Svět bez práce: Pozitiva a negativa

1. Dopad AI na pracovní místa
2. Jak probíhali technologické revoluce v minulosti?
3. Umělá inteligence není jako předchozí technogické revoluce
4. Univerzální příjem jako řešení?

Dopad AI na pracovní místa

Jedním velmi pravděpodobným důsledkem širokého nasazení umělé inteligence bude redukce dostupných pracovních pozicí. Obvykle se říká, že příchod technologie nesnižuje objem dostupné práce, ale pouze ji mění, což ale byla pravda pouze v minulosti. Tam obvykle docházelo k nahrazení manuální práce vyžadující sílu a nebo dlouhodobé úsilí automatizací, čímž vznikala zaměstnání zaměřená na správu strojů.

Jak probíhali technologické revoluce v minulosti?

Automatizace vedla k výraznému omezení lidské práce v zemědělství a k významné redukci méně kvalifikované práce v továrnách. Nahradila ji opět práce vyžadující technické znalosti a nebo zkušenosti, což byla očekávaná a vítaná změna. V současnosti stále existuje velké množství prací, vyžadujících velkou flexibilitu a nabízejících poměrně malý prostor pro automatizaci.

S nástupem automatizace se předpokládalo, že to, co stroje odstraní jako první, bude manuální práce – a teprve s odstupem času bude následovat duševní práce a až nakonec přijdou pracovní pozice vyžadující kreativitu.

Umělá inteligence není jako předchozí technogické revoluce

Současná vlna umělé inteligence ale přináší automatizaci činností, u kterých to zatím čekal málokdo: Copywriting, překlady, tvorba textů, grafiky a hudby – a také náhrada základních činnosti v oblasti HR a nebo práva. LLM jsou schopné nahradit i základní programátorské práce například při vývoji webů a juniorní programátorské pozice.

To je problém z mnoha důvodů. Za prvé pro podobné práce je zapotřebí mnoha let tréninků a neustálé vzdělávání se, což je nákladné investičně a časově. Lidé, kteří absolvují placené studium a nebo neplacené stáže v této oblasti budou postiženi nedostatkem juniorních pozic. Tyto „pozice pro začátečníky“ jsou ale důležité také pro kariérní růst lidí, kteří se prací na jednodušších pozicích připravují na pokročilejší pozice.

Pokud budou mít firmy k dispozici dostatečně efektivní nástroje umělé inteligence, pochopitelně jimi nahradí pozici pro lidi. Cílem firem je efektivně vydělávat peníze, ne poskytovat vzdělávací a sociální služby lidem, kteří teprve sbírají zkušenosti. Pokud ale takové pozice nebudou, jen těžko budou lidé dosahovat skutečně pokročilé úrovně proficience – a navíc vznikne problém s tím, že pro ně nebude vhodná práce.

Univerzální příjem jako řešení?

V současnosti je umělá inteligence nasazena poměrně limitovaně, ale k masivnímu přechodu může dojít velice rychle, protože expanze AI je momentálně limitována hlavně regulací a v druhé řadě omezenými dodávkami vhodného hardware pro provoz AI modelů. U prací, které nevyžadují fyzický kontakt mezi pracovníkem a zákazníkem pak může dojít expanzi nasazení AI velice rychle, možná i rychleji, než došlo k náhradě kamenných poboček řady firem jejich webovými a mobilními alternativami.

Potom státům vznikne unikátní problém. V současnosti je poměrně obtížné najít vhodné zaměstnání pro lidi v nejnižší pětině stupnice inteligence, nyní se objevuje náhrada práce pro lidi s podstatně vyšší inteligencí a vzděláním. Jejich náhrada není nutná, ale bude pro velké množství firem výhodná, protože umělá inteligence nevyžaduje plat, může pracovat dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu – a nemá žádné stížnosti a požadavky.

Jako řešení se nabízí koncept univerzálního příjmu, který by byl vyplácen všem lidem bez ohledu na to, jestli jsou a nebo nejsou zaměstnaní – a který by byl hrazen zdaněním práce strojů. Tato idea je založena na tom, že v situaci, kdy stroje berou lidem bez náhrady práci, je nějak nutné udržet fungování společnosti – a že to nebude možné nadále udržovat zvyšováním daní těch, kteří pracují oproti těm, kteří jsou čistí příjemci ekonomické pomoci.

Koncept univerzálního příjmu by měl zajistit každému možnost zajištění základních životních potřeb s tím, že by měl dovolit každému věnovat se práci, podnikání či jiné činnosti bez nutnosti hledat jakoukoliv dostupnou práci ve světě, kdy lidé nebudou konkurenceschopní. Tento koncept je spojený s řadou otázek, například jak se přesně podaří vyměřovat a vybírat takovou daň, ale v tomto okamžiku jde o nejčastěji jmenovaný systém, který by náhradu práce umělou inteligencí mohl vyřešit.

Již v rané fázi nasazování se umělá inteligence potýká s řadou kontroverzí a výzev, od nevhodného použití a zneužití technologií po technické problémy, jako jsou „halucinace“ AI. Tyto problémy odrážejí komplexitu vývoje a implementace AI, stejně jako potřebu rozumět jejím omezením a etickým důsledkům jejího použití. Příběhy, jako je Tay.AI a Google Gemini, zdůrazňují důležitost pečlivého designu a omezení AI, zatímco výzvy, jako je tvorba kódu a právních textů, poukazují na potřebu jasných pravidel a směrnic pro její využití. Jasně to ukazuje, že budoucnost AI vyžaduje nejen technologické inovace, ale i promyšlený přístup k jejímu etickému a společenskému začlenění.

Michal Rybka

Michal Rybka je publicista a nadšenec s 20 lety zkušeností v IT a gamingu. Je kurátorem AlzaMuzea a YouTube kanálu AlzaTech. Napsal několik fantasy a sci-fi povídek, které vyšly v knižní podobě, a pravidelně pokrývá páteční obsah na internetovém magazínu PCTuning.