Konec ideálů? Umělá inteligence vstupuje do své praktické fáze

Korekce plánů a hledání nové strategie

To všechno jsou faktory, které se začínají brát v potaz znovu a jinak — a to nejen u projektů teprve plánovaných, ale i u těch, jež se už začaly stavět. Postupně dochází ke korekci: nejprve v rozsahu současných plánů, ale pak i v celkové strategii. Počáteční vlnu expanze AI poháněly bezbřehý optimismus a zdánlivě neomezený investiční kapitál — jenže pochybností a otázek přibývá. Ty pravděpodobně nasměrují vývoj technologií jiným směrem: možná méně efektním, ale praktičtějším a výnosnějším.

Paralela s dotcomovou bublinou

Abychom pochopili, co se dnes děje, stojí za to se vrátit do druhé poloviny 90. let minulého století. Internet tehdy začal rychle nabývat na významu, pronikal do firem i domácností a s ním přicházely tisíce nových nápadů a startupů. Jak se šířily zvěsti o tom, že internet změní celý svět, zachvátil investory efekt FOMO — tedy strach z toho, že pokud neinvestují hned a nedovolí startupu zabrat trh, bude pozdě.

Peníze začaly do startupů proudit v obrovských objemech, přičemž investoři očekávali především růst tržního podílu — ne nutně návratnost vložených prostředků. Rozjel se sebeposilující proces masivních investic do infrastruktury, díky němuž se výrobce síťových technologií Cisco nakrátko stal nejvýše hodnocenou firmou na světě. Jenže přehnané investice vedly k tomu, že nová infrastruktura zůstávala z velké části nevyužitá (tehdy se mluvilo o takzvaném dark fiber). Ve chvíli, kdy vzrostly úrokové sazby a přísun levných peněz se zastavil, začaly internetové firmy padat jedna za druhou.

Dotcomová bublina se sice obvykle interpretuje jako katastrofa, ale obraz není tak jednoznačný. Řada firem z té doby prosperuje dodnes, mnoho nápadů se vrátilo v podobě životaschopných produktů a i nevyužitá síťová infrastruktura nakonec našla své uplatnění. Problém byl prostý: příliš mnoho investorů vložilo příliš velké peníze do firem, které prodělávaly — a když startupy padly, investoři přišli o vše. Pro ně to skutečně katastrofa byla. Celkové směřování internetu ale bylo v zásadě správné: svět skutečně změnil, jen šlo o pomalejší proces, než optimisté předpokládali.

Klíčový rozdíl: co zůstane po splasknutí

Dnešní situace kolem AI se v mnohém podobá. Idea umělé inteligence je nepochybně správná, jenže právě teď probíhají jakési technologické závody, do nichž se valí obrovské prostředky v očekávání velkých zisků. Je vysoce pravděpodobné, že ne všechny sázky vyjdou a že časem dojde ke konsolidaci trhu. Klíčový rozdíl oproti dotcomu ale přitom tkví v jedné věci: po splasknutí internetové bubliny zůstala infrastruktura, kterou se podařilo efektivně využít. Po případném splasknutí AI bubliny zůstanou nevyužitá datacentra se zastarávajícími čipy — a většina investic se doslova propálí v energii.

Pokud k takovému splasknutí dojde, pravděpodobně to nebude apokalypsa, spíše útlum investic a pokles zájmu o nasazování AI. Přes veškerou kritiku jde o praktickou technologii, která s námi zůstane — i když ne všechny dnešní AI firmy a startupy tu cestu zvládnou.

Michal Rybka

Michal Rybka je publicista a nadšenec s 20 lety zkušeností v IT a gamingu. Je kurátorem AlzaMuzea a YouTube kanálu AlzaTech. Napsal několik fantasy a sci-fi povídek, které vyšly v knižní podobě, a pravidelně pokrývá páteční obsah na internetovém magazínu PCTuning.