Asi se shodneme na tom, že pohyb a sport je pro tělo prospěšný. Udržovat se ve fyzické kondici není nijak na škodu, ale jako o všech věcech na světě platí, že nic se nemá přehánět a všeho moc škodí. I mezi sportovci – a nejčastěji právě ve skupině těch, kteří to prostě moc prožívají, se najdou unikátní typy lidí, které jen těžko přehlédnete. Vybrali jsme pro vás tři nejzajímavější. Neznáte ze svého okolí náhodou nějakého?

Polykač kilometrů – sportovní terminologií spíše vytrvalec – je typickou ukázkou sportovce, pro kterého jsou hlavní metou co nejlepší výsledky, časy a vzdálenosti. Sto jarních kilometrů musí mít vyřízeno už 1. března, jinak to až do konce sezóny nebude ono. Ano, čtete dobře, už prvního. Jednoduše – jakmile nemá v nohách 100 kilometrů na kole denně (běžci alespoň desítku), bude propadat depresím a tvrdit, jak se „dneska děsně flákal“. V letních měsících jej pak najdeme na startu všech půlmaratonů a maratonů v okolí.
Vše v jeho životě je podřízeno sportu. Má dobře zmáknutou správnou výživu a nejí nic, co by mu nebylo ku prospěchu. Všechno mu pomáhá hlídat kombinace chytrého telefonu a profesionálního fitness náramku. Tep, tlak, vzdálenost, kterou ušel, uběhl či uplaval, příjem i výdej kalorií – všechno musí být neustále pod kontrolou. Neobejde se proto bez powerbanky s dlouhou výdrží. Veškeré vybavení má samozřejmě buď přímo vodotěsné, nebo ve vodotěsných pouzdrech – přece se nebude předčasně vracet. U všeho se počítají gramy, nic ho nesmí zpomalovat.
To je přesný opak polykače kilometrů. Ten se dře pro své vlastní potěšení, kdežto hi-tech sdíleč se o své sportovní výkony musí chorobně dělit. Jedná se o přesně ten typ sportovců, který vám klidně bude sdílet stream celého svého výletu z kamery na přilbě a jednou za čas přidá sestřih nejlepších komentovaných záběrů. Je „prostě dobrej“ – nebo si to o sobě alespoň myslí. Pár podobných nadšenců možná lapí, svým přátelům na sociálních sítích tímto svým narcismem, s nímž prezentuje svoje vlogy, akorát leze na nervy.
Pokud předchozí typ sportovce šetřil každý gram, v případě hi-tech sdíleče je to naopak. Do akce jezdí autem, které je plné vybavení. Nestačí mu jediná akční kamera, má alespoň tři. K tomu ty nejnovější gimbaly a nikdy nekončící hromady paměťových karet.
Veškerá výbava potřebuje krmit, do terénu nosí powerbanky a všechno dobíjí v nabíjecí stanici v autě. Milovník přímých přenosů se pak neobejde bez držáku kamery na helmu, hrudník či řídítka a také kvalitního mikrofonu, protože bez komentáře to pochopitelně nemá smysl. Pak tu máme samozřejmě postprodukci, domácí počítač se skvělými parametry je vybaven minimálně třemi monitory a velkou archivační kapacitou.
Takový marketingový masér může na první pohled připomínat výše uvedenou kategorii. Zásadní rozdíl je v tom, že hi-tech sdíleč spojuje svou vášeň pro sport s notnou dávkou narcismu, kdežto u marketingového maséra zůstává pouze narcismus a schopnost odhadnout, co by mohlo followery zaujmout. A když je to sport, bude to sport. Většinou toho mnoho neumí, důležité je, že u toho dobře vypadá. Ví naprosto přesně, jak by se něco mělo a nemělo dělat, s velkou radostí se o svůj názor podělí, ale to je všechno. Končí u teorie, praxe většinou dopadá tragicky.
Tenhle člověk potřebuje mít všechno nejnovější. V zákulisí novou kameru či nejkvalitnější telefon, k tomu špičkový gimbal. Péči o svou výbavu věnuje maximální pozornost, vždy používá jen aktuálně nejlepší dostupné přípravky. No a před kamerou, tam musí být rovněž všechno perfektně trendy. Protože na následování toho, co právě v internetovém světě frčí, je tenhle – v tomto případě spíše pseudo-sportovec expert.
Sportovat se dá různě, prakticky i teoreticky, pro sebe i pro ostatní. Být fit je trendy a je jasné, že se i v této oblasti objeví spousta podivuhodných typů, pro které je sport spíše sebeprezentace a forma sebestředného uspokojení. Právě takové byly tři typy „sportovců“, které jsme nastínili výše.