Jeden monitor či dva? Před příchodem takzvaných ultrawide monitorů jsme na takovou otázku znali odpověď celkem rychle. Když tu ale máme monitory, které se v počtu jednoho snaží nahradit dva, co vybrat? Pokusíme se vám s výběrem pomoci a poradit.
Dnešním trendem jsou širokoúhlé monitory s poměrem stran 16 : 9 nebo 21 : 9. Ultrawide monitor, tedy monitor s poměrem stran 21 : 9, sice zobrazovací plochou dva širokoúhlé monitory stoprocentně nenahradí, na rozdíl od nich ale poskytne pracovní plochu, která je souvislá a bez jakéhokoliv dělení.
Souvislou pracovní plochu ultrawide monitorů oceníte nejen při práci, ale také při sledování filmů či hraní her. Nastavení je jednoduché, neboť ke svému počítači připojujete pouze jeden monitor. Zvyknout si budete muset akorát na trochu náročnější práci s okny a virtuálním dělením obrazovky, aby se vám vedle sebe současně zobrazovalo vše, co potřebujete.
Protože jsou ultrawide monitory, jak jejich označení napovídá, poměrně široké, mohlo by u větších úhlopříček docházet k nepříjemnému pozicování okrajů obrazovky. Ty by byly v takovém případě od očí výrazně dál než střed monitoru. I proto začali výrobci vytvářet monitory s prohnutím. Obrazovka je pěkně zaoblená, aby kopírovala obvod zorného pole, a ponechala tak všechny své části ve zhruba konzistentní vzdálenosti od očí.
A pro koho přesně by mohl být ultrawide monitor to pravé? Pravděpodobně pro každého, vzhledem k nadstandardní ceně je ale třeba se zamyslet, zda jím poskytované benefity skutečně využijeme.
Monitor s poměrem stran 21 : 9 a ideálně rozlišením 3 440 × 1 440 px by mohli využít třeba náruživí konzumenti multimediálního obsahu a filmů, protože poměr stran 21 : 9 je velmi blízký dnes nejpoužívanějšímu formátu kin. To znamená, že ultrawide monitor eliminuje černé pruhy pod i nad obrazem a výsledná velikost plochy, na kterou film zobrazuje, se tak může blížit televizím s mnohem větší úhlopříčkou.
Co se nákupu s úmyslem hraní her týče, určitě není ultrawide monitor špatná volba, naopak. Pouze je třeba myslet na fakt, že monitory s poměrem stran 21 : 9 zobrazují o necelých 34 % více pixelů než jejich 16 : 9 ekvivalenty. Nejčastěji používaná ultrawide rozlišení jsou 2 560 × 1 080 px a 3 440 × 1 440 px. Na to je nutné brát ohled zejména v kontextu výkonu grafické karty, protože vyšší rozlišení na ni bude klást mnohem vyšší nároky a nastane-li nedostatek výkonu, může se projevit výrazným poklesem snímků za sekundu.
Standardní ultrawide monitory mají obvyklou obnovovací frekvenci 60 Hz nebo i 100 Hz, k dostání jsou nicméně i modely s frekvencí 144 Hz, takže ani kompetitivnější hráči se ultrawide bát nemusí.
Sesláním z nebe bude ultrawide monitor pravděpodobně i pro všechny, kdo pracují s grafikou a multimediálním obsahem, zejména pak pro střihače a editory videa. Proč? Uživatelé střihového softwaru jako Adobe Premiere nebo Pinnacle Studio 21 Plus určitě ocení, že díky šířce monitoru je široká a přehledná i časová osa ve spodní části okna a k tomu je i kolem náhledu plno místa pro panely nástrojů.
Dělení obrazu mezi více monitorů je už celkem zažitá technika rozšíření pracovní plochy při práci na PC. Vyplatí se ale? A v čem jsou dva monitory lepší než jeden ultrawide?
Kromě základní skutečnosti, že druhý monitor rozšiřuje zobrazovanou plochu na dvojnásobek, což je víc, než kolik dokáže nabídnout ultrawide, pro mnohé hraje roli také fyzické, a tím pádem i virtuální rozdělení pracovní plochy. Znamená to, že na každém monitoru můžete mít dvě okna pohodlně v režimu celé obrazovky a nemusíte se prohrabávat hordami neuspořádaných oken, jejichž přepínání by vás mohlo zbytečně rozptylovat.
Dříve byly dva monitory, nebo i více, doménou zejména profesionálů v oblasti IT, v posledních letech si ale získávají oblibu také u hráčů, grafiků nebo editorů. Jako profesionála si můžeme vzít za příklad třeba kodéra webových stránek. Na jeho ideálním stole pravděpodobně najdeme tři monitory. Na jednom si zobrazí předlohu od grafika, na druhém bude kódovat a třetí nechá okupovat náhledem výsledků své práce. Taková sestava monitorů může až magicky zvýšit produktivitu a zamezit eskalaci frustrace z přepínání oken, když práce nejde tak hladce, jak by měla.
Sestava alespoň dvou monitorů je oblíbená i jinde a nemusí být užívána jen jako nástroj při práci. Například streameři počítačových her na jednom monitoru hrají, na druhém si pak zobrazují chat, ve kterém si dopisují s fanoušky. Takový monitor na chat navíc nejlépe funguje, je-li orientovaný na výšku, takže by měl disponovat pivotem.
Dva monitory ale můžete používat i doma, na jednom se dívat na video, na druhém prohlížet web nebo odepisovat na sociálních sítích, na jednom vyplňovat formulář, na druhém koukat do návodu. Dva monitory samozřejmě vždy poslouží lépe než jeden, je ale také třeba zvážit cenu, protože jeden monitor bude levnější než dva.
Operační systém Windows 10 většinou připojení druhého monitoru bez problému automaticky pozná. Pokud se tak nestane, stiskněte kombinaci kláves [Windows]+[P] a objeví se okno, kde si vyberete, jaký typ zobrazení chcete. Máte na výběr z „Duplikovat“, tedy zobrazit identický obsah na obou monitorech – to se využívá hlavně při připojení projektoru. Další možností je „Rozšířit“, kdy Windows zobrazí na druhém monitoru prázdnou plochu a vy si tam můžete pomocí myši pohodlně přetáhnout obsah, jaký potřebujete.
U starších Windows stačí kliknout pravým tlačítkem kamkoliv na plochu a zvolit možnost „Vlastnosti“. V nich si pak vyberete kartu Nastavení a kliknutím na ikonu druhého monitoru ho můžete aktivovat. Níže nastavíte rozlišení monitoru a vyberete volbu Rozšířit plochu. Na monitoru se zobrazí prázdná plocha, na kterou si můžete v klidu přetáhnout, co potřebujete.
Obě varianty, ultrawide monitor i dva monitory, mají nesporné výhody, které jsou však subjektivní a nemusí platit pro každého. Obecně lze tvrdit, že ultrawide se hodí ke konzumaci multimediálního obsahu, jeho tvorbu či editaci, zatímco sestava více monitorů uspokojí provozovatele „techničtějších“ činností jako programování či kódování. Není to však pravidlem a jedno či druhé řešení může klidně plně nahradit svůj protějšek, rozhodnutí proto nakonec stejně padá na bedra osobním preferencím.