci s fotoaparátem. Tlačítkům na přední stěně (Pv a Fn), plus dalším „čudlíkům“ lze uživatelsky přiřadit různé funkce; na horním kruhovém voliči najdete dvě uživatelské pozice U1 a U2. Jinak řečeno, co se týče ovládání, můžete si Nikon D7200 ve značné míře přizpůsobit vlastním potřebám a zvyklostem.
Ovšem pozor – následují změny! Nelze si nevšimnout nového provedení horního monochromatického stavového displeje. Jeho fyzická velikost sice zůstala stejná jako u předchozího modelu, čísla a ikony však byly zvětšeny, což jinými slovy znamená, že se nedostalo na všechny dříve zobrazované údaje. Na displeji tak například nevidíte nastavení vyvážení bílé, kvalitu a velikost obrazu, režim blesku nebo mód autofokusu a ostřicích bodů. Naopak nově je zde permanentně zobrazeno ISO.
O zmíněné chybějící informace samozřejmě nepřijdete, neboť je najdete na zadním „LCDéčku“, a dlužno dodat, že v komfortnější podobě. Pouze majitelé předchozího modelu (nebo i např. D90 či FX těl) budou muset změnit návyky v ovládání, respektive vizuální kontrole nastavovaných parametrů. Prostě se při úpravách některých hodnot nebudete koukat nahoru, ale dozadu…
Mimochodem tři z parametrů, které na stavovém displeji chybějí a které mají samostatná tlačítka vlevo vedle zadního LCD – tedy vyvážení bílé, kvalita a velikost obrazu a ISO –, dostaly díky zobrazování na velkém LCD také pěknou vizuální nápovědu, která pro jejich změny snad konečně naučí všechny uživatele používat obě kolečka Nikonu D7200.
Změny v ovládání – tentokrát už jen veskrze příjemné – najdete také v menu. Nebudu vypisovat vše. Jako příklad uvedu hlavně samostatné menu pro video. Přináší nejen zpřehlednění nabídky, ale také jednu zásadní výbornou funkci: umožňuje odděleně upravovat některé snímací parametry pro video, aniž by se tyto změnily v režimu fotografování. Samostatně si tak můžete nastavit například vyvážení bílé, ISO, redukci šumu, předvolby Picture Control a další. Pro uživatele, kteří fotografování střídají s natáčením pohyblivých obrázků je to skvělé vylepšení!
Nejprve obecně shrnutí toho, co lze nastudovat z tabulky technických parametrů Nikonu D7200. Díky novému obrazovému procesoru EXPEED 4 je jako u všech posledních zrcadlovek Nikonu v menu dostupná funkce Picture Control nové generace. Už jsem o tom psal několikrát, ale zopakuji to pro pořádek znovu – přibyl profil Ploché (FL), který je skvělý zejména pro natáčení videa, v detailním nastavení pak najdete nový parametr Zřetelnost (Clarity) a také jemnější škálu kroků k přizpůsobení všech dílčích hodnot.
Závěrka s nejkratším časem 1/8 000 s má garantovanou životnost 150 000 pracovních cyklů, synchronizace s bleskem je do nejkratšího času 1/250 s (1/320 s v režimu Auto FP). Nejvyšší model DX zrcadlovek má samozřejmě funkci CLS pro bezdrátové řízení externích blesků.
51bodový autofokus s modulem AF MultiCAM 3500 DX II je to nejlepší, co Nikon kdy vyvinul – může se směle měřit s profesionálními modely typu D810 nebo D4/D4s. Oproti staršímu modelu D7100 by měl být autofokus Nikonu D7200 ještě rychlejší a přesnější. Bohužel je obtížné a až nerealizovatelné toto tvrzení v běžných testovacích podmínkách potvrdit, nicméně při třítýdenním používání jsem se zaostřováním nezaznamenal jediný problém.
Příznivce sériového snímání potěší zvětšení bufferu – vyrovnávací paměti. Samotná rychlost sekvenčního focení sice zůstala na hodnotách 6 sn./s ve formátu DX a 7 sn./s při cropu 1,3×, ovšem větší vyrovnávací paměť nyní umožňuje během snímání do JPEGu pořídit až 100 fotografií při ukládání do 12bitového RAWu 27 snímků a při focení do 14bitového RAWu 18 snímků v sérii.
Nebyl by to ani současný moderní fotoaparát, aby nepodporoval bezdrátové WiFi propojení a ovládání pomocí smartphonů nebo tabletů s operačním systémem iOS či Android. Nikon D7200 má „wifinu“ vestavěnou v těle a lze u něj také využít technologie NFC. Jako u všech takto vybavených Nikonů je funkčnost WiFi podmíněna spoluprací s free aplikací Wireless Mobile Utility.
Možnosti videa by se daly shrnout do jedné věty. Vše, co nabízí profesionální FX modely Nikonu, najdete i zde. Ale... jeden háček je zaseknut v natáčení Full HD videa se snímkovou frekvencí 50p nebo 60p. „Dé sedm tisíc dvoustovka“ jej totiž umí pouze při cropu 1,3×. Na „plný“ formát lze video natáčet pouze při frameratu 25p nebo 30p. Bohužel se mi nepodařilo zjistit důvod tohoto omezení, takže zůstanu jen u konstatování.
Každopádně následují už jen samá pozitiva. O nově odděleném menu a separátním nastavování parametrů videa jsem psal výše, ale musím to ještě jednou připomenout – skvělé! Video je možné zaznamenávat na paměťovou kartu, ovšem simultánně také na externí rekordér připojený přes rozhraní HDMI. Na displeji si můžete zobrazit živý histogram nebo tzv. zebru – indikaci přeexponovaných míst; vodováha je samozřejmostí. Stejně jako obrazové parametry, lze i záznam zvuku ovládat manuálně. Kromě 3,5mm konektoru pro připojení externího mikrofonu najdete na těle také „jack“, konektor pro odposlech sluchátky. Zklamu jen ty, kteří čekali na upgrade ovládání clony v živém náhledu – před změnou nastavení clony je stále nutné vypnout Live View a po úpravě parametru živý náhled znovu zapnout.
Při natáčení videosekvencí 1 080/50p ukládá Nikon D7200 video s bitratem průměrně 37–39 Mbit/s – to je mimochodem de facto stejná „datová hustota“ jako u nižšího modelu Nikon D5500. Video jsem testoval při nastavení Picture Control na předvolbu Ploché (FL) a musím říci, že jsem byl velmi mile překvapen velkým dynamickým rozsahem a příjemnou barevností. Tedy až poté, co jsem ve střižně přidal potřebný kontrast, což je při natáčení v režimu Ploché automatický předpoklad. Zvuk v ukázkovém videu snímaný pomocí vestavěného stereofonního mikrofonu trpí větrnými ruchy, čemuž se dá zamezit pouze použitím externího mikrofonu patřičně oděného do „mrtvé kočky“. Jinak jsem ovšem s kvalitou videa Nikonu D7200 náramně spokojen.
V této části recenze ještě musím dodat, že Nikon D7200 nově umí natáčet také časosběrné video. Ne, řeč není o intervalovém snímání, které tento fotoaparát též zvládá. Funkci Časosběrné snímání najdete v samostatném menu videa (intervalové pak v menu fotografování), přičemž rozdíl mezi oběma funkcemi spočívá v tom, že s Intervalovým snímáním pořídíte řadu samostatných snímků, kdežto výsledkem Časosběrného snímání je kompletní timelapse video se snímkovou frekvencí odpovídající frameratu „normálního“ videa.
Mám trochu nutkání suše napsat, že obrazová kvalita je prostě výborná, ale nebudu vás takto ochuzovat o podrobnější hodnocení. Ostrost výsledných snímků je samozřejmě z velké části ovlivněna použitým objektivem, nicméně ani se „seťákem“ AF-S Nikkor 18–105 mm F3,5–5,6G ED, s nímž jsem absolvoval většinu testu (byť obvykle zacloněným na F8), si není při nastavení Picture Control na Standard nač stěžovat.
Na fotografiích si můžete všimnout také „nového“ barevného podání obrazu. Zejména majitelé staršího modelu D7100 určitě zaznamenají posun k příjemnějšímu barevnému ladění, které je nyní podle mého názoru ještě korektnější – reálnější. Aniž bych to mohl exaktně doložit, jsem přesvědčen také o malém, nikoliv však zanedbatelném zvýšení dynamického rozsahu snímací soustavy Nikonu D7200, o čemž jsem koneckonců psal už při hodnocení videa.
Míra šumu odpovídá kategorii fotoaparátů s DX snímači. Jak jsem již uvedl, Nikon opustil tzv. rozšířený režim ISO, D7200 má prostě jednu pevně danou škálu citlivostí ISO 100 až 25 600. Sice lze nastavit i hodnoty ISO 51 200 a 102 400, ovšem s tím omezením, že se snímek uloží do JPEGu, a to v černobílém provedení. Osobně však nemohu říci, že by mi tyto fotografie příliš učarovaly… Jde zkrátka o mezní hodnoty citlivosti (možná spíše až „za mezí“), které ani škála šedé nezachrání.
Na výřezech je vždy vlevo JPEG se zapnutou redukcí šumu Normal, uprostřed NEF bez úprav, vpravo pak NEF s vypnutou redukcí šumu.
Digitální zrcadlovka Nikon D7200 nepředstavuje žádný zásadní upgrade staršího modelu D7100, to je zřejmé už jen z výčtu novinek. Přesto ale přináší spoustu výborných funkcí a vlastností, které jej stále udržují na pozici vlajkové lodi DX zrcadlovek Nikonu. Uživatelé nižších modelů D5xxx, neřkuli D3xxx by myslím s přechodem na tento model ani chvíli neváhali (snad by je mohlo odradit jen ono video při cropu 1,3×). Dovedu si však představit, že plnou hlavu Nikonu D7200 má také spousta vlastníků staršího D7100. Krátce řečeno: revoluce se sice nekoná, evoluce se však velmi povedla.
Článek byl převzat z nikonblog.cz