Úhlopříčka je vzdálenost mezi dvěma protilehlými rohy obrazovky a udává tak celkovou velikost displeje. Většinou se zapisuje v palcích (″) a nezahrnuje různě široké rámečky obrazovky, takže je konečná velikost zařízení zpravidla o něco větší. Úhlopříčka (a tedy velikost) je dána výškou a současně šířkou, tedy dvěma číselnými údaji, které zároveň udávají poměr stran. Úhlopříčka je tedy určitým zjednodušením, které umožňuje okamžité porovnání velikosti obrazovek i bez zdlouhavých výpočtů.
Pro výpočet úhlopříčky stačí použít známý matematický vzorec a² + b² a výsledek odmocnit. Úhlopříčka televizoru s šířkou 100 cm a výškou 60 cm tedy vypočítáme jako 100² + 60² = 10 000 + 3 600 = 13 600, po odmocnění zhruba 116 cm. Z uvedeného je zřejmé, že výpočet není úplně rychlý a v praxi vlastně ani příliš potřebný.
Při výběru nové obrazovky jste si možná už všimli, že ačkoliv je úhlopříčka jeden z nejzákladnějších parametrů, udává se jak v centimetrech, tak v palcích. Někteří prodejci bohužel uvádí rozměr pouze v jedné jednotce úhlopříčky, takže jsou někdy zákazníci nuceni převádět palce na centimetry a naopak. Se znalostí toho, že 1 palec má 2,54 cm to sice není složitý výpočet, přesto doporučujeme jednoduše využít naši přehlednou tabulku.
Pravidlo čím větší, tím lepší, neplatí vždy. U větších televizorů je doporučená pozorovací vzdálenost o něco větší, takže se obraz v našem zorném poli o něco zmenší. Zároveň se zvyšuje pořizovací cena, stejně jako spotřeba elektrické energie (i když úlohu hraje také typ panelu a další parametry). Opominout nelze ani případnou menší jemnost obrazu. Pokud totiž máme stejné rozlišení (například Full HD) na 80cm a 100cm televizoru, pak na menší obrazovce bude obraz jemnější (zjednodušeně ostřejší). Určitou kompenzaci nabízí tzv. upscaling, kdy některé televizory dokáží na základě výpočtu částečně zvýšit rozlišení. Menší televize zároveň často dostačují do některých méně obvyklých prostorů, jako je třeba kuchyně, karavan či chata.
Majitelé větších televizorů by však za menší modely určitě neměnili. Jakmile si totiž člověk zvykne na větší rozměr, přechod zpět na menší velikost je už poměrně obtížný. Rozměrnější televize umožňují pohodlné sledování i na větší vzdálenosti, takže se můžeme pohodlně usadit prakticky kdekoliv. Větší obraz lze navíc konformně sledovat i ve více lidech, a to bez nepříjemného mhouření očí či naklánění se ve snaze postřehnout více detailů.
i
Zajímají vás spíše velikosti displejů u notebooků, tabletů a chytrých telefonů? Pak si doporučujeme přečíst tento článek.
Čím větší uhlopříčku (velikost) zvolíme, tím větší bude rozdíl ve vzdálenosti středu a okrajů obrazovky vůči nám. Jinými slovy, pokud si sedneme před střed obrazovky, okraje jsou od našich očí více vzdáleny a zároveň se na ně díváme i pod jiným úhlem. Tím může dojít k určitému zkreslení, kdy se obraz po okrajích bude zdát odlišný (například tmavší). Pozorovat to lze zejména u některých typů panelů s horšími pozorovacími úhly. Svou roli hraje také celková vzdálenost, takže se prohnutí řeší více u monitorů počítačů nežli u televizorů. Více o prohnutí obrazovky se můžete dočíst zde.