Seagate: Jaký externí disk vybrat?

Kapacita disku je, věříme, jasná. Tato hodnota definuje množství daty zaplnitelného místa na disku. Na disk s větší kapacitou se vejde více dat, tedy filmů, dokumentů, obrázků, hudby apod. Kapacita se měří v GB (gigabajtech) a čím vyšší je, tím je zpravidla cena disku za jeden GB nižší. Velmi orientačně lze kapacitu disku převést na praktičtější čísla dle následující tabulky.

Externí pevné disky mají více formátů, tedy velikostních druhů. Ty se přímo odvozují od velikosti ploten pevných disků umístěných uvnitř pouzdra. Základní formáty máme dva – 2,5" a 3,5", přičemž oba jsou technologicky i rychlostně srovnatelné. Větší 3,5" formát se hodí pouze k občasnému převážení a dlouhodobému používání na jednom místě, je totiž nutné jej připojovat k externímu napájení. Tuto nevýhodu kompenzuje příznivější cenovka, a to zejména ve vyšších kapacitách.

2,5" formát naopak nabízí lépe přenositelné disky, které jsou často také designově atraktivnější. Kromě funkce datového úložiště tedy poslouží i jako padnoucí doplněk třeba k notebooku. Jejich hmotnost i rozměry umožňují přenášení na denní bázi, cena za GB je ale ve srovnání s 3,5" mírně vyšší.

Pevné disky, které jsou založené na technologii rotačních ploten, se musí otáčet určitou rychlostí. Rychlost otáčení měříme v otáčkách za minutu (ot/min nebo také RPM) a má vliv na rychlost celého disku. Hlavní rychlostní standardy používané v externích discích známe dva – 5 400 ot/min a 7 200 ot/min.

V případě, že bychom vedle sebe postavili dva zcela identické disky, které by se lišily jen rychlostí otáčení, ten s rychlostí 7 200 ot/min by vykazoval rychlejší čtení i zápis. Protože ale technologie pokročily a vše dnes není jen o otáčkách, propastný rozdíl v rychlostech se změnil jen v mírnou prohlubeň, kterou je často těžké rozpoznat. I tak ale platí, že pokud chcete rychlejší disk, volte disk s 7 200 ot/min.

Disky s rychlostí 5 400 ot/min, tedy ty „pomalejší“, mají ale také nepopiratelné výhody. Protože se točí pomaleji, jsou tišší, méně vibrují a spotřebovávají méně energie. Právě spotřeba by mohla být argumentem pro použití s notebookem, který běží na baterii. Obecně se tyto externí disky skvěle hodí na zálohování a dlouhodobější ukládání dat, díky nižším otáčkám mohou totiž vykazovat delší životnost.

Otáčky disku se pochopitelně netýkají variant používající SSD. Namísto rotujících ploten totiž ukládá SSD data do NAND Flash pamětí.

Rozhodování zahrnující rozhraní externích pevných disků je celkem přímočaré a v dnešní moderní době se omezuje na sběrnici USB a její konektory. Pokud na nějaké takové narazíte, doporučujeme se obloukem vyhnout diskům s připojením skrze USB 2.0, je zastaralé a dnes velmi limitující.

Ve výběru tedy zůstává jen USB 3.0 (3.1 Gen1) a USB 3.1 (USB 3.1 Gen2). U plotnových pevných disků je zpravidla jedno, které z těchto rozhraní úložiště obsluhuje, i pomalejší z nich totiž překonává rychlostní limity technologie magnetických disků.

Přemýšlet však můžete o konektoru. Na výběr je zpravidla standardní obdélníkové USB-A a zaoblené symetrické USB-C. To může být vhodné při párování disku s moderním ultrabookem, který standardní konektory typu A neobsahuje. Výrobci však velmi často přibalují jeden kabel s USB-A a druhý s USB-C, aby měl uživatel plný komfort při používání svého disku.