Zahájení pstruhové sezóny
Je tady duben. Měsíc pstruhového zahájení, které každoročně vychází na 16. dubna. Letos to je konkrétně čtvrtek. Díky termínu ve všední den by nemuselo být u vody tak plno, jako když „zahájení“ vychází na víkend. Na druhou stranu uvidíme, jak účast u vody ovlivní současná krize s koronavirem. Rybářů může přijít méně i více. V každém případě vám přinášíme článek o průběhu zahájení pstruhové sezóny jednoho skvělého rybáře, abyste si udělali chuť a mohli se na svátek všech pstruhařů připravit.
Zahájení pstruhové sezóny – OBSAH
Zahájení pstruhové sezóny
Jarní svěží ráno lehce pod mrakem. Koukám z okýnka terénního vozu na chmelnice a hořím nedočkavostí. Poprvé budu chytat v té řece, o které jsem tolik slyšel. Jak byla vynášena do nebes, ale i zatracována do pekel. Auťák si to pěkně šine cestou necestou a připadám si v něm, jak kdybychom byli vojáci Navy Seals. Stejně jako oni před akcí, i my jsme lehce nervózní.
Nenechal jsem něco doma, mám vše v pořádku? Naším střelivem jsou různé plandavky, woblery, peří či gumy. Místo pušek máme sakra nebezpečnou zbraň – vláčecí prut či mušák. Nebezpečné to zbraně pro všechny lososovité ryby, jež tato krásná řeka skrývá. Ohře se nám na chvilku ukáže mezi stromy a všichni ještě více znervózníme, nedočkavostí hoříme.
Na místě je již pár vozů rozličných SPZ. Někteří rybáři se vítají a povídají si, jiní utíkají na svá vysněná místa. Za náš výsadek by se nemuseli stydět ani Tuleni. Prohodíme pár slov, co a jak, a rozdělujeme se. Skoro všichni mizí v křoví směr jez. Tam bude plno, říkám si a volím opačnou cestu. Nejsem sám, kamarád Vašek má stejný nápad. Alespoň budeme mít víc klidu a konečně uvidím jeho čarování s přívlačákem.
Sám jsem zvolil prut od Westin Streetstick do 10 g s rychlejší akcí, černobílý navijáček ze severu a japonskou ultratenkou pletenku. Hezké kombíčko, ale teprve ruce a hlava rozhodnou, zda ho vyzkouší nějaký bojovník. V kapse batohu mám pár krabiček, vytahuji jig bez protihrotu a napichuji oblíbenou gumovou nástrahu kyselé barvy. Jedná se o osvědčenou nástrahu, ale kluci mě od gumových nástrah odrazují. Já mám však svou hlavu.
Pomalu se brodím do vody, kloužu rukou po hladině, jako když hladím přítelkyni po vlasech. Zdravím tu studenou řeku. Mám u sebe placatku, dávám i pár kapek vodě. Pro našeho patrona, Sv. Petra. Jako pozdrav a prosbu o pěkné zážitky a omluvu za pár rybek, které si možná odnesu. Opatrným krokem se brodím dál, jde to těžce. Pár měsíců jsem již s proudem nebojoval, navíc povinný večerní přípitek též udělal s mým tělem své.
První hod
Prvním hodem posílám milou gumičku vstříc druhému břehu, mohla by tam stát nějaká americká rybka či tečkovaný evropský zástupce. Po třetím hodu, do skoro stejného místa, cítím pěkné škubnutí do špičky a přisekávám. Houknu na Vaška a naznačím rybku na prutu. Zase takový třepetáček to nebude, bojuje. Ale po minutce souboje padá. Škoda, přijde další, uklidňuji se. Hlavní je dostat záběr a věřit si.
Po nějaké době i Vašík hlásí záběr a spadlou fiš. My to snad neprorazíme. Po chvilce mám opět šlupku do prutu a nic. Ach jo. Pro zlepšení nálady se nám přišel představit nechtěný tvoreček naší fauny, mladý norek. Předvádí se a prohlíží si nás z pár metrů. Skoro by se dalo říct, že žebrá o pstruha, kterého se nám ne a ne podařit dostat. Musí jinam, u nás mu pšenka nepokvete.
První ryba
Společně se domlouváme na ústupu. Půjdeme se podívat za kamarády, jak jsou na tom. Líp, mnohem. Měli několik kontaktů, některé zužitkovali a ukazují nám duháčky, které si možná připravíme k večeři. Filipovi se povedl i nádherný potočák. Vše prý na tvrdé nástrahy, gumy ani nezkoušeli. S lehkou depresí odcházím níž a nalézám pomalou vodu. Podle všeho se tady moc lidí nezastavilo, všichni raději zkouší podjezí, proudy a lehce čitelné flíčky. Být nasazený duhák, tady by bylo mé království. Tady možná zužitkuji své zkušenosti z duhákodromů, říkám si. Ale co na háček? Hle, ochucený bílý twister. První hod se daří, čekám dvě vteřiny a začnu nástrahu oživovat. Neurazí ani polovinu své dráhy a dostávám záběr. Srdíčko povyskočí nadšením. Konečně.
Po krátkém souboji přivádím duháčka k nohám. Pomalu ho vyháčkuji a posílám zpátky do tůně. Opakuji náhozy a během chvilky mám na mechu dvě stříbrné rybky. Ještě se mi podaří na stejnou nástrahu přesvědčit jednu rybu a pár záběrů pokazím. Jak snadné, nahodit, počkat až se propadne gumka ke dnu a pomalými přískoky ji vedu zpět.
Opouštím nadjezí a jdu se pochlubit. Skoro jako kdybychom se domluvili, potkáváme se u vozu. Dáme si rychlý oběd a asi se pokusíme o urban fishing. Oběd i jeho konzumace, včetně částečného natrávení, je otázkou chvilky.
Urban fishing
Přijíždíme k vodě, která je naprosto jiná. Tady není tak divoká a hezká, zde je v betonových poutech. Ale i tady se prý skrývá nejeden tečkovaný démant. Máme zde konkurenci, ale po chvilce vytahují bílou vlajku a asi mizí na pozdní gáblík. Podle všeho tady již pstruzi viděli hezkou řádku rybářských krabiček.
Do oka mi padl bílo-růžový jigstreamer. Ve vodním sloupci jeho ocásek z marabu krásně pulzuje. Zkouším se probrodit ke druhému břehu, zastavuje mě hlubší rýha. Tu musím zkusit prochytat. Prohlížím si vodu a vyruší mě mocný záškub. Je to tu! Nad hladinou se ukáže krásný potočák okolo padesáti centimetrů a padesáti odstínů hnědi s padesáti červenými tečkami. Kolena se mi rozklepou jako u maturity z čínského jazyka. Pstruh je zkušený bojovník, a tak dělá vše proto, aby se té ohavné věci zbavil. Díky drahé tenké lajně mám všechny jeho pocity ze souboje skoro online.
Ztráty a nálezy
Nevím, jak dlouho jsme se na těch pár metrech přetahovali, ale já byl ten, kdo si zakřičel radostí. Dalibor mi přispěchal na pomoc a s gratulací. Nádherná rybka má štěstí. Neví, že v našich očích je hájená. Obdivně si ji prohlížím a prosím o ilustrační foto. Poté ji pomalu vracím zpět do vody a uvolňuji sevření. Pomalinku odplouvá zpět, na své místo za kamenem.
Já blbec ho ani nezměřil, nadávám si v duchu. Alespoň bude obrázek toho krasavce. Není, foťák si řekl, že prostě ne. Tak mi jsou Dalibor a jedna nekvalitní fotka svědkem. Filda mává ze břehu, další kamarádi přijeli. Jdeme si popovídat a zapít zážitky.
Doporučujeme pro zahájení pstruhové sezóny
Ten víkend jsme si krásně zarybařili, odpočinuli i něco spolu zažili. Kluci vytáhli i větší a hezčí potoky, ale to je jedno. Já si chytil toho svého nej a to mi stačilo. Na gumu mi útočili duháčci, zato jim na plandavky či peří zas potočáci. Když jsem další dny chytal s plandavkou, měl jsem plno útoků, ale málo ryb zdolaných. Zde vidím viníka v pletence s rychlejším prutem. Pro další lovy bych volil vlasec či bych pletence přizpůsobil prut. Bude-li mi letos dopřáno, třebas se toho rána potkáme na břehu té krásné severočeské pstruhovky.
Autor: Petr „Minatrix“ Čížek
