Zahnuté displeje mobilních telefonů, počítačových monitorů nebo televizorů a všemožných obrazovek jsou jedním z trendů. Jedná se však o výhru pro spotřebitele, nebo spíše o slepou vývojovou větev? Podívejte se s námi na několik střípků z historie a nakoukneme i pod pokličku budoucího vývoje. A přeje současnost zahnutým displejům?
U mobilních telefonů jsme se v minulosti mohli setkat s prohnutím celého těla, jež bylo poměrně praktické – při velké úhlopříčce se telefon mnohem lépe ovládal jednou rukou. Podobnou cestou se vydali i výrobci obrazovek, kteří prohýbají displeje tak, že lépe obklopí diváka.
Právě u televizních obrazovek se ukázalo, že prohnutí sice má smysl, ovšem výhradně u počítačových monitorů, před nimiž sedí pouze jeden člověk. Jakmile je diváků více, ztrácí prohnutí smysl, protože všichni nemohou sledovat obraz z ideálního místa vůči úhlu zakřivení.
Smartphony jsou sice zcela odlišným typem výrobku, ale i u nich se ukazuje zahnutý displej jako problematický, a to především kvůli nesnadnému využití zaoblené plochy. Ve finále se tedy jedná především o designový prvek ve srovnání s tradičním rovným displejem a setkáváme se s ním u prémiových modelů smartphonů. A i tam se už od něj pomalu ustupuje, neboť nevýhody, např. nepříjemné odlesky při užívání, jsou zřejmé.
Zahnutý displej najdeme obvykle na rovném těle mobilu, avšak displej v takovém případě přesahuje přes okraj telefonu. Potkáváme se s ním vcelku často, má jej například nový Samsung Galaxy S22 Ultra.
Naproti tomu, mobilní telefony s prohnutým displejem jsou dnes na trhu spíše výjimkou a prakticky se neprodávají. prohnutý displej se používal u starších modelů mobilních telefonů, pro které bylo charakteristické i prohnuté tělo – kolébka. Našli bychom jej třeba u LG G Flex (viz obrázek níže) z roku 2013 nebo jeho pokračovatel LG Flex 2, který se na trhu objevil v roce 2015.
Snem některých výrobců byl displej, který by byl zahnutý na všech čtyřech stranách. Jako první se do jejich vývoje pustili dva největší výrobci – Samsung a LG. Prvním krokem bylo ale zahnutí displeje na dvou stranách. Samsung jej použil například u svých vlajkových lodí Galaxy S8 a Galaxy S8+.
Někteří výrobci ale zkoušeli zajít ještě dále, směrem k displejům zahnutý na všech čtyřech stranách. Pokud má být inovace úspěšná, bude třeba použít displej typu OLED, který umožní zahnutí ve čtyřech směrech. Podle dostupných informací však tato snaha zatím přináší neočekávané problémy, a to nikoliv s výrobou samotného displeje, ale s jeho laminací. Ta totiž způsobuje v zahnutých částech problém s rozeznáním dotyku.
Jako první si displej zahnutý na všech čtyřech stranách nechalo patentovat Xiaomi. Stalo se tak v únoru 2019. O rok později celou technologii vylepšil Samsung, který vytvořil mnohem odolnější koncept vybavený pevným kovovým rámem. Dalším krokem je tzv. waterfall displej, který by úplně vyřadil ze hry veškerá tlačítka a konektory. O takových telefonech se po nějakou dobu mluvilo, nicméně se zdá, že se zatím o nějakém masivním rozšíření nedá mluvit.
Výsledný vizuální dojem by mohl bezesporu být ohromný a rozhodně na první pohled zaujme i méně znalé uživatele, kteří o displeji zahnutém přes všechny čtyři okraje ještě neslyšeli. Na druhou stranu, celý koncept naráží na mnohá úskalí. Za prvé uživatelé jsou zvyklí se spoléhat na fyzická tlačítka a nějakou chvíli potrvá, než budou ochotni se jich úplně vzdát. Navíc, displej „natažený“ před hrany telefonu představuje problém i pro vývojáře softwaru, kteří musí začít s aplikacemi, resp. jejich zobrazením, začít pracovat poněkud jiným způsobem. Z těchto důvodů se od zahnutých displejů na všech stranách spíše ustupuje, mnohem častěji se sekáme pouze s mírným zahnutím po bočních stranách, má ho např. nový Samsung Galaxy S22 Ultra.
Z pohledu uživatelů proto půjde u displeje zahnutého do všech čtyř stran především o designovou lahůdku, která s sebou ale ponese zvýšené riziko poškození. Už současné displeje zahnuté na dvou stranách jsou velmi náchylné k poškození při jakémkoliv pádu – okraj smartphonu je při pádu nejvíce exponovaným místem. Pakliže budou odstraněny hned všechny čtyři okraje, je jistota poškození při pádu na tvrdší povrch takřka stoprocentní.
Dá se předpokládat, že ideálem pro výrobce je na čtyřech stranách zahnutý displej, jehož plochu nebude nic narušovat. V tomto případě máme na mysli zejména selfie kameru, která se z horní lišty přes různě tvarovaný výřez nakonec přesunula do průstřelu. Největším technologickým posunem – a řešením tohoto problému – je fotoaparát pod displejem. Ten už si vyzkoušel Samsung u svého modelu Galaxy Z Fold3, tam však byl použit v odlišném kontextu skládacího telefonu.
Výraznější masové rozšíření zahnutých displejů u mobilních telefonů nastalo v roce 2010, kdy se objevil první mobil s horizontálně zahnutým displejem, kterým byl Google Nexus S a nutno dodat, že i při svých malých rozměrech se díky mírně prohnutému displeji telefon velmi dobře ovládal.
Horizontální prohnutí displeje nebylo jedinou možností, o tři roky později přišel Samsung s modelem Samsung Galaxy Round, který měl displej vertikálně prohnutý. V té době se však jednalo o takovou novinku, že se nesetkala s příliš velkým úspěchem a po prodání několika tisíc kusů zmizel telefon z pultů prodejen.
Ve stejném roce představila prohnutý displej společnost LG, a to na jednom ze svých mobilů – LG Flex – který měl displej s horizontálním prohnutím. O dva roky později přišel na trh model LG Flex 2, jenž šel ve stopách svého předchůdce.
Po prvních pokusech, kdy byly displeje spíše prohnuté než zahnuté, se objevil na trhu smartphone Samsung Galaxy S6 Edge, u nějž použil výrobce poprvé displej zahnutý přes okraj obrazovky. Následovaly modely Galaxy S6 Edge+ a Galaxy Note Edge. Využití zahnutého displeje však bylo (a dodnes je) mírně diskutabilní – u prvních modelů s touto technologií totiž bylo možné zobrazit v zahnuté oblasti pouze vybrané aplikace, případně ji využít jako stavovou a notifikační lištu.
Výrobci se stále snaží o to, aby jejich displej zabíral co největší plochu telefonu. Zároveň je v roce 2018 populárním designovým prvkem výřez, který může ukrývat třeba selfie kameru, a díky tomu se telefony stávají ještě více bezrámečkovými.
Displeje nejsou v posledních letech tím největším trendem. Zahnutí displeje na dvou i čtyřech stranách zůstává, výrobci se ale soustředí na jiné věci: 5G, spolupráce s internetem věcí (IoT), VR a HR.
Zahnutý displej byl ve své době jedním z módních trendů, které se pochopitelně nevyhýbají ani světu mobilních telefonů. Měly jej např. top modely od Samsungu Galaxy S9, Galaxy S10 a v poněkud menší míře i Galaxy S20. S mírným zahnutím pracují i Ultra varianty stále aktuálních S21 a nejnovějších S22. Největší nevýhodou, byť mírně, zahnutých displejů jsou v současnosti nepříjemné odlesky, které používání telefonu znesnadňují.
Mnohem výraznější vlnou jsou tzv. skládací telefony, tedy např. Galaxy Z Flip 3 nebo Z Fold 3, které si ze zahnutých, resp. prohnutých displejů ledacos berou, využívají to ale poněkud jiným způsobem.
Displeje jsou nejzásadnějším prvkem mobilního telefonu. Prošly pochopitelně značným vývojem – větší rozměr, vyšší rozlišení, lepší dotyková odezva, ale měnil se i samotný design displejů. Jednu dobu byly trendem zahnuté displeje, nyní se od toho upouští a někteří výrobci experimentují s ohebnými telefony.
Mobilní telefony iPhone Telefony s Androidem