Výraz bokeh popisuje vzhled rozostřené oblasti snímku – označuje tak estetickou kvalitu části snímku nacházející se mimo rovinu ostrosti. Jedná se o rozostření do rozptylových kroužků, většinou se tomu děje u pozadí, může však jít i o popředí. Příjemně působí bokeh oblého tvaru, naopak rušivě může působit roztyl do hranatých mnohoúhelníků, jež vznikají při výraznějším zaclonění. Pohled na bokeh je poměrně subjektivní záležitostí a to i vzhledem k tomu, že se nedá vyjádřit číslem. Někomu se může líbit způsob rozostření (neboli bokeh), jinému naopak nemusí.
Na většině normálních snímků se běžně vyskytují místa zaostřená a naopak i místa mimo hloubku ostrosti. Při zobrazení neostrých částí snímků se každý objektiv chová jinak. Vzhled výsledného bokeh efektu záleží tedy na objektivu a jeho vlastnostech.
Přestože je bokeh subjektivní záležitostí, existuje parametr, který výsledný efekt přímo úměrně ovlivňuje, a tím je clona. Velikost otvoru clony ovlivňuje hloubku ostrosti. Při použití malého clonového čísla vytvoří lamely velký otvor a můžeme tak očekávat kulatější difrakční (rozptylové) kroužky. V opačném případě, při volbě většího clonového čísla, lamely nevytvoří dokonale kulatý otvor a výsledné rozptylové kroužky vytvářejí spíše n-úhelníky (pětiúhelníky, …). Vliv na tvar a vzhled rozptylových kroužků má tedy především:
V praxi se však setkáte i s různě protáhlými kruhy či jinými tvary, a to vlivem světla, pozadí apod.
Čím delší ohniskovou vzdálenost zvolíte, tím větší bude podíl rozostřených oblastí ve fotografii a tím intenzivnější bokeh efekt. V případě objektivu se zoomem lze pro výraznější bokeh nastavit zoom na maximální možnou ohniskovou vzdálenost a od zabíraného objektu poodstoupit.