Dutý výbrus čepele u břitvy popisuje tvar jejího průřezu, tedy to, jak je ocel vytvarována od hřbetu směrem k ostří. Na rozdíl od plochého nebo klínového výbrusu jsou boky čepele s dutým výbrusem konkávně, tedy dovnitř, vybroušeny. Tohoto tvaru se obvykle dosahuje broušením na velkém rotujícím kotouči, který v oceli zanechá charakteristické prohnutí. Díky tomuto vyhloubení je čepel za samotným ostřím velmi tenká, což jí umožňuje snadněji pronikat vousy s minimálním odporem a přináší hladší oholení. Tenká čepel je také mírně pružná, což pomáhá lépe kopírovat kontury obličeje a zároveň poskytuje uživateli zvukovou zpětnou vazbu, takzvané „zpívání“ břitvy při holení. Dutý výbrus zároveň zjednodušuje údržbu ostří, protože při broušení na kameni nebo obtahování na řemenu se čepel opírá pouze o hřbet a ostří, čímž je přirozeně držen správný úhel. Existují různé stupně vyhloubení, od částečného až po plný dutý výbrus, kde platí, že čím je výbrus hlubší, tím je čepel tenčí a pružnější.