Vzduchové chlazení je metoda, pomocí které se svářečka zbavuje nadbytečného tepla vznikajícího během svařování. Uvnitř přístroje je umístěn ventilátor, který nasává okolní vzduch a prohání ho přes horké vnitřní komponenty, jako je transformátor nebo výkonová elektronika. Tyto součástky jsou často opatřeny kovovými žebrovanými chladiči, které zvětšují plochu a umožňují rychlejší předání tepla do proudícího vzduchu. Ohřátý vzduch je následně vyfukován ven ze skříně svářečky. Tento princip se uplatňuje nejen u samotného svařovacího zdroje, ale také u některých typů svařovacích hořáků. Vzduchem chlazené hořáky se ochlazují jednak proudem ochranného plynu, který jimi prochází, a jednak přirozeným odevzdáváním tepla do okolí. Tento typ chlazení je typický pro svářečky určené pro práci s nižšími a středními proudy, protože jeho účinnost je limitovaná. Výkon chlazení přímo ovlivňuje hodnotu zvanou „zatěžovatel“, která udává, jak dlouho může svářečka pracovat na daný výkon v určitém časovém cyklu, než se přehřeje.