Pořídili jste si nebo jste dostali nový fotoaparát? Myslíte to s fotografováním aspoň trošku vážně? Pak jistě nebude od věci si hned na začátku říct, jaké další příslušenství můžete časem potřebovat. Je toho hodně, a tak jsem vytvořil tento stručný seznam toho, co a k čemu se může hodit, včetně poznámek o tom, na co si při výběru dávat pozor nebo podle čeho vybírat. Neberte to ale úplně doslovně, protože nabídka příslušenství je doslova obrovská a potřeby konkrétních fotografů jsou velmi specifické podle toho, co a jak fotí. Přesto doporučuji tento seznam k přečtení třeba už jen proto, abyste si udělali aspoň základní představu o možnostech dalšího rozšiřování svojí fotovýbavy.
V prvé řadě budete potřebovat paměťovou kartu – tedy samozřejmě za předpokladu, že nepatříte k fotografům, kteří stále ještě fotí na film. Paměťová karta je velmi důležitá a přestože jsou dnes velmi levné, tak doporučuji zvýšenou pečlivost při jejich výběru, protože nic nenaštve víc, než když kvůli vadné kartě přijdete o fotky.
Prvním kritériem výběru je kapacita – tu volte raději větší hlavně kvůli videu (pokud jej hodláte fotoaparátem točit), protože video zabere na kartě o hodně, někdy i mnohonásobně více místa než samotné fotografie. Kapacita se také výrazně liší podle rozlišení snímacího čipu vašeho fotoaparátu a podle toho, zda hodláte fotit i do formátu RAW. Čím vyšší rozlišení tím je nutná větší kapacita karet. Použití RAW formátu také výrazně zvýší nároky na kapacitu. Většina výrobců doporučenou kapacitu uvádí v manuálu a také tam uvádí příklady, kolik fotografií se na jakou kartu vejde – rozhodně doporučuji se na to před koupí podívat.
Dalším kritériem je rychlost – pokud hodláte fotografovat rychlé děje rychlým sériovým snímáním a také natáčet videa, pak budete potřebovat rychlejší kartu proto, aby stíhala příval dat ukládat. Snad všichni výrobci dnes tyto údaje uvádějí jak pro zápis tak pro čtení. Naopak pokud hodláte fotografovat většinou třeba krajinu a podobné nepříliš akční věci, pak není tak nutné zbytečně utrácet za dražší a rychlejší karty. Pozornost věnujte také výrobci, rozhodně doporučuji spíše renomované značky a sledujte také, jaké dávají záruky (někteří výrobci si opravdu věří a dávají dokonce doživotní záruku).
Rovnou ale říkám, kupte si karty pro jistotu raději rovnou dvě, protože pokud budete mít jen jednu a ta vám třeba na dovolené náhodou odejde, pak bez další karty už nemůžete dále fotit. Záložní karta by neměla chybět v žádné fotobrašně – aspoň menší a pomalejší, ale aspoň nějaká, protože jak známo, člověk nikdy neví.
Většina fotografů také dřív nebo později bude potřebovat také nějakou fotobrašnu, fotobatoh nebo obojí. Také nabídka batohů a brašen je obrovská. Přitom výběr je velmi důležitý, protože pokud vyberete opravdu dobře, pak vám taková brašna či batoh vydrží někdy i déle než aktuální fotoaparát.
I zde platí, že je lepší zvolit brašnu raději větší, protože je dobré počítat nejen s fotoaparátem, ale i s případným dalším příslušenstvím, ale třeba i se svačinou, vodou na cestu apod. Samozřejmě jsou super také nějaké popruhy navíc, třeba na připevnění stativu a dalších potřebných drobností.
Pokud se rádi pohybujete v přírodě, pak doporučuji se také ubezpečit, zda batoh či brašna obsahuje také pláštěnku. Ta je většinou dobře ukrytá, ale přitom nesmírně praktická, protože pokud vás někde nečekaně zaskočí déšť, tak svoje fotovybavení snadno ochráníte tím, že pláštěnku prostě přetáhnete přes batoh. Většinou je to otázka pár vteřin. Po použití pak stačí pláštěnku usušit a zase nasoukat do skryté kapsy. Osobně mi už tato drobnost několikrát zachránila před namočením mou fotovýbavu a osobně bych si už brašnu ani batoh bez vestavěné pláštěnky nekoupil.
Pokud jste si pořídili zrcadlovku, potřeba náhradní baterie nebude až tak zásadní, protože zrcadlovky většinou vydrží na jedno nabití mnohem déle než bezzrcadlovky a kompaktní fotoaparáty. Přesto doporučuji se nad náhradní baterií zamyslet zejména v případě, že rádi cestujete do míst, kde to s nabíjením není jednoduché, a dvojnásob v případě, že jste si pořídili bezzrcadlovku, protože některé vydrží s jednou baterií sotva den intenzivnějšího fotografování. Spotřebu také zvyšuje natáčení videa, použití živého náhledu, časosběrné snímání, vestavěná GPS, prohlížení fotografií a vůbec potřeba detailnějšího nastavení fotoaparátu.
Zpravidla pak máte na výběr, zda koupit baterii originální přímo od výrobce fotoaparátu, nebo od alternativního výrobce. Rozdíl je zřejmý – originální baterie je vždy lepší variantou, ale jak už to bývá, tak často i mnohem dražší a nejde přitom jen o pár korun. V extrémním případě se totiž cena takové baterie může blížit až ke dvěma tisícovkám, a pak není divu, že se nejeden uživatel rozhodne raději pro výrazně levnější alternativní značky.
Nejde přitom jen o baterii a její kapacitu, ale současné baterie často obsahují i procesor pro komunikaci s fotoaparátem, takže u neoriginálních se občas může stát, že baterie ve fotoaparátu nefunguje. Nicméně se to stává opravdu jen výjimečně. Pokud fotíte spíše méně a náhradní baterii využijete třeba jen jednou dvakrát za rok na dovolené, pak asi bohatě stačí levnější verze. Pokud ale fotíte hodně a častěji jezdíte někam, kde není snadné baterii dobíjet, pak rozhodně doporučuji si připlatit na dražší originální akumulátor.
Spíše zkušenějším fotografům jsou pak určené fotografické filtry, které jsou také častým a oblíbeným příslušenstvím. Zde jsou ale v nevýhodě majitelé kompaktních fotoaparátů, protože pro většinu z nich nejde filtry vůbec použít, protože jim chybí závit na objektivu.
Na druhou stranu mnoho fotografů dnes tvrdí, že filtry už nejsou vůbec zapotřebí, protože je lze simulovat s počítači. To je do jisté míry pravda. Třeba takový polarizační filtr se sice simulovat v počítači také dá, ale skutečnému a kvalitnímu filtru se nevyrovná ani náhodou. Pokud bych já osobně měl doporučit jeden jediný filtr, byl by to právě polarizační, protože jeho efekt je značný a simulovat jej účinně nelze – zejména pokud rádi fotografujete krajinu.
Podobně nenahraditelné jsou také šedé přechodové filtry či šedé neutrální, ale jejich použití již vyžaduje jistou zkušenost, a proto bych jejich nákup spíše odložil na dobu, kdy budete mít přesně jasno v tom, jak a na co je použít a zda se vám osobně budou opravdu hodit.
Naopak pokud jste opravdu pečliví a opatrní, můžu hned na začátek doporučit ochranný UV filtr, což je v podstatě jen čiré sklo chránící přední čočku fotoaparátu před poškrábáním. Na druhou stranu pokud nejste líní důsledně používat sluneční clonu, pak je pro vás spíše zbytečný, protože sluneční clona ochrání objektiv v podstatě stejně dobře. Pokud váš objektiv nemá sluneční clonu v ceně, pak si ji určitě dokupte, protože krom ochrany může za slunečného počasí i vylepšit kvalitu snímků.
Je také velmi pravděpodobné, že časem budete potřebovat stativ, zejména na noční fotografie, makro apod. Pro výběr stativu platí podobné pravidlo jako pro brašnu či batoh, tedy že je nutno vybírat obzvlášť pečlivě, protože dobrý stativ dnes vydrží déle než samotný fotoaparát. Nejeden fotograf má dnes už několikátý fotoaparát, ale stativ stále jeden a ten samý.
Většina stativů je dnes z plastu, kovu (hliníku) anebo z karbonu. Plastové jsou sice lehké a levné, ale většinou nepříliš stabilní, tedy vhodné spíše pouze pro menší kompaktní fotoaparáty. Pokud vlastníte nějaký větší fotoaparát nebo větší objektiv, rozhodně doporučuji stativ kovový. Bude sice dražší a těžší, ale o to robustnější a stabilnější – vyšší hmotnost znamená vyšší stabilitu.
Pokud je ale pro vás takový stativ na nošení už příliš těžký, pak můžete zvolit stativ z karbonu. Tyto stativy jsou momentálně nejvyšší třídou a jsou proto docela drahé, odmění se vám ale zpravidla nejlepším provedením i vysokou stabilitou a dlouhou životností.
Pokud jde o samotný výběr, pak věnujte pozornost detailům provedení, možnostmi polohování, aretace a nastavení nohou i hlavy, zda lze otočit středovou tyč dolů k zemi na makro a také třeba tomu, zda výrobce ke svým stativům nabízí i náhradní díly. Občas přeci jen může dojít k nehodě a poškození, pak je k velmi podstatné, že si můžete třeba jednu nohu koupit novou bez nutnosti měnit celý stativ.
Volte i podle použité hlavy (nejlepší je koupit obojí v setu naráz, vyjde to levněji). Kulová hlava je mnohem pohotovější a práce s ní výrazně rychlejší, třícestná hlava zase přesnější a jemnější. Je jen na vás, která varianta je pro vás vhodnější. Důležité také je, zda má stativová hlava rychloupínací destičku a zda lze dokoupit zvlášť náhradní – je to totiž taková ta část výbavy, kterou snad každý fotograf už aspoň jednou ztratil. 😊
Velmi oblíbené jsou také externí systémové blesky, které můžou velmi výrazně posunout práci s fotoaparátem zase o kousek dál nejen v interiéru za špatných světelných podmínek. Výběr vhodného blesku nebývá úplně jednoduchý, a proto je lepší se poradit s odborníkem.
Stručně se ale dá říci, že zpravidla jsou lepší blesky originální, tedy od stejného výrobce jako fotoaparát. Blesk už totiž není jen blesk, ale mezi bleskem a přístrojem probíhá čilá elektronická komunikace, např. pro bezdrátové ovládání blesku fotoaparátem, předávání expozičních hodnot apod. Je proto nutné, aby tato komunikace byla skutečně bezchybná. Většinou se proto vyplatí připlatit si za originál.
Pokud jste ale spíše svátečními uživateli blesku, pak se na neoriginálních blescích dá dosti ušetřit a při pečlivém výběru často fungují stejně dobře jako ty originální. Blesk by měl mít otočnou hlavu, možnost použití rozptylného boxu (nejlépe již v ceně) a super je také zmíněná bezdrátová komunikace (musí ji umět i fotoaparát), kdy blesk postavíte kam potřebujete a fotoaparát jej spustí bez kabelu dálkově. Podstatný je i dostatečný výkon, i když v dnešní době už tento parametr není až tak důležitý, protože se dá částečně obejít vyšší citlivostí ISO fotoaparátu.
Objektivy jsou nejdůležitější součástí výbavy, je to právě objektiv, který má zásadní vliv na kvalitu fotografií a většina fotografů časem zjistí, že jejich objektivy jsou mnohem cennější než samotný fotoaparát. Opět platí pravidlo, že dobře zvolený objektiv vydrží déle než fotoaparát – opět z vlastní zkušenosti můžu říct, že už mám asi pátou zrcadlovku, ale některé objektivy třeba i 15 let pořád ty samé.
Vybírejte proto obzvlášť pečlivě a podle vašich skutečných potřeb. Pokud třeba chcete někomu koupit objektiv jako dárek, pak se raději zeptejte, jaký by si přál – sice to pak nebude takové překvapení, ale tady opravdu dvojnásob platí ono „dvakrát měř, jednou řež“. Jinak je to podobné, jako s blesky, většinou jsou lepší originální objektivy, ale také jsou většinou výrazně dražší. Kvalita se ale poslední roky docela srovnává, a i alternativní výrobci dnes dokáží nabídnout špičkovou optiku.
Velmi obecně a stručně se pak dá říci, že většinou jsou kvalitnější objektivy s pevným ohniskem, které většinou mají navíc i vyšší světelnost. Naopak zoom objektivy jsou zase mnohem pohotovější a praktičtější. Standardem by pak už dnes měl být ultrazvukový, nebo krokový motor automatického zaostřování a u zoom objektivů také optická stabilizace (ta se u pevných ohnisek zatím moc nepoužívá, protože kvůli vyšší světelnosti není tolik potřeba). Solidní objektiv by pak měl také mít v ceně zahrnutou sluneční clonu, případně obal. Náročnější můžou také koukat na odolnost objektivu proti vlhkosti a prachu, použité materiály apod.
Spousta fotoaparátů se dnes dá dálkově ovládat buď kabelově, nebo bezdrátově. Kabelové není tak praktické, ale některé dražší verze umožňují třeba aretaci spouště na extrémně dlouhé expozice, časovače a další funkce. Bezdrátové ovladače jsou zase většinou jen spouští, ale zase jsou praktičtější díky absenci kabelu.
I zde je široká nabídka originálních i neoriginálních výrobků, kde si vybere snad každý. Zejména k zrcadlovkám je pak také možné dokoupit externí GPS jednotku, která ukládá souřadnice pořízení snímku do dat fotografií, což je k nezaplacení zejména pro cestovatele. V některých případech lze koupit také dálkové ovládání a GPS v jednom.
Pravdou ale je, že v případě moderních fotoaparátů obojí v poslední době vytlačují mobilní telefony. Takové fotoaparáty totiž umí s telefonem bezdrátově komunikovat pomocí WiFi nebo Bluetooth technologií a GPS informaci si načtou z jednotky v telefonu a podobně je možné fotoaparáty telefonem dálkově ovládat.
Pokud tedy o něčem takovém uvažujete, tak se napřed pečlivě podívejte, zda váš budoucí fotoaparát umožňuje propojení mobilu přes WiFi či Bluetooth, abyste zbytečně nekupovali něco, co lze dnes již nahradit chytrým telefonem s vhodnou aplikací.
Pokud máte rádi fotografie nejen v počítači nebo na sociální síti, ale také klasicky na papíře, pak rozhodně zkuste uvažovat o nějaké fototiskárně. Dnešní tiskárny, zejména ty inkoustové, se s přehledem vyrovnají fotografiím z minilabů. Nemusí ani vyjít o moc dráž a také kvůli nim nemusíte nikam chodit a můžete si je vytisknout v klidu domova. To platí dvojnásob, pokud potřebujete vytisknout třeba jen jednu či dvě fotky a nemáte minilab zrovna blízko u domu. Téměř všechny fototiskárny pak většinou můžete využít i jako ty běžné, kancelářské pro tisk dokumentů apod.
Pokud kladete důraz na nízké provozní náklady, pak při výběru dávejte pozor na způsob plnění spotřebním materiálem. Nejnižší náklady mají tiskárny, u kterých lze inkoust jen dolévat. Vyšší náklady pak mají ty, kde se mění celá cartridge i s barvou. Nejvyšší náklady (nedoporučuji) pak mají tiskárny, které jsou sice samy o sobě většinou velmi levné, ale mění se celá tisková hlava i se zásobníky inkoustu, které jsou často spojené. Takže dojde jedna barva, ale vyměnit musíte celek s více inkousty.
Jestliže vám jde o opravdu špičkovou kvalitu tisku, pak většinou platí, že čím více cartrigí, tím lépe vypadají výsledné vytištěné fotografie – běžné tiskárny si vystačí se čtyřmi barvami (ale i ty dokáží skutečně kvalitní tisky), ty lepší pak se šesti a nejlepší pak klidně i s osmi, deseti a někdy i více barvami. Ty už jsou ale většinou určené spíše nejnáročnějším profesionálům a tomu odpovídají i jejich ceny.
V neposlední řadě věnujte pozornost i úložišti, do kterého své fotografie ukládáte, a zálohování. Ideální je mít fotky nejen v počítači, ale také zálohované nejlépe na nějakém přenosném médiu, které můžete mít jinde než v hlavním počítači. Pokud vás třeba postihne nějaká domácí katastrofa – požár nebo vás vyplaví soused o patro výš, pak vám pojišťovna finančně nahradí poškozený majetek, ale nové fotky si za to nekoupíte.
Proto vždy doporučuji přenosné médium uložené jinde, třeba v práci. Možností zálohy je spousta, ale nejlepší jsou dvě hlavní. Buď na nějaké síťové úložiště, kde ale budete muset za objem zpravidla platit nějaký poplatek, ale zase se o to nemusíte dál starat.
Druhou možností je pořídit externí disk, uložit jej třeba v práci a jen jednou za čas jej donést domů a data synchronizovat – vhodných programů je na internetu spousta a řada z nich je i zdarma. Pokud máte doma i v práci kvalitní připojení, pak ani ten disk nemusíte domů nosit a můžete to dělat na dálku po síti. Externí disk opět vybírejte pečlivě, dívejte se po renomovaných značkách a případně na disky k tomuto účelu přímo určené. Někteří výrobci také k disku rovnou přibalí program potřebný pro více či méně automatické nebo aspoň rychlé a snadné zálohování.
Doufáme, že vám náš přehled základního fotopříslušenství alespoň trochu pomohl a přejeme vám hodně zdaru při focení.
Michal Kupsa
Michal Kupsa se narodil v roce 1970 v Brně. Fotografovat začal již ve svých 15 letech a novinářské činnosti propadl již o tři roky později. Na svém kontě má spolupráci s řadou prestižních českých i zahraničních médií, včetně České televize, Českého rozhlasu, National Geographic, Národní knihovny Kongresu USA, iDNES, nadace Člověk v tísni a většiny českých magazínů o fotografii a fotografování. Zaměřuje se především na cestopisné články, recenze fototechniky a vedení fotografických kurzů.